4 C 185/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 72.505,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 20.000Kč představující peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu z následujících důvodů. Dne 10. 5. 2020 jel žalobce v obci [obec], když byl zastaven [stát. instituce] a vyzván k tomu, aby poskytl věcnou pomoc, konkrétně aby provedl se svým automobilem zátaras na cestě. Policistka, která žalobce zastavila, instruovala žalobce na místo, kde má automobil zastavit a následně stála u jeho auta. Policistka nevyzvala žalobce, aby automobil opustil, ani mu nedala pokyn, aby vystoupil z vozidla a automobil poskytl [stát. instituce] k vytvoření zátarasu. Žalobce uposlechl pokyny policistky, kam má s automobilem najet a v jakém místě zastavit. V momentě, kdy automobil zastavil na požadovaném místě, uviděl žalobce, že po silnici jede velkou rychlostí jiný automobil následován vozy [stát. instituce], který se velice rychle blíží k jeho automobilu, jenž stál napříč na vozovce, přičemž pronásledovaný vůz jel přesně směrem na automobil žalobce. Těsně před střetem řidič unikajícího automobilu strhnul volant a narazil do zadní části automobilu žalobce, prorazil zátaras a pokračoval dále v jízdě. Vše se odehrálo velice rychle, v řádech minut. Po dopravní nehodě zajel žalobce na pokyn [anonymizováno] s automobilem na kraj silnice, aby dále neblokoval provoz na cestě a následně byl s žalobcem sepsán záznam o dopravní nehodě. Žalobce byl po nárazu vozidla v šoku, jelikož se těsně před nárazem vozidla bál o svůj život, když viděl, že se pronásledované vozidlo k němu přibližuje vysokou rychlostí. Vzhledem k tomu, že byl žalobce spíše v psychickém šoku, nezkoumal podrobněji svůj fyzický zdravotní stav a nevyžadoval lékařské ošetření ihned po nárazu vozidla. V následujících dnech však žalobce pociťoval velké bolesti hlavy a ramene, a proto dne 13. 5. 2020 navštívil chirurgickou ambulanci, kde byl ošetřen a byla stanovena diagnóza podvrtnutí a natažení krční páteře, nasazen Schanzův límec a odeslán na magnetickou rezonanci. Žalobce byl poslán na rehabilitace a také na ortopedické vyšetření dne 10.7.2020 z důvodu přetrvávajících obtíží. Žalobce byl ode dne 13. 5. 2020 do 17. 9. 2020 v pracovní neschopnosti a byl významně omezen ve svém běžném způsobu života. Žalobce namítal, že postup [anonymizováno] při vytváření zátarasu na vozovce byl zcela zjevně v rozporu s ustanovením § 11 zákona č. 273/2008 Sb., zákona o policii (dále jen „zákon o policii“), neboť zákrok policistů nelze vyhodnotit jako přiměřený, jelikož tento bezdůvodně ohrozil žalobce na jeho životě a zdraví, kdy jen náhodou nedošlo k vážnějším zraněním žalobce. V souladu se zmíněným ustanovením jsou policisté povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma. Policisté měli danou situaci vyřešit tak, že měli řidiče- žalobce vyzvat k poskytnutí jeho vozidla, které by následně sami využili jako zátaras, popřípadě měli vyzvat žalobce k opuštění automobilu. V daném případě byl však žalobce pouze instruován, kde s autem zastavit, aniž by měl představu o celé situaci. Žalobce s důvěrou v [stát. instituce] následoval pokyny policistů a v žádném případě neočekával, že by se snad mohl dostat do situace ohrožující jeho život a zdraví. Postup [stát. instituce] byl tak v rozporu s ust. § 11 zákona o policii. Zasahující policisté věděli, že řidič pronásledovaného vozidla nechce zastavit, že nerespektuje jejich pokyny a museli si být tedy vědomi rizika, že pachatel nemusí nezastavit ani při narychlo postaveném zátarasu a zátaras se pokusí projet. Policisté tedy zcela bezdůvodně ohrozili žalobce na životě a jeho zdraví a vystavili ho velice stresující situaci. Žalobce se reálně bál o svůj život a zdraví, jelikož viděl rychle se přibližující auto, které najíždí přímo na něj. Žalobce se tudíž ocitl v situaci, do které se běžně člověk nedostane a dostat nechce. Žalobce v důsledku shora uvedeného postupu policie při zákroku a jejího následného chování ztratil důvěru v [stát. instituce], neboť policisté žalobce jako poškozeného nikterak nekontaktovali s omluvou či s jakýmkoli náznakem lítostí nad celou situací. Žalobci tedy vznikla nemajetková újma spočívající především v tom, že byl vystaven vysoce stresující a život ohrožující situaci, přičemž požadovaná částka zadostiučinění ve výši 20.000 Kč se jeví jako minimální zadostiučinění spojené s útrapami žalobce, jelikož bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na život a soukromí dle čl. 6 a 7 Listiny základních práv a svobod a jeho práva na ochranu osobnosti dle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a dále uváděla, že není sporu o tom, že dne 10.5.2020 byl žalobce ve večerních hodinách po 21.00 hod. zastaven hlídkou [anonymizováno] v obci [obec] ve svém civilním vozidle [příjmení] [příjmení], [registrační značka] a vyzván s využitím oprávnění o pomoci [anonymizováno] dle § 18 zákona o [anonymizováno] k tomu, aby ve spojení se služebním vozidlem [anonymizováno] vytvořil zátaras, a to v levém jízdním pruhu vozovky ve směru na [obec]. Vozidlo již žalobce nestihl opustit z časových důvodů, kdy k němu vysokou rychlostí přijíždělo pronásledované vozidlo [příjmení], jehož řidič se snažil vytvořený zátaras prorazit a došlo ke střetu s vozidlem [příjmení] [příjmení], do něhož [příjmení] narazil v pravé zadní části (zadní nárazník, pravé zadní světlo). Trestní řízení proti obv. [jméno] [příjmení], který dne 10.5.2020 kolem 21.05 hod. řídil [značka automobilu], [registrační značka] a při pronásledování hlídkou police prorazil vytvořený zátaras, bylo zahájeno [anonymizováno 7 slov] [obec] dne 11.5.2020 pod [číslo jednací] pro podezření ze spáchání přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Vyhodnocení použití donucovacích prostředků podle ust. § 52 písm. f) zákona o [anonymizováno] - zahrazení cesty vozidlem, bylo pod [číslo jednací] provedeno dne 11. května 2020 vedoucím oddělení hlídkové služby [anonymizováno] jako oprávněné a přiměřené, neboť řidič vozidla [příjmení] [jméno] svou bezohlednou jízdou vážně ohrožoval život a zdraví ostatních účastníků silničního provozu a nereagoval na výzvy pronásledujícího služebního vozidla k zastavení. Toto použití donucovacích prostředků bylo po prostudování spisových materiálů posouzeno taktéž ze strany odboru služby pořádkové [anonymizována dvě slova] pod [číslo jednací] dne 22. května 2020, kdy bylo zjištěno, že donucovací prostředky byly použity v souladu se zákonem. Policisté hlídky [anonymizováno] [obec], územního odboru [obec] [anonymizováno] p [celé jméno svědkyně] a pprap. [jméno] [celé jméno svědka] při služebním zákroku vůči nebezpečnému pachateli (vytvořením zátarasu na silnici) použitím donucovacích prostředků dle ust. § 52 písm. f) zákona o [stát. instituce] postupovali v souladu se zákonem a oprávněným a přiměřeným způsobem. Žalovaná namítala, že na postup policistů je třeba nahlížet optikou konkrétní vyhrocené situace v terénu, když na rozhodnutí o použití donucovacích prostředků mají policisté v dané situaci většinou jen velmi krátkou dobu, a proto následné hodnocení jejich jednání tzv.„ od stolu“ je velmi komplikované. Žalovaná zdůrazňovala, že je především na žalobci, aby prokázal, že mu byla způsobena nemajetková újma, v jakém rozsahu a že přiměřeným způsobem satisfakce je právě peněžité zadostiučinění.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 10.5.2020 byl žalobce ve večerních hodinách po 21:00 zastaven hlídkou [anonymizováno] v obci [obec] ve svém civilním vozidle [značka automobilu] [anonymizováno], reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] a vyzván s využitím oprávnění dle § 18 zákona o policii, aby ve spojení se služebním vozidlem policie vytvořil zátaras v levém jízdním pruhu vozovky ve směru na [obec]. Žalobce uposlechl pokynů policie, ale nestihl z časových důvodů vozidlo opustit, neboť se k němu vysokou rychlostí blížilo pronásledované vozidlo [příjmení], jehož řidič se snažil vytvořený zátaras prorazit a došlo tak ke střetu s vozidlem žalobce, do něhož [příjmení] narazil v pravé zadní části do zadního nárazníku a pravého zadního světla. K uvedené události došlo v souvislosti s policejním pronásledováním vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], který řídil obviněný [jméno] [příjmení], který nereagoval na pokyny [anonymizováno] k zastavení vozu. Požití donucovacího prostředku tj. zahrazení cesty vozidlem (zátarasu) bylo následně vyhodnoceno vedoucím oddělení hlídkové služby jako oprávněné a přiměřené, neboť řidič vozidla [příjmení] svou bezohlednou jízdou vážně ohrožoval život a zdraví ostatních účastníků silničního provozu a nereagoval na výzvy pronásledujícího služebního vozidla k zastavení.

4. Z uvedeného vyplývá, že nebylo mezi stranami sporné, že žalobce byl v okamžiku střetu s pronásledovaným vozidlem [příjmení] uvnitř svého vozidla, které tvořilo součást vytvořeného zátarasu a to z toho důvodu, že nebyl z časových důvodů vyzván k vystoupení z vozidla. Mezi účastníky tedy není sporu o tom, že žalobce uposlechl výzvu [anonymizováno] a poskytl jí pomoc ve smyslu ustanovení § 95 odst. 3 písm. a) zákona o [anonymizováno] tzn., že v souladu s pokyny [anonymizováno] zastavil své vozidlo v místě, které mu bylo sděleno tak, aby vytvořil zátaras proti projíždějícímu vozidlu, což ovšem žalobce v okamžiku, kdy toto činil, nevěděl, neboť se vše událo velmi rychle v řádu minut a za tmy, tudíž žalobce nemohl předpokládat, že by mohl být ohrožen na zdraví či životě. [příjmení] je i okolnost, že žalobci se po zákroku nedostalo od [stát. instituce] žádné omluvy ani jiného vyjádření lítosti nad prožitým stresem žalobce.

5. Podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o [anonymizováno] je stát povinen nahradit škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. Podle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení je stát povinen nahradit škodu osobě, která poskytla pomoc [anonymizováno] nebo [anonymizováno] na jeho žádost anebo s jeho vědomím; stát se této povinnosti k náhradě škody může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto škodu osoba úmyslně. Podle odst. 4 téhož ustanovení došlo-li u osoby podle odstavce 3 písm. a) k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku. V případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění. Podle odst. 6 téhož ustanovení náhradu škody poskytuje ministerstvo.

6. Podle ustanovení § 2951 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

7. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle ust. § 2957 občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

8. Podanou žalobou se žalobce domáhal peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v souvislosti se shora popsaným zákrokem policie a pomocí, kterou žalobce [anonymizováno] poskytl. Újma žalobce spočívala ve značném stresu, kterému byl v důsledku zákroku vystaven a jeho vážné obavě o zdraví a život, když pronásledované vozidlo narazilo přímo do vozidla žalobce. Žalobce vnímal situaci v okamžiku nájezdu pronásledovaného vozidla do vozidla žalobce jako život ohrožující a jen shodou náhod nedošlo k jeho závažnějšímu zranění. Žalobce byl tak vystaven vysoce stresující situaci, do které by se nebýt postupu policie nedostal. Navíc byl žalobce nucen zúčastnit se jednání u trestního soudu. Žalobce také ze strany [anonymizována dvě slova] neobdržel žádnou omluvu za vzniklou nemajetkovou újmu a proto se domáhal peněžitého zadostiučinění, neboť jiná forma zadostiučinění by nebyla dostatečně účinná.

9. V daném případě je třeba žalobcem požadovanou náhradu újmy posuzovat podle ust. § 95 odst. 3 zákona o policii, neboť k této újmě došlo poté, kdy žalobce poskytl [anonymizováno] pomoc v souvislosti s plněním jejích úkolů (zadržení pronásledovaného pachatele za použití donucovacího prostředku-zátarasu). Na základě nesporných tvrzení účastníků soud uzavřel, že žalobce uposlechl výzvy [anonymizováno] a zastavil své vozidlo dle jejích pokynů tak, že spolu s vozidly policie vytvářelo zátaras, do něhož pronásledované vozidlo narazilo právě v místě, kde stálo vozidlo žalobce, a to v okamžiku, kdy byl žalobce uvnitř vozidla, jelikož nebyl k vystoupení z vozidla vyzván. Z uvedených nesporných tvrzení je nepochybné, že žalobce postupoval v souladu se zákonem o policii, když uposlechl jejích příkazů, vozidlo zaparkoval na vozovce dle pokynů [anonymizováno], aniž by však byl předem informován, co se bude odehrávat. Událost se odehrála za tmy, čímž byl umocněn stresující vliv nárazu pronásledovaného vozidla do vozu žalobce, který tak byl vystaven extrémnímu stresu a obavě o jeho život a zdraví. Je tak bez jakékoli pochybnosti prokázáno, že žalobci vznikla nemajetková újma na jeho právu na život dle čl. 6 Listiny základních práv a svobod, neboť se žalobce v příčinné souvislosti s pomocí, kterou poskytl policii, ocitl v přímém ohrožení života a zdraví. V situaci, ve které se ocitl žalobce, je zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv jiná osoba, která by byla danou skutečností postižena (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Sdo 2555/2010). Jsou tedy dány objektivní důvody, aby se žalobce cítil poškozen, neboť vzhledem ke specifickým okolnostem případu by se i jiná osoba v postavení žalobce mohla cítit dotčená ve svém právu na život a zdraví tvořící nemajetkovou sféru žalobce.

10. Podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o [anonymizováno] vzniká státu povinnost k náhradě škody bez ohledu na zavinění, to znamená tzv. objektivní odpovědnost, kdy stát odpovídá obecně za škodu způsobenou [anonymizováno], jestliže vznikla v souvislosti s plněním jejích úkolů a to i v případě, kdy [anonymizováno] postupovala v souladu se zákonem. Tato odpovědnost nevznikne pouze v případě, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala, což však není žalobcův případ. Z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2249/2020 pak vyplývá, že přesto, že občanský zákoník důsledně rozlišuje mezi škodou, jakožto újmou na jmění a nemajetkovou újmou, jež se odčiňuje pouze v případech zvlášť stanovených zákonem (nebyla-li tato povinnost ujednána), lze ustanovení § 95 odst. 1 zákona o [anonymizováno] vztáhnout též na újmu nemajetkovou. Naplnění skutkové podstaty odpovědnosti za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o policii pak vylučuje aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., jelikož však zákon o [anonymizováno] neobsahuje zvláštní úpravu nahrazované újmy, uplatní se obecná úprava obsažená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb..

11. Pokud žalovaný namítal, že nemajetkovou újmu žalobce bylo možné odčinit omluvou, pak dle názoru soudu takováto náhrada nemajetkové újmy není dostačující, neboť by s ohledem na předchozí vyjádření žalovaného a jeho postoj během řízení, kdy nemajetkovou újmu žalobce popíral, byla pouze formální. Z uvedeného důvodu došel soud k závěru, že je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích, když jeho výši nebylo možné srovnávat s jinými případy s ohledem na chybějící judikaturu. Soud proto vycházel ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. 30 Cdo 1747/2014) ze srovnání jiných případů náhrad nemajetkové újmy z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. V této souvislosti došel soud k závěru, že částka požadovaná žalobcem je s ohledem na prožitý strach o život a zdraví částkou přiměřenou. Je totiž pochopitelné, že žalobce jakožto civilní osoba, která není součástí bezpečnostních složek, není na takto stresové situace cvičena, a tudíž nutně prožíval okamžik, kdy do něj za tmy narazilo policií pronásledované vozidlo pachatele jako život velmi ohrožující, navíc v situaci, kdy dopředu nevěděl, co se bude odehrávat a čemu bude vystaven. Nepochopitelný je také postup [anonymizováno] po této události, kdy žalobci nebyla poskytnuta ani minimální omluva za prožité trauma, a proto má soud za to, že je na místě poskytnutí zadostiučinění v penězích v rozsahu žalované částky 20.000Kč, čemuž soud ve výroku tohoto rozsudku vyhověl.

12. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000Kč, odměnu za právní zastoupení žalobce za 10 úkonů právní služby po 3100 Kč dle § 9 odst. 4 písm.a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění ze dne 6.11.2020, porada s klientem dne 29.4.2021, sepsání žaloby, sepsání repliky k vyjádření žalované ze dne 21.10.2021, další porada s klientem dne 20.1.2023, nahlížení do soudního spisu dne 26.1.2023, účast na jednání konaném dne 6.2.2023, další porada s klientem dne 21.4.2023, účast na jednání konaném dne 30.5.2023) tj. 31.000 Kč, 10 krát režijní paušál po 300Kč, tj. 3000 Kč. Součástí nákladů řízení je i cestovné zástupce žalobce k jednání soudu a zpět tj. 3x cesta [obec] – [obec] (a zpět) na nahlížení do soudního spisu dne 26.1.2023 jednání u soudu 6.2.2023 a na jednání u soudu 30.5.2023, tj. 740 km – osobním automobilem Škoda Superb Kombi (RZ: 9 AK [číslo]) s průměrnou spotřebou dle technického průkazu 5 l motorové nafty na 100 km při ceně 44,10 Kč za 1 litr v roce 2023 + opotřebení vozidla 5,2 Kč/km, tj. 740 km × 7,4 Kč 5 476 Kč x 3 cesty, tj. 16 428 Kč, dále promeškaný čas: 3 x 16 půlhodin promeškaného času (cesta [obec] a zpět) tj. 4 800 Kč a také ušlý výdělek žalobce v době účasti u jednání soudu dne 30.5.2023 ve výši 1 839,90 Kč (pracovní doba od 6:00 – 14:00 hodin, tj. 7,5 hodin x 245,32 Kč/hodinu) a dne 6.2.2023 ve výši 1 839,90 Kč (pracovní doba od 6:00 – 14:00 hodin, tj. 7,5 hodin x 245,32 Kč/hodinu). S připočtení 21 % DPH z odměny, režijního paušálu, cestovného a promeškaného času zástupce žalobce činí celkové náklady řízení žalobce částku 72 505,68 Kč.