4 C 196/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Steinerovou, Ph.D., ve věci žalobců: 1. žalobce datum narození adresa 2. žalobkyně datum narození adresa oba zastoupeni obecnou zmocněnkyní jméno FO datum narození adresa proti žalované: žalovaná , IČO IČO sídlem adresa pro vyloučení nemovitostí z exekuce

I. Z exekuce nařízené Obvodním soudem pro Prahu 7 usnesením ze dne 5. 5. 2010, č. j. , spisová značka, vedené formou provedení exekuce prodejem nemovitosti na základě exekučního příkazu JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov ze dne 30. 6. 2010, č. j.: , spisová značka, se vylučuje id. , pozemek, zapsaném na LV č. , LV, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav pro obec a katastrální území Hrušky.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 29.11.2019 se žalobci domáhali vyloučení nemovitosti z exekuce, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná vede coby oprávněná exekuci proti povinné – společnosti , právnická osoba, ., v likvidaci. Exekuci nařídil Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 5.5.2010, č.j. , spisová značka, a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno – venkov. Soudní exekutor vydal dne 30.6.2010 exekuční příkaz č.j. , spisová značka, , kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem mj. id. 5/6 spoluvlastnického podílu povinné , právnická osoba, ., v likvidaci na pozemku , adresa, . U předmětného spoluvlastnického podílu id. , adresa, v k.ú. Hrušky je zapsán duplicitní zápis vlastnictví a žalobci mají za to, že exekuce na tento majetek je nepřípustná, protože vlastníky dotčeného spoluvlastnického podílu id. , adresa, jsou žalobci. Žalobci rovněž uvedli, že současně podali k Okresnímu soudu v Břeclavi žalobu na určení vlastnictví k , adresa, v k.ú. Hrušky.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 2.3.2020 uvedla, že na spoluvlastnickém podílu , adresa, byla zřízena řada soudcovských zástavních práv a exekucí, některá jsou zřízena i pro žalovanou. Povinná , právnická osoba, ., v likvidaci byla a jen uvedena dosud jako vlastník předmětného pozemku. Po dobu 12 let, kdy byla předmětná nemovitost takto zatěžována, nečinili žalobci žádné kroky, které by vedly k napravení daného stavu – duplicitního vlastnictví. Kroky začali realizovat až v okamžiku nařízení dražby na den , datum, . S ohledem na podání žaloby o určení vlastnického práva žalovaná navrhla řízení přerušit do doby rozhodnutí, kdo z uvedených duplicitních vlastníků je jediným vlastníkem. Ohledně náhrady nákladů řízení navrhla postupovat dle § 150 o.s.ř., a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaná nezavdala příčinu k podání žaloby, není chybou žalované ani soudního exekutora, že vycházeli z údajů zapsaných v katastru nemovitostí, je naopak chybou žalobců, že od tvrzeného převodu nemovitosti byli řadu let laxní a téměř až po 30 letech realizují kroky kdy protistranou je žalovaná, která neměla žádnou možnost ovlivnit vznik sporu, odkazuje též na usnesení ÚS ze dne 27.3.2012, sp. zn. , spisová značka, .

3. Zdejší soud usnesením ze dne 16.6.2020, č.j. , spisová značka, přerušil řízení do doby pravomocného skončení řízení ve věci veden u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , spisová značka, (řízení o určení vlastnického práva žalobci k předmětné nemovitosti). Po skončení řízení o určení vlastnického práva u Okresního soudu v Břeclavi, bylo pokračováno v tomto řízení, přičemž žalovaná s ohledem na výsledek řízení o určení vlastnického práva opakovaně vyzývala žalobce k ukončení věci smírem, žalovaní uvedli, že se vyřešení věci smírnou cestou nebrání, souhlasí i s tím, že by si každý nesl své náklady, k uzavření smíru mezi účastníky však nedošlo.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a učinil následující závěry o skutkovém stavu věci. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 7.3.2022, č.j. , spisová značka, ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 2.8.2023, č.j. , spisová značka, a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9.11.2023, č.j. , spisová značka, (právní moc výroku ve věci samé dnem 24.11.2023) soud zjistil, že bylo určeno, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. , adresa, je ve společném jmění žalobců.

5. Z exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno – venkov, ze dne 30.6.2010, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že ve věci exekuce vedené žalovanou coby oprávněnou proti povinné , právnická osoba, . nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 5.5.2010, č.j. , spisová značka, rozhodl soudní exekutor tímto exekučním příkazem o provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného, mj. spoluvlastnického podílu o velikosti , adresa, .

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 19.3.2009 a informativního výpisu z katastru nemovitostí k datu 29.11.2019 pro LV č. , LV, pro k.ú. Hrušky soud zjistil, že ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti , adresa, je v katastru nemovitostí uvedena poznámka o duplicitním zápisu vlastnictví.

7. Z přípisu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne 16.3.2009, č.j. , číslo jednací, soud zjistil, že katastrální úřad tímto přípisem vyrozumíval mj. žalobce o tom, že ohledně předmětné nemovitosti je veden duplicitní zápis vlastnictví a vyzval dotčené osoby k vyřešení této duplicity. Uvedl přitom, že k odstranění duplicity může dojít na základě soudního smíru, dohody o uznání vlastnického práva nebo rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva. Současně uvedl, že pokud nebude katastrálnímu úřadu doručena listina odstraňující duplicitu zápisu vlastnictví, bude duplicitní zápis vlastnictví nadále evidován.

8. Z ostatních provedených důkazů (zejm. převodní smlouvy k předmětné nemovitosti) nezjistil soud žádné další skutečnosti podstatné pro své rozhodnutí.

9. Podle ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e.ř.“ nebo „exekuční řád“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

10. Podle ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V exekuci vedení žalovanou coby oprávněnou proti povinné , právnická osoba, totiž došlo mj. k postižení spoluvlastnického podílu o velikosti , adresa, , který není ve vlastnictví povinné , právnická osoba, , nýbrž ve vlastnictví žalobců. V předmětné exekuci tak byl postižen majetek třetí osoby, což je nepřípustný stav a je proto na místě takto nepřípustně postižený majetek třetí osoby (žalobců) z exekuce vyloučit. Soud proto rozhodl tak, že předmětný majetek ve vlastnictví žalobců z exekuce vyloučil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. O těchto rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., avšak s přihlédnutím k § 150 o.s.ř. Procesně úspěšní žalobci mají podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud však dospěl k závěru, že v dané věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je na místě náhradu nákladů řízení nepřiznat žádnému z účastníků. Tyto důvody hodné zvláštního zřetele spočívají jednak v charakteru vylučovací žaloby a dále též v konkrétních okolnostech této věci. Vylučovací žaloba je podávána a řízení vedeno proti osobě, která její podání nemá možnost ovlivnit. Žalovaná je oprávněnou v exekuci, která vymáhá po povinné , právnická osoba, svou vykonatelnou pohledávku. Vymáhání této pohledávky svěřila soudnímu exekutorovi, který má povinnost postupovat v řízení tak, aby pohledávka byla vymožena, tedy postihnout veškerý možný majetek povinné, který je třeba k uspokojení pohledávky oprávněné v exekuci. Toto exekutor ostatně též učinil, když postihl i předmětnou nemovitost, u níž vlastnické právo bylo vedeno rovněž pro povinnou. Žalovaná před zahájením tohoto řízení neměla žádné informace o tom, komu fakticky svědčí vlastnické právo k předmětnému majetku. Žalovaná tak neměla možnost sama ovlivnit podání žaloby. Nadto nelze přehlédnout ani konkrétní okolnosti této věci, kdy duplicitní zápis vlastnictví je z příslušného listu vlastnictví katastru nemovitostí patrný ještě před zahájením exekuce a žalobci byli výslovně i příslušným katastrálním úřadem ještě před zahájením předmětné exekuce kontaktováni ohledně duplicity zápisu vlastnictví spolu s výzvou k nápravě daného stavu. Žalobci tak museli o problému spočívajícím v duplicitním zápisu vlastnictví k předmětnému majetku vědět, přesto nijak nekonali. Aktivitu vyvinuli až při podání této vylučovací žaloby v roce 2019 a s ní současně podávanou žalobou o určení vlastnického práva k předmětnému majetku u Okresního soudu v Břeclavi. S ohledem na vše uvedené má proto soud za to, že je na místě aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř., a proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobci se k aplikaci § 150 o.s.ř. nevyjádřili, ačkoli žalovaná tento postup navrhovala již ve svém prvním vyjádření ze dne 2.3.2020. Nařízeného soudního jednání se neúčastnili, svou neúčast omluvili, a nevyužili tak svého práva se k aplikaci § 150 o.s.ř vyjádřit. V souvislosti s žalovanou navrhovaným soudním smírem však uvedli, že souhlasí s tím, aby si každý z účastníků nesl své náklady sám.