4 C 206/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Mottlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 96 045 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 134 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 134 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, částku ve výši 12 911,68 Kč a úrok ve výši 62,47 % ročně z částky 68 507,60 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 275 472 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 580,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 96 045 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované téhož dne poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednaný úrok ve výši 83,85 % p. a. Žalovaná měla úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 3 826 Kč splatných vždy ke 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2019. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila žalovaná celkem 7 splátek, poslední splátku uhradila dne 16. 3. 2020. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 499 Kč (za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů ve výši 499 Kč) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením podle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 400 Kč (za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů ve výši 200 Kč). Obojí je podle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 12. 4. 2020. Ke dni 17. 12. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši 82 235,95 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 19. 12. 2020, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2. 2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 žalobci od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná ke dni podání žalobkyni dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 82 235,95 Kč) původní jistina úvěru ve výši 65 507,60 Kč + dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 13 728.35 Kč), smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 499 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 12 911,68 Kč a úrok ve výši 62,47 % za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině ve výši 68 507,60 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení. Za dobu trvání ochranné doby, žalobce požaduje tento úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Maximální výše úroku je pak limitována 120 % částky. Kterou má žalovaný zaplatit, tedy částkou 275 472 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně a žalovaná daly najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovaly.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z karty klienta se podává, že žalované byl dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, přičemž ke dni zesplatnění činí jistina částku 83 134 Kč. Z předsmluvního formuláře, včetně informací pro klienta, se podává, že výše spotřebitelského úvěru je 70 000 Kč, celková splatná částka je 229 560 Kč, jež se má splatit v 60 splátkách po 3 826 Kč, splatný vždy do 12. dne v měsíci, výpůjční úroková sazba činí 83,85 % p. a. Z výplatní pásky žalované bylo zjištěno, že její hrubý měsíční příjem za měsíc duben 2019 činil 41 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za březen a duben 2019 vyplývá, že měla měsíční příjem ve výši 31 577 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, celková splatná částka činila 229 560 Kč po 60 splátkách ve výši 3 826 Kč, splatných vždy do 12. dne v měsíci počínaje měsícem po vyplacení úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 83,85% p. a. Podle bodu 2. 2. smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit, tedy na částku 275 472 Kč. Podle bodu 6. 1. smlouvy byla ujednána smluvní pokuta za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů ve výši 499 Kč). Podle bodu 6. 2. smlouvy má žalobkyně právo na účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů ve výši 200 Kč. Podle bodu 6. 3. smlouvy platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru s tím, že tato nová jistina je splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6. 5. smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Podle bodu 6. 7. smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 5. 2019 se podává, že úvěr podle výše uvedené úvěrové smlouvy byl žalované schválen. Z výpisu z registru SOLUS se podává, že u žalované nebyl evidován dluh. Ve vyjádření znalce, včetně přílohy, je uveden vzorec pro přepočet nominální a úrokové míry a je vypočteno, jaká je výše nominální a efektivní úrokové míry u totožného úvěru se stejnými parametry. Znalec potvrzuje, že pokud je ve smlouvě o úvěru uvedena efektivní úroková míra, lze dopočítat na základě uvedeného vztahu z efektivní úrokové sazby úrokovou sazbu nominální. Z výpisu z ČNB se podává, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byl úvěr vyplacen na bankovní účet dne 20. 5. 2019. Z žádosti žalované ze dne 25. 11. 2019 a z potvrzení žalobkyně ze dne 26. 11. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalovaná zažádala o odložení splátek o 3 měsíce z finančních důvodů a žalobkyně jí vyhověla. Z oznámení o využití ochranné doby ze dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná využila ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na svoji osobu. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužných splátek před zesplatněním úvěru dopisy ze dne 30. 10. 2020 a 14. 12. 2020. Dopisem ze dne 17. 12. 2020 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru a byla vyzvána k úhradě částky ve výši 83 134 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 5. 2021, včetně podacího archu, se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu.

5. Podle ustanovení Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen ZoSÚ) musí smlouva obsahovat informace podle § 106 a násl. ZoSÚ. Podle § 122 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, dále úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Právní vztah mezi účastníky se dále řídí ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná nesplnila své závazky plynoucí ze smlouvy o úvěru, když řádně a včas nehradila měsíční splátky a vznikl jí tak dluh vůči žalobkyni na jistině ve výši 68 507,60 Kč, resp. po zesplatnění v souladu s úvěrovou smlouvou ve výši 83 134 Kč, tj. včetně přirostlého úroku ve výši 13 728,35 Kč podle bodu 6. 4. smlouvy, smluvní pokuty ve výši 499 Kč podle bodu 6. 1. smlouvy, náhrady nákladů vzniklých z důvodu prodlení ve výši 400 Kč podle bodu 6. 2. smlouvy, smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny ve výši 82 235,95 Kč za každý den prodlení s její úhradou, kterou žalobkyně v souladu s bodem 6. 5. smlouvy požaduje do dne podání žaloby, tj. ve výši 12 911,68 Kč a dále úrok z úvěru, tedy z nesplacené jistiny (68 507,60 Kč) ve výši 62,47 % ročně, avšak jeho výši limituje v souladu se smluvními podmínkami (bod 2. 2. smlouvy), resp. v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Z důvodu prodlení žalované přitom došlo zesplatnění úvěru dne 17. 12. 2020 (bod 6. 3. smlouvy). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 580,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 045 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.