4 C 242/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Vodákovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně část obce zastoupený advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení , se sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného obec a číslo zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem ulice a číslo , obec a číslo pro: vyklizení bytu

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen vyklidit byt [číslo] nacházející se ve 2. nadzemním podlaží bytu [adresa] ulice [ulice a číslo], obec Praha, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha, nádvoří o výměře 636 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha a tento vyklizený předat žalobci do 15ti dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 16.940Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném vyklizení bytu [číslo] nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], ul. [ulice a číslo], obec Praha, který je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 636 m2, v k.ú. [část obce], obec Praha z následujících důvodů. Na základě kupní smlouvy ze dne 12.9.2019 (právní účinky zápisu ke dni 17.12.2019), se stal žalobce vlastníkem bytového domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 636 m2, v [katastrální uzemí], obec Praha, ul. [ulice a číslo]. Dopisem ze dne 20.4.2020 se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na žalovaného s výzvou k doložení právního titulu, na základě kterého žalovaný užívá byt [číslo]. Žalovaný však žalobci právní titul k užívání bytu nedoložil a proto považoval žalobce užívání bytu žalovaným za neoprávněné.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a mimo jiné namítal, že žalobce se nesprávně označuje za vlastníka bytového domu [adresa] v k. ú. [část obce], obci [obec], ačkoli je pouze spoluvlastníkem domu s podílem ve výši jedné poloviny z celku. S ohledem na § 1127 a § 1129 odst. 1 o.z. by na straně žalobce museli vystupovat oba spoluvlastníci, anebo by žalobce přinejmenším musel doložit, že spoluvlastníci rozhodli většinou dvou třetin hlasů o správě společné věci tak, že budou usilovat o její vyklizení. Druhý spoluvlastník Ing. [jméno] [příjmení] však ve svém dopise ze dne 11. 9. 2020 potvrdil existenci nájemního vztahu a proto žalobce nemá podle žalovaného důvod k vyklizování nemovitosti. Dále žalovaný tvrdil, že byt [číslo] nacházející se ve 2. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v k. ú. [část obce], obci [obec], užívá na základě (společného) nájemního práva, které žalovaný žalobci již dříve doložil kopií smlouvy o nájmu bytu.

3. Podle ust. § 1128 z.č. 89/2012 Sb. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Za záležitost„ běžné správy“ lze považovat zejména pronajímání společné věci, zrušení nájemního vztahu včetně podání příslušných žalob, vybírání nájemného apod. O běžné správě společné věci rozhoduje majorita spoluvlastníků, tedy souhlasné rozhodnutí spoluvlastníků, kteří disponují většinou hlasů, počítanou podle velikosti podílu. Pokud se při rozhodování o záležitosti běžné správy společné věci nedosáhne potřebné většiny, může se kterýkoliv ze spoluvlastníků domáhat rozhodnutí soudu (§1139 odst. 2 obč. zák.).

4. V daném případě bylo z výpisu z katastru nemovitostí týkající se domu [adresa] v k.ú. [část obce] ([list vlastnictví]) zjištěno, že žalobce je pouze spoluvlastníkem domu [adresa], ul. [ulice a číslo], obec Praha, který je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 636 m2, v k.ú. [část obce], obec Praha, v němž se nachází vyklizovaný byt, a to v rozsahu velikosti spoluvlastnického podílu ½, když druhým spoluvlastníkem domu v rozsahu velikosti spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ je Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce navíc nijak nedoložil, že by se s druhým spoluvlastníkem Ing. [příjmení] dohodl na podání žaloby na vyklizení předmětného bytu, naopak v řízení žalobce sám uvedl, že vztah s druhým spoluvlastníkem je komplikovaný a vede s ním spor o vypořádání spoluvlastnictví u zdejšího soudu. Jelikož žalobce v řízení neprokázal, že disponuje většinou hlasů (počítanou podle velikosti spoluvlastnických podílů) k podání žaloby na vyklizení týkající se předmětného bytu tzn. že se žalobce s druhým spoluvlastníkem na podání žaloby na vyklizení dohodl, nezbylo soudu nic jiného než žalobu pro nedostatek aktivní legitimace žalobce zamítnout.

5. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný a proto mu přiznal náhradu nákladů řízení představující dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměnu za 5 úkonů právní služby po 2500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, replika k vyjádření žalobce, účast u jednání dne 23.6.2022 a dne 13.2.2023), 5 x režijní paušál po 300 Kč a dále 21 % DPH tj. celkem 16.940 Kč.