4 C 250/2020

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou v právní věci žalobce: celé jméno žalobce , datum narození , bytem: adresa žalobce . jméno příjmení , advokátem AK, se sídlem: ulice a číslo , obec a číslo proti žalované: celé jméno žalované , datum narození , bytem: adresa žalované , právně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení , AK se sídlem: adresa , za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: právnická osoba , IČO , se sídlem adresa vedlejší účastnice , o náhradu škody ve výši 161.421Kč s přísl.,

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 161.421Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 55.746 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradu nákladů řízení částku 1200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalované zaplacení částky 161.421Kč s příslušenstvím z následujících důvodů. Žalobce uzavřel dne 14.9.2011 s advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem: [adresa původní účastnice] (dále jen advokát), smlouvu o poskytování právních služeb a zmocnil jej k zastupování při uplatnění a vymáhání všech nároků vůči [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem: [adresa], z titulu náhrady škody z pracovního úrazu, který se žalobci stal dne 26.3.2009. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení] dne 10.10.2018 zemřel. Rozhodnutím předsedy České advokátní komory ze dne 16.10.2018 č.j. 02.05 – [číslo] – 002 byla určena nástupkyni zemřelého advokáta advokátka JUDr. [jméno] [příjmení], ev. č. [číslo advokáta], se sídlem: [adresa]. Usnesením zdejšího soudu č.j. 22 D 372/2018 – 413 nabyla žalovaná veškerý majetek z pozůstalosti po zemřelém advokátovi, čímž se stala jeho jediným dědicem a proto je právní nástupkyní advokáta a žalovanou v této věci a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 16.11.2020, č.j. 4 C 250/2020 – 21.

2. Advokát zastupoval žalobce ve sporu se [právnická osoba] s.r.o. o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 638.286Kč v souvislosti s pracovním úrazem, který se žalobci stal dne 24.3.2009. Jelikož [právnická osoba] s.r.o. odmítla plnit požadovanou částku, byl žalobce nucen podat prostřednictvím advokáta dne 24.3.2017 žalobu na zaplacení uvedené částky, čímž bylo zahájeno soudní řízení před Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 11 C 61/2017. Podáním ze dne 3.5.2017 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 338.200Kč tj. částky, která byla pojišťovnou dříve uhrazena. Dne 22.5.2017 vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalovaného [příjmení] [právnická osoba]. Dne 26.3.2018 vzal žalobce zpět žalobu i co do částky 138.665Kč a částečného příslušenství, takže předmětem řízení zůstal jen nárok na zaplacení částky 161.421Kč s příslušenstvím, která představovala ztrátu na výdělku za období od 1.3.2014 do 1.1.2015 a placení budoucích náhrad na ztrátu na výdělku. Dle tvrzení žalobce došlo k pochybení advokáta, který uplatnil žalobu u soudu pozdě tj. až dne 24.3.2017 a tudíž došlo k promlčení nároku žalobce na ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti a to za období od 1.3.2014 do 1.1.2015 v celkové výši 161.421Kč a proto byl dne 26.10.2018 nucen žalobce vzít celou žalobu zpět a řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 21.11.2018. Ke zpětvzetí žaloby tedy došlo z toho důvodu, že pohledávka ve výši 161.421Kč s příslušenstvím za období od března 2014 do ledna 2015 byla promlčena. Dle názoru žalobce advokát pochybil, když se domníval, že nárok žalobce se promlčuje v tříleté promlčecí době, zatímco ve skutečnosti dochází k promlčení nároku ve lhůtě dvou let a to dle ustanovení § 389 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v tehdy platném znění v kombinaci s ustanovením § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.. Žalobce tudíž má za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky vzniku odpovědnosti advokáta (právního předchůdce žalované) za škodu, kdy je zde prokázána nejen výše škody, ale i příčinná souvislost spočívající v opomenutí advokáta, který nepodal včas žalobu, v důsledku kterého došlo k promlčení nároku žalobce na odškodnění ztráty na výdělku vůči [právnická osoba] s.r.o. v celkové výši 161.421Kč.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uváděla, že nárok žalobce na rentu počínaje 1.3.2014 byl uplatněn žalobou ze dne 24.3.2017 u Okresního soudu v Jičíně, když má za to, že náhrada za ztrátu na výdělku je splatná měsíčně pozadu stejně jako mzda a tudíž nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku (mzdy) za měsíc březen 2014 byl splatný nejdříve 1.4.2014 a promlčecí lhůta ve vztahu k náhradě za ztrátu na výdělku za měsíc březen tak počala běžet nejdříve 1.4.2014. Z tohoto důvodu má za to, že byl nárok uplatněn právním předchůdcem žalované včas a v této souvislosti odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], z něhož je zřejmé, že základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (v našem případě ze dne 26.3.2009) se řídí zákonem č. 262/2006 Sb. zákoníkem práce ve znění účinném v době pracovního úrazu, zatímco okolnosti významné pro výši nároku na jednotlivá plnění náhrady za ztrátu na výdělku se posuzují podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném v době, kdy měl nárok na jednotlivá plnění vzniknout. Práva žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu se sice jako taková nepromlčují, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající. To znamená, že promlčení práva na jednotlivá plnění vyplývajících z nároků žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se řídí právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku ve znění účinném v době vzniku práv na jednotlivá plnění. Promlčení práv na tato plnění vzniklých žalobci v době od 1.1.2014 se řídí ustanoveními § 609 a 653 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Nárok žalobce na rentu za období od 1.3.2014 v souvislosti s jeho pracovním úrazem ze dne 26.3.2009 se tak promlčoval ve tříleté subjektivní promlčecí době a pokud podal právní předchůdce žalované žalobu o náhradu újmy na zdraví z pracovního úrazu žalobce (jejímž předmětem byla i náhrada na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti počínaje 1.3.2014) dne 24.3.2017, pak byla žaloba podána včas a advokát nezpůsobil žalobci škodu v souvislosti s výkonem advokacie tím, že by tento nárok za žalobce uplatnil opožděně, jak tvrdí žalobce. Dle názoru žalované došlo ke vzniku tvrzené škody v souvislosti s výkonem advokacie nikoliv opožděným podáním žaloby, jak tvrdí žalobce, ale až zpětvzetím žaloby ze dne 26.10.2018, což učinila za žalobce nová advokátka Mgr. [celé jméno žalobce] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], že původní advokát zemřel dne 10.10.2018 a rozhodnutím České advokátní komory byl ke dni 11.10.2018 vyškrtnut ze seznamu advokátů. Žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimovaná a proto je vůči ní žaloba nedůvodná. 4. [ulice] účastník na straně žalované se připojil k právnímu názoru žalované s tím, že advokát byl u vedlejšího účastníka pojištěn pro profesní odpovědnost advokáta za škodu podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii. Jedná se o objektivní odpovědnost, která je založena na současném splnění tří předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie resp. porušení povinnosti při výkonu advokacie jako příčina, vznik škody jako následek a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody. Důkazní břemeno k prokázání všech tří znaků odpovědnosti za škodu nese žalobce. [ulice] účastník se domníval, že nedošlo k pochybení právního předchůdce žalované, když advokát podal žalobu dne 24.3.2017, neboť mzda je splatná v průběhu následujícího měsíce, za který mzda zaměstnance náleží, a proto i náhrada za ztrátu na výdělku je splatná o měsíc pozadu. Nárok žalobce má představovat rentu za období od 1.3.2014 do 1.1.2015, když promlčení práv na jednotlivá plnění náhrad na ztrátách na výdělku vzniklých po 1.1.2014 se řídí ustanoveními § 609 až 653 zákona č. 89/2014 Sb. občanského zákoníku. [příjmení] žalobce za období od 1.1.2014 v souvislosti s jeho pracovním úrazem ze dne 26.3.2009 se tak promlčuje ve tříleté subjektivní promlčecí době. Pokud advokát podal za žalobce žalobu o náhradu újmy na zdraví z pracovního úrazu žalobce, jejímž předmětem byla i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (počínaje dnem 1.3.2014) dne 24.3.2017, pak byla žaloba podána včas a advokát nezpůsobil žalobci škodu v souvislosti s výkonem advokacie tím, že by tento nárok žalobce uplatnil opožděně. V řízení u Okresního soudu v Jičíně došlo k vydání rozhodnutí o zastavení řízení, jelikož za žalobce bylo Mgr. [jméno] [příjmení] (novou advokátkou) podáno úplné zpětvzetí žaloby dne 26.10.2018 (až po smrti původního advokáta), přičemž tímto úkonem došlo ke zmaření možnosti žalobce domoci se jeho práv soudní cestou a nelze tedy žalované přičítat odpovědnost za jednání jejího právního předchůdce.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb a zmocnil JUDr. [jméno] [příjmení] (právního předchůdce žalované) k zastupování při uplatnění a vymáhání všech nároků vůči [právnická osoba] s.r.o., se sídlem: [adresa], z titulu náhrady škody z pracovního úrazu, který se žalobci stal dne 26.3.2009. Advokát dne 10.10.2018 zemřel. Mezi účastníky nebylo rovněž sporu o tom, že advokát uplatnil žalobou podanou dne 24.3.2017 u Okresního soudu v Jičíně za žalobce nárok na zaplacení částky 638.286Kč s příslušenstvím a že toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. 11 C 61/2017. Předmětem uvedeného řízení byl mimo jiné nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od 1.3.2014 do 1.1.2015. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že podáním advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem: [adresa], ze dne 26.10.2018 byla za žalobce vzata zcela zpět žaloba vedená u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 11 C 61/2017, kterou byl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od března 2014 do ledna 2015 uplatňován. V důsledku podaného zpětvzetí pak řízení bylo zastaveno.

6. Žalobce se podanou žalobou domáhal po právní nástupkyni advokáta tj. po žalované náhrady škody v žalované výši, která představuje náhradu za ztrátu na výdělku žalobce po skončení pracovní neschopnosti za období od 1.3.2014 do 1.1.2015, když tvrdil, že advokát podal žalobu na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku opožděně, jelikož se domníval, že nárok žalobce na rentu se promlčuje ve tříleté promlčecí době, ačkoliv se dle názoru žalobce promlčoval ve dvouleté subjektivní promlčecí době. Z důvodu promlčení pak musel vzít žalobce žalobu zpět, čímž byl jeho nárok zmařen.

7. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem, než zaměstnaným advokátem, odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů není dotčena. Podle odst. 4 téhož ustanovení advokát nebo společnost se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

8. Pro naplnění odpovědnosti advokáta je potřeba splnění tří podmínek tj.. porušení jeho právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením jeho právní povinnosti a vznikem škody. V daném případě žalobce tvrdí, že právní předchůdce žalované- advokát uplatnil za žalobce nárok na náhradu ztráty na výdělku za období od 1.3.2014 do ledna 2015 opožděně, když žalobu podal dne 24.3.2017 tj. po uplynutí dvouleté promlčecí doby.

9. Podle ust. § 609 z.č.89/2012 Sb. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

10. Podle ust. § 619 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst.2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle ust. § 620 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

12. Podle ust. § 629 odst.1 z.č. 89/2012 Sb. promlčecí lhůta trvá tři roky.

13. Ohledně posouzení promlčení práv na jednotlivá plnění vyplývajících z nároků zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu je třeba vycházet mimo jiné z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem se řídí zákoníkem práce ve znění účinném v době pracovního úrazu, zatímco okolnosti významné pro výši nároku na jednotlivá plnění náhrady za ztráty na výdělku se posuzují podle zákoníku práce ve znění účinném v době, kdy měl nárok na jednotlivá plnění vzniknout. Z uvedených zásad je třeba vycházet při posuzování vznesené námitky promlčení práv žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu, která se sice jako taková nepromlčují, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z nich vyplývajících. Promlčení práv vzniklých žalobci v době od 1.1.2014 do ledna 2015 se proto řídí ustanovením § 609 až 653 občanského zákoníku. Přechodné ustanovení § 3036 občanského zákoníku se v posuzovaném případě neuplatní, neboť promlčecí lhůty k uplatnění práv na jednotlivá plnění vyplývajících z nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklých v době od 1.1.2014 do 1.1.2015, začaly běžet až po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.. V daném případě je tedy nerozhodné, kdy k pracovnímu úrazu došlo. Rozhodným je okamžik, kdy vzniklo právo na jednotlivé plnění z titulu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku.

14. Vzhledem k tomu, že je ve věci nesporné, že advokát za žalobce uplatnil nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od 1.3.2014 do 1.1.2015 žalobou u Okresního soudu v Jičíně ze dne 24.3.2017, pak tento nárok za žalobce byl uplatněn včas ve tříleté promlčecí době ve smyslu ustanovení § 609 a násl. občanského zákoníku, neboť nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za měsíc březen 2014 byl splatný nejdříve dnem 1.4.2014, tudíž žaloba podaná dne 24.3.2017 byla žalobou včasnou. Z uvedeného vyplývá, že advokát jakožto právní předchůdce žalované podal za žalobce žalobu včas a chybí tedy základní předpoklad vzniku odpovědnosti advokáta za škodu tak, jak tvrdí žalobce.

15. Okolnost, že po smrti advokáta byla žaloba vzata zpět, neboť se následná právní zástupkyně žalobce domnívala, že žaloba byla podána opožděně tj. po uplynutí domnělé dvouleté promlčecí lhůty, jde plně k tíži toho, kdo takové podání učinil. Důvodem, pro který ve včas zahájeném řízení o nároku žalobce na rentu za období od 1.3.2014 do 1.1.2015 nemohlo být pokračováno, bylo zpětvzetí žaloby nikoliv promlčení nároku žalobce resp. opožděné podání žaloby právním předchůdcem žalované. Na straně žalované je tedy nedostatek pasivní věcné legitimace a proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

16. O náhradě nákladů řízení mezi žalobce a žalovaným soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch a proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, přičemž tyto náklady představují náklady za odvolací řízení za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 8.072Kč a odměnu za právní zastoupení žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní částky 161.421 Kč za 3 úkony právní služby po 7580 Kč tj. 22.740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odvolání proti rozsudku pro uznání ze dne 24.5.2021, účast při jednání odvolacího soudu 30.9.2021), 3x režijní paušál (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) po 300 Kč tj. 900 Kč, 21 % DPH, tj. náklady odvolacího řízení celkem 36.676 Kč Náklady žalované dále představují náklady za řízení před soudem 1. stupně za právní zastoupení za 2 úkony právní služby po 7580Kč (vyjádření žalované k žalobě ze dne 12.9.2022, účast při jednání dne 19.9.2022), 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH, tj. celkem 19.070 Kč Náklady řízení před soudy obou stupňů představují částku 55.746 Kč.

17. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem, soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobce, který ve věci úspěšný nebyl, je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 1200 Kč, které představují paušální náhradu nákladů řízení právně nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč (vyjádření žalované k výzvě soudu ze dne 22. 3. 2022, vyjádření žalované ve věci samé ze dne 8. 9. 2022, příprava účasti na jednání před soudem dne 19. 9. 2022, účast na jednání před soudem dne 19. 9. 2022).