4 C 358/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou ve věci žalobců: A. Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce B B. Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci A částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni B částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobce A s e co do požadavku na náhradu majetkové škody ve výši , částka, a co do požadavku na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, z a m í t á .

IV. Žaloba žalobkyně B s e co do požadavku na náhradu majetkové škody ve výši , částka, a co do požadavku na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, z a m í t á .

V. Žalobce A a žalobkyně B jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci , právnická osoba, (a původně i jejich nezletilé děti , Anonymizováno, a , adresa, jako žalobci C a D) se podanou žalobou domáhali zaplacení celkové částky , částka, a to z následujících důvodů. , právnická osoba, , Odbor , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydalo dne , datum, rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ve věci řízení o ukončení přechodného pobytu žalobce A, kterým přechodný pobyt žalobce jako rodinného příslušníka občana , Anonymizováno, unie ukončilo dle ust. § 87f odst. 3 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb. a dle ust. § 87f odst. 3 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. (dále jen „Vyhošťovací rozhodnutí“). Žalobci A byla zároveň stanovena dle ust. § 87f odst. 4 zákona 326/1999Sb. lhůta k vycestování 30 dní od právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu. Žalobce A podal dne , datum, odvolání proti uvedenému rozhodnutí, žádost o vyslovení neplatnosti doručení a žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí. V reakci na toto podání vydalo , právnická osoba, , Odbor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, usnesení č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým zamítlo žádost o vyslovení neplatnosti doručení, zmeškání lhůty neprominulo a žádost zamítlo a nepřiznalo žádosti odkladný účinek. V tomto svém usnesení , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, nijak nerozhodlo o podaném odvolání, které bylo stěžejní částí podání žalobce , právnická osoba, toho důvodu podal žalobce A dne , datum, žádost o odstranění formální vady, kdy požadoval rozhodnutí o podaném odvolání. Žalobce A pak proti rozhodnutí , právnická osoba, , Odbor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, podal odvolání, kdy tento nedostatek spočívající v absenci rozhodnutí o odvolání mimo jiné zopakoval. Komise pro rozhodování ve věci pobytu cizinců rozhodla svým rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, o odvolání žalobce A proti usnesení č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že odvolání žalobce A zamítla a napadené usnesení potvrdila. Komise svým rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, také rozhodla o odvolání žalobce A proti usnesení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že odvolání jako opožděné zamítla. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce A správní žalobu ke Krajskému soudu v , adresa, , pobočka v , Anonymizováno, . Tento správní soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, pro vady řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Ministerstva , Anonymizováno, , , Anonymizováno, pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Následně , Anonymizováno, pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým rozhodla tak, že usnesení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušila a věc vrátila Ministerstvu vnitra k novému projednání. Poté , právnická osoba, , Odbor , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, řízení zastavil, o čemž vydal přípis nazvaný Zastavení řízení – uvědomění č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobce A však byl na základě vyhošťovacího rozhodnutí nucen dne , datum, opustit Českou republiku. Krajský soud v , adresa, , pobočka v , Anonymizováno, svým rozsudkem potvrdil, že řízení sp.zn. , Anonymizováno, trpělo vadami, pro které nebylo možno vydat meritorní rozhodnutí ve věci. Bezprostředně poté, co se žalobce A o existenci výše uvedeného vyhošťovacího rozhodnutí dozvěděl, podnikl kroky vedoucí k podání opravného prostředku proti němu, resp. navrácení lhůty pro podání odvolání. , Anonymizováno, však svými rozhodnutími č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, rozhodla tak, že odvolání žalobce A zamítla. S tím žalobce A nesouhlasil, když spatřoval v postupu Ministerstva podstatné vady řízení znemožňující vydání pravomocného rozhodnutí o povinném opuštění , Anonymizováno, , kde se nacházel celý rodinný, pracovní i soukromý život žalobce A. Tyto vady řízení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly pravomocně krajským soudem popsány v rozsudku, kde krajský soud uvedl následující:„Z uvedených důvodů soud zrušil napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení podle § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b), c) s. ř. s. a v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil věc k dalšímu řízení žalované. V dalším řízení je žalovaná v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným právním názorem soudu vázána. Žalovaná se bude muset soustředit na to, zda skutečně doručovatel (doručovatelka) učinil dne , datum, veškeré potřebné úkony pro uložení doručovaného rozhodnutí ve smyslu § 23 správního řádu, aby byly naplněny podmínky pro nastoupení fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu, a za tím účelem případně doplnit dokazování (např. vyvoláním reklamačního řízení, případným výslechem doručovatele, pokud bude zjištěno, kdo jím byl). Zároveň bude povinností žalované vypořádat se i s žalobcem uváděnou skutkovou verzí, tedy že mu nebyla v den doručování písemnosti zanechána na adrese doručování výzva a poučení, a jím předloženými důkazy. V případě, že se žalované okolnosti doručování a uložení písemnosti nepodaří prokázat např. s ohledem na značný časový odstup ode dne doručování, bude na místě vycházet z toho, že prvostupňové rozhodnutí žalobci nebylo doručeno fikcí dne , datum, , ale že se s jeho obsahem žalobce prokazatelně seznámil až dne , datum, a odvolání podané dne , datum, bylo podáno včas“. Nesprávný úřední postup žalované má proto žalobce A za prokázaný právě z rozsudku krajského soudu, jelikož žalobce A byl nucen opustit Českou republiku. Kdyby nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované, rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, by nenabylo právní moci a žalobce A by mohl setrvat v ČR a nedošlo by na straně žalobců k majetkové ani nemajetkové újmě. Žalobci poukazovali na cyničnost žalované a aroganci moci, se kterou neváhala zbavit pobytu v ČR otce nezletilého dítěte s odůvodněním, že zbavení pobytu není tak závažné jako vyhoštění, přestože bylo zřejmé, že žalobce A nezíská nové pobytové povolení v zemi svého původu. Ještě cyničtěji pak vyzněla argumentace ohledně toho, že rozhodnutím nejsou porušena práva dítěte (žalobce C), který na základě mezinárodních úmluv má právo se kdykoliv stýkat s otcem, když tato argumentace se vůbec nezabývala např. náklady na uskutečnění takového styku a zátěž spojenou s cestou z České republiky na , Anonymizováno, . Žalobkyně B pak byla nucena trávit podstatnou část těhotenství bez svého manžela včetně porodu a šestinedělí. Vyhošťovací rozhodnutí bylo nejen protiprávní, ale úřady měly především projevit více lidskosti a vyložit právní předpisy způsobem, který by nevystavil občanku ČR (žalobkyni B) výše popsané tíživé situaci. Žalobce A vyčíslil tvrzenou majetkovou škodu tak, že požadoval uhradit cestu do , Anonymizováno, federace učiněnou na základě vyhošťovacího rozhodnutí a poté i cestu zpět do ČR, když bylo rozhodnuto o zastavení správního řízení. Škoda spočívá v náhradě nákladů za 2 letenky do , Anonymizováno, a zpět v částce , částka, . Žalobce A jako občan , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebyl nucen vynakládat finanční prostředky na vízum, jako ostatní členové jeho rodiny. Po dobu, kdy žalobce A pobýval na území , Anonymizováno, federace, musela jej jeho rodina navštěvovat, když manželka a syn (a následně i nově narozená , rodné přijmení, ) žalobce A setrvali v ČR, jejíž jsou občany. Nezletilé děti měly právo se se svým otcem stýkat, a tak byla matka (žalobkyně B) nucena vynakládat opakovaně nemalé finanční prostředky za účelem realizace cesty za otcem (žalobcem A), do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně B absolvovala celkem , hodnota, cesty do , Anonymizováno, a zpět, tj. byla nucena vynaložit náklady na letenky a víza v celkové hodnotě , částka, . Dvě cesty do , Anonymizováno, a zpět absolvoval žalobce C, který pro svůj věk nesl velmi těžce odloučení od svého otce. Na žalobce C byla žalobkyně B nucena vynaložit náklady na letenky a víza v celkové hodnotě , částka, . Jednu cestu absolvovala s žalobci B a C rovněž nejmladší dcera- žalobkyně D, která se narodila až po vyhoštění žalobce A. Na žalobkyni D byla žalobkyně B nucena vynaložit náklady na letenky a víza v celkové hodnotě , částka, , když žalobkyně D byla příliš malá na to, aby mohla mít vlastní sedadlo a náklady na její letenku spočívaly pouze ve zvýšené ceně letenky její matky, která k letence připlatila částku , částka, . K těmto nákladům žalobkyně B uváděla, že z části byly hrazeny z jejích finančních prostředků a z části z finančních prostředků rodičů žalobce A, kteří žalobkyni B poskytli zápůjčku a přímo náklady za ni vynaložili. Žalobci uvádí, že cena jedné letenky tam a zpět odpovídá průměrné částce , částka, a náklady na vízum pro jednu osobu částce , částka, . Žalobce A zdůrazňoval, že veškeré výdaje na cestovné nejenom žalobce A, ale i jeho rodiny jsou v přímé souvislosti s nesprávným úředním postupem žalované, která protiprávně donutila žalobce A opustit ČR a rozdělila tím jeho rodinu. Žalobce , právnická osoba, požadoval uhradit majetkovou škodu spočívající v ušlém výdělku, neboť se živil jako ošetřovatel koní, kdy tuto činnost vykonával jako zaměstnanec pro společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, . Jeho hrubá mzda činila v době vyhoštění z ČR , částka, na základě mzdového výměru ze dne , datum, . Žalobce A tuto částku po celou dobu vyhoštění z ČR neobdržel, čímž mu vznikla škoda spočívající v ušlé mzdě za 16 po sobě jdoucích měsíců tj. ve výši , částka, (, částka, x 16). Další tvrzenou majetkovou škodou byly náklady žalobce A na právní zastoupení vynaložené z důvodu probíhajícího správního řízení a podání správní žaloby, na jejímž základě byl vydán rozsudek potvrzující nesprávný úřední postup žalované, z čehož je zřejmé, že náklady na právní služby byly vynaloženy účelně. Advokát žalobci A pomohl hájit jeho právo, což by pro žalobce A bylo obtížné, když sám nemá právnické vzdělání, a navíc není občanem ČR a čeština není jeho rodným jazykem. Náklady právního zastoupení dosáhly částky , částka, , kterou byl nucen uhradit svému zástupci , Jméno advokáta, . Žalobkyně B dále tvrdila, že v důsledku vyhoštění žalobce A a ztráty jeho příjmu, neměla dostatek finančních prostředků, aby mohla hradit veškeré potřebné náklady a nezvládala splácet veškeré své dluhy. Z toho důvodu tak vůči žalobkyni B byl vydán platební rozkaz Okresním soudem v , adresa, č.j. , spisová značka, ze de , datum, , kdy žalobkyně-, právnická osoba, . vůči ní požadovala částku , částka, . Tuto částku žalobkyně B musela uhradit nehledě na finanční situaci, do které byla uvržena nesprávným úředním postupem, ale tím, že neměla dostatek finančních prostředků na úhradu tohoto dluhu, jí vznikly navíc náklady soudního řízení ve výši , částka, a povinnost uhradit úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, což činilo částku , částka, . Dále žalobkyně B nebyla schopna řádně splácet úvěr dle Smlouvy o Úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní B jako dlužníkem a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, jako věřitelem. , právnická osoba, . následně po neuhrazení dvou splátek pohledávku žalobkyně B postoupila společnosti , právnická osoba, IČ: , IČO, , která ji uplatnila u soudu. Na základě soudního řízení bylo přijato usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , kterým byl schválen smír účastníků, podle kterého žalobkyně B byla povinna uhradit spol. , právnická osoba, částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách, což žalobkyně B neuplatňovala jako škodu vzniklou nezákonným úředním postupem. Na základě tohoto usnesení ovšem vznikla povinnost žalobkyně B k uhrazení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 4,85% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, což podle povinnosti hradit ve splátkách činí částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, což podle povinnosti hradit ve splátkách činí částku , částka, . Tyto dlužné částky mají příčinnou souvislost s nesprávným úředním postupem, neboť vznikly v důsledku neschopnosti splácet dlužné částky žalobkyní B. Žalobkyně B se rovněž dostala v důsledku nepříznivé finanční situace do exekuce vůči Finančnímu úřadu v , adresa, , vedené pod sp.zn. 1075126/19/2602, kde očekávala škodu minimálně ve výši , částka, . Celková újma vzniklá nesprávným úředním postupem v důsledku uvržení do nepříznivé finanční situace činila částku , částka, . Žalobci konečně požadovali i peněžní náhradu vzniklé nemajetkové újmy, jenž byla všem žalobcům způsobena tím, že rodina, kterou tvoří všichni žalobci, byla nuceně rozdělena. Žalovaná svým nesprávným úředním postupem zmařila rodičovskou péči otce, která měla probíhat každodenně k oběma nezletilým dětem- žalobci C a D. Realizace rodičovského styku v plné míře nebyla reálně možná nejenom z finančních, ale i organizačních důvodů. Přesto se celá rodina snažila realizovat styk s žalobcem A, kdy žalobkyně B podnikla celkem , hodnota, cesty do , Anonymizováno, , žalobce C celkem , hodnota, cesty do , Anonymizováno, a nově narozená , rodné přijmení, D jednu cestu do , Anonymizováno, po dobu trvání vyhoštění žalobce A. Žalobce A zdůrazňoval, že , byl nucen opustit ČR, kde má veškerý svůj sociální, pracovní a především rodinný život po dobu 16 měsíců. Byl donucen opustit svou těhotnou manželku, nebýt přítomen porodu, nemohl být oporou své manželce v šestinedělí, nemohl být manželce oporou při stresujících situacích, kdy na manželku dolehla tíživá finanční situace zapříčiněná nezákonným úředním postupem, nebyl přítomen prvním měsícům života své dcery a nemohl vychovávat svého syna po dobu 16 měsíců. Všechny tyto skutečnosti na něj silně psychicky dolehly a pociťoval je jako zvlášť závažnou újmu. Nemajetkovou újmu za výše zmíněné negativní skutečnosti zapříčiněné nesprávným úředním postupem vyčíslil žalobce A na částku , částka, . Rovněž žalobkyně B nesprávným úředním postupem přišla o svého manžela a otce svých dětí na dobu 16 měsíců v nejtěžším období jejího života. Žalobkyně B se nacházela v pokročilé fázi těhotenství, kdy se musela vyrovnat s absencí svého manžela, starat se o svého syna, řešit nedostatek finančních prostředků. Tyto skutečnosti se nepříznivě podepsaly na její psychické stabilitě. Samotný porod musela žalobkyně B absolvovat bez svého manžela a po dobu jejího pobytu v nemocnici musela řešit hlídání svého syna. V šestinedělí se pak žalobkyně B nemohla opřít o svého manžela, který byl vyhoštěn, přičemž krom nově narozené , rodné přijmení, musela zajišťovat péči i svému synovi, přičemž v tomto období se nadále zhoršovala její finanční situace. Žalobkyně B musela soustavně řešit psychické problémy jejího syna, který nesl nepřítomnost svého otce velmi těžce. Z uvedených důvodů požadoval žalobkyně B peněžitou náhradu vzniklé nemajetkové újmy v částce , částka, . Žalobce C rovněž požadoval peněžitou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši , částka, a žalobkyně D v částce , částka, . Celkově tak žalobci nárokovali po žalované celkem částku , částka, , která představovala náhradu nákladů na cestování do , adresa, .700 Kč, náhradu ušlé mzdy , částka, , náhradu nákladů právního zastoupení , částka, , náhradu škody vyvolané uvržením do nepříznivé finanční situace , částka, a peněžitou náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, .Vzhledem k tomu, že původními žalobci C a D byly nezl. osoby a zákonní zástupci (žalobce A a B) nedoložili souhlas opatrovnického soudu s podáním této žaloby za nezletilé, bylo řízení co do částky , částka, pro neodstranění nedostatku podmínky řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .Předmětem žaloby tak nadále zůstala pouze žaloba žalobce A a B o zaplacení částky , částka, . Z důvodu zpětvzetí žaloby však bylo dále řízení zastaveno i co do částky , částka, představující škodu, kterou žalobci uplatňovali z titulu uvržení do nepříznivé finanční situace.Předmětem řízení tak po částečném zpětvzetí žaloby zůstala žalobcem A tvrzená majetková škoda za nákup letenek do , Anonymizováno, federace a zpět v částce , částka, , požadovaná ušlá mzda ve výši , částka, a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši , částka, tj. celkem majetková škoda ve výši , částka, , a dále žalobcem A požadovaná peněžitá náhrada nemajetkové újmy ve výši , částka, Předmětem řízení byl i požadavek žalobkyně B na náhradu majetkové škody za nákup letenek do , Anonymizováno, a zpět v částce , částka, a peněžitá náhrada nemajetkové újmy v částce , částka, .Žalovaná požadované nároky žalobců odmítla a vznesla námitku promlčení. Průběh správního řízení popsaný žalobci žalovaná nijak nesporovala, ale namítala, že v dané věci není splněna ani jedna z podmínek, jež zákon č. 82/1998 Sb. stanovuje pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody resp. nemajetkové újmy. Žalovaná tvrdila, že ve věci neexistuje nesprávný úřední postup přičitatelný Ministerstvu , Anonymizováno, , žalobci vznik tvrzené škody, resp. nemajetkové újmy neprokázali a není splněna ani podmínka příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou, resp. tvrzenou nemajetkovou újmou, a to jak ve vztahu k žalobci A, tak k žalobkyni B, když zahájení a vedení správního řízení, v rámci kterého mělo dojít k „nesprávnému“ doručení rozhodnutí pod č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo vyvoláno protiprávním jednáním žalobce A, který se na území České republiky dopouštěl trestné činnosti a byl za toto své jednání opakovaně pravomocně odsouzen. Žalovaná zdůrazňovala, že žalobci spatřují nesprávný úřední postup Ministerstva , Anonymizováno, v „nesprávném“ doručení rozhodnutí pod č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kdy u správního soudu byla vyslovena pochybnost o tom, zda bylo doručeno v souladu se správním řádem a mohla tak nastoupit fikce doručení. Tato okolnost byla následně důležitá pro posouzení odvolání žalobce A, které tak bylo zamítnuto jako opožděné, a odvolací správní orgán se tak podaným odvoláním v roce 2018 nezabýval věcně. Odvolací správní orgán se následně po vrácení věci od soudu zabýval otázkou podání oprávněné reklamace, tj. možnosti získat od , právnická osoba, . doplňující informace, což však vzhledem k časovému odstupu (reklamaci lze podat do 1 roku od doručení) již nebylo možné. Následně odvolací správní orgán postupoval podle pokynů soudu a doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně posoudil ve prospěch žalobce A tj. rozhodl, že odvolání bylo podáno včas. Důvodem pro nemožnost potvrdit opožděnost podání odvolání žalobce A tak bylo pochybení , právnická osoba, ., které se po vrácení věci od správního soudu již nedalo zhojit oprávněnou reklamací. Žalovaná po zjištění daného stavu posoudila věc shodně s doporučením správního soudu a rozhodla ve prospěch žalobce A, tj. bylo konstatováno, že odvolání bylo podáno včas. Z dalšího průběhu řízení vyplývá, že důvodem pro zastavení řízení byla neaktuálnost v předchozím řízení zjištěných trestních činů, resp. přečinů žalobce A, nikoliv skutečnost, že by žalobce A v roce 2018 nenaplňoval důvody pro ukončení přechodného pobytu na území České republiky. Vzhledem k tomu, že se pochybení zjištěného správním soudem (chybějící podpis doručovatele a razítko pošty) dopustila , právnická osoba, . a toto pochybení nemohlo Ministerstvo , Anonymizováno, nijak zhojit, neboť nedisponuje oprávněními zasahovat do způsobu doručování zásilek, resp. nahrazovat činnost doručovatele, nelze toto pochybení přičítat Ministerstvu , Anonymizováno, . Lze tak konstatovat, že na straně Ministerstva , Anonymizováno, nedošlo k porušení zákona, a nelze tedy ani konstatovat nesprávný úřední postup.Ve věci nebylo mezi účastníky sporu o průběhu správního řízení vedeného pod sp.zn. , Anonymizováno, . Soud proto vycházel ze skutečnosti, že správní orgán I. stupně zahájil s žalobcem A dne , datum, řízení vydáním oznámení o zahájení řízení, které bylo žalobci A doručeno dne , datum, . Dne , datum, vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí pod č.j. , Anonymizováno, o ukončení přechodného pobytu dle ust. § 87f odst. 3 písm. c) a d) zákona č. 326/1999 Sb., podle kterého ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana , Anonymizováno, , Anonymizováno, přechodný pobyt na území, pokud se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství; dle § 87f odst. 3 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana , Anonymizováno, , Anonymizováno, přechodný pobyt na území, pokud ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění]. Žalobce A se na území České republiky dopouštěl trestné činnosti a byl za toto své jednání opakovaně pravomocně odsouzen. Proti rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu podal žalobce A odvolání. Dne , datum, vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutí pod č.j. , Anonymizováno, , kterým bylo odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně jako opožděné zamítnuto. Rozhodnutím , Anonymizováno, pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců č.j. , Anonymizováno, bylo dále zamítnuto odvolání žalobce A proti usnesení správního orgánu I. stupně č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, podal žalobce A žalobu ke Krajskému soudu v , adresa, - pobočka v , Anonymizováno, . Krajský soud v , adresa, - pobočka v , Anonymizováno, rozsudkem pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, výše uvedené rozhodnutí , Anonymizováno, zrušil pro vady řízení a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Krajský soud v , adresa, - pobočka v , Anonymizováno, ve svém rozsudku mimo jiné uvedl: „V dalším řízení je žalovaný v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným právním názorem soudu vázán. Žalovaný se bude muset soustředit na to, zda skutečně doručovatel (doručovatelka) učinil dne , datum, veškeré potřebné úkony pro uložení doručovaného rozhodnutí ve smyslu § 23 správního řádu, aby byly naplněny podmínky pro nastoupení fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu, a za tím účelem případně doplnit dokazování (např. vyvoláním reklamačního řízení, případným výslechem doručovatele, pokud bude zjištěno, kdo jím byl). Zároveň bude povinností žalovaného vypořádat se i s žalobcem uváděnou skutkovou verzí, tedy že mu nebyla v den doručování písemnosti zanechána na adrese doručování výzva a poučení, a jím předloženými důkazy. V případě, že se žalovanému okolnosti doručování a uložení písemnosti nepodaří prokázat, nap. s ohledem na značný časový odstup ode dne doručování, bude na místě vycházet z toho, že prvostupňové rozhodnutí žalobci nebylo doručeno fikcí dne , datum, , ale že se s jeho obsahem žalobce prokazatelně seznámil až dne , datum, a odvolání podané dne , datum, bylo podáno včas.“ Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců následně svým rozhodnutím pod č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. K otázce řádného doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, odvolací správní orgán konstatoval: „, Anonymizováno, zjistilačasový odstup delší než jeden rok od doručování zásilky s napadeným rozhodnutím v květnu 2018, který je překážkou k oprávněné reklamaci u pošty, neboť reklamaci lze uplatnit jen do jednoho roku a výjimky z tohoto pravidla se vztahují jen na trestní řízení a řízení o přestupcích. Komise proto vyšla z doporučení soudu, že rozhodnutí bylo odvolateli oznámeno v den jeho seznámení se se spisem dne , datum, a v důsledku toho je odvolání podané dne , datum, včasné.“ Komise dále konstatovala, že se ztotožňuje s názorem správního orgánu I. stupně ohledně trestných činů, resp. přečinů žalobce A, ale vznesla pochybnost ohledně hodnocení aktuálnosti hrozby pro veřejný pořádek a přiměřenosti zásahu rozhodnutí do rodinného a soukromého života odvolatele a jeho rodiny. Na základě nově zjištěných skutečností správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že jednání žalobce A nelze aktuálně považovat za závažné narušení veřejného pořádku, neboť v současné době nemá žádný záznam ve výpisu z rejstříku trestů. Správní orgán I. stupně dále konstatoval, že s ohledem na podmínku přiměřenosti by zrušení povolení k trvalému pobytu mohlo za určitých okolností samo o sobě představovat natolik intenzivní zásah do soukromého a rodinného života žalobce A, že nebylo možné povolení k trvalému pobytu odebrat. Zejména pak s ohledem na skutečnost, že žalobce A v současné době žije ve společné domácnosti se svojí manželkou, která je na mateřské dovolené a stará se o jejich roční dceru a sedmiletého syna, kdy kromě rodičovského příspěvku manželky je příjem žalobce A pro ně jediným dalším zdrojem obživy. Z výše uvedených důvodů správní orgán I. stupně postupoval podle ust. § 66 odst. 2 správního řádu a dne , datum, usnesením pod č.j. , Anonymizováno, předmětné řízení zastavil.Z výslechu žalobce A soud zjistil, že se o zrušení povolení k pobytu v ČR dozvěděl velmi narychlo a měl jen týden na to odcestovat. Žalobce A vůbec nechápal, proč by měl odcestovat, když má v České republice dítě a manželku. Žalobce A se v rodinné firmě v , adresa, spolu s manželkou staral o koně, řešili proto s žalobkyní B, co s nimi bude. Půjčku, kterou si rodina vzala na stáje, mohla ze svého příjmu manželka žalobce B obtížně platit. Letenky do , Anonymizováno, , Anonymizováno, kupovala matka žalobce A, která s ním letěla do , Anonymizováno, , kde má žalobce A sestru a kde žalobce A doufal, že odtamtud zažádá o pobyt v ČR. Jednalo se o let z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , přestupovali v , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, byl žalobce A asi týden, zkoušel zažádat o vízum do České republiky, ale neúspěšně, takže poté odletěl na , Anonymizováno, . Žalobce se pak do České republiky vrátil až za rok a půl. Žalobce pobýval během uvedené doby na , Anonymizováno, ve městě , právnická osoba, , kde má rodina dům po babičce. Nejbližší místo, kde mohl žádat o vízum, bylo ve městě , adresa, , což je 500 km daleko. Žalobce A tam jezdil v noci vlakem. Žalobce žádal asi 4x o vízum, ale ani jednou jej nezískal. Po vycestování žalobce A, měli žalobci hodně dluhů, takže manželka s tím měla problémy a musela prodávat některé věci (multikáru a nějaké stáje), aby to zaplatila. Manželka za žalobce A přijela do , Anonymizováno, federace asi po půl roce, jelikož se jí a synovi stýskalo. Syn často brečel, když s otcem mluvil. Manželka žalobce byla za žalobcem A 2x, letenky hradili rodiče žalobce A. Manželka pořád brečela, že už to nedává, že se k ní má žalobce A nějak dostat. Synovi, když žalobce A odcestoval, bylo 3,5 roku, takže se mu samozřejmě po něm stýskalo. Než žalobce odjel, byl zaměstnán ve firmě , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., měl tam příjem asi , částka, .Z výslechu žalobkyně B soud zjistil, že podnikla celkem tři cesty za manželem na , Anonymizováno, a to dvě se synem a třetí pak už s novorozenou dcerou. Pokud jde o nákup těchto letenek, na všechny tyto tři cesty kupovali letenky prostřednictvím rodinné známé rodičů žalobce A a to paní, která pracovala v cestovní kanceláři na , Anonymizováno, . Tyto letenky hradila matka žalobce A. Cesty podnikla žalobkyně B nejprve v říjnu 2018 asi na týden, pak v dubnu 2019 asi na měsíc a poté od , datum, do , datum, , kdy se už vraceli všichni i s žalobce A. Žalobce A byl v době odjezdu zaměstnán ve firmě , právnická osoba, , což byla rodinná firma jeho rodičů. Dostával pravidelný plat ve výši , částka, . Působil tam jako ošetřovatel dostihových koní. Jeho otec měl ustájeno 6 koní v tréninku. Když žalobce A odcestoval, tak se nevědělo, že to bude na tak dlouhou dobu, takže ta péče o koně zbyla na žalobkyni B. Datum odjezdu žalobce A bylo dané tím rozhodnutím, kterým byl pobyt žalobce A ukončen, nebylo možné ho nijak posunout. Ještě ráno dne , datum, neměl žalobce A žádnou letenku zakoupenu, žalobci totiž pořád doufali, že ještě se ten odjezd žalobce A podaří o pár dní posunout. Nakonec tu letenku pro žalobce A kupovali během dne, kdy zjistili, že to skutečně nejde a žalobce A musí odcestovat. Dne , datum, žalobce A odcestoval nejbližším letem mimo , Anonymizováno, , Anonymizováno, právě do , Anonymizováno, , kde byl asi týden v hotelu a podal hned žádost o krátkodobé Schengenské vízum, které mu ovšem po týdnu bylo zamítnuto a tak potom odcestoval spolu s matkou, která tam s ním byla, dále na , Anonymizováno, , kde potom pobývali až do té doby, než se vrátil zpátky. Odjezdem manžela do zahraničí, došlo k rozdělení rodiny, syn přišel o otce, kontakt s manželem byl složitý. Žalobkyně B zůstala na všechno sama. Během těch 10ti dnů, kdy se žalobce A dozvěděl, že bude muset odcestovat a jeho doletem dne , datum, , nestihli žalobci toho moc zařídit. Po odjezdu manžela vypadl žalobkyni vypadl také jeho finanční příjem a musela vše zařizovat sama, neboť měla v podstatě všechny závazky a smlouvy psané na sebe. Hypoteční úvěr byl veden na jméno žalobkyně, protože manžel neměl v ČR trvalý pobyt. Situace byla pro žalobkyni B velmi složitá, musela sama pečovat o dítě. S dcerou žalobkyně B otěhotněla při první cestě na , Anonymizováno, za manželem na podzim 2018. Žalobkyně měla svůj vlastní příjem asi , částka, , neboť pracovala v mateřské školce. Žalobkyně si nejprve po odjezdu manžela myslela, že to bude chvilka, že to nějakým způsobem vydrží, ale dopředu žalobci nevěděli, jak dlouho to bude trvat. Žalobkyně pořád doufala, že to dobře dopadne, že manžel dostane během nějaké krátké doby vízum nebo nějaké povolení v Čechách být, ale každé zamítnutím víza její naději sráželo. Do toho se objevily i problémy v práci, neboť kolegyně zjistily, že žalobkyně je ve složité osobní situaci, docházelo tam k určité šikaně, musela to řešit i paní ředitelka a úplně nejhorší byla pro žalobkyni skutečnost, že jí nevěřila vlastní rodina, že manžel musel tak z ničeho nic vycestovat ze dne na den, neboť si mysleli, že když tu má manžel děti a manželku, že to není možné, že takto narychlo musel odjet s tím, že si mysleli, že jim žalobkyně A lže. Nevěřila jí ani vlastní babička, u které hledala nějakou psychickou podporu a to bylo asi to nejhorší. Žalobkyně zažívala hrozné situace, kdy malý syn říkal, že by chtěl sednout na kolo a odjet za otcem. Po té první cestě, když se vrátili domů z návštěvy otce v , Anonymizováno, , se syn v noci budil a tvrdil, že slyší tatínka. Žalobkyně s ním musela v noci chodit a obcházet celý byt, aby viděl, že tam tatínek není. Žalobkyně dceru porodila dne , datum, v době, kdy tu manžel nebyl. Pokud jde o pomoc, tak žalobkyně nemohla v tom bytě, kde bydleli, zůstat přes zimu, takže si jí se synem vzal otec žalobkyně do rodinného domu. Žalobkyni hodně pomohla také tchýně, která má trvalý pobyt v České republice a mohla často jezdit za svým synem a zase se bez problémů vracet. Nepotřebovala vízum. Nicméně manžel se se svým otcem nepohodl, takže ten potom od žalobců dal ruce pryč. Za nejhorší na celé té situaci považovala žalobkyně skutečnost, že nevěděla, kdy to všechno skončí. Pořád se neřešilo nic jiného, než to, kdy přijde nějaké rozhodnutí od soudu, který by případně rozhodl o tom, že bylo postupováno špatně. Na všechno tady byla žalobkyně B sama. Kontakt s manželem během doby, kdy byl pryč, byl především přes videohovory, nicméně ty probíhaly tak, že většinou brečel malý syn i manžel. Žalobkyně je musela pořád utěšovat, snažit se být ta silná. Když to takhle opakovaně probíhalo, tak pak manžel říkal, že si vlastně ani volat nechce, že vždycky si to připomene, že vlastně s námi není a je to pro něho ještě horší. Žalobkyně svůj smutek ale neměla s kým sdílet, neboť malému synovi se svěřit těžko mohla, ten situaci nechápal, bylo mu 4,5 roku, myslel si, že s ním není tatínek, protože ho nemá rád. Jde úplně o takové obyčejné věci jako třeba, že neměl tátu na fotbale, na kroužku, kam chodil, neměl otce na Vánoce, narozeniny, na besídky, kde on by býval byl rád. Byla s ním pořád jenom žalobkyně, která potom byla přetažená a byla na syna někdy protivná, pak ji to mrzelo. Hlavně ty odlety z , Anonymizováno, a ty návraty do té reality tady byly velmi emočně náročné.Podle ust. § 5 z.č.82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobenaa) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,b) nesprávným úředním postupem.Podle ust. § 13 odst. 1 z.č.82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle ust. §31a odst. 1 z.č.82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.Nezbytným předpokladem pro vznik nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je naplnění všech podmínek stanovených zákonem, tj. nesprávný úřední postup příslušného orgánu státu, vznik škody či nemajetkové újmy a přímá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou či nemajetkovou újmou, kdy břemeno důkazní leží na žalobcích.V posuzovaném případě se žalobci A a B dožadovali náhrady škody a peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou dle jejich tvrzení nesprávným úředním postupem žalované, který byl žalobci spatřován v nesprávném doručení rozhodnutí ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , což bylo zásadní pro posouzení včasnosti odvolání žadatele žalobce A, které tak bylo zamítnuto jako opožděné a správní orgán se tak podaným odvoláním nezabýval věcně a na rozhodnutí ze dne , datum, proto byla nesprávně vyznačena právní moc. Skutečnost, že se žalovaná dopustila nesprávného úředního postupu prostřednictvím správního orgánu, který správní řízení vedl, má soud za prokázanou rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . V tomto rozsudku je vyjádřena pochybnost ohledně doručení rozhodnutí správního orgánu 1.stupně a proto bylo správnímu orgánu uloženo zkoumat, zda , právnická osoba, . doručila rozhodnutí ze dne , datum, pod č.j. , Anonymizováno, o ukončení přechodného pobytu dle ust. § 87f odst. 3 písm. c) a d) zákona č. 326/1999 Sb. řádně a v souladu se správním řádem, tzn. zda byly splněny podmínky pro nastoupení fikce doručení. Správní orgán se na pokyn správního soudu poté zabýval otázkou správnosti doručení zásilky žalobci A, když s ohledem na uplynutí reklamační doby tj. jednoho roku od doručení již nebylo možné zjistit žádné další doplňující informace. Proto tedy správní orgán postupoval podle pokynů správního soudu a doručení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně posoudil ve prospěch žalobce A tj. rozhodl, že odvolání bylo podáno včas. Správní soud totiž ve svém rozsudku vysloveně vyjádřil, že je třeba zkoumat, zda doručovatel učinil dne , datum, veškeré potřebné úkony pro uložení doručovaného rozhodnutí ve smyslu § 23 správního řádu, aby byly naplněny podmínky pro nastoupení fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu a za tím účelem případně doplnit dokazování například vyvoláním reklamačního řízení případným výslechem doručovatele apod.. V posuzovaném případě totiž doručenka jako doklad o uložení písemnosti - doručovaného rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu sice obsahovala údaje o tom, že žalobce A jako adresát byl k vyzvednutí zásilky vyzván a bylo mu ponecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne , datum, , avšak pravdivost těchto skutečností nebyla, jak je tomu obvyklé, stvrzena podpisem doručovatele na doručence, když na ní absentoval nejen jeho podpis, ale i označení pracovníka pošty, který doručení zásilky a její uložení prováděl stejně jako razítko pošty. Dle názoru správního soudu se nejedná pouze o formální nedostatky doručenky bez vlivu na doručení. Uvedené jméno pracovníka pošty, jeho podpis a razítko pošty na druhé straně vrácené obálky, na které žalovaná odkázala, totiž stvrzovaly pouze údaje týkající se vrácení doručované písemnosti zpět odesílateli dne , datum, poštou zpět správnímu orgánu 1. stupně nikoliv pravdivost údajů o uložení zásilky, zanechání výzvy k jejímu vyzvednutí a poučení o následcích nevyzvednutí výzvy. Doručenku tedy nebylo možné považovat za řádný doklad o uložení doručovaného rozhodnutí. Vzhledem k názoru správního soudu dospěl zdejší soud k závěru, že skutečnost, že na základě takto vadné doručenky vyznačil správní orgán právní moc na rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu žalobce A respektive rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu pro opožděnost, čímž zmíněné rozhodnutí nabylo právní moci, je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb.. Bylo totiž na správním orgánu, aby posoudil náležitosti doručenky, jež se vrátila poštou, a skutečnost, zda na základě ní může dovozovat fikci doručení uvedené písemnosti či nikoliv. Pokud správní orgán přes vady doručenky respektive její nedostatečné vyplnění dovodil doručení písemnosti – rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu, zatížil tak řízení vadou a došlo tím k nesprávnému úřednímu postupu. V důsledku takového postupu správního orgánu však došlo k tomu, že rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu žalobce A nabylo právní moci a žalobce A byl nucen území České republiky opustit, aby tak naplnil podmínky uvedeného rozhodnutí. Žalobce A proto dne , datum, odcestoval z České republiky přes letiště ve , Anonymizováno, do , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a dále se prostřednictvím svého českého právního zástupce pokoušel o nápravu nesprávného úředního postupu a změnu rozhodnutí o zrušení jeho přechodného pobytu.V řízení však vyvstaly pochybnosti o tom, zdali žalobce A Českou republiku skutečně dne , datum, opustil, neboť zpočátku nebyl schopen toto svoje tvrzení dokázat přímými důkazy. Naopak v řízení nebylo sporu o tom, že žalobce A přicestoval zpět do České republiky dne , datum, , ale spor mezi stranami byl mimo jiné o skutečnost, zdali a kdy žalobce A z České republiky odcestoval. V této souvislosti soud dotazoval Odbor , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, Ministerstva , Anonymizováno, , z jehož odpovědi ze dne , datum, zjistil, že v , Anonymizováno, informačním systému není evidován záznam o tom, že by žalobce A dne , datum, odcestoval z území ČR přes hraniční přechod letiště , jméno FO, . I z dopisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , oddělení správního a trestního řízení ze dne , datum, soud zjistil, že informační systém , právnická osoba, , Ředitelství služby cizinecké policie, který zaznamenává hraniční kontroly u příletu i odletu osob „do“ a „z ČR“ ze , Anonymizováno, letů na všech mezinárodních letištích ČR a pracuje s osobními údaji, byl v období od , datum, do , datum, u žalobce zjištěn pouze záznam o hraniční kontrole dne , datum, tj. při příletu žalobce A a zpět do České republiky. Nebyla však vyloučena možnost příletů nebo odletů žalobce „z“ a „do“ České republiky tj. , Anonymizováno, prostoru přes jiný smluvní stát, neboť v rámci schengenského prostoru neprobíhá hraniční kontrola. K otištěnému přechodovému razítku na přiloženém skenu výjezdního příkazu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z pasu č. , hodnota, Ředitelství , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, sdělilo, že se jedná o otisk výstupního přechodového razítka z schengenského prostoru ze dne , datum, a že písmeno „A“ obklopené pěticípými hvězdami označuje iniciály vydávajícího státu. V případě České republiky by se jednalo o písmena CZ, písmeno A však označuje , Anonymizováno, . Název hraničního přechodu je nečitelný, ale podle posledních třech písmen lze dovozovat, že se pravděpodobně jedná o letiště , adresa, - , Anonymizováno, a piktogram letadla v pravém horním rohu představuje typ hraničního přechodu.Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalobce A si osobně podával žádost o krátkodobé vízum na Velvyslanectví České republiky v , Anonymizováno, a to ve dvou případech a to dne , datum, (tato žádost byla ve vízovém systému stornována, aniž by vízum bylo uděleno nebo zamítnuto) a dne , datum, s tím, že tato žádost byla zamítnuta. Dále si žalobce požádal ještě dne , datum, na Velvyslanectví České republiky v , Anonymizováno, o dlouhodobý pobyt za účelem ostatní, který mu byl dne , datum, povolen.Z kopie rezervací letenek z agentury , Anonymizováno, , právnická osoba, . soud zjistil, že byly zakoupeny letenky na , datum, pro osobu žalobce A s odletem z Prahy do , Anonymizováno, a následně téhož dne potom z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, v , Anonymizováno, .Z kopie z serveru www., Anonymizováno, .cz bylo zjištěno, že žalobce měl potvrzenou a využitou rezervaci v hotelu , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, od , datum, do , datum, .Ačkoliv překvapivě v , Anonymizováno, informačním systému Ředitelství služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, ani podle , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, odjezd žalobce dne , datum, z Prahy do , Anonymizováno, registrován nebyl (pravděpodobně vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o vnitroschengenský let), tak nepřímými shora citovanými důkazy bylo v řízení prokázáno, že pro žalobce A skutečně dne , datum, byly zakoupeny letenky a žalobce A téhož dne odcestoval z Prahy do , Anonymizováno, přes letiště ve Vídni, přičemž o skutečnosti, že pobýval mimo území České republiky svědčí i sdělení Ministerstva , Anonymizováno, , Anonymizováno, o tom, že v průběhu svého pobytu mimo Českou republiku žalobce A opakovaně žádal o udělení víza a byl úspěšný až se svou poslední žádostí v prosinci 2019. Pokud si žalobce A osobně podával žádosti o krátkodobé víza v , Anonymizováno, , je zřejmé, že se nemohl nacházet na území České republiky. Z uvedených důkazů proto soud uzavřel, že žalobce skutečně dne , datum, z České republiky odcestoval a pobýval mimo území České republiky až do svého návratu dne , datum, tj. žalobce A byl mimo Českou republiku celkem , hodnota, dní. Žalobce A se tak vrátil až poté, co mu byl dne , datum, povolen dlouhodobý pobyt a mohl tedy odcestovat zpět do České republiky. Soud má tedy za prokázané, že žalobce A pobýval mimo Českou republiku celkem , hodnota, dní a to pouze v důsledku nesprávného úředního postupu, kdy bylo jeho odvolání proti rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu považováno za opožděné a jako opožděné odmítnuto, čímž byla vyznačena právní moc rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu a žalobce A byl tak zbaven pobytového oprávnění v České republice. Skutečnost, že nesprávný úřední postup byl jedinou příčinou odjezdu žalobce A z České republiky, je zřejmá, neboť nebýt pravomocného rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu, žalobce A by Českou republiku nemusel opustit.Žalobce A v řízení tvrdil, že mu v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla nejen majetková škoda, ale i újma nemajetková. Pokud jde o škodu majetkovou požadoval žalobce A uhradit náklady vynaložené na zakoupení letenek do , Anonymizováno, federace a zpět v částce , částka, , ušlou mzdu na území České republiky ve výši , částka, a náklady právního zastoupení ve správním řízení ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobce A požadovanou ušlou mzdu ve výši , částka, blíže nespecifikoval tzn. neuvedl, v čem konkrétně ušlá mzda spočívala, jakých konkrétních výdělků dosahoval, na základě jaké pracovní smlouvy apod., natož, aby ušlou mzdu prokázal, neunesl v této souvislosti břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní a soud proto žalobu v této části zamítl. Ostatně ani požadované náklady právního zastoupení žalobce A ve správním řízení ve výši , částka, žalobce A blíže nespecifikoval, když neuvedl, za které konkrétní úkony svému právnímu zástupci zaplatil a skutečnost, že vyúčtované náklady právního zastoupení skutečně svému právnímu zástupci uhradil. Jelikož ani v tomto případě žalobce A blíže skutkově nevymezil, jakých konkrétních úkonů se náklady týkají, tak i v této části žaloby neunesl břemeno tvrzení a tudíž byla žaloba zamítnuta. Pokud jde o požadovanou úhradu nákladů na letenky do , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zpět v částce , částka, , tak v tomto případě žalobce rovněž neunesl břemeno tvrzení, neboť v řízení neprokázal, že to byl právě žalobce A, kdo letenky skutečně uhradil. Naopak sám žalobce A ve svém účastnickém výslechu uvedl, že mu letenky kupovala jeho matka, to znamená nebyl to žalobce, v jehož majetkové sféře došlo ke škodě. I v této části proto soud žalobu zamítl.Žalobkyně B požadovala rovněž uhradit majetkovou škodu představující náklady vynaložené na nákup letenek do Ruské federace a zpět v částce , částka, , když tvrdila, že pro sebe a své děti kupovala letenky na dvě cesty za účelem návštěvy žalobce A v , Anonymizováno, . I v tomto případě však žalobkyně B tvrzení o tom, že by v její majetkové sféře došlo ke škodě, neprokázala. Také žalobkyně B ve svém výslechu sama uvedla, že letenky kupovali rodiče žalobce A, to znamená nebyla to žalobkyně B, v jejíž majetkové sféře škoda vznikla. Z tohoto důvodu tedy soud požadovanou náhradu majetkové škody žalobkyně B zamítl.Soud se dále zabýval požadovaným peněžitým zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu v částce , částka, pro každého ze žalobců. Oba žalobci nemajetkovou újmu spatřovali v brutálním zásahu veřejné moci do soukromého života žalobců tj. do partnerského vztahu, rodinného života a pracovních vztahů, což mělo také finanční dopady na život rodiny a jeho kvalitu. Oba žalobci velmi úkorně nesli skutečnost náhlého přerušení života rodiny v souvislosti s nuceným opuštěním území České republiky žalobcem A. Jako nejhorší a z pohledu žalobců nejkrutější součást tohoto odjezdu byla nejistota, kdy se bude moci žalobce A vrátit do ČR a tedy kdy dojde k obnovení rodinného života. V tomto ohledu lze souhlasit s žalobci, že možnosti syna žalobce A pravidelně svého otce navštěvovat tj. létat v jeho věku 4 let na zřejmě víkendové návštěvy z ČR na , Anonymizováno, z mezipřistáním v , Anonymizováno, jsou jen teoretické a že v případě žalobce A se ztráta pobytového titulu rovnala co do důsledků zákazu pobytu, ovšem na dobu neznámo jak dlouhou. Vycestování žalobce A a jeho nepřítomnost měla závažné dopady na psychické zdraví jak žalobkyně B tak i nezletilého syna žalobců, který nechápal, proč otec odjel a nakonec dospěl k názoru, že ho nemá rád, trpěl nočními můrami, v noci chodil po domě a otce hledal. Vzájemný kontakt přes videohovory byl často až kontraproduktivní, když nakonec končil v slzách a rodiče (žalobci) nebyly schopni malému synovi vysvětlit, že otec s nimi nemůže být, což si samozřejmě bolestivě uvědomovali i oba žalobci, kteří žili bez jakékoliv jasné perspektivy obnovení rodinného života. Během této doby se narodila žalobcům dcera a žalobce A jako manžel nemohl pomoci své ženě v době těhotenství i po porodu, což v něm dodnes vzbuzuje pocity výčitek a sebeobviňování.Vzhledem k tomu, že ustanovení § 31a odst. 2 z.č. 82/1998 Sb. je případem normy s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a která přenechává soudu, aby podle uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého a předem neomezeného okruhu okolností, je třeba zvážit i individuální skutkové okolnosti a stanovit adekvátní výši odškodnění nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem. V daném případě soud s ohledem na specifičnost věci vycházel analogicky z výše odškodného stanoveného rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , které určovalo výši odškodného za nemateriální újmu způsobenou nezákonným omezením svobody ze strany státu v trestní věci. Základními kritérii pro určení výše odškodného byla v tomto případě povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Nejvyšší soud vycházel ohledně kritéria celkové délky omezení svobody z toho, že časové okolnosti vazby jsou objektivně vyjádřitelným kritériem pro posouzení celkové výše odškodnění, kdy je zjevně vhodné vycházet ze sazby stanovené za jeden den výkonu vazby. Nejvyšší soud proto s ohledem na úroveň odškodnění v jednotlivých evropských státech i životní úroveň České republiky dospěl k závěru, že adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 až , částka, za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne i jiné okolnosti svého posuzování.V daném případě soud z výslechu žalobce A a žalobkyně B zjistil, že rodinný život žalobce A byl v důsledku nesprávného úředního postupu a nuceného vycestování žalobce A do , Anonymizováno, , Anonymizováno, zcela zpřetrhán, kdy žalobce A byl nucen opustit svého malého tříletého syna a svoji manželku, byl přerušen i jeho pracovní a společenský život. Žalobce A musel ve velmi krátkém čase odcestovat a nemohl se na svůj odjezd ani řádně připravit. Vyhošťovací rozhodnutí bylo pro žalobce A i žalobkyni B velmi překvapivé a mělo na život jejich rodiny drastický vliv. Žalobce sice nebyl omezen nebo zbaven svobody jako v případě citované trestní věc, ale nucený pobyt mimo ČR měl pro žalobce A podobné dopady, neboť žalobce A se nacházel tisíce kilometrů daleko v nejistotě ohledně toho, zdali se vůbec a případně kdy bude moci do České republiky vrátit. Žalobce A musel mimo Českou republiku pobývat dlouhých 19 měsíců, než se mu prostřednictvím jeho právního zástupce podařilo zrušit původní vyhošťovací rozhodnutí a získat povolení a vrátit se zpět do ČR. Prožitky, které měl žalobce A při nuceném opuštění České republiky, by nepochybně obdobně vnímala každá osoba, která by byla v postavení žalobce A a musela by během krátké doby opustit svoji rodinu, nezl. dítě a svůj dosavadní pracovní a společenský život. Soudu se s ohledem na všechny okolnosti případu jeví jako přiměřené a spravedlivé stanovit odškodnění v polovině rozpětí sazby stanovené Nejvyšším soudem, to znamená , částka, denně, neboť je třeba zdůraznit, že žalobce A byl na svobodě, nebyl nijak omezen ve svém pohybu, tudíž přeci jen nelze následky vycestování z ČR přirovnávat k nezákonné vazbě či k věznění.Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy požadované žalobkyní B je i v jejím případě třeba zdůraznit, že jako matka tříletého dítěte zde zůstala na jeho výchovu a péči o rodinu zcela sama, když byla nucena obstarat i finanční zajištění rodiny. Ačkoliv nemusela Českou republiku opustit a zůstala v ČR v místě svého bydliště, byla vržena do značné nejistoty, zdali se její manžel a otec jejího dítěte vrátí zpět a kdy se tak stane. Velmi neútěšné pak pro žalobkyni B muselo být prožívání těhotenství s dcerou a porod v nepřítomnosti manžela otce dítěte (žalobce A) a péče o novorozené , rodné přijmení, a zároveň o předškolního syna. Velmi necitlivým ze strany žalované byla námitka, že si žalobci snad nezodpovědně pořídili další dítě, když dle tvrzení žalobců neměli ani na zaplacení základních potřeb. Po žalobcích přece není možné požadovat, aby se ohledně početí dítěte řídili podle toho, jaká rozhodnutí správní orgán učiní a jaké bude mít následky. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně B nutně psychicky trpěla i proto, že její nezl. syn strádal nepřítomností otce, což pro žalobkyni B jako matku bylo nepochybně velmi traumatizující, neboť mu bylo obtížné s ohledem na jeho věk situaci vysvětlit a jelikož žalobkyně B nemohla sama stav změnit, byla její bezmoc nutně značná.Vzhledem k tomu, že pobyt žalobce A mimo Českou republiku trval celkem , hodnota, dní a výše odškodnění stanovil soud na , částka, denně, došel soud k závěru, že každý z žalobců má právo na peněžní zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši , částka, , neboť nemajetková újma obou žalobců je ve své intenzitě srovnatelná a není možné ji nahradit jinak než v penězích. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku a ve zbytku co do požadovaného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro každého z žalobců žalobu zamítl.Pokud jde o námitku žalované týkající se promlčení, pak má soud za to, že důvodná není, neboť počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 32 odst. 1 zákona 82/1998 Sb., v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem a nároky na náhradu nemajetkové újmy, se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkově dozvěděl tedy, kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku. V daném případě tak není možné promlčecí dobu odvíjet (jak tvrdí žalovaná) od okamžiku, kdy bylo nesprávně doručeno vyhošťovací rozhodnutí v roce 2018 tj. kdy došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dle názoru soudu nárok žalobců promlčen není, neboť ve smyslu § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se žalobci dozvěděli o tom, že jim vznikla škoda a o tom, kdo za ní odpovídá, až nejdříve z usnesení ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , kterým bylo správní řízení zastaveno a žalobci tak věděli, že žalobce A opustil Českou republiku, aniž by k tomu od počátku existoval důvod. Uvedené rozhodnutí pak bylo doručeno do datové schránky právnímu zástupci žalobce A dne , datum, . Žalobci již dne , datum, žalované doručili podání, kterým uplatnili nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, jež jsou projednávány touto žalobou.K námitce žalované, že bylo správní řízení o ukončení pobytového oprávnění zahájeno pro chování žalobce A, který se zde dopouštěl opakované trestné činnosti, soud zdůrazňuje, že tato okolnost není v daném případě podstatná, neboť náhrada škody a nemajetkové újmy se odvozuje od nesprávného úředního postupu, k němuž v daném případě bezpochyby došlo tak, jak bylo popsáno shora. I pokud by byl skutečně dán důvod pro zahájení správního řízení s žalobcem pro jeho trestní minulost, nezbavuje to správní úřad postupovat v souladu s právními předpisy a vyvarovat se nesprávného úředního postupu.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. neboť žalobci požadovali celkem , částka, (poté, co bylo řízení již zastaveno u žalobců C a D), ale žalobu vzali zpět co do částky , částka, a co do částky , částka, byla žaloba zamítnuta, žalobci tak byli úspěšní pouze každý v částce , částka, . Úspěch žalované proto činí celkem , hodnota, %. Náklady řízení žalované spočívajících ve 14 paušálních náhradách za úkony učiněné ve věci podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to vyjádření žalované k žalobě, příprava účasti na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, po , částka, tj. celkem , hodnota, . Vzhledem k tomu, že úspěch žalované však představuje pouze 54,23% má žalovaná právo na zaplacení náhrady nákladů řízení pouze v rozsahu 54,23% tj. částky , částka, .