4 C 367/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem titul Tomášem Mottlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 17. 12. 2020 ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne 7. 9. 2005 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 33 280 Kč, která představuje součet jistiny (20 000 Kč) a poplatku (13 280 Kč), v 52. týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, když uhradila celkem 5 310 Kč. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé částky. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 7. 9. 2005 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 20 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 33 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše hotovosti. Podle čl. 8 smluvních podmínek„ Zákazník a Provident se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má Provident právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.“ Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a přílohy k této smlouvě, včetně potvrzení o platbě a obchodního rejstříku, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena [právnická osoba] S.á.r.l., o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015, včetně podacího archu. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a přílohy k této smlouvě, včetně obchodního rejstříku žalobkyně. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 12. 9. 2018, včetně podacího archu. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2019, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Podle § 491 odst. 1 obč. zák. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Podle ustanovení § 2 odst. 3 obč. zák. účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že nárok žalobkyně na uhrazení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím je důvodný. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo platně k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které měla žalovaná uhradit ve splátkách celkovou částku ve výši 33 280 Kč, neboť od právní předchůdkyně žalobkyně půjčku obdržela, jak stvrdila svým podpisem. Protože žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas, kdy toliko uhradila 5 310 Kč, porušila své závazky plynoucí ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na vyrovnání celé zbývající dlužné částky podle čl. 8 smluvních podmínek. V případě této smlouvy tak žalovaná dluží žalobkyni, na níž byla postoupena pohledávka, částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octla se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle §517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.