4 C 431/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem titul Tomášem Mottlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované pro zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 27. 9. 2019 do zaplacení a částku ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaných zaplacení částky 6 000 Kč z důvodu, že s 1. žalovanou uzavřela dne 13. 8. 2018 smlouvu o nájmu nebytových prostor [číslo], jejímž předmětem byl nájem nebytového prostoru a výkon sekretářských a organizačních služeb, v níž se zároveň 2. žalovaná zavázala, že uhradí veškeré závazky, které z uvedené smlouvy vyplývají nebo na jejím základě vzniknou, pokud je v době jejich splatnosti nesplní 1. žalovaná. Ve smlouvě byla sjednána povinnost žalované [číslo] přemístit své sídlo do 60 dnů ode dne ukončení smlouvy, tj. do 11. 5. 2019. V případě nesplnění této povinnosti byla žalovaná [číslo] povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši ve výši 1 500 Kč za každý měsíc, kdy bude s přemístěním sídla v prodlení. Žalovaná [číslo] své sídlo nepřemístila, a proto ji žalobkyně vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 000Kč za období 4 měsíců. Následně žalobkyně vyzvala k úhradě smluvní pokuty i žalovanou [číslo]. Žalované ničeho nezaplatily, ačkoliv byly upomínány. Žalobce dále požadoval zaplacení částky 1 200 Kč jako paušál za náklady spojené s uplatněním pohledávky.

3. Žalované se ve věci nevyjádřily a zůstaly nečinné.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav, resp. učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná [číslo] uzavřely dne 13. 8. 2018 smlouvu o nájmu nebytových prostor a dalších organizačních a informačních služeb [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalované pronájem sdíleného nebytového prostoru a další služby, spočívající zejména v možnosti si zřídit i sídlo společnosti na adrese nebytového prostoru v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Doba nájmu podle čl. III. bod 1. byla sjednána na dobu určitou od 12. 9. 2018 do 12. 3. 2019. Do 60 dnů po skončení nájemní smlouvy byla žalovaná [číslo] povinna přemístit své sídlo z uvedené adresy (čl. III. bod 4. smlouvy). Pokud tak neučiní, zavázala se k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za každý měsíc prodlení (čl. III. bod 5. smlouvy). Nájemné za celé období bylo sjednáno ve výši 1 001 Kč bez DPH (čl. VI. bod 1. smlouvy), přičemž splatnost podle čl. VI. bod 2. smlouvy nastává při podpisu smlouvy podle obdržené faktury (smlouva o nájmu nebytových prostor a dalších organizačních a informačních služeb [číslo] ze dne 13. 8. 2018). Dle čl. IX. smlouvy se pak žalovaná 2. zavázala uhradit žalobkyni závazky žalované 1., pokud jej sama dobrovolně nesplní. Žalovaná [číslo] své sídlo na jinou adresu nepřemístila. Žalobkyně vyzvala žalovanou [číslo] následně žalovanou [číslo] k uhrazení dlužné částky. Žalované, ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně ničeho neuhradily.

6. Soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok vyplývající z § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), podle kterého má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud přiznal v rámci jistiny pohledávky ještě náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu výše citovaného § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.