4 C 45/2019

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Vodákovou v právní věci žalobce: celé jméno žalobce , bytem: adresa žalobce , právně zastoupen titul jméno příjmení , advokátem, AK, se sídlem: adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného obec a číslo , ulice a číslo , o zaplacení částky 4.620Kč s přísl., z části rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.620Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 2.2.2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 19.682Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

II. Vzájemný návrh žalovaného s tím, aby byl žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 65.214Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 20.3.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. V řízení o vzájemném nároku žalovaného je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34.800Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 4.620Kč s příslušenstvím z následujících důvodů. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaný jako pronajímatel pronajal žalobci jako nájemci byt [číslo] o velikosti 1+kk (28 m2) nacházející se ve třetím patře budovy na adrese [adresa]. Na základě nájemní smlouvy poukázal v den podpisu smlouvy žalobce na účet žalovaného částku 16.500Kč, jakožto bezpečnostní zálohu respektive kauci. V průběhu nájemního vztahu byly mezi žalobcem a žalovaným rozepře, přičemž nájemní smlouva skončila dne [datum], kdy došlo k vrácení bytu. S ohledem na okolnosti si každý z účastníků připravil vlastní předávací protokol, který ale druhému účastníku nepodepsal a tyto protokoly si pouze navzájem předali. Jelikož nájem bytu skončil ke dni [datum], nezaplatil žalobce částečně nájem a zálohu na služby za leden 2019, nicméně ani žalovaný neprovedl vyúčtování záloh na služby a to až do doby podání žaloby. Nájem byl sjednán dne [datum] s tím, že nájemné bylo stanoveno jako měsíční ve výši 13.000Kč a taktéž zálohy na služby byly stanoveny jako měsíční ve výši 2.400Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva nezohledňovala skutečnost, že nájem nezapočal prvého dne kalendářního měsíce, ale až 9. dne kalendářního měsíce, tak žalobci vznikl přeplatek na nájemném odpovídající právě devíti kalendářním dnům. Tento přeplatek žalobce vyčíslil tak, že celkovou měsíční částku za užívání bytu ve výši 15.400Kč vydělil 30 (počtem dní měsíce září), což představuje přeplatek denně v částce 513,33 Kč tj. za 9 kalendářních dnů částka 4.620Kč. Žalovaný vyzval žalobce k zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby za měsíc leden 2019 ve výši 11.293Kč, kdy rozdíl oproti složené kauci je ve výši 5.207Kč a z této částky pak žalobce vycházel při zaslání předžalobní výzvy. Dle ujednání v nájemní smlouvě a to čl. 3 v posledním odstavci měl žalovaný kauci respektive její část poukázat žalobci nejpozději do jednoho měsíce po skončení nájemní smlouvy tedy nejpozději do 1.2.2019. Žalovaný však na výzvě žalobce k úhradě dlužné částky nijak nereagoval a proto je od 2.2.2019 v prodlení se zaplacením.

2. Žalovaný nejprve se žalobou nesouhlasil a namítal, že žalobce především nezaplatil nájem a zálohy na služby za poslední měsíc užívání bytu. V souladu s nájemní smlouvou vznikl tak žalovanému proti žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 1412Kč a to v souladu s čl. VI odst. a) nájemní smlouvy, kdy za každý den prodlení vzniká žalovanému nárok na částku 56,50 Kč, kdy při 25ti dnech prodlení představuje dlužná smluvní pokuta částku 1412Kč. Dále žalovaný upozornil na to, že v souladu s nájemní smlouvou byl žalobce jako nájemce povinnen poslední měsíc užívání bytu poskytnout byt k prohlídkám pro budoucí potenciální zájemce, což žalobce rovněž neučinil a tím hrubě porušil nájemní smlouvu a vlastnické právo žalovaného, neboť kvůli tomu neměl možnost pronajmout byt ihned po ukončení nájemního vztahu se žalobcem a pronajmul jej dalšímu zájemci až v březnu 2019. V důsledku jednání žalobce tak žalovanému vznikla škoda ve formě ušlého zisku ve výši jednoho nájmu v částce 13.000Kč. Žalovaný souhlasil s tím, že nájem bytu byl ukončen ke dni [datum], kdy si od žalobce byt převzal a to za asistence příslušníků Policie ČR místního oddělení [část obce]. Při předání bytu však bylo shledáno jeho poškození a to především velký počet rozbitých dlaždic na podlaze a chybějící rozkládací gauč [název] [anonymizována dvě slova]. Navíc žalobce vyměnil zámek od vchodových dveří do pronajatého bytu a po celou dobu nájmu žalovaný neměl do bytu přístup. Žalobce žalovanému nikdy nenahlásil, že by v bytě chyběl nějaký kus nábytku, který byl uveden v předávacím protokolu při přebírání bytu do nájmu a to včetně rozkládacího gauče [název], který se v bytě fyzicky nacházel. Žalovanému tak vznikla celková škoda na rozkládacím gauči [název] ve výši 6.139Kč. Pokud jde o škodu způsobenou na podlaze, pak žalovaný požádal několik stavebních firem o cenovou nabídku opravy dlažby ve stejné cenové relaci materiálu, jako byl původní. Jelikož bylo zjištěno, že daný druh dlaždic se již nevyrábí a aby byl byt navrácen do původního stavu, je tedy zapotřebí vyměnit celou podlahu. Náklady spojené s výměnou dlažby dle žalovaného činí 50.695Kč. Z těchto důvodů uplatnil žalovaný vůči žalobci vzájemným návrhem částku 66.039Kč, přičemž žalovaný požadoval i zákonné úroky z prodlení z této částky ve výši 9,75% p.a. od 20.3.2019 do zaplacení.

3. Při jednání dne 25.8.2021 žalovaný nárok žalobce výslovně uznal, čímž došlo ve smyslu ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. k uznání nároku a proto soud, pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 4.620Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 2.2.2019 do zaplacení, rozhodl rozsudkem pro uznání. Současně u jednání dne 25.8.2021 vzal žalovaný svůj vzájemný návrh co do rozsahu smluvní pokuty ve výši 1412Kč s příslušenstvím výslovně zpět a proto soud usnesením ze dne 25.8.2021 v rozsahu této částky řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

4. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze vzájemný návrh žalovaného v celkové částce 65.217Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 20.3.2019 do zaplacení. Tento vzájemný návrh žalovaného představoval požadavek na úhradu ušlého zisku ve výši 13.000Kč za nerealizovaný nájem za únor 2019, dále požadavek žalovaného na úhradu škody vzniklé ztrátou gauče [název] ve výši 6.139Kč a požadavek na úhradu škody, která vznikla na dlažbě v částce 50.695Kč.

5. Podle ust. 2910 z.č.89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle ust. § 2913 odst.1z.č.89/2012 Sb. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu s tím, že byla sjednána doba nájmu od [datum] do [datum]. V čl. III nájemní smlouvy byla sjednána výše nájemného 13.000Kč a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 2.400Kč tj. celkem 15.400Kč měsíčně.

7. Prvním nárokem, který žalovaný po žalobci požadoval, bylo zaplacení částky 13.000 Kč, která měla představovat ušlý zisk z jednoho nájmu za únor 2019, kdy žalovaný tvrdil, že žalobce v rozporu se smlouvou neposkytl žalovanému součinnost a neumožnil prohlídky bytu poslední měsíc nájmu tj. v lednu 2019. V ustanovení čl. IV. písm. g) nájemní smlouvy je uvedeno, že:„ V období posledního měsíce trvání nájmu dle této smlouvy je pronajímatel oprávněn vstupovat do bytu za účelem jeho prohlídky či jeho ukázání novým zájemcům a to pouze po předchozí domluvě s nájemcem.“ Z uvedeného ustanovení nájemní smlouvy vyplývá, že má pronajímatel právo vstupovat do bytu za účelem prohlídky potenciálním zájemcům, avšak pouze po předchozí domluvě s nájemcem. Pokud k takové domluvě s nájemcem nedojde, neobsahuje uvedené ustanovení nájemní smlouvy žádnou sankci,kterou by nájemce bylo možné sankcionovat. Navíc z tvrzení žalovaného ani nevyplývá, že by žalobce aktivně prohlídkám bránil, pouze nedošlo k dohodě ohledně termínu prohlídek. Požadavek žalovaného na úhradu částky 13.000Kč je svou povahou škodní nárok, tudíž by žalovaný musel tvrdit a poté prokázat, že žalobce porušil nějakou svoji právní povinnost, ze které žalovanému vznikla škoda a že je mezi porušením právní povinnosti a škodou příčinná souvislost. Jelikož však žalobce z nájemní smlouvy žádnou povinnost zpřístupnit byt pro prohlídky potenciálním zájemcům neměl (smlouva odkazovala na dohodu účastníků) pak nelze ani dovodit žádné takové porušení neexistující povinnosti a tudíž zcela absentuje základní předpoklad pro vznik škody a odpovědnost žalobce. Z uvedeného důvodu proto soud nárok žalobce v tomto rozsahu zamítl.

8. Pokud jde o požadavek žalovaného na úhradu škody způsobené ztrátou gauče [název], pak i v tomto případě se jedná o škodní nárok, kdy bylo na žalovaném, aby prokázal, že součástí předmětu nájmu byl gauč [název] (že byl součástí vybavení bytu) a že v důsledku jednání žalobce došlo k jeho zničení či ztrátě a že mezi tímto jednáním a škodou je příčinná souvislost. Při uzavírání nájemní smlouvy strany vypracovaly protokol o předání a převzetí nemovitosti ze dne [datum], přičemž každý z účastníků soudu předložil svůj protokol (ze stejného data), opatřený oběma podpisy účastníků (podpisy strany nesporovaly). Protokol o předání a převzetí nemovitosti ze dne [datum] předložený žalobcem obsahoval soupis položek vybavení bytu, kdy položka- gauč [název] byla přeškrtnutá, zatímco v protokole předložené žalovaným tato položka přeškrtnutá nebyla. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že součástí bytu při jeho předávání nájemci byl gauč [název], avšak žalobce tvrdil, že tento gauč v bytě nechtěl a proto se již při předání bytu domluvil se žalovaným, že tento gauč bude dočasně přenesen do sklepa, kam ho dle tvrzení žalobce přenesl pronajímatel se svědkem [celé jméno svědka], který žalobci pomáhal se stěhováním. Naproti tomu žalovaný tvrdil, že gauč do sklepa odstěhován nebyl a v bytě zůstal a tudíž byl součástí nájmu.

9. Nespornou skutečností mezi stranami byla okolnost, že při ukončení nájmu a předání zpět pronajímateli gauč už v bytě nebyl. Bylo tedy na žalovaném, který požadoval náhradu za tento gauč, aby prokázal své tvrzení o tom, že gauč v bytě při jeho předání zůstal a že jej měl žalobce k dispozici.

10. Za tímto účelem byli vyslechnuti dva svědci a to svědkyně [jméno] [příjmení] (manželka žalovaného), z jejíhož výslechu soud zjistil, že si nepamatuje na osobu svědka [celé jméno svědka] a že neviděla svého manžela, že by gauč stěhoval se svědkem do přízemí. Když byt opouštěla viděla, e gauč v bytě zůstal.

11. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud naproti tomu zjistil, že je kamarádem žalobce a že se měl osobně zúčastnit dne [datum] stěhování žalobce do předmětného bytu, kdy mu pomáhal se stěhováním. Žalobce si obstaral dodávku a tuto pak naložili a vykládali v bytě v [část obce]. Svědek vypověděl, že se v bytě nacházela postel a gauč, kdy se jednalo o skládací gauč, takže se dal uchopit a nebyl těžký a že tento gauč se žalovaným odnesl do sklepa, do nějaké sklepní buňky.

12. Z výslechu svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení] je zjevné, že jejich svědecké výpovědi jsou v příkrém rozporu a že se žalovanému v řízení nepodařilo bezpečně prokázat, že by gauč [název] v bytě zůstal a že by jej žalobce v rámci nájmu využíval. Proti tvrzení žalovaného totiž stojí tvrzení svědka [celé jméno svědka] a i protokol předložený žalobcem, kde je položka gauče vyškrtnuta. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalovaný tvrzení o tom, že žalobci přenechal gauč [název] do užívání spolu s bytem neprokázal a proto není požadavek žalobce na úhradu škody z titulu ztráty gauče důvodný.

13. Konečně se soud zabýval i požadavkem žalovaného na úhradu škody způsobené na podlaze bytu, kdy žalovaný tvrdil, že v bytě bylo žalobcem vyměněno několik dlaždic, přičemž tyto dlaždice mají zcela jinou barvu než okolní dlaždice a že další dlaždice jsou popraskané. Jelikož se žalovanému nepodařilo zajistit k opravě stejné dlaždice, bylo by potřeba za účelem uvedení do původního stavu vyměnit celou podlahu. Proto žalovaný vyčíslil škodu, která mu měla vzniknout na podlaze v částce 50.695Kč, která má představovat částku, která by byla potřeba pro uvedení podlahy do původního stavu. I v daném případě se jedná o nárok svou povahou o škodní a opět bylo na žalovaném, aby prokázal, že mu v jeho majetkové sféře vznikla škoda v tvrzeném rozsahu, že za tuto škodu odpovídá žalobce a že je zde také příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a vzniklou škodou.

14. Z videozáznamu z předávání bytu za asistence Policie ČR v lednu 2019, který byl žalobcem poskytnut soudu, soud zjistil pouze to, že několik dlaždic nacházejících se pod postelí v předmětném bytě má odlišnou barvu od ostatních okolních dlaždic. Aby byl žalovaný se svým požadavkem na náhradu škody úspěšný, musel by prokázat, že dlaždice vyměnil žalobce. Z protokolu o předání a převzetí bytu ke dni zahájení nájmu však o stavu podlahy není žádná zmínka a to ani v protokole o předání bytu předloženém žalobcem ani v protokole žalovaného.

15. Za účelem zjištění stavu podlahy byli vyslechnuti svědci [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], přičemž z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že podle jeho názoru byly dlaždice v pořádku, ale že si podlahu nijak zvlášť neprohlížel, neboť nesl gauč se žalovaným do sklepa. Stav bytu dle vyjádření svědka [celé jméno svědka] odpovídal zhruba desetiletému používání od rekonstrukce. Naproti tomu z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byt koupili s žalovaným v roce 2017 a poté proběhla rekonstrukce, tudíž rozhodně nebyl 10 let po rekonstrukci. Po převzetí bytu od žalobce po ukončení nájmu byly v bytě nalezeny některé prasklé dlaždice a některé byly zcela vyměněny, protože měly zjevně jinou barvu. Svědkyně uvedla, že když se žalobce do předmětného bytu stěhoval, byla veškerá dlažba v bytě nepoškozená, rozhodně nebyly žádné dlaždice vyměněny do odlišného odstínu. Jaká byla podlaha pod postelí, svědkyně nevěděla, protože tam nebyla. I pokud jde o tvrzení ohledně poškozené podlahy, byly výpovědi obou svědků (svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení]) v příkrém rozporu. Vzhledem k tomu, že v řízení se žalovanému nepodařilo prokázat, že při předání bytu žalobci při zahájení nájemního vztahu byly dlaždice na podlaze v perfektním stavu a to v celé ploše bytu, pak je třeba uzavřít, že žalovaný ohledně této skutečnosti neunesl břemeno důkazní a proto soudu nezbylo, než žalobu i v této části zamítnout.

16. Jelikož to byl žalovaný, který byl ohledně svých požadovaných škodních nároků týkajících se ztráty gauče [název] a poškozené podlahy v důkazní nouzi a v důsledku toho neunesl břemeno důkazní, nezbylo soudu, než žalobu i v tomto rozsahu zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení týkající se žalobou uplatněného požadavku na zaplacení částky 4620 Kč rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl v této věci plný úspěch a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení žalobce spočívající v odměně za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby) přičemž odměna se u těchto dvou úkonů vypočítává z tarifní částky 4.620Kč tj. 1.000Kč za jeden úkon právní služby, což představuje částku 2.000Kč za tyto dva úkony právní služby a 2x režijní paušál á 300 Kč a 21% DPH, a 1000 Kč za zaplacený soudní poplatek tj. celkem 4146Kč. Dále zástupce žalobce vykonal v řízení o nároku žalobce 3 úkony právní služby (účast u jednání dne 17.3.2021 a dne 25.8.2021 více než dvě hodiny tj. 2 úkony), u nichž se odměna vypočítává z tarifní částky tvořené součtem žalobcem uplatněné pohledávky ve výši 4620 Kč a žalovaným uplatněného návrhu 66.626 Kč tj.z celkové částky 71.246 Kč, tudíž odměna představuje částku 3980 Kč za úkon, což při počtu 3 úkonů, 3 režijních paušálů á 300 Kč a 21% DPH činí částku 15.536 Kč. Celkové náklady právního zastoupení v řízení o nároku žalobce činí částku 19.682 Kč.

18. V řízení o vzájemném návrhu žalovaného rozhodl soud o nákladech řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl v této věci plný úspěch a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení žalobce v řízení o vzájemném návrhu a to za převzetí zastoupení, vyjádření k protinávrhu ze dne 1.4.2021 tj. 2 úkony právní služby, u nichž se odměna vypočítává z tarifní částky tvořené součtem žalobcem uplatněné pohledávky ve výši 4620 Kč a žalovaným uplatněného návrhu 66.626 Kč tj. z celkové částky 71.246 Kč, tudíž odměna představuje částku 3980 Kč za úkon, což při počtu 2 úkonů, 2 režijních paušálů á 300 Kč a 21% DPH činí částku 10.358 Kč. Dále zástupce žalobce vykonal v řízení o vzájemném návrhu žalovaného úkony- účast u jednání dne 22.9.2021, 10.11.2021, 4.4.2022 a 16.5.2022 kdy soud vycházel z odměny ve výši 3740 Kč vypočítané z tarifní částky 65.214Kč (protinávrhem uplatněného plnění po částečném zpětvzetí žaloby dne 25.8.2021, kdy se řízení již vedlo jen o vzájemném návrhu, neboť žalobcem uplatněná částka již byla žalovaným uznána), to znamená odměna za 5x úkon právní služby po 3.740Kč, 5x režijní paušál po 300Kč a 21% DPHtj. celkem 24.442Kč. Celkové náklady žalobce za právní zastoupení v řízení o vzájemném návrhu žalovaného tak představují částku 34.800Kč.