4 C 500/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem titul Tomášem Mottlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 880 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 880 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 4 880 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 17. 12. 2020 ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 880 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne 9. 3. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit 50 880 Kč, která představuje součet jistiny (30 000 Kč) a poplatku (20 880 Kč), v 53. týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, když uhradil celkem 46 000 Kč. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé částky. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.

3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud z předložených listin (smlouva o půjčce ze dne 9. 3. 2007, včetně smluvních podmínek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, včetně přílohy k této smlouvě, potvrzení o platbě a obchodního rejstříku, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, včetně podacího archu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, včetně přílohy k této smlouvě a obchodního rejstříku žalobkyně, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2018, včetně podacího archu, předžalobní výzva ze dne 5. 5. 2020, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 9. 3. 2007 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným, byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 30 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila částku 50 880 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 960 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše půjčky v hotovosti. Podle čl. 8 smluvních podmínek„ Zákazník a Provident se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má Provident právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.“ Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když uhradil toliko 46 000 Kč. Proto právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení celé půjčky spolu s poplatkem. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouva o postoupení pohledávek, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Podle § 491 odst. 1 obč. zák. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Podle ustanovení § 2 odst. 3 obč. zák. účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 880 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.