5 C 215/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Steinerové, Ph.D., a přísedících JUDr. Jarmily Kremplové a Miroslavy Tomanové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 5 000 000 Kč s přísl.

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 000 000 Kč s úrokem ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 000 Kč od 1.7.2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 571 180,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 23.8.2013 podanou zdejšímu soudu se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro žalovanou práci finančního ředitele. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce od žalované obdržel dne 22.5.2013 dokument s názvem odvolání z funkce a výpověď z pracovního poměru. Žalobce byl odvolán z pracovní pozice vedoucího zaměstnance a dále obdržel výpověď dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník, práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. pr.“). Dle čl. I. odst. 4 pracovní smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě odvolání žalobce z vedoucí pracovní pozice vzniká žalobci nárok na plnění ve výši 24 násobku průměrného měsíčního výdělku žalobce. Průměrný výdělek žalobce za rozhodné období činil 649 187,70 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobci zaplatit částku ve výši 15 580 504 Kč. Splatnost dlužné částky nastala nejpozději 30.6.2013 spolu se mzdou. Žalobce se podanou žalobou domáhá pouze části tohoto svého nároku ve výši 5 000 000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. Uvedla, že žalobce pracoval u žalované jako finanční ředitel, a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne 22.5.2013 byl žalobce odvolán z funkce vedoucího zaměstnance a žalobci byla dána výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. c) zák. pr. Žalované byla doručena předžalobní výzva, ve které žalobce uplatnil nárok, který je předmětem tohoto řízení. Žalovaná si však nebyla vědoma takového ustanovení pracovní smlouvy, které by žalobci takový nárok zakládalo. Byl proto prohledán osobní spis žalobce a nalezena pracovní smlouva v odlišném znění oproti znění, které žalovaná považovala za originální a původní – jednalo se o verzi založenou žalobcem obsahující ustanovení zakládající nárok žalobce uplatňovaný touto žalobou. Smlouvu s takovým obsahem však žalovaná s žalobcem nikdy neuzavřela. Jedná se o ustanovení zcela nestandardní a nelogické, je zcela nepravděpodobné, že by pracovní smlouva vedoucího zaměstnance podřízeného generálnímu řediteli obsahovalo takové ustanovení, když pracovní smlouva generálního ředitele žalované ([titul] [příjmení]) takové ustanovení neobsahovala. Žalovaná proto vyžádala u společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) interní šetření. V rámci tohoto šetření byly prohlédnuty pracovní počítače a pracovní e-maily jednotlivých relevantních zaměstnanců a bylo zjištěno, že existují 3 verze pracovní smlouvy žalobce ze dne [datum]. Žalovaná tyto pracovní smlouvy označuje jako Pracovní smlouvy 1, 2 a 3. Soud se z důvodu přehlednosti bude tohoto členění v tomto rozsudku rovněž držet. První verze pracovní smlouvy byla naposledy uložena a vytištěna dne 17.1.2007 paní [jméno] [příjmení], jedná se o pracovní smlouvu pravou a původní, která byla za žalovanou podepsána žalobcem jako tehdejším prokuristou a [titul] [jméno] [příjmení] jako jednatelem žalované dne [datum] (dále jen„ Pracovní smlouva 1“). Další verze pracovní smlouvy byla vytvořena dne 22.4.2013 a naposledy uložena uživatelem BT, tedy zřejmě žalobcem; její odlišnost od Pracovní smlouvy 1 spočívá v chybějícím odstavci 5 čl. VI na třetí stránce upravující možnost žalované odstoupit od konkurenční doložky uzavřené s žalobcem (dále jen„ Pracovní smlouva 2“). Dále byla v osobním spise žalobce nalezena další verze pracovní smlouvy, která nad rámec změn uvedených v Pracovní smlouvě 2 obsahuje dále na první straně dodatečné čtyři řádky v čl. I. odst. 4 zakládající právě touto žalobou uplatněný nárok (dále jen„ Pracovní smlouva 3“). Ze znaleckého posudku soudního znalce [titul] [jméno] [příjmení] č. [číslo]: [číslo] [rok] ze dne 9.12.2013 vyplývá, že zarovnání a rovnoběžnost čtyř řádku na prvním listu čl.

1. Odst. 4 Pracovní smlouvy 3 se jeví být odlišné od zarovnání a rovnoběžnosti ostatních řádků na straně 1 Pracovní smlouvy 3. Dále znalecký posudek uvádí, že předtištěný hlavičkový papír na prvním listu Pracovní smlouvy 3 se liší od srovnávané smlouvy, která byla podepsána ve stejném čase – pracovní smlouvy [titul] [jméno] [příjmení], dále se liší od předtištěných hlavičkových papírů dalších tří dokumentů datovaných do roku 2007 a je podobné velikosti a barvy jako předtištěné hlavičkové papíry na osmi vzorových dokumentech vytvořených a datovaných v roce 2013. Žalovaná dále uvedla, že v průběhu května 2013 bylo s žalobcem vedeno několik jednání, telefonátů, probíhala e-mailová komunikace ohledně dohody o ukončení jeho pracovního poměru, žalobci bylo nabízeno až 18 průměrných výdělků jako kompenzace za to, že bude jeden rok dodržovat konkurenční doložku a splní jiné dohodou předvídané povinnosti. Podkladem pro tato jednání byla Pracovní smlouva 2. Žalobce přitom v rámci těchto jednání nikdy nevznesl námitku, že má zaručených 24 průměrných měsíčních výdělků na základě čl. I. odst. 4 Pracovní smlouvy 3. V souvislosti se zjištěnými skutečnostmi bylo žalovanou podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Žalovaná uzavřela, že verze pracovní smlouvy žalobce, o kterou se opírá žaloba (tj. Pracovní smlouva 3), byla nezákonně padělána, odmítla, že by 4l. I odst. 4 byl součástí skutečné pracovní smlouvy uzavřené s žalobcem. Navrhla proto zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě které vykonával žalobce u žalované vedoucí pracovní pozici finančního ředitele, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smlouvu podepisoval za žalovanou [titul] [jméno] [příjmení], tehdejší jednatel žalované. Sporná byla otázka jejího obsahu, a to ve vztahu k tomu, zda tato byla uzavřena s obsahem verze Pracovní smlouvy 1, 2 nebo 3, jak jsou tyto popsány shora. Mezi účastníky řízení bylo dále nesporné, že dne 22.5.2013 žalovaná předala žalobci odvolání z vedoucího pracovního místa a výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. c) zák. pr.

4. Soudu byly předloženy tři verze pracovní smlouvy žalobce u žalované ze dne [datum] Tyto jednotlivé verze se mezi sebou liší následovně. První verze předložené pracovní smlouvy byla uzavřena dne [datum], neobsahuje čl. I odst. 4 a obsahuje čl. VI. odst. 5 (s ohledem na shora uvedené rozdělení verzí pracovních smluv se jedná o Pracovní smlouvu 1). Další verze pracovní smlouvy byla uzavřena rovněž [datum], na rozdíl od předcházející verze v ní absentuje odst. 5 čl. VI na třetí stránce upravující možnost žalované odstoupit od konkurenční doložky uzavřené s žalobcem (s ohledem na shora uvedené rozdělení verzí pracovních smluv se jedná o Pracovní smlouvu 2). Dále byla soudu předložena verze pracovní smlouvy uzavřená rovněž [datum], v níž rovněž absentuje čl. VI. odst. 5 a obsahuje dále na první straně dodatečné čtyři řádky v čl. I. odst. 4 zakládající právě touto žalobou uplatněný nárok (s ohledem na shora uvedené rozdělení verzí pracovních smluv se jedná o Pracovní smlouvu 3).

5. Z provedených důkazů zjistil soud dále následující skutečnosti podstatné pro své rozhodnutí. Ze zprávy z forenzního šetření ve společnosti žalované zpracované [právnická osoba] ze dne 9.12.2013 zjistil soud následující skutečnosti. Společnost [právnická osoba] při zpracování této zprávy prováděla úvodní pohovory s vybranými zaměstnanci žalované ([titul] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], ředitelkou hlavní účetní společnosti žalované, paní [jméno] [příjmení], asistentkou [titul] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], asistentkou žalobce), shromáždila e-mailovou korespondenci a obsah osobních složek uložený na serverech společnosti žalované u žalobce, [titul] [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení], dále shromáždila e-maily z počítačů používaných paní [příjmení] a paní [příjmení] a z počítače a notebooku používaného paní [příjmení], dále obdrželi pevný disk z notebooku, který používal žalobce, dále od žalované obdržela spornou pracovní smlouvu žalobce (Pracovní smlouva 3), osobní složku žalobce, listinnou podobu pracovní smlouvy [titul] [příjmení] ze dne [datum], vzorek originálních dokumentů na hlavičkových papírech žalované, dále spolupracovali se soudním znalcem. Výsledkem zprávy jsou následující zjištění. Existují tři verze pracovní smlouvy žalobce u žalované. Pracovní smlouva 1, ohledně které [titul] [příjmení] uvedl, že měl za to, že se jedná o kopii platné pracovní smlouvy žalobce z roku 2007, kterou podepsal s tím, že [titul] [příjmení] uvedl, že tato pracovní smlouva obsahuje stejná ustanovení jako jeho vlastní pracovní smlouva z roku 2007. Elektronická verze této pracovní smlouvy byla vytvořena dne 17.1.2007, stejného dne naposledy uložena a vytištěna uživatelem [jméno] [příjmení] Pracovní smlouva 2, která se od verze 1 liší tím, že v ní chybí čl. VI. odst. 5, mezi smlouvami jsou rozdíly v rozložení stránek a dále se liší podpisy [titul] [příjmení] a žalobce. Tato verze byla naposledy uložena dne 22.4.2013 uživatelem BT. Pracovní smlouva 3, která oproti předcházejícím verzím obsahuje na straně 1 čtyři řádky v čl. 1 odst.

4. Ohledně této verze pracovní smlouvy nebyly nalezeny žádné její elektronické verze, a to ani naskenovaný dokument, ani dokument ve formátu Word v angličtině nebo češtině. Dále [právnická osoba] ve zprávě uvedla, že oddělení HR bylo v okamžiku výpovědi žalobci vedení žalobcem a paní [příjmení] byla jeho podřízená. Ve zprávě je dále uvedeno, že v několika případech v dubnu 2013 si žalobce vyžádal svůj osobní spis a že paní [příjmení] mu tento spis poskytla, a to včetně originální podepsané pracovní smlouvy v listinné podobě.

6. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností ze dne 9.12.2013 zpracovaného znalcem [titul] [jméno] [jméno], č. [číslo jednací]: [číslo] [rok] zjistil soud následující skutečnosti. Znalci byla předložena tzv. sporná písemnost – Pracovní smlouva 3 a dále další srovnávací písemnosti – další dokumenty žalované z let 2006, 2007 a 2013 (mj. pracovní smlouva [titul] [příjmení] ze dne [datum]). Znalec komparační metodou srovnávání písemností zjistil, že sporná písemnost (Pracovní smlouva 3) a srovnávací písemnost (pracovní smlouva [titul] [příjmení] ze dne [datum]) jsou vyhotoveny na rozdílné hlavičkové papíry, obě písemnosti byly vyhotovovány v několika várkách ofsetového tisku. Dále bylo zjištěno, že hlavičkový papír pracovní smlouvy [titul] [příjmení] ze dne [datum], resp. jeho logo se shoduje s dalšími srovnávacími písemnostmi z konce rolu 2006 a počátku roku 2007. Dále bylo zjištěno, že sporná písemnost (Pracovní smlouva 3), resp. logo na první straně hlavičkového papírů této smlouvy se neshoduje s logem na srovnávacích písemnostech z let 2006 a 2007 a s jednou písemností ze dne 1.8.2013 (mzdový výměr pí [příjmení]). Dále bylo zjištěno, že sporná písemnost (Pracovní smlouva 3), resp. logo na první straně hlavičkového papírů této smlouvy se shoduje s logem na srovnávacích písemnostech z roku 2013. Dále znalec uvedl, že poslední řádky sporné písemnosti (Pracovní smlouva 3) v odstavci 4 na první straně vykazují nepatrnou diferenci v rovnoběžnosti v porovnání se zbytkem řádků 4. odstavce sporné písemnosti.

7. Ze záznamu z jednání mezi žalobce a [titul] [jméno] [příjmení] dne 19.11.2013 v hotelu [název] (soud v protokolu o jednání ze dne 14.1.2019 chybně uvedl, že se jedná o videonahrávku, ačkoli se jedná toliko o zvukovou nahrávku) zjistil soud následující skutečnosti. Obsahem nahrávky je rozhovor mezi žalobcem a [titul] [jméno] [příjmení] v souvislosti s možným ukončením sporů mezi účastníky řízení, kdy [titul] [příjmení] coby zástupce žalované dle svých tvrzení v této nahrávce přišel na jednání s poslední nabídkou na ukončení sporů mezi účastníky řízení. V rámci rozhovoru žalobce a [titul] [jméno] [příjmení] byla řešena též otázka různých verzí pracovní smlouvy. [titul] [příjmení] [příjmení] se přitom ohledně pracovní smlouvy žalobce v rozhovoru výslovně zmiňuje o tom, že žalobce zfalšoval jeho podpis na své pracovní smlouvě, resp. že pracovní smlouvu podepsanou [titul] [příjmení] žalobce rozšil a dal tam jiný list, dále výslovně též uvedl, že mu (žalobci) 24 násobek nepodepsal.

8. Z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl.m. Prahy, SKPV, odbor hospodářské kriminality, 2. Oddělení ze dne 20.3.2017, [číslo jednací] zjistil soud následující skutečnosti. Na základě trestního oznámení společnosti žalované probíhalo policejní šetření, a to z důvodu, že mezi žalobcem a žalovaným existoval pracovní poměr, dne 22.5.2013 bylo žalobci doručeno odvolání z pracovního místa a výpověď z pracovního poměru z důvodu dle ustanovení § 52 písm. c) zák. pr. Následně dne 12.8.2013 byla žalované doručena předžalobní výzva, ve které žalobce požaduje úhradu 24 násobku průměrného měsíčního výdělku v souvislosti se svým odvoláním z funkce. Žalovaná si žádného takového ustanovení pracovní smlouvy, které by takový nárok žalobci zakládalo, nebyla vědoma. Provedla proto vlastní interní šetření, z něhož vyplynulo, že verze pracovní smlouvy obsahující ustanovení zakládající žalobci nárok na úhradu 24 násobku průměrného měsíčního výdělku v souvislosti s jeho odvoláním z funkce je zfalšovanou verzí pracovní smlouvy. Po provedeném šetření Policie ČR uzavřela, že nebyly zjištěny skutečnosti osvědčující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby a věc odložila. V rámci šetření provedla výslechy dotčených osob, mj. žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Žalobce trval na existenci pouze jedné verze pracovní smlouvy, a to v podobě Pracovní smlouvy 3. [titul] [příjmení] [příjmení] v pozici statutárního orgánu žalované vypověděl, že pracovní smlouvu žalobce viděl při jejím uzavírání v roce 2007, byla víceméně identická s jeho pracovní smlouvou. Pokud se týká pracovní smlouvy s nárokem na 24 násobek průměrného měsíčního výdělku uvedl, že tuto verzi pracovní smlouvy našla paní [jméno] [příjmení] v osobní složce žalobce poté, co dal žalobce společnost žalované k soudu, jedná se o pozměněnou smlouvu, jak popsali v trestním oznámení. Paní [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalované pracovala jako mzdová účetní, později vedoucí účetní, a to od 1.8.2001 do 31.12.2014, kdy odešla do důchodu. Obsah pracovní smlouvy žalobce jí není znám. Nepotvrdila, že by [titul] [příjmení] říkala, že žalobce odnesl svou osobní složku a nevrátil ji. Nic podrobnějšího si nepamatovala, odešla do důchodu a vzpomínky„ nechala tam“. Paní [jméno] [příjmení] k jednotlivým verzím pracovní smlouvy uvedla, že k těmto nic neví.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] zjistil soud následující skutečnosti. Pracovala jako asistentka žalobce, a to od března 2009 do října 2017. Ohledně nakládání s pracovními smlouvami a jinými personálními dokumenty žalobce uvedla, že tyto maximálně skenovala, ale v kontaktu s nimi nebyla. Z jiné kauzy jsou jí známy skutečnosti o personálních dokumentech žalobce. Ohledně uchovávání personálních dokumentů u žalované uvedla, že tyto se uchovávají v listinné podobě ve skříňce. Pokud by zaměstnanec chtěl pracovní smlouvu, mohla by se naskenovat a poslat a poté by tak byla uchována i v elektronické podobě.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] zjistil soud následující skutečnosti. U společnosti žalované pracovala jako mzdová účetní, pracovní poměr ukončila v roce 2017, žalobce znala pracovně. Ohledně nakládání s pracovní smlouvou žalobce uvedla, že s touto nenakládala, resp. ji založila do personálního spisu žalobce, když ji dostala od sekretariátu generálního ředitele. Ohledně dotazu na tvorbu pracovních smluv uvedla, že tyto se tvoří elektronicky a uchovávají se v listinné podobě v osobní složce zaměstnance. Svědkyně uvedla, že žalobci dávala jeho osobní složku k nahlédnutí, měl ji k nahlížení kdykoliv, byl to její nadřízený. Svědkyně uvedla, že se nestalo, že by žalobce do složky nahlížel a svědkyně u toho nebyla přítomna. Obsah pracovních smluv managementu si nepamatuje, manažerské smlouvy dělal podnikový právník a ona je jen založila, svědkyně připravovala pracovní smlouvy spíše pro klasické zaměstnance. Na šetření provádění [právnická osoba] si pamatuje, odnesli jí harddisk a dělali s ní pohovor.

11. Z výslechu [titul] [jméno] [příjmení] zjistil soud následující skutečnosti. Byl jednatelem žalované, a do 20 let, skončil v prosinci 2015. K žalované nastoupil provozní ředitel, tuto funkci vykonával cca půl roku, poté vykonával funkci generálního ředitele a jednatele žalované. Vztah k žalované měl jako k zaměstnavateli, občas korektní, občas tvrdý, ale normální. S žalovanou vedl v minulosti jeden soudní spor, který skončil smírem. Žalobce zná od doby, kdy k žalované nastoupil, kdy přesně, již neví, následně jej jmenoval do pozice finančního ředitele, tuto pozici vykonával žalobce 10 let. Vztah s žalobcem měl pracovní a byl ukončen v roce 2013, kdy žalobce od žalované odešel. K dotazu, zda si pamatuje, zda součástí pracovní smlouvy žalobce byl nárok na úhradu 24 násobku průměrného měsíčního výdělku žalobce v případě odvolání z funkce uvádí, že takový nárok součástí pracovní smlouvy žalobce nebyl. Nikdy se takováto výše nedávala. Ohledně obsahu pracovní smlouvy své a žalobce uvedl, že se domnívá, že obě byly identické. Pamatuje si to takto, jelikož chtěl, aby i žalobce měl stejnou pracovní smlouvu jako on, ačkoli funkce finančního ředitele byla ve společnosti dvojka. Pracovní smlouvu, jejíž součástí by byl nárok žalobce na úhradu 24 násobku průměrného měsíčního výdělku při odvolání z funkce, žalobci nepodepsal.

12. Z výslechu žalobce zjistil soud následující skutečnosti. U žalované pracoval od roku 1998 na ekonomických pozicích, naposledy coby finanční ředitel. Na okolnosti, za nichž probíhal podpis pracovní smlouvy z [datum] si již nepamatuje. Smlouvě předcházela novela zákoníku práce, na základě které tehdejší právník odůvodňoval, že by měly být zrušeny původní pracovní smlouvy a uzavřeny nové odpovídající novému zákoníku práce. V této souvislosti byla dohodnuta konkurenční doložka na jeden rok, přičemž k tomuto žalobce vznesl požadavek, že souhlasí, ale že chce být nějak rozumně zabezpečen i pro případ, že by nevykonával funkci finančního ředitele a že za rozumnou kompenzaci považuje dva roční platy. Výsledkem bylo znění smlouvy tak, jak byla podepsána.

13. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádní další skutečnosti podstatné pro své rozhodnutí nad rámec těch, které vyplývají již ze shora uvedených důkazů.

14. Soud jako nadbytečné neprováděl a zamítl návrhy na provedení důkazu organigramem žalované, dále výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [titul] [jméno] [jméno], dále překladem relevantních částí pravidel pro schvalování koncernových záležitostí [název] [anonymizována dvě slova], dále výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], výslechem členů statutárních orgánů [název], výslechem osob [název], které vedly vyšetřování u žalované, dále výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba], výpisem [příjmení] [příjmení] [jméno], dále emailem [jméno] [příjmení] o zadržení výnosu z prodeje opcí, dále výslechem Ing. [jméno] [příjmení], dále mzdovými listy žalobce za roky 2013, 2011 a 2012, dále kopiemi informací shromážděných [název] a popisem procesu jejich sběru a dále znaleckým posudkem k ověření originálu verze pracovní smlouvy 3. Z uvedených důkazů by soud nemohl zjistit další skutečnosti podstatné pro své rozhodnutí. Soud zaměřil dokazování na otázku, zda pracovní smlouva mezi účastníky řízení byla uzavřena ve znění, na které se odkazuje žalobce, tedy s nárokem žalobce na úhradu 24 násobku průměrného měsíčního výdělku v případě jeho odvolání z funkce finančního ředitele. Důkazy, které byly zamítnuty, k tomuto však v zásadě nesměřují. Skutečnost, zda takové ujednání je či není obvyklé, může mít toliko podpůrnou povahu, sama o sobě však nemůže vést k žádnému relevantnímu závěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav přitom soud nepovažoval za nezbytné vést další dokazování k této otázce. Stejně tak nepovažoval soud za významné provádět výslech osob [název], které se účastníky prováděného auditu u žalované či jiné důkazy s tímto auditem související. Soud vychází ze závěrů uvedených ve zprávě [název] o provedeném auditu, přičemž nepovažuje za nezbytné zjištění dalších skutečností ohledně průběhu auditu nad rámec těch, které jsou uvedeny ve zprávě o auditu. Soud má navíc i pochybnost o tom, zda uvedené důkazy vůbec existují (např. kopie informací shromážděných [název] v souvislosti s auditem). Problematika sporu o cenné papíry mezi účastníky řízení je z hlediska předmětu této věci bezpředmětná, a proto soud dokazování k této otázce neprováděl. Vzhledem ke skutečnosti, že soud neposoudil nárok žalobce co do základu jako důvodný, bylo nadbytečné provádět dokazování k výši průměrného měsíčního výdělku žalobce. Soud nepovažoval za nezbytné ani zpracování dalšího znaleckého posudku k ověření originálu verze Pracovní smlouvy 3, když předložený znalecký posudek splňuje náležitosti znaleckého posudku, soud nemá důvod pochybovat o jeho věrohodnosti a koresponduje i s ostatními provedenými důkazy. Za dané situace tak soud zpracování dalšího znaleckého posudku nepovažuje za hospodárné.

15. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení mezi účastníky řízení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky řízení existoval pracovní poměr, a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], na základě které vykonával žalobce u žalované pozici finančního ředitele. Dne 22.5.2013 byly žalobci doručeny odvolání z funkce finančního ředitele a výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. c) zák. pr. V souvislosti s odvoláním žalobce z funkce finančního ředitele vznikl mezi účastníky řízení spor o existenci čl. I. odst. 4 pracovní smlouvy, dle kterého v případě odvolání žalobce z vedoucí pracovní pozice vzniká žalobci nárok na plnění ve výši 24 násobku průměrného měsíčního výdělku žalobce. Tento nárok je předmětem žaloby. Pracovní smlouvu žalobce za žalovanou podepisoval [titul] [příjmení] [příjmení], tehdejší jednatel žalované.

16. Soud proto dokazování zaměřil na skutečnost, zda předmětný čl. I. odst. 4 pracovní smlouvy byl mezi účastníky řízení skutečně sjednán či nikoli. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětný článek součástí pracovní smlouvy sjednané mezi účastníky řízení nebyl. Soud ohledně tohoto závěru vychází především z následujících skutečností. Tvrzení [titul] [jméno] [příjmení] (ať již jeho výpověď v tomto řízení, výpověď před policejním orgánem či skutečnosti uvedené v rámci rozhovoru s žalobcem v hotelu [název] dne 19.11.2013). [titul] [příjmení] opakovaně a konzistentně uvádí, že pracovní smlouvu s předmětným ustanovením žalobci nepodepsal. Soud přitom nemá důvod o těchto jeho tvrzeních pochybovat, když [titul] [příjmení] uvedl, že si obsah pracovní smlouvy žalobce vybavuje z toho důvodu, že chtěl, aby byla shodná s obsahem jeho pracovní smlouvy, ačkoli pozice finančního ředitele byla ve společnosti„ dvojka“.

17. Soud dále vychází ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností ze dne 9.12.2013 zpracovaného znalcem [titul] [jméno] [jméno], č. [číslo]: [číslo] [rok], který porovnával jednak všechny tři verze pracovní smlouvy tak, jak jsou tyto popsány shora, jednak také další dokumenty z období 2006 2007, tedy v době vzniku pracovní smlouvy žalobce, a z období 2013, tedy v době, kdy byl žalobce odvolán z funkce a byla mu předána výpověď. Znalec přitom dospěl mj. k závěru, že verze Pracovní smlouvy 3, resp. logo na první straně hlavičkového papírů této smlouvy se neshoduje s logem na srovnávacích písemnostech z let 2006 a 2007 a s jednou písemností ze dne 1.8.2013 (mzdový výměr pí [příjmení]). Zároveň znalec zjistil, že verze Pracovní smlouvy 3, resp. logo na první straně hlavičkového papírů této smlouvy se shoduje s logem na srovnávacích písemnostech z roku 2013. Dále znalec zjistil, že poslední řádky verze Pracovní smlouvy 3 v odstavci 4 na první straně vykazují nepatrnou diferenci v rovnoběžnosti v porovnání se zbytkem řádků 4. odstavce verze Pracovní smlouvy 3. Soud tak má za to, že logo na první straně hlavičkového papíru verze Pracovní smlouvy 3 pochází nikoli z konce roku 2006, resp. počátku roku 2007, kdy byla pracovní smlouva uzavírána, ale až z roku 2013, kdy byl žalobce odvolán z funkce a byla mu předána výpověď z pracovního poměru.

18. Soud rovněž vychází ze zprávy z forenzního šetření ve společnosti žalované zpracované [název] ze dne 9.12.2013, ze které mj. vyplývá, že verze Pracovní smlouvy 3 není k dispozici v žádné elektronické podobě, nachází se pouze v listinné podobě. Tato skutečnost tak dále přispívá k pochybnostem o pravosti verze Pracovní smlouvy 3. Pracovní smlouva žalobce totiž musela být zpracovávána elektronicky a pokud nejsou k dispozici záznamy o její elektronické podobě, je důvod pochybovat o její pravosti.

19. Ohledně dalších podrobností odkazuje soud na skutečnosti uvedené shora zjištěné z jednotlivých důkazů. Pro úplnost soud uvádí, že nemá důvod pochybovat o věrohodnosti [titul] [jméno] [příjmení]. Ten byl sice v předmětné době jednatelem žalované, avšak svůj vztah k žalované již ukončil, v minulosti s ní i vedl soudní spor. Soudu se tak nejeví jako pravděpodobné, že by žalované zamýšlel ve sporu jakkoliv„ nadržovat“. Soud naopak zdrženlivě přistupuje k účastnickému výslechu žalobce, který v rámci své výpovědi uvedl, že na konkrétní okolnosti uzavření pracovní smlouvy si nepamatuje, uvedl toliko tvrzení podporující jeho žalobu. Účastnický výslech je přitom toliko podpůrným důkazem.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že pracovní smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba věc posuzovat dle zák. pr. ve znění účinném do 31.7.2007, resp. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“). Podle ustanovení § 489 obč. zák. závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.

21. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení nebylo prokázáno, že by pracovní smlouva ze dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena ve znění obsahující čl. I. odst. 4 upravující nárok žalobce na plnění ve výši 24 násobku průměrného měsíčního výdělku žalobce v případě odvolání žalobce z vedoucí pracovní pozice, jakož i vzhledem ke skutečnosti, že takový nárok nevyplývá žalobci ani ze zákona, posoudil soud žalobou uplatněný nárok vycházející z předmětného ustanovení čl. I. odst. 4 pracovní smlouvy jako nedůvodný, a proto žalobu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 571 180,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 000 Kč sestávající z částky 28 300 Kč za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí věci a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – odpor ze dne 12.11.2013, vyjádření ze dne 12.12.2013, vyjádření ze dne 20.2.2014, vyjádření ze dne 17.4.2015, vyjádření ze dne 28.4.2014, vyjádření ze dne 27.3.2018, námitky k protokolu k jednání ze dne 10.4.2018, vyjádření k odvolání ze dne 27.7.2018, vyjádření ze dne 7.1.2019, účast při jednání soudu dne 26.3.2014, dne 8.4.2015, dne 4.4.2018, dne 15.1.2019 v rozsahu přesahujícím dvě hodiny, dne 25.1.2019) a z částky 14 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (tj. sdělení údajů pro obeslání svědků ze dne 12.10.2018) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 472 050 Kč ve výši 99 130,50 Kč. Žalovaná požadovala dále přiznání náhrady za doplnění vyjádření k replice žalobce ze dne 30.4.2014. Tento úkon však soud nepovažuje za účelně vynaložený, když žalovaná jím pouze napravovala administrativní chybu, kdy k jejímu vyjádření ze dne 28.4.2014 nebyla přiložena jedna strana podání, a proto za tento úkon soud náhradu žalované nepřiznal. Žalovaná dále v souvislosti s úkonem ze dne 12.10.2018 – specifikace identifikačních údajů navrhovaných svědků – žádala o přiznání jednoho celého úkonu. Nejedná se však o písemné podání ve věci samé, a proto soud za tento úkon přiznal náhradu toliko ve výši půlúkonu.