5 C 83/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Steinerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 833 690 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 833 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 833 390 Kč od 1.1.2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 86 829,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 833 690 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení uzavřeli dne 31.3.2015 kupní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované mj. dodat drtič dřevní hmoty CARAVAGGI BIO, v. [číslo]. V návaznosti na uzavřenou kupní smlouvu s žalovanou žalobkyně dne 7.4.2015 uzavřela smlouvu se svým subdodavatelem, který měl žalobkyni tento předmět smlouvy vyrobit a dodat za sjednanou cenu 833 690 Kč. Subdodavatel své povinnosti splnil a předmět smlouvy žalobkyni dodal. Žalobkyně proto kontaktovala žalovanou s tím, že předmět smlouvy je zhotoven. Žalovaná však odmítla plnění s tím, že si ničeho neobjednala, žádnou smlouvu neuzavřela a má za to, že podpis předsedkyně představenstva, paní [jméno] [příjmení], na smlouvě byl zfalšován neznámou osobou a že ani nikdy neměla v úmyslu předmětnou smlouvu uzavřít. Žalobkyně kontaktovala subdodavatele ohledně možnosti storna zakázky, avšak s negativním výsledkem. Žalobkyně tak dne 24.11.2015 uhradila subdodavateli sjednanou částku za předmětný stroj ve výši 833 690 Kč. V návaznosti na poskytnuté poučení soudu žalovaná dále doplnila, že kupní smlouva s žalovanou byla uzavřena též ústně, a to na schůzce dne 9.4.2015, při které zástupkyně žalované, paní [jméno] [příjmení], potvrdila uzavření smlouvy, kdy svá slova měla formulovat způsobem„ ano, my to bereme“, přičemž smlouvu uzavřela též ústně, s obsahem, který si sama v zadávacím řízení vymínila, když strany na tuto dokumentaci při jednáních odkazovaly. Jednání dne 9.4.2015 byl přítomen pan [celé jméno svědka].

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala ani zčásti. Uvedla, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená s žalobkyní je neplatná, jelikož podpis předsedkyně představenstva žalované, paní [jméno] [příjmení], není jejím pravým podpisem, v době podpisu smlouvy ani nebyla přítomna v republice. Žalovaná přitom neplatnost smlouvy nemohla způsobit, jelikož podpis byl zfalšován neznámou osobou. Ke schůzce dne 9.4.2019 uvedla, že jejím předmětem nebylo nic konkrétního, natož aby se projednával nákup jakékoli techniky, jednalo se toliko o krátkou seznamovací schůzku, jejímž prostřednictvím chtěl pan [příjmení] představit svůj kontakt na společnost žalobkyně.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, s relativně širokým předmětem podnikání, jejímž jednatelem je mj. pan [celé jméno svědka], a to od 15.1.2013. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná je akciovou společnosti, představenstvo má jednoho člena, paní [jméno] [příjmení], a to od 12.10.2015.

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 31.3.2015 soud zjistil, že jejím předmětem je prodej zboží, a to mj. drtiče dřevní hmoty v bližší specifikaci uvedené ve smlouvě, a to za cenu, pokud se jedná o drtič dřevní hmoty, ve výši 1 072 000 Kč bez DPH. Za žalovanou je na smlouvě připojen podpis předsedkyně představenstva, paní [jméno] [příjmení].

5. Ze zadávací dokumentace a souvisejících dokumentů k zakázce vyhlášené žalovanou (profil zadavatele, výzva k podání nabídek ze dne 9.3.2015, změna zadávací dokumentace ze dne 20.3.2015, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27.3.2015, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27.3.2015, písemné zprávy zadavatele ze dne [datum]) zjistil soud následující skutečnosti. Předmětem zakázky je mj. dodávka drtiče dřevní hmoty ve specifikaci blíže uvedené v zadávací dokumentaci, resp. změně zadávací dokumentace. Žalovaná vystupuje jako zadavatel veřejné zakázky s názvem„ Dovybavení kompostárny svozovou technikou II“. V rámci tohoto výběrového řízení byla vyhodnocena jako nejvhodnější nabídka žalobkyně. Předmětem zakázky je mj. drtič dřevní hmoty.

6. Z oznámení žalované ze dne 30.9.2015 soud zjistilo, že žalovaná informovala o tom, že pan [jméno] [příjmení], který u žalované působil v pozici ředitele společnosti, již u žalované nepracuje.

7. Z kupní smlouvy uzavřené mezi společností žalobkyně coby kupující a [právnická osoba] s.r.o. coby prodávající ze dne 7.4.2015 soud zjistil, že předmětem smlouvy je prodej zboží, a to drtiče dřevní hmoty ve specifikaci uvedené ve smlouvě za cenu celkem 833 690 Kč vč. DPH. Doba plnění byla sjednána do osmi měsíců od podpisu této smlouvy. Z daňového odkladu [číslo] ze dne 18.12.2015 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalobkyni částku za drtič dřevní hmoty dle smlouvy ze dne 7.4.2015 v částce celkem 833 690 Kč vč. DPH. Z výpisu historie transakcí na účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] ze dne 24.11.2015 soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne 24.11.2015 [právnická osoba] s.r.o. částku ve výši 833 690 Kč.

8. Ze spisu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje sp. zn. [číslo jednací] [číslo], a to zejména usnesení ze dne 13.10.2017, [číslo jednací], znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], znalce v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne 8.8.2017 a úředního záznamu o výslechu pana [jméno] [příjmení] ze dne 30.5.2017 zjistil soud následující skutečnosti. Policie ČR odložila trestní věc, kterou měl spáchat neznámý pachatel, a to tím, že 31.3.2015 uzavřel kupní smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem je prodej zboží, přičemž podpis předsedkyně představenstva žalované, paní [jméno] [příjmení] na smlouvě, není jejím pravým podpisem. Policie ČR věc odložila, neboť se jí nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. V rámci vyšetřování byl přibrán znalec z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo, a to mj. ke zjištění skutečnosti, zda podpis paní [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení dne 31.3.2015 je jejím pravým podpisem. Znalec přitom dopěl k závěru, že v případě podpisu paní [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě ze dne 31.3.2015 se nejedná o její pravý podpis. Policie ČR se zároveň nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání konkrétního pachatele, a proto věc odložila. V rámci šetření byl k podání vysvětlení vyzván též pan [jméno] [příjmení]. Tem uvedl, že osobu pana [celé jméno svědka] jednou viděl osobně, mluvil s ním telefonicky, více ho nezná. K dotazu, kdo podepsal kupní smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení dne 31.5.2015, resp. čí je podpis na smlouvě za žalovanou, uvedl, že neví. K dotazu, zda tuto smlouvu podepsal on, uvedl, že ne.

9. Z přípisů právního zástupce žalobkyně ze dne 4.12.2015 a právního zástupce žalované ze dne 23.12.2015 soud zjistil, že účastníci, resp. jejich zástupci, před zahájením tohoto řízení vedli mezi sebou komunikaci týkající se předmětu tohoto řízení, když žalovaná byla vyzvána k náhradě škody, která je předmětem tohoto řízení.

10. Z výslechu [celé jméno svědka], jednatele žalobkyně (jehož výslech soud prováděl jako výslech člena statutárního orgánu ve smyslu ustanovení § 126a ve spojení s § 131 odst. 2 věta druhá a odst. 3 o.s.ř.), zjistil soud následující skutečnosti. Je jednatelem žalobkyně od roku 2013, resp. v současné době je zástupcem společnosti, která je současným jednatelem žalobkyně. K uzavření kupní smlouvy mezi účastníky řízení dne 31.3.2019, jejímž předmětem byl mj. drtič dřevní hmoty, uvedl, že tato byla uzavřena písemně, a to z dokumentů, které byly součástí zadávací dokumentace. Dále ohledně specifikace stroje uvedl, že se nejednalo o stroj CARAVAGGI Bio 800, ale CARAVAGGI 400. Uvedl, že ve věci jednal za žalovanou s paní [příjmení] a panem [příjmení]. S panem [příjmení] si volali ještě před dodáním stroje, kdy byl ujištěn, že je vše v pořádku a stroj může být dodán. Ohledně jednání s paní [jméno] [příjmení] uvedl, že dne 9.4.2015 se konalo jednání o možné spolupráci při výběrovém řízení a byla hodnocena zakázka, kdy se dotazoval též je štěpkovači, v jaké specifikaci jej budou požadovat. Kupní smlouvu si přímo do ruky nevzali, ale hovořili právě ve smyslu upřesnění technické specifikace.

11. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti podstatné pro své rozhodnutí nad rámec těch, které vyplývají již ze shora uvedených důkazů.

12. Soud jako nadbytečné neprováděl a zamítl návrhy na provedení důkazu účastnickým výslechem paní [jméno] [příjmení] (její výslech byl navrhován k vyvracení průběhu schůzky dne 9.4.2019, jak byl tvrzen žalobkyní, jakož i k uzavření smlouvy mezi účastníky řízení, avšak vzhledem ke skutečnosti, že tvrzení žalobkyně v těchto věcech nebyla prokázána, je nadbytečné provádět výslech paní [příjmení] k jejich vyvracení), výslechem pana [jméno] [příjmení] (jeho výslech byl navrhován k prokázání skutečnosti, že se paní [příjmení] účastnila jednání se subdodavatelem, což je z hlediska posouzení věci bezpředmětné), vyjádřením subdodavatele ze dne 4.12.2015 (není podstatné pro posouzení věci, navíc žalobkyně toto sdělení soudu ani po výzvě nedoložila), sdělením právního zástupce žalované k neplatnosti kupní smlouvy ze dne 2.10.2015 (není podstatné pro posouzení věci, navíc žalobkyně ani k výzvě soudu tento důkaz nedoložila), novinovými články na serveru iRozhlas ze dne 2.7.2018, dále na serveru [webová adresa] ze dne 6.8.2015, dále na serveru ČTK ze dne 2.7.2018 a dále na nespecifikovaném serveru ze dne 10.11.2015 (články týkající se pověsti žalobkyně nejsou podstatní pro posouzení věci, která je předmětem tohoto řízení), dále návrhy na provedení výslechu pana [jméno] [příjmení] a vyžádáním si od Státního fondu životního prostředí datových zpráv, jimiž žalovaná jako zadavatel se zúčastnila výběrového řízení v rámci operačního programu životní prostředí (byly učiněny až po koncentraci řízení, a to bez toho, že by byly splněny podmínky pro její prolomení; skutečnosti, k jejichž prokázání měly sloužit, byly žalobkyni známy od počátku řízení a nemají spojitost s provedenými důkazy; navíc v případě výslechu pana [jméno] [příjmení] lze z hlediska skutečností podstatných pro rozhodnutí soudu vycházet ze skutečností, které uvedl při podání vysvětlení před policejním orgánem, jak již uvedeno shora, a v případě datových zpráv od SFŽP o tom, že se žalovaná účastnila výběrového řízení v rámci operačního programu životního prostředí, jsou tyto bezpředmětné z hlediska posuzované věci).

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky řízení byla dne 31.3.2019 podepsána kupní smlouva, a to s obsahem, jak uvedeno shora. Za žalovanou měla být smlouva podepsána předsedkyní představenstva, paní [jméno] [příjmení]. Bylo však prokázáno, že podpis paní [příjmení] na této smlouvě není jejím pravým podpisem (viz znalecký posudek). Nebylo prokázáno, kdo za žalovanou smlouvu podepsal, resp. kdo zfalšoval podpis paní [jméno] [příjmení] na předmětné smlouvě, a to ani v tomto řízení a ani v řízení před policejním orgánem (viz spis Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje sp. zn. [číslo jednací] [číslo]). Domněnka žalobkyně, že tak učinil pan [jméno] [příjmení], zůstala toliko domněnkou, ničím neprokázanou. V řízení přitom nebylo ani prokázáno, že by smlouva byla uzavřena též ústně, jak tvrdila žalobkyně. K prokázání uzavření smlouvy též v ústní formě měl sloužit výslech jednatele žalobkyně, pana [celé jméno svědka]. Soud nicméně musí zvažovat jednak charakter účastnické výpovědi, kdy výslech účastníka řízení z titulu jeho postavení v řízení nemá stejnou váhu jako výslech svědka. Nadto však ani při zohlednění všeho, co pan [celé jméno svědka] uvedl, není možné uzavření smlouvy v ústní formě považovat za prokázané. Pan [celé jméno svědka] opakovaně při svém výslechu uvedl, že smlouva byla uzavřena v písemné formě. Uzavření smlouvy v ústní formě nelze z jeho výpovědi dovodit. Nebyla ani prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že paní [příjmení] měla potvrdit uzavření smlouvy slovy„ ano, my to bereme“, nebylo ani prokázáno, že k uzavření smlouvy v ústní formě mělo dojít při jednání dne 9.4.2019. Ohledně ostatních skutkových závěrů odkazuje soud na skutečnosti uvedené shora zjištění z jednotlivých provedených důkazů.

14. Podle ustanovení § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 561 odst. 1 věta první o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

15. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle ustanovení § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

16. Předpokladem náhrady škody je tak porušení povinnosti (v posuzovaném případě smluvní povinnosti), vznik škody, příčinná souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zavinění škůdce.

17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podstatou žaloby byl nárok na náhradu škody způsobené v důsledku porušení povinnosti z kupní smlouvy ze dne 31.3.2015 žalovanou. Soud se tedy jako primární otázkou zabýval tím, zda taková smlouva byla mezi účastníky řízení vůbec uzavřena a zda je tedy vůbec dán první předpoklad odpovědnosti žalované za škodu, a to porušení smluvní povinnosti. Jak přitom vyplývá ze shora uvedených skutkových závěrů, uzavření předmětné kupní smlouvy v písemné ani ústní formě nebylo v řízení prokázáno. Uzavření kupní smlouvy konkludentním jednáním je s ohledem na okolnosti případu vyloučeno, když ze strany žalované nedošlo k žádnému plnění ze smlouvy. Konkludentní uzavření smlouvy navíc nebylo ani tvrzeno. Vzhledem ke skutečnosti, že kupní smlouva, kterou měla žalovaná porušit, nebyla uzavřena, nelze dovodit ani první předpoklad vzniku odpovědnosti žalované za škodu, a to porušení smluvní povinnosti. Z tohoto důvodu tak bylo nadbytečné zabývat se dalšími předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu a soud žalobu jako nedůvodnou, včetně požadovaného příslušenství, zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Nad rámec shora uvedeného přitom soud uvádí, že pakliže by smlouva byla platně uzavřena, žalobkyně by se spíše než s nárokem na náhradu škody měla na žalovanou obrátit s nárokem na splnění smlouvy, tedy zaplacení ceny za dodání stroje (drtiče dřevní hmoty). I v případě, že by bylo prokázáno, že k uzavření kupní smlouvy došlo, má totiž soud pochybnost, zda by na straně žalobkyně bylo možné uvažovat o vzniku škody. Předmětný drtič dřevní hmoty byl totiž vlastnictvím žalobkyně, majetek žalobkyně tak nebyl zmenšen, byl toliko v relevantní části odpovídající ceně, kterou žalobkyně uhradila subdodavateli za drtič dřevní hmoty, z formy peněžní přeměněn do formy vlastnictví tohoto stroje.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 829,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 833 690 Kč sestávající z částky 11 660 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí věci a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 19.2.2016, ze dne 4.2.2019, ze dne 10.4.2019, účast při jednání soudu dne 11.2.2019 a dne 15.4.2019) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 71 760 Kč ve výši 15 069,60 Kč. Žalovaná dále na nákladech požadovala náhradu za sepis odpovědi na předžalobní výzvu, což však soud nepovažuje za náklad účelně vynaložený, když tento nemá žádný význam z hlediska projednávané věci, a proto za tento úkon žalované náhradu nákladů nepřiznal.