7 C 13/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14 % ročně od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023, ve výši 13,75 % ročně od 1. 1. 2024 do 21. 6. 2024 a za dobu od 22. 6. 2024 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášení ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 016 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO: IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. číslo, na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni peněžní prostředky vrátit a dále jí zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, představující smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Dlužnou částku se žalovaná zavázala zaplatit v celkem 53týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů od uhrazení předchozí splátky. Při řádném splacení půjčky měla splatnost poslední splátky, jakož i splatnost celého závazku, připadnout na 18. 6. 2008. Žalovaná však ke dni splatnosti poslední pohledávky nesplnila svůj dluh řádně a včas, neboť na dlužné částce uhradila toliko 2 650 Kč, přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaná se tak ode dne 19. 6. 2008 ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky 31 270 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 270 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena nejprve na přechodného věřitele spol. společnost, a to s účinností ke dni datum, přičemž o změně věřitele byla žalovaná informována přípisem ze dne 25. 6. 2015. Poté byla tato pohledávka z přechodného věřitele postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni. O této skutečnosti byla žalovaná informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky na přechodného věřitele, tedy od 1. 7. 2015. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 26. 4. 2024, nezaplatila však ničeho.

2. K nařízenému jednání dne 25. 6. 2024 se žalobkyně, zástupce žalobkyně a ani žalovaná nedostavili. Žalobkyně i její zástupce svoji neúčast při jednání řádně písemně omluvili a požádali o konání jednání v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána (předvolání jí bylo spolu s žalobou a výzvou k vyjádření doručeno fikcí dne 24. 5. 2024). Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o půjčce č. číslo ze dne 13. 6. 2007 a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí byly v den jejího uzavření poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a současně zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to v hotovosti v celkem 53týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy. Jakákoliv splátka bude započtena nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném uhrazení budou splátky započítány na jistinu půjčky. Pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na přechodného věřitele, spol. společnost., o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 25. 6. 2015 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum č. číslo a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 a přílohy č. 1 vyplývá, že žalovaná byla písemně vyrozuměna, že dne 24. 8. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 a podacího archu ze dne 27. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky včetně příslušenství nejpozději do 9. 5. 2023 a současně byla upozorněna, že pokud dlužnou částku k uvedenému datu neuhradí, bude jí žalobkyně nucena vymáhat soudní cestou.

4. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 13. 6. 2007 uzavřela smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí byla v den uzavření smlouvy poskytnuta v hotovosti částka částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a současně zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to v hotovosti, v celkem 53týdenních splátkách po částka. Žalovaná však tyto splátky řádně a včas neplatila, uhradila pouze částku ve výši částka, která byla v souladu se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce započtena na souhrnný poplatek. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na přechodného věřitele, a poté na žalobkyni. Ta žalovanou vyzvala k úhradě předžalobní výzvou.

5. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně následovně: Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo platně podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, k uzavření výše specifikované smlouvy o půjčce částky ve výši 20 000 Kč, současně se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, zaplatila toliko 2 650 Kč. V řízení přitom netvrdila, natož aby prokázala, že by půjčku spolu s příslušenstvím zaplatila. Pohledávka za žalovanou pak byla platně postoupena žalobkyni podle § 1879 o. z., o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, je žalobkyni povinna uhradit kromě jistiny rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl, toliko však upozorňuje, že žalobkyně mohla v souladu s právní úpravou požadovat zákonný úrok z prodlení za každé období o 1 % vyšší. O třídenní lhůtě ke splnění této povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I tohoto rozsudku).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 016 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám advokáta jakožto zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.