7 C 15/2025
č. j. 7 C 15/2025-21
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 80 § 132 § 142 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2079
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví
I. Určuje se, že žalobkyně není od , datum, vlastníkem motorového vozidla tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .
II. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 078,5 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 16. 4. 2025 domáhala určení, že od 15. 10. 2016 není vlastníkem vozidla zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „Vozidlo“). Žalobu odůvodnila tím, že na základě kupní smlouvy č. , číslo, uzavřené dne , datum, a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k Vozidlu a žalovaný byl povinen na své náklady zajistit jeho přepis v registru vozidel. Takto měl učinit v zákonné desetidenní lhůtě ode dne podpisu smlouvy, žalovaný ovšem přepis vozidla neprovedl. Žalobkyně se proto nyní podanou žalobou domáhá určení, že není vlastníkem Vozidla ke dni podpisu kupní smlouvy, aby bylo možno provést změnu zápisu v registru vozidel bez součinnosti žalovaného. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v hrozící reálné újmě, neboť je doposud v registru vozidel vedena jako vlastník a provozovatel Vozidla, aniž by však měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel silničního provozu, když zápis neodpovídá skutečnému stavu. Odpovědnost za případné dopravní přestupky tak nese žalobkyně. Žalovaný byl k podání žádosti o změnu údajů v registru vozidel vyzván předžalobní výzvou dne , datum, , žalovaný tak ovšem neučinil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Jednání nařízené na 19. 8. 2025 se za splnění zákonných podmínek konalo podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání mu bylo do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručeno dne 21. 7. 2025.
3. Dne , datum, se žalobkyně zavázala převést na žalovaného vlastnické právo k Vozidlu a žalovaný se zavázal Vozidlo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu. Účastníci se dále dohodli, že vlastnické právo přechází nakupujícího úplným zaplacením kupní ceny, jež činila dle čl. 2.2 celkem 9200 Kč s tím, že změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel zajistí na své náklady v zákonné lhůtě žalovaný (viz Kupní smlouva č. , číslo, ze dne , datum, ). Dne , datum, žalovaný Vozidlo převzal (viz Protokol o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, ). Za Vozidlo žalovaný zaplatil žalobkyni 9 200 Kč (viz Faktura – daňový doklad č. , hodnota, , příjmový pokladní doklad , Anonymizováno, ). Žalovaný přepis Vozidla v registru vozidel nezajistil, pročež jej žalobkyně ke splnění této povinnosti vyzvala předžalobní upomínkou ze dne , datum, (viz Předžalobní upomínka ze dne , datum, , potvrzení o podání).
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně na žalovaného dne , datum, převedla vlastnické právo k Vozidlu, které žalovaný převzal a zaplatil za něj kupní cenu ve výši 9 200 Kč. Žalovaný se současně zavázal provést na své náklady v zákonné lhůtě přepis Vozidla v registru vozidel, tuto povinnost však nesplnil.
5. V souladu s § 132 o. s. ř. soud hodnotil důkazy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, neboť žádný z účastníků nezpochybnil jejich pravost nebo pravdivost. Žalovaný pak v řízení ničeho nenamítal. O takto zjištěném skutkovém stavu tak neměl soud pochybnosti.
6. Po právní stránce soud věc hodnotil takto:
7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně na takto podané určovací žalobě naléhavý právní zájem. Údaj v registru vozidel totiž odporuje skutečnému stavu vlastnictví Vozidla, když je žalobkyně v registru vozidel stále vedena jako vlastník a provozovatel Vozidla.
9. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), mají orgány veřejné moci příslušné právní předpisy vykládat ústavně konformně, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky a umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 7 As 254/2016 není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není. V takovém případě se totiž údaj v registru dostává do rozporu nejen se skutečným stavem, což jej činí v podstatě zbytečným, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy s právy třetích osob. Žalobkyně tak má na určení naléhavý právní zájem.
10. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z., přičemž téhož dne se žalovaný na základě č. l. 3 této smlouvy stal vlastníkem Vozidla, když zcela zaplatil kupní cenu. Podle čl. 1 smlouvy měl žalovaný na své náklady provést přepis Vozidla v registru vozidel, přičemž tak měl učinit v zákonné lhůtě. Ta činí podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 10 pracovních dní, kdy v této lhůtě plynoucí ode dne převodu vlastnického práva, tj. od , datum, měl žalovaný podat žádost o zápis změny vlastníka Vozidla. Takto však neučinil, pročež soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
11. Při určení tarifní hodnoty ve sporech o určení vlastnictví či neplatnosti právních úkonů soud primárně vychází z ceny věci, která je předmětem sporu [(viz nález ze dne 19. 12. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2688/15 ]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 078,5 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč, sestávající ze 3 úkonů právní služby, konkrétně z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 19. 8. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 850 Kč ve výši 1 228,5 Kč, celkem tedy 7 078,5 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám její zástupkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.