7 C 24/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobce: žalobce , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátem advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná , narozená datum narození bytem adresa O zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 11. 2020 č. j. 12 C 357/2019-78, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021 č. j. 18 Co 370/2020-98, se zrušuje ke dni 7. 12. 2023.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované, stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 11. 2020 č. j. 12 C 357/2019-78, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021 č. j. 18 Co 370/2020-98, za dobu od 1. 9. 2023 do 6. 12. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 40 801,2 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 10. 11. 2023 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované. Žalobu odůvodnil tím, že výživné pro již zletilou žalovanou má naposledy stanoveno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 11. 2020 č. j. 12 C 357/2019-78 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021 č. j. 18 Co 370/2020-98, ve výši 11 000 Kč měsíčně. Žalovaná s žalobcem podle jeho tvrzení nikterak nekomunikuje a nejeví o něj žádný zájem. V roce 2017 ukončila základní vzdělání, na nějž plynule navázala studiem na Střední průmyslové škole oděvní, které ukončila ke dni 23. 2. 2018, neboť školu navštěvovala nepravidelně a její studijní výsledky byly neuspokojivé. Od 1. 9. 2019 žalovaná nastoupila na , právnická osoba, , které ukončila ke dni 7. 9. 2021. Dne 8. 9. 2023 učinil žalobce na žalovanou prostřednictvím SMS zprávy dotaz, zda pokračuje ve studiu a vyzval ji, nechť případné studium doloží a sdělí, jaké má za uplynulé školní roky 2022 a 2023 známky. Na to žalovaná reagovala dne 9. 9. 2023 SMS zprávou „Ahoj, učím se dál, požádám o výpis a jak dostanu, odešlu to.“ Poté však již žalobce nekontaktovala a ničeho nedoložila. Žalobce tak nedisponuje ani potvrzením o studiu žalované ve školním roce 2023/2024, pročež se domnívá, že se žalovaná studiem na budoucí povolání již nepřipravuje a peníze na výživné od žalobce nepoužívá na úhradu školného, ale jiným nezjištěným způsobem, pročež mu vyživovací povinnost ke dni 1. 9. 2023 zanikla. Pro úplnost žalobce uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 7 již o zrušení jeho vyživovací povinnosti k žalované rozhodoval rozsudkem ze dne 19. 8. 2022 č. j. 18 C 117/2021-77 a návrhu žalobce vyhověl. K odvolání žalované však byl tento rozsudek rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2023 č. j. 12 Co 333/2022-123 změněn a žaloba o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované byla zamítnuta.

2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 23. 4. 2024. Žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána – žaloba jí byla doručena dne 22. 12. 2023, předvolání k jednání ve věci dne 4. 3. 2024, tedy více než deset dnů před jeho konáním, a to do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující:

5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 11 2020 č. j. 12 C 357/2019-78 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021 č. j. 18 Co 370/2020-98 se podává, že žalobce je povinen platit počínaje prosincem roku 2019 výživné na žalovanou ve výši 11 000 Kč měsíčně.

6. Z výpisu z nařízení ze dne 7. 12. 2023 č. , číslo, včetně překladatelské doložky soud zjistil, že žalovaná jakožto studentka 4. ročníku denního studia oboru 54.02.01 Design skupiny č. , číslo, , na Moskevské městské otevřené vyšší odborné škole, byla dnem 7. 12. 2023 v souladu s článkem 61 Federálního zákona č. 273-FZ ze dne 29. 12. 2012 „O vzdělávání v Ruské federaci“ a na základě nařízení o postupu a podmínkách převedení, obnovení studia vyloučení studentů, vyloučena ze studia z důvodu finančních nedoplatků a nesplněných studijních povinností. Na Moskevské městské otevřené vyšší odborné škole studovala od 17. 9. 2021 do 7. 12. 2023 (viz odpověď Moskevské městské otevřené vyšší odborné školy na dotaz č. , číslo, ze dne 12. 12. 2023 včetně překladatelské doložky).

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 8. 2022 č. j. 18 C 117/2021-77 a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2023 č. j. 12 C 333/2022-123 soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 7 vyživovací povinnost žalobce vůči žalované počínaje dnem 8. 9. 2021 zrušil, načež odvolací soud k odvolání žalované citovaný rozsudek změnil tak, že byla žaloba na zrušení vyživovací povinnosti zamítnuta.

8. Soud navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalobce, jímž mělo být prokázáno, jakým způsobem žalobce získal odpovědi Moskevské školy a dále absence komunikace mezi účastníky, neprovedl a jako nadbytečný jej zamítl, neboť pravost a pravdivost provedených důkazů nebyla zpochybněna a jsou zcela dostatečným podkladem pro učinění závěru o skutkovém stavu věci.

9. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, resp. žalobce, neboť žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná a ničeho neuvedla (§ 132 o.s.ř.).

10. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázané, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. 11. 2020 č. j. 12 C 357/2019-78 byla žalobci stanovena povinnost platit na svou zletilou dceru – žalovanou výživné ve výši 11 000 Kč měsíčně. Žalovaná studovala od 17. 9. 2021 do 7. 12. 2023 obor Design na Moskevské městské otevřené vyšší odborné škole, dnem 7. 12. 2023 však byla ze studia vyloučena z důvodu finančních nedoplatků a nesplněných studijních povinností.

11. Shora zjištěný skutkový stav soud stručně shrnuje následovně: Žalobci byla stanovena povinnost platit žalované výživné ve výši 11 000 Kč měsíčně. Žalovaná byla do 7. 12. 2023 studentkou Moskevské městské otevřené vyšší odborné školy, načež byla ke dni 7. 12. 2023 vyloučena pro nesplněné studijní povinnosti a finanční nedoplatky.

12. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně:

13. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

17. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte (srov. usnesení Ústavního soudu, , ústavní nález, ze dne 25. 3. 2014). Výživné se stanoví podle stavu, který tu byl v době, kdy bylo rozhodováno. Po rozhodnutí může dojít ke změně odůvodněných potřeb oprávněného (například v souvislosti s přibývajícím věkem, začínající školní docházkou, přípravou na budoucí povolání atd.), může nastat i změna v možnostech a schopnostech povinného (například v důsledku změny výdělku, přibytí další vyživovací povinnosti atd.). Stane-li se tak, je možné provést úpravu výše výživného, a to jeho zvýšení nebo snížení, anebo dokonce zrušení vyživovací povinnosti vůbec. [srov. Občanský soudní řád, 3. vydání (2. aktualizace, 2023): V. Hrnčiřík].

18. Soud dospěl k závěru, že poměry na straně žalované se změnily, a to okamžikem ukončením, resp. vyloučením z jejího studia ke dni 7. 12. 2023. Moskevská městská otevřená vyšší odborná škola tak učinila, neboť si žalovaná řádně neplnila své studijní povinnosti a nehradila finanční poplatky. Soudy se přitom mají při rozhodování o vyživovací povinnosti pro zletilé děti zabývat rovněž studijními výsledky a skutečným zájmem o zvolený obor, aby nešlo o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“ (srov. nález Ústavního soudu, , ústavní nález, ze dne 30. 9. 2014). Žalovaná přitom na svoji obranu ničeho neuvedla, neprokazovala ani netvrdila, že by nebyla schopna samostatně se živit či že by na její straně byly jiné překážky, které by jí bránily ve výkonu výdělečné činnosti. Naopak byla po celou dobu řízení nečinná, k nařízenému jednání ve věci se nedostavila a k žalobě se nikterak nevyjádřila.

19. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na návrh žalobce soud dospěl k závěru, že jeho vyživovací povinnost vůči žalované zanikla ke dni 7. 12. 2023, neboť žalovaná byla vyloučena ze studia a jako již více než 3 roky zletilá, mladá žena, je podle všeho schopna zapojení do pracovního procesu. Z tohoto důvodu soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke dni 1. 9. 2023, za dobu od 1. 9. 2023 do 6. 12. 2023 zamítl (výrok II).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 801,2 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 660 000 Kč (opětující se plnění v podobě vyživovací povinnosti bylo stanoveno na dobu neurčitou, pročež tarifní hodnota představuje pětinásobek hodnoty ročního plnění, tj. 11 000 Kč x 12 = 132 000 Kč x 5 = 660 000 Kč) sestávající ze 3 úkonů právní služby, konkrétně z částky 10 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 940 Kč za podanou žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dne 23. 4. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 720 Kč ve výši 7 081,2 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet jeho zástupce.