7 C 4/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobců: a) žalobce datum narození adresa b) žalobkyně datum narození adresa oba zastoupeni advokátem advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná , IČO IČO sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci a) na adresu , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážený pane , žalobce, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , právnická osoba, pod spisová značka , spisová značka, , , právnická osoba, , právnická osobaII. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobkyni b) na adresu , adresa, , omluvu v tomto znění: „Vážená paní , žalobkyně, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , právnická osoba, pod spisová značka , spisová značka, , , právnická osoba, , právnická osoba, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 14 038,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce a).

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 14 038,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b).

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost jednak zaslat žalobci a) (na adresu, Anonymizováno, , adresa, omluvu v tomto znění: „Vážený pane , žalobce, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , právnická osoba, pod spisovou značkou , spisová značka, , , právnická osoba, jednak zaslat žalobkyni b) (na adresu , adresa, ) omluvu v tomto znění: „Vážená paní , žalobkyně, , omlouvám se Vám tímto za průtahy a nepřiměřenou délku přestupkového řízení vedeného , právnická osoba, pod spisovou značkou , spisová značka, , , právnická osoba, . Žalobu odůvodnili tím, že se domáhají přiměřeného zadostiučinění, které spočívá ve výše uvedené omluvě, a to za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou přestupkového řízení. Svůj nárok uplatnili podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti státu za škodu“). V předmětné věci se jednalo o přestupkové řízení vedené , právnická osoba, pod sp. zn. , spisová značka, , které skončilo usnesením o zastavení řízení ze dne 21. 2. 2023, jenž nabylo právní moci dne 17. 3. 2023. Žalobci uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované dne 2. 4. 2023. Žalobcům bylo kladeno za vinu spáchání přestupku, kterého se měli dopustit tím, že se nacházeli v provozovně stravovacích služeb v době nouzového stavu, čímž měli porušit krizové opatření. Žalobci se bránili v tom smyslu, že se nemohli dopustit přestupku, neboť předmětné krizové opatření bylo protiústavní. Dne 7. 6. 2021 žalobci adresovali správnímu orgánu podání, ve kterém namítali průtahy v řízení a poukazovali na skutečnost, že u ostatních osob přítomných téhož dne v provozovně stravovacích služeb již bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí ve věci samé obdrželi žalobci dne 29. 6. 2021. Na základě odvolání žalobců bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně , právnická osoba, zrušeno. Na konci roku 2021 podali žalobci ke krajskému úřadu podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti, neboť správní orgán byl několik měsíců nečinný. Dne 26. 1. 2022 obdrželi žalobci reakci krajského úřadu na žádost o odstranění nečinnosti, které nebylo vyhověno, nicméně úřad konstatoval, že správní orgán je povinen postupovat tak, aby bylo přestupkové řízení co nejdříve řádně projednáno. Dne 30. 6. 2022 bylo žalobcům doručeno nové rozhodnutí orgánu I. stupně, kterým byli uznáni vinnými, byla jim uložena pokuta a povinnost uhradit náklady řízení. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 29. 9. 2022 bylo rozhodnutí , právnická osoba, opět zrušeno. Orgán I. stupně byl opět nečinný, proto žalobci uplatnili dne 30. 12. 2022 žádost o opatření proti nečinnosti. , právnická osoba, přikázal usnesením ze dne 26. 1. 2023 správnímu orgánu I. stupně, aby neprodleně, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení předmětného usnesení, vydal rozhodnutí ve věci. Dne 21. 2. 2023 obdrželi žalobci rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno z důvodu, že spáchání přestupku nebylo žalobcům prokázáno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 3. 2023. Řízení proti žalobců trvalo více než 2 roky.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout. Žalovaná uvedla, že celkově přestupkové řízení trvalo u žalobců od 2. 2. 2021 (resp. od 3. 2. 2021) do 17. 3. 2023, tedy 2 roky a 1,5 měsíce. V řízení došlo celkem ke dvěma průtahům , právnická osoba, , proto bylo nadřízeným správním orgánem dvakrát vyhověno žádosti účastníků řízení o opatření proti nečinnosti. Na době přestupkového řízení ses podílela skutečnost, že usnesením vlády č. , číslo, ze dne 26. 2. 2021 s účinností ode dne 27. 2. 2021 do 11. 4. 2021 bylo orgánům veřejné moci a správním orgánům uloženo, aby v rámci svých pracovišť zahájily omezený provoz a byl stanoven zákaz styku s veřejností, což se ve výsledku obecně nepříznivě projevilo i na délce přestupkového řízení, přičemž tuto mimořádnou situaci lze hodnotit jako vis maior. Žalovaná má za to, že s ohledem na okolnosti případu bylo předmětné přestupkové řízení přiměřeně dlouhé. Žádost o poskytnutí omluvy byla u žalované, resp. u , žalované, , ze strany žalobců uplatněna dne 2. 4. 2023. Usnesením vlády České republiky č. , číslo, ze dne 30. 9. 2020 byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav v souvislosti s prokázáním výskytu onemocnění Covid-19. Dne 4. 1. 2021 bylo , právnická osoba, oznámeno podezření ze spáchání přestupku. Dne 28. 1. 2021 vydal , právnická osoba, příkazy, kterými žalobce uznal vinnými. Tyto příkazy byly doručeny žalobcům dne 2. 2. 2021 a dne 3. 2. 2021. Dne 5. 2. 2021 podali žalobci proti uvedeným příkazům odpory, které odůvodnili tím, že v předmětné restauraci realizovali své petiční právo zaručené Listinou základních práv a svobod. V rámci přestupkového řízení se správní orgán dopustil dvou nedůvodných nečinností. První nečinnost proběhla v období od 25. 2. 2022 (vyzval účastníky k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí) do 21. 6. 2022 (bylo vyhověno žádosti žalobců o učinění opatření proti nečinnosti). Druhé nečinnosti se správní orgán dopustil od 14. 10. 2022 do 26. 1. 2023, neboť žádal o stanovisko žalovanou a následně , právnická osoba, a to s tím, jak se má vypořádat s námitkou zástupce žalobců o neústavnosti předmětných krizových opatření. Na celkové délce řízení se podíleli také žalobci, když z důvodu jejich žádosti musel být změněn termín prvního ústního jednání ze dne 25. 5. 2021 na den 7. 6. 2021. Žalovaná je přesvědčena, že přestupové řízení, ačkoliv trvalo 2 roky a 1,5 měsíce, bylo s ohledem na okolnosti případu přiměřeně dlouhé. Průtahy jsou tolerovatelné, není-li celková doba přestupkového řízení nepřiměřená.

3. Mezi účastníky nebyl spor ohledně předmětného správního řízení včetně dat rozhodování.

4. Soud provedl dokazování listinami, ze kterých zjistil tyto skutečnosti:

5. Z oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne 4. 1. 2021 a z úředního záznamu z téhož dne bylo zjištěno, že , právnická osoba, byl informován o podezření ze spáchání přestupku žalobci, kterého se měli dopustit tím, že dne 30. 12. 2020 v 19:11 hodin vstoupili do vnitřních prostor šenku „Čtyři růže“, čímž porušili povinnost podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, kdy fyzická osoba je v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.

6. Z příkazu , právnická osoba, ze dne 27. 1. 2021, který byl doručen dne 3. 2. 2021 (viz dodejka ze dne 3. 2. 2021), bylo zjištěno, že žalobce a) byl uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit tím, že dne 30. 12. 2020 v 19:11 hodin vstoupil do vnitřních prostor šenku „Čtyři růže“, čímž porušil povinnost podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, kdy fyzická osoba je v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.

7. Z příkazu , právnická osoba, ze dne 28. 1. 2021, který byl doručen dne 2. 2. 2021 (viz dodejka ze dne 2. 2. 2021), bylo zjištěno, že žalobkyně b) byla uznána vinnou ze spáchání přestupku, kterého se měla dopustit tím, že dne 30. 12. 2020 v 19:11 hodin vstoupila do vnitřních prostor šenku „Čtyři růže“, čímž porušila povinnost podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, kdy fyzická osoba je v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu.

8. Z podání žalobců ze dne 5. 2. 2021 bylo zjištěno, že proti shora uvedeným příkazům podali jmenovaní odpory.

9. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 18. 2. 2021, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že přestupková řízení mimo jiné žalobce a) a žalobkyně b) byla spojena do společného řízení.

10. Z podání žalobců ze dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že ze strany žalobců byl kritizován postup správního orgánu I. stupně, neboť zástupce žalobců nebyl kontaktován ve věci termínu pro seznámení se spisovým materiálem. Žalobci přiložili ke svému vyjádření rozhodnutí KHS Zlínského kraje ze dne 6. 11. 2020, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. , spisová značka, a článek s názvem: Řízení kvůli přestupkům za zrušená opatření se zastaví. Žalobci upozorňovali na skutečnost, že závěry Ústavního soudu jsou analogicky aplikovatelné i na posuzovanou situaci.

11. Z uvědomění ze dne 26. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobci byli předvoláni k ústnímu jednání na den 25. 5. 2021.

12. Z podání ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobci požádali o změnu termínu ústního jednání.

13. Z uvědomění zmocněnce ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobci byli vyrozuměni o změně termínu ústního jednání na 7. 6. 2021.

14. Z protokolu o ústním jednání ze dne 7. 6. 2021 bylo zjištěno, že k tomuto jednání se nikdo z žalobců nedostavil s ohledem na poučení správního orgánu, že účast na jednání bude umožněna osobám pouze za použití ochranných prostředků dýchacích cest podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví. Na jednání se dostavil zástupce žalobců, ale ve věci se odmítl vyjádřit.

15. Z podání ze dne 7. 6. 2021 bylo zjištěno, že zástupce žalobců požádal o zaslání protokolu z výslechu svědka, zároveň žalobci žádali o odstranění průtahů a nezákonného postupu. Jmenovaní považovali za nezákonné, že účast na jednání byla podmíněna nasazením prostředků ochrany dýchacích cest podle platného a účinného mimořádného opatření, přestože některé správní orgány vedly správní řízení i bez ochranných prostředků. Zároveň žalobci poukazovali na to, že ve věci jiných osob, které rovněž měly být dne 30. 12. 2020 přítomny v provozovně stravovacích služeb Čtyři růže, která byla zapojena do protestu proti vládním opatřením, již bylo vydáno rozhodnutí.

16. Z výzvy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci byli vyzváni, aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí.

17. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j., Anonymizováno, , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobci byli uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti krizovému stavu podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona, za což byla každému z žalobců uložena pokuta ve výši 3 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

18. Z odvolání žalobců ze dne 13. 7. 2021, doplněného dne 14. 7. 2021 a dne 27. 7. 2021, bylo zjištěno, že žalobci podali proti rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, opravný prostředek.

19. Z předložení odvolání proti rozhodnutí o přestupku bylo zjištěno, že dne 11. 8. 2021 , právnická osoba, předložil odvolání žalobců , právnická osoba20. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 9. 9. 2021, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že odvolací správní orgán rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Dne 23. 9. 2021 byl spis vrácen , právnická osoba, (viz vrácení spisového materiálu ze dne 23. 9. 2021).

21. Z žádosti o zaslání kopií petičních archů ze dne 5. 10. 2021 bylo zjištěno, že , právnická osoba, požádal o poskytnutí kopie petičních archů paní , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , která provozuje , právnická osoba, .

22. Z odpovědi , jméno FO, ze dne 12. 10. 2021 bylo zjištěno, že jmenovaná nebyla schopna , právnická osoba, petiční archy poskytnout, ale odeslala je petičnímu výboru.

23. Z podání žalobců ze dne 14. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobci doplnili , právnická osoba, právní argumentaci a zároveň podali žádost o odstranění průtahů ve věci. Žalobci upozornili, že považují krizové opatření vlády za protiústavní a nezákonné, přičemž svou argumentaci opřeli o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2021, č. j. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že Ústavní soud v usnesení ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. , spisová značka, , uložil správním soudům, aby v rámci řízení o zásahové žalobě posoudili předběžnou otázku zákonnosti či ústavnosti krizového opatření vlády. Jmenovaní zároveň požadovali zastavení přestupkového řízení.

24. Z úředního záznamu , právnická osoba, ze dne 15. 10. 2021, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že petiční výbor předal petiční archy s podpisy petentů petičnímu výboru Poslanecké sněmovny České republiky.

25. Z žádosti , právnická osoba, ze dne 20. 10. 2021 bylo zjištěno, že správní orgán I. stupně požádal o poskytnutí kopií petičních archů Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

26. Z e-mailové korespondence ze dne 4. 11. 2021 a 6. 12. 2021 bylo zjištěno, že tajemnice petičního výboru , právnická osoba, sdělila, že sekretariát petičního výboru našel na jednom z petičních archů 27 osob ze seznamu osob ztotožněných Policií České republiky. Z důvodu ochrany osobních údajů nebylo možné kopie petičních archů poskytnout.

27. Z podání žalobců ze dne 3. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobci upozornili , právnická osoba, na přiléhavou judikaturu, konkrétně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2021, č. j. , spisová značka, .

28. Z podání žalobců ze dne 14. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobci požádali o zaslání podkladů, které byly do spisu doplněny po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem a dále doplnili další rozsudky, kterými analogicky dovozovali nezákonnost dotčených krizových opatření.

29. Z e-mailové zprávy ze dne 3. 1. 2022 bylo zjištěno, že vedoucí odboru obrany , právnická osoba, opětovně požádal tajemnici petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o předložení petičních archů za účelem provedení důkazu listinou a ke korespondenci připojil vyjádření pověřence GDPR.

30. Z dopisu tajemnice petičního výboru Poslanecké sněmovny ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádosti , právnická osoba, vyhověl a zaslal správnímu orgánu I. stupně anonymizované petiční archy (s čitelnými daty u osob podezřelých ze spáchání přestupku).

31. Z uvědomění zmocněnce ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobci byli vyrozuměni o konání ústního jednání, které bylo nařízeno na dny 21. 2. 2022, 22. 2. 2022 a 23. 2. 2022, a to vždy od 8:30 hodin.

32. Ze sdělení zástupce žalobců ze dne 14. 2. 2022 bylo zjištěno, že , právnická osoba, byl vyrozuměn o neúčasti žalobců i jejich zástupce na ústním jednání.

33. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 26. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že byly zamítnuty žádosti žalobců o přijetí opatření k odstranění nečinnosti. , právnická osoba, uvedl, že není k postupu podle ustanovení § 80 odst. 4 správního řádu důvod. Zároveň však krajský úřad zdůraznil, že správní orgán je povinen postupovat tak, aby bylo přestupkové řízení co nejdříve řádně projednáno.

34. Z žádosti o sdělení plánovaného programu jednání ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobců požádal o vysvětlení, jaký je předpokládaný plán jednání a z jakého důvodu je nařízeno na tři dny, když věc žalobců lze považovat za jednoduchou.

35. Z protokolů o ústním jednání ze dne 21. 2. 2022, 2ze dne 22. 2. 2022 a ze dne 23. 2. 2022 bylo zjištěno, že se nikdo z žalobců nedostavil, o čemž informovali správní orgán s předstihem. V průběhu jednání bylo vyslechnuto několik svědků.

36. Z výzvy , právnická osoba, ze dne 25. 2. 2022 bylo zjištěno, že účastníci řízení byli vyzváni k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí.

37. Z vyjádření k podkladům ze dne 3. 3. 2022 bylo zjištěno, že se zástupce žalobců písemně vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí.

38. Z podání zástupce žalobců ze dne 17. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobci doplněni argumentaci o závěry rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 22. 4. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým bylo zastaveno přestupkové řízení ve věci porušení zákazu volného pohybu osob.

39. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 21. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že žádosti žalobců úřad vyhověl a zároveň , právnická osoba, přikázal, aby rozhodl neprodleně do 10 pracovních dnů.

40. Ze společného rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 6. 2022, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že správní orgán shledal žalobce a spolu s nimi i další účastníky přestupkového řízení vinnými ze spáchání přestupku podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona zaviněním z nedbalosti podle § 15 odst. 3 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, kterého se dopustili nesplněním povinnosti dle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, když nestrpěli omezení stanovená v době krizového stavu, specifikovaná v usnesení vlády České republiky č. , číslo, , které stanovilo zákaz volného pohybu osob na území celé České republiky a omezení pohybu na veřejně přístupných místech s výjimkami, které se na jednání obviněných nevztahují, a omezení kontaktů s jinými osobami na dobu nezbytně nutnou, a v usnesení vlády České republiky č. , číslo, , které stanovovalo zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb; a to tím, že spolu s dalšími účastníky přestupkového řízení byli přítomni dne 30. 12. 2020 v blíže nezjištěné době v provozovně Čtyři růže v Brně, za což jim byla každému uložena pokuta ve výši 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

41. Z odvolání ze dne 3. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobci podali proti rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , opravný prostředek.

42. Z žádosti zástupce žalobců ze dne 27. 7. 2022 bylo zjištěno, že jmenovaný učinil dotaz na správní orgán I. stupně, zda odvolání žalobců ze dne 3. 7. 2022 již bylo postoupeno odvolacímu správnímu orgánu.

43. Z podání žalobců ze dne 29. 7. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobců doplnil odvolání ze dne 3. 7. 2022.

44. Z předložení odvolání proti rozhodnutí o přestupku bylo zjištěno, že dne 5. 8. 2022 , právnická osoba, předložil odvolání žalobců , právnická osoba, .

45. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že odvolací správní orgán rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

46. Z žádosti o zaslání stanoviska ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že , právnická osoba, požádal , žalovaná, o stanovisko k problematice okruhu osob, na něž se vztahoval zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, uložený krizovým opatřením vlády v rámci usnesení vlády č. , číslo, ze dne 23. 12. 2020.

47. Z vyjádření k žádosti o stanovisko ze dne 10. 11. 2022 bylo zjištěno, že podle stanoviska , žalované, krizové opatření vlády stanoví povinnost každé fyzické osobě, která není v pracovním či jiném podobném vztahu k určené provozovně, nezdržovat se v jakýchkoli prostorách dané provozovny.

48. Z podání žalobců ze dne 30. 12. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobců doručil správnímu orgánu rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který by měl řešit stejnou problematiku. Krajský soud v Ostravě dovodil, že krizové opatření, které měl žalobce porušit tím, že umožnil přítomnost veřejnosti v provozovně stravovacích služeb, nelze podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky aplikovat, a to pro důvody obsažené v Nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. , spisová značka, , neboť chybí náležité odůvodnění, bez kterého takové krizové opatření, zasahující do základních lidských práv a svobod, postrádá legitimitu.

49. Ze žádosti , právnická osoba, ze dne 11. 1. 2023 bylo zjištěno, že správní orgán I. stupně požádal o metodickou pomoc , právnická osoba, , a to formou zaslání stanoviska, zda a případně jakým způsobem je možné aplikovat rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .

50. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 26. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že nadřízený správní orgán vyhověl žádosti účastníků ze dne 30. 12. 2022 o uplatnění opatření proti nečinnosti a přikázal správnímu orgánu I. stupně, aby neprodleně, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení usnesení, vydal rozhodnutí ve věci.

51. Z vyjádření , právnická osoba, ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že nadřízený správní orgán doručil správnímu orgánu I. stupně stanovisko k rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2022, č. j. , spisová značka, , jehož obsahem je, že předmětné rozhodnutí se vztahuje na konkrétní věc a nemá vliv na jiná řízení, a proto se tímto rozsudkem nemusí , právnická osoba, řídit.

52. Z výzvy , právnická osoba, ze dne 1. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobci byli vyzváni, aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí.

53. Z usnesení , právnická osoba, ze dne 21. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že správní orgán I. stupně přestupkové řízení vůči žalobcům zastavil, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 3. 2023.

54. Z vyjádření Ministerstva zdravotnictví ze dne 25. 4. 2024 bylo zjištěno, že Ministerstvo zdravotnictví poskytlo omluvu za to, že Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně a v odvolacím řízení Ministerstvo zdravotnictví vedli nezákonné přestupkové řízení, a to ohledně porušení povinnosti stanovené mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ČR vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb. dne 17. 9. 2020 pod č. j. , spisová značka, .

55. Z podání žalobců ze dne 2. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobci uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené v přestupkovém řízení , právnická osoba, pod sp. zn. , spisová značka, (viz dodejka datové zprávy).

56. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Účastníci nezpochybnili pravost nebo pravdivost výše uvedených listin57. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků řízení dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.58. , právnická osoba, dne 2. 2. 2021 proti žalobci a) a dne 3. 2. 2021 proti žalobkyni b) příkazy, kterými byli uznáni vinnými ze spáchání přestupku, že dne 30. 12. 2020 v 19:11 hodin vstoupili do vnitřních prostor šenku „Čtyři růže“, čímž porušili povinnost podle § 31 odst. 3 písm. c) krizového zákona, neboť fyzické osoby byli v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu. Podáním ze dne 5. 2. 2021 byly proti příkazům ze strany žalobců podán odpory. Dne 18. 2. 2021 byla přestupková řízení jednotlivých žalobců spojena do společného řízení. Dne 26. 4. 2021 předvolal správní orgán žalobce k ústnímu jednání na 25. 5. 2021. Podáním ze dne 5. 5. 2021 žalobci požádali o změnu termínu ústního jednání. Dne 13. 5. 2021 byli žalobci vyrozuměni o změně termínu ústního jednání. Dne 7. 6. 2021 proběhlo ústní jednání, k němuž se nikdo ze žalobců nedostavil. Výzvou ze dne 8. 6. 2021 byli žalobci vyzváni, aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. , právnická osoba, vydal dne 28. 6. 2021 rozhodnutí, kterým byli žalobci uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti krizovému stavu podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona. Správní orgán uložil každému z žalobců pokutu ve výši 3 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci dne 13. 7. 2021 odvolání, doplněné ve dnech 14. 7. 2021 a 27. 7. 2021. Dne 11. 8. 2021 bylo odvolání žalobců předloženo , právnická osoba, . , právnická osoba, rozhodnutím ze dne 9. 9. 2021 rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání. Spis byl vrácen , právnická osoba, dne 23. 9. 2021. Podáním ze dne 12. 1. 2022 byl zástupce žalobců vyrozuměn o konání ústního jednání, které správní orgán nařídil na 21. 2. 2022, 22. 2. 2022 a 23. 2. 2022. , právnická osoba, usnesením ze dne 26. 1. 2022 zamítl žádosti žalobců o přijetí opatření k odstranění nečinnosti, nicméně v rozhodnutí poznamenal, že správní orgán je povinen postupovat tak, aby bylo přestupkové řízení co nejdříve řádně projednáno. Dne 7. 2. 2022 , právnická osoba, vrátil , právnická osoba, přestupkový spis. Ve dnech 21. 2. 2022, 22. 2. 2022 a 23. 2. 2022 proběhlo avizované ústní jednání, kterého se žalobci nezúčastnili. Dne 25. 2. 2022 byli účastníci řízení vyzváni k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Téhož dne zástupce žalobců požádal o umožnění nahlížení do spisu a seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne 28. 2. 2022 zástupce žalobců do spisu nahlédl a dne 3. 3. 2022 se písemně vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí. Usnesením ze dne 21. 6. 2022 , právnická osoba, vyhověl žádosti žalobců a přikázal , právnická osoba, , aby neprodleně, nejpozději ve lhůtě 10 pracovních dnů od doručení příkazu, vydal rozhodnutí. Dne 29. 6. 2022 vydal , právnická osoba, rozhodnutí, kterým byli žalobci opět uznáni vinnými a každému uložil pokutu ve výši 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Proti rozhodnutí podali žalobci dne 3. 7. 2022 odvolání. Dne 28. 7. 2022 , právnická osoba, předložil , právnická osoba, odvolání žalobců. Rozhodnutím ze dne 29. 9. 2022 , právnická osoba, rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dne 27. 10. 2022 požádal , právnická osoba, o stanovisko , žalovaná, a dne 11. 1. 2023 o metodickou pomoc , právnická osoba, . Dne 16. 1. 2023 si , právnická osoba, vyžádal spis za účelem posouzení opakované žádosti žalobců o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 30. 12. 2022. Usnesením ze dne 26. 1. 2023 , právnická osoba, vyhověl žádosti žalobců a přikázal správnímu orgánu I. stupně, aby neprodleně vydal rozhodnutí, nejpozději však ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení usnesení. Usnesením , právnická osoba, ze dne 21. 2. 2023 bylo přestupkové řízení vůči všem účastníkům zastaveno, neboť spáchání skutku, o kterém se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 3. 2023. Řízení o přestupku trvalo v tomto případě ode dne 2. 2. 2021 (respektive 3. 2. 2021) do 17. 3. 2023.

59. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „právní předpisy“). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

60. Podle § 2 odst. 2 správního řádu správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

61. Podle § 2 odst. 3 správního řádu správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen „dotčené osoby“) a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.

62. Podle § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných a podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

63. Podle § 4 odst. 1 správního řádu veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

64. Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

65. Podle § 178 odst. 1 správního řádu nadřízeným správním orgánem je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon. Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor.

66. Podle § 178 odst. 2 správního řádu nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstva vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.

67. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“), stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené) lhůtě.

68. Podle § 22 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

69. Podle § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti státu, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

70. Podle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti státu, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

71. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

72. Podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, jsou průtahy v řízení jevem, kdy státní orgán nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat.

73. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. , spisová značka, ), je ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. To platí i při přímé aplikaci čl. 5 odst. 5 Úmluvy lidských práv a svobod. Při stanovení peněžní náhrady za nemateriální újmu způsobenou nezákonným omezením osobní svobody ze strany státu základními okolnostmi zpravidla jsou povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. Uplatní-li poškozený nárok na poskytnutí zadostiučinění vedle požadavku na omluvu též prostředky morálními nebo peněžními, je na individuálním posouzení, zda je vedle omluvy k naplnění zásady přiměřenosti zapotřebí též např. konstatovat porušení práva, anebo poskytnout - též vedle ní - zadostiučinění v penězích.

74. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , spisová značka, ), může-li být vzniklá nemajetková újma na osobnosti fyzické osoby přiměřeně zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění, a je tak naplněn hlavní cíl sledovaný § 13 o. z., má poskytnutí právě této morální formy zadostiučinění přednost (jde tedy o primární způsob zadostiučinění). Přiměřenost morálního zadostiučinění znamená, že tato forma zadostiučinění je k nápravě nemajetkové újmy, která neoprávněným zásahem vznikla, podle okolností každého konkrétního případu již postačující, a tím i účinná. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až poté, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným. Vzniklou nemajetkovou újmu na osobnosti fyzické osoby musí soud hodnotit jak podle celkové povahy, tak i podle jednotlivých okolností každého konkrétního případu.

75. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z rekapitulace postupu správního orgánu I. stupně je zřejmé, že docházelo z jeho strany k opakovaným průtahům, pročež musel nadřízený správní orgán na žádost žalobců vydat opatření proti nečinnosti a přikázal , právnická osoba, vydat rozhodnutí do uloženého termínu. Přestože má být řízení o přestupku podle § 94 přestupkového zákona skončeno vydáním rozhodnutí nejpozději do 60 dnů (pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně) ode dne zahájení řízení, trvalo v tomto případě od 2. 2. 2021, respektive 3. 2. 2021, do 17. 3. 2023, tedy více než 2 roky. Je pravdou, že se jednalo o poměrně složitou a nepřehlednou problematiku, avšak takovou skutečnost nelze přikládat k tíži žalobců. Pokud žalovaná tvrdí, že se žalobci podíleli na nepřiměřené délce řízení svou procesní aktivitou, nelze se s touto argumentací ztotožnit, neboť žalobci svým vystupováním nejednali obstrukčně, ale naopak přispěli ke zkrácení délky řízení. Z převážné většiny zasílali správnímu orgánu rozhodnutí jiných orgánů a soudů nebo podávali opravné prostředky, kterým bylo vyhověno. Důvodnost takového postupu žalobců potvrzuje i skutečnost, že , právnická osoba, po více než 2 letech přestupkové řízení zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vedlo, nebylo účastníkům prokázáno. Zmiňovaná podání žalobců obsahovala právní argumentaci, která sama o sobě spočívala zejména v právním rozboru. Ačkoliv soud připouští, že se nejednalo o věc jednoduchou, není možné, aby právní posouzení věci takovým způsobem prodloužilo řízení.

76. Správní orgán se tak dopustil nesprávného úředního postupu, neboť protahoval řízení o přestupku, a to zejména tím, že se dopouštěl nečinnosti a nerespektoval závazný právní názor nadřízeného správního orgánu, což dokládá jednak opakované zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně , právnická osoba, a vrácení věci k dalšímu projednání, jednak přikázání , právnická osoba, správnímu orgánu I. stupně vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě. Délka řízení byla mnohonásobně delší, než bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Odvolací správní orgán dvakrát zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a , právnická osoba, dvakrát učinil opatření proti nečinnosti.

77. Pokud jde o úvahy soudu o nemateriální újmě, kterou žalobci v řízení utrpěli, nelze pochybovat o tom, že postup správního orgánu u nich vyvolal pocit bezmoci a frustrace, když v přestupkovém řízení docházelo k bezdůvodným protahům a účastnící byli po celou dobu vystaveni nejistotě, zda jim nehrozí sankce. Nelze opominout, že žalobci vynakládali čas i finanční prostředky v souvislosti s přestupkovým řízením, a to na úkor svého osobního či rodinného života. Na druhou stranu soud neshledal nepřiměřenost délky řízení jako extrémně excesivní, proto je zcela postačující omluva ze strany žalované tak, jak žalobci navrhovali v žalobě.

78. Závěrem soud shrnuje, že s ohledem na délku přestupkového řízení správní orgán I. stupně porušil právo žalobců na spravedlivý proces, neboť nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě a řízení trvalo 2 roky a 1,5 měsíce, přestože zákonná lhůta je 60 dnů. Správní orgán musel být v řízení opakovaně usměrňován, dvakrát mu bylo zrušeno rozhodnutí odvolacím správním orgánem, dvakrát bylo vyhověno návrhu na opatření proti nečinnosti. V řízení nebyla prokázána žádná podstatná překážka, která by odůvodňovala takto dlouhé řízení.

79. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšným žalobcům soud přiznal náhradu nákladů řízení pro každého z žalobců ve výši 14 038,8 Kč. Každý z žalobců zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Podle § 8 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí tarifní hodnota ve věcech osobnostních práv, kam spadá rovněž náhrada újmy způsobené nesprávným úředním postupem s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, 50 000 Kč. Výše odměny za 1 úkon právní služby podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 3 100 Kč. Ke každému úkonu právní služby se připočítává náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč. K tomu se podle § 137 odst. 3 o.s.ř. připočítává 21% DPH, jelikož právní zástupce žalobců je plátcem DPH. Podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při společném zastoupení více osob se odměna snižuje o 20%. Ve věci byly učiněny 3 úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání před soudem dne 17. 5. 2024. Každému z žalobců náleží náhrada jízdních výdajů v podílu 1/2 za cestu zástupce žalobců z , adresa, a zpět, když zástupce žalobců vykonal cestu osobním automobilem zn. TOYOTA, RZ: , SPZ, , při vzdálenosti 414 km a průměrné spotřebě 6,46 litru benzínu Natural 95/100 km. Celková náhrada jízdních výdajů tak činí 3 330,40 Kč. Každému z žalobců náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v podílu 1/2 z částky 1 000 Kč za 10 započatých půlhodin po 100 Kč.