7 C 40/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: žalobkyně, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná datum narození IČO: IČO adresa o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že z titulu smlouvy o zápůjčce č. číslo, uzavřené dne datum, poskytla žalované dne datum částku ve výši částka a žalovaná vystavila ve prospěch žalobkyně blanko směnku. Závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce však žalovaná řádně neplnila, pročež žalobkyně zápůjčku zesplatnila, po čemž nová jistina zápůjčky sestávající z nesplacené jistiny a běžného úroku činila částka. Žalovaná se zavázala uhradit pro případ jejího nezaplacení smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny. Nyní podanou žalobou se žalobkyně domáhá další části smluvní pokuty za období od datum do datum ve výši částka (o smluvní pokutě za dřívější období ve výši částka bylo již rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v adresa pobočka v adresa ze dne datum č. j. spisová značka). Žalovaná i přes písemnou výzvu dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno první jednání na den datum. Žalované byl doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum, předvolání k prvému jednání ve věci dne datum, tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, a to do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), přičemž byla upozorněna, že jestliže se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, nedostavila. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání a neshledal žádné okolnosti, které by jeho vydání bránily. Soud vzal za nesporná skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě týkající se sporu a na jejich základě shledal, že odůvodněnost uplatněného nároku vyplývá též z hmotněprávních předpokladů. Po právní stránce vychází nárok žalobkyně ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konkrétně z ustanovení § 2390 o. z., a následující. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši částka představující náklady spojené s uplatněním pohledávky mají oporu v § 3 téhož nařízení.

6. Jedná se tak o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. O povinnosti žalované zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám advokátky jakožto zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku pro zmeškání lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolacím důvodem jsou však pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 205b o.s.ř.). Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů, a to ke zdejšímu soudu. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.