7 C 42/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobce: žalobce, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná, narozená datum narození bytem adresa o zaplacení 45 375 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 7 doplatek soudního poplatku ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobce se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhal zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum jej jako advokáta žalovaná požádala o poskytování právních služeb, téhož dne mu udělila generální plnou moc. Za poskytované právní služby se s žalovanou dohodli na hodinové smluvní odměně ve výši částka bez DPH, nejméně však ve výši podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Odměnu za právní služby žalobce na žádost žalované fakturoval na spol. právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen “spol. právnická osoba.), v níž je žalovaná jedinou společnicí a jednatelkou. Žalovaná takto žalobci uhradila zálohovou fakturu znějící na částku částka, která byla následně na žádost žalované vyúčtována na poskytnuté právní služby. Za poskytnuté právní služby ve věci podání žaloby na neplatnost valné hromady spol. právnická osoba, a trestního oznámení na jméno FO, žalobce vystavil opět na žádost žalované na spol. právnická osoba., fakturu č. číslo ze dne datum, znějící na nyní žalovanou částku. Tuto však žalovaná bez zdůvodnění do dnešního dne neuhradila, ačkoliv k tomu byl vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum.

3. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se nevyjádřila.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno první jednání na den datum. Žalované byla doručena žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum, předvolání k prvému jednání ve věci dne datum, tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, a to do vlastních rukou podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), přičemž byla upozorněna, že jestliže se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, nedostavila. Žalobce, který se k prvnímu jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

6. Soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání a neshledal žádné okolnosti, které by jeho vydání bránily. Soud vzal za nesporná skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě týkající se sporu a na jejich základě shledal, že odůvodněnost uplatněného nároku vyplývá též z hmotněprávních předpokladů. Po právní stránce vychází nárok žalobce ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konkrétně z § 1970, potažmo z § 2430 a násl. o. z. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „a. z.“), se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen "odměna advokáta") se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen "smluvní odměna"); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Podle § 3 odst. 1 a. t. smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Podle § 4 odst. 1 a. t. je-li sjednána smluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen "časová odměna"), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokát povinen při vyúčtování odměny advokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb. Jedná se tak o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku spolu s příslušenstvím (úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

7. Výrok II rozsudku má oporu v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, konkrétně pak byl vyměřen podle položky č. 1 bodu 1 písm. b) Sazebního soudních poplatků, podle níž soudní poplatek činí 5 % z žalované částky. Soudní poplatek byl po podání žaloby vyměřen toliko ve výši 2 169 Kč (tj. 5 % z částky 43 375 Kč), žalovaná částka však činí 45 375 Kč, přičemž 5 % z této částky činí 2 268,75 Kč. S ohledem na výše uvedené je tak nutné nyní vyměřit doplatek soudního poplatku ve výši 99,75 Kč představující rozdíl mezi soudním poplatkem ve výši 2 269,75 Kč, který měl být správně vyměřen a částkou 2 169 Kč, která byla doposud zaplacena, pročež soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, návrh ve věci samé a účast na jednání před soudem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. Anonymizováno žalobci náleží náhrada jízdních výdajů za cestu zástupkyně žalobce z adresa a zpět, když zástupkyně žalobce vykonala cestu osobním automobilem zn. hodnota, RZ: SPZ, při vzdálenosti 240 km a průměrné spotřebě 6,3 litru benzínu Natural 95/100 km. Celková náhrada jízdních výdajů tak činí částka. Žalobci rovněž náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 7 promeškaných půlhodin po částka, ve výši částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet zástupkyně žalobce. Proti rozsudku pro zmeškání lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolacím důvodem jsou však pouze vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 205b o.s.ř.). Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů, a to ke zdejšímu soudu. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.