8 C 114/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného sídlem Adresa advokáta A , IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa advokáta B zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o žalobě na zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám jejího zástupce advokáta , Jméno advokáta A, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky, s tím, která představuje část úhrady za provedení díla. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, kterým byla rekonstrukce koupelny, WC, chodby, obývajícího pokoje a ložnice, to vše v bytové jednotce č. , hodnota, v objektu , adresa, za dohodnutou cenou díla ve výši , částka, . Žalobkyně v této souvislosti zaplatila žalovanému zálohy v souhrnné výši , částka, . Žalovaný dopisem ze dne , datum, odstoupil od předmětné smlouvy o dílo, a navrhl žalobkyni vypořádání vzájemných práv a povinností vrácením částky , částka, . Žalobkyně sice akceptovala odstoupení od smlouvy, ovšem nesouhlasila s navrženým vypořádáním práv, proto pověřila znalce k určení hodnoty skutečně provedeného díla s přihlédnutím k případným vadám. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyplynulo, že náklady provedených prací včetně nákladů na odstranění vad činily souhrnně , částka, . V této souvislosti vyzvala žalobkyně k úhradě částky ve výši , částka, , která představuje rozdíl mezi hodnotou části díla a uhrazenou výší zálohy. Oproti této částce žalobkyně dále započetla částku ve výši , částka, , která představovala žalovaným žalobkyni přenechaný stavební materiál, tj. žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu rozdíl, částku ve výši , částka, .

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Uvedl, že mezi stranami byla skutečně uzavřena smlouva o dílo a byly zaplaceny částky v celkové výši , částka, . Podle žalovaného žalobkyně v průběhu zhotovení díla opakovaně měnila jeho rozsah i způsob provedení, v důsledku čehož docházelo ke vzniku víceprací a k nemožnosti splnit dílo včas. Žalovaný proto žalobkyni upozornil, že dílo nebylo provedeno dle smlouvy. Žalovaný v té souvislosti žalobkyni navrhl jednání o skutečně provedeném díle a odsouhlasení nového rozsahu díla, jelikož ale žalobkyně s takovým postupem nesouhlasila, provedl žalovaný nové vyčíslení nákladů podle výčtu skutečně provedených prací dle výkazu výměr a použitého materiálu a s cenami určenými dle rozpočtu před zahájením díla, který byl odsouhlasen oběma stranami. Dle žalovaného je znalecký posudek nepřezkoumatelný a nelze ho použít. Některé položky v něm uvedeného rozpočtu neodpovídají skutečnosti, či jsou příliš neurčité, znalec zároveň nepozval žalovaného k místnímu šetření. Dle žalovaného také není zřejmé, proč znalec nepořídil fotodokumentaci, ani s jakými cenami pracoval, zda se jednalo o ceny k roku , Anonymizováno, či , Anonymizováno, .

3. V reakci na žalovaného žalobkyně nesouhlasila s tím, že byl z její strany měněn rozsah či způsob provedení díla. Dle žalobkyně byla původní cena díla ve výši , částka, sjednána podle jejího architektonického návrhu. Byť měla žalobkyně pochybnosti o tom, zda je tato částka realistická na pokrytí všech vymezených prací, byla ze strany žalovaného ujištěna, že se jedná o fixní částku a případné vícepráce či změny ceny budou dohodnuty předem. Žalovaný začal až následně po uzavření smlouvy zpochybňovat, co vše bylo obsahem smlouvy o dílo, a co představuje případné vícepráce, resp. navrhovat řešení neodpovídající předloženému architektonickému návrhu. Žalobkyní byly částečně odsouhlaseny vícepráce dle žalovaným zaslaného nacenění ze dne , datum, , ovšem další nacenění víceprací ze dne , datum, již žalobkyně neakceptovala. Žalovaný v návaznosti na to pak odstoupil od smlouvy. Žalovaný žalobkyni formálně nepředal dílo ani jeho provedenou část, a po odstoupení od smlouvy nevyužil možnost návštěvy bytu se svým znalcem, tudíž žalobkyně považuje jeho výhrady vůči znaleckému posudku za účelové a neopodstatněné.

4. Mezi stranami je nesporné, že dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o dílo, od které posléze žalovaný odstoupil. Toto odstoupení bylo ze strany žalobkyně akceptováno.

5. Soud z položkového rozpočtu podepsaného žalovaným, ke kterému dne , datum, připojila žalobkyně svůj podpis, zjistil, že uvedené dílo bylo naceněno pevnou částkou ve výši , částka, .

6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady u , Anonymizováno, vyplývá, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , a dne , datum, částku ve výši , částka, .

7. Soud z dopisu ze dne , datum, podepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že žalovaný uvedeného dne odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo.

8. Z výzvy ze dne , datum, podepsané , tituly před jménem, , právnická osoba, soud zjistil, že žalobkyně neakceptovala žalobcem provedené vyúčtování nákladů provedené části díla a zároveň ho vyzvala k úhradě částky ve výši , částka, do 1 týdne od doručení této výzvy.

9. Soud z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, a z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, zjistil, že znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl vyhotoven za souhrnnou cenu ve výši , částka, .

10. Ze znaleckého posudku znalce ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyplývá, že v předmětné bytové jednotce č. , hodnota, byly uskutečněny práce v hodnotě , částka, . Náklady na odstranění vad představovaly , částka, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pro stanovení výše ceny užívá software , Anonymizováno, , který vycházel z cenové úrovně druhého pololetí roku , Anonymizováno, , platné pro tvorbu ceníků k , datum, , přičemž program vychází z cenových předpisů , Anonymizováno, . V průběhu výslechu dílčí otázky konzultoval s , jméno FO, , odborníkem na rozpočty. Výpověď znalce byla konzistentní, znalec byl na místě, učinil prohlídku a vyhodnotil rozsah provedených prací. Součástí posudku je položkový rozpočet a znalec u jednání doložil i fotodokumentaci. Posoudil i bourací práce, včetně přesunu hmot a všech náležitostí11. Další provedené důkazy nebyly potřebné k posouzení zde řešených skutkových i právních otázek.

12. Soud zamítl návrh žalovaného na výslech účastníků řízení pro účely stanovení, v jakém rozsahu byla uzavřena smlouva o dílo, jelikož za situace, kdy bylo řešeno vydání bezdůvodného obohacení (viz níže), otázka obsahu smlouvy o dílo nebyla relevantní. Rozhodným byl faktický stav vykonaných prací na místě v době odstoupení.

13. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, v rámci jejíhož plnění převedla žalobkyně žalovanému peněžní zálohy v celkové výši , částka, . Následně došlo dne , datum, k odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného, které žalobkyně akceptovala. Jelikož se ale nesmířila s původně nabízenou výší částky určené k vypořádání stávajícího bezdůvodného obohacení, nechala zadat znalecký posudek, který ocenil výši provedených prací po odečtení nákladů na odstranění vad.

14. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Podle ustanovení § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

16. Podle ustanovení § 2591 o. z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

17. Podle § 2613 o. z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

18. Podle ustanovení § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

21. Podle § 2999 odst. 2 o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

22. V projednávané věci závisí rozhodnutí na otázce, zda v případě, kdy zhotovitel po odstoupení od smlouvy o dílo pro nesoučinnost objednatele započítává úhradu již provedených prací proti již uhrazené ceně díla, lze tento nárok posoudit ve smyslu ustanovení § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), anebo je třeba jej posoudit a posléze i vypořádat jako bezdůvodné obohacení spočívající v majetkovém prospěchu objednatele dle ustanovení § 2991 a § 2999 o. z.

23. Občanský zákoník upravuje v rámci právní úpravy smlouvy o dílo i případy odstoupení od smlouvy o dílo. Patří sem rovněž právo odstoupit od smlouvy pro porušení povinnosti objednatele poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost (§ 2591 o. z.). Odstoupení od smlouvy patří k častým způsobům zániku nesplněného závazku. Jde o způsob zániku závazku zejména pro ty případy, kdy nelze očekávat, že závazkový vztah splní účel, pro který jej strany sjednaly. Existence závazku je odstoupením od smlouvy ukončena pouhým jednostranným právním jednáním, aniž je třeba jakéhokoliv souhlasu či vyjádření druhého účastníka. Odstoupení postačí druhé straně pouze oznámit. Při odstoupení od smlouvy právní důvod plnění odpadá, neboť závazek se zrušuje od počátku; dlužné plnění z doby před účinností odstoupení doplněno být nemusí a nelze je ani vymáhat. Stejně tak si strany nejsou povinny poskytovat žádná další plnění ani do budoucna. Naopak ohledně plnění již poskytnutých jsou povinny se mezi sebou zásadně vypořádat dle pravidel bezdůvodného obohacení (obdobně srov. Bejček, J., Šilhán, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2015, str. 206, 207).

24. Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je také plnění z právního důvodu, který odpadl, jež míří na ty případy, v nichž v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně v důsledku další právní skutečnosti ztratil své právní účinky (odpadl). Po odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne|, datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vydané v poměrech právní úpravy účinné do , datum, , jejichž závěry jsou uplatnitelné i v poměrech právní úpravy § 2991 a násl. o. z.; k tomu srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tak je tomu též v případě platného odstoupení od smlouvy (§ 2004 odst. 1 o. z.), neboť odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tj. dochází k odpadnutí právního důvodu s účinky ex tunc (srov. též Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek IX, § 2894-3081. , adresa, : Leges, 2018).

25. Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran (srov. § 2005 odst. 1 o. z. a výjimky uvedené v § 2005 odst. 2 o. z.). V případě odstoupení od smlouvy o dílo tedy zanikají i povinnosti (a jím odpovídající práva druhé smluvní strany) zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí dílo a objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu (§ 2586 odst. 1 o. z.). Naopak vzniká povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. V případě, kdy podle zrušené smlouvy plnily obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala (§ 2993 o. z.). V případě, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné (např. bude-li spočívat v provedení výkonů a prací), má ochuzený právo na peněžitou náhradu (§ 2999 odst. 1 o. z.). Při ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, není majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu peněžitá částka, která odpovídá nákladům na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla. V případě, že je zjišťována výše obohacení poskytnutého zhotovitelem objednateli, je tak třeba zohlednit jednak úplatu sjednanou mezi stranami podle ustanovení § 2999 odst. 2 o. z., jednak vadnost poskytnutého plnění, bylo-li dílo dokončeno a předáno, případně obdobně nikoli řádnost takto poskytovaného plnění, nebylo dílo ani dokončeno a předáno (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

26. Taktéž v rozhodovací praxi není pochyb o tom, že bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) představuje (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

27. Soud proto věc posoudil tak, že v důsledku odstoupení od smlouvy o dílo ze dne , datum, došlo na obou stranách ke vzniku bezdůvodného obohacení. Konkrétně žalobkyně byla obohacena o provedení části původně smluveného díla v její bytové jednotce č. , hodnota, , žalovaný byl obohacen o úhradou části smluvené odměny na postupně hrazených peněžních zálohách.

28. Při posouzení věci soud vyšel z (již citovaného) rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého nelze aplikovat § 2613 o. z. v případě nároků, které byly vzneseny až po zániku závazku (zde smlouvy o dílo), a na které je aplikovatelný postup pro vydání bezdůvodného obohacení v intencích § 2999 o. z. Nejvyšší soud mj. dospěl k závěru, že úprava § 2591 ani další ustanovení o. z. přitom nestanoví následek odstoupení od smlouvy pro již poskytnutá plnění stran ze smlouvy o dílo, nestanoví je ani obecná úprava odstoupení od smlouvy. Bude proto nutné vyjít z peněžité náhrady dle § 2999 o. z. [k tomu srov. Hulmák M. a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 1050].

29. V této souvislosti proto soud nijak neposuzoval, čí vinou došlo k zániku smlouvy o dílo, ale pouze řešil peněžitou náhradu odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla, respektive o kolik více žalobce zaplatil oproti bezdůvodnému obohacení takto zjištěnému. Tento přesah je pak bezdůvodným obohacením žalovaného, protože částku obdržel bez adekvátního obohacení na straně žalobce.

30. Rovněž je třeba uvést, že stěžejní část argumentace žalovaného směřující k rozsahu smluvených prací dle smlouvy o dílo ze dne , datum, musel soud shledat jako irelevantní, protože se týkala nyní toliko hypotetického (a neurčitého) rozsahu prací smluvených v již neexistující smlouvě o dílo. Protože předmětem tohoto sporu bylo vydání bezdůvodného obohacení, nebylo třeba se blíže zabývat rozsahem dříve smluvených, a jen částečně vykonaných prací, proto ani v duchu zásady ekonomie řízení nebyl důvod tyto skutečnosti dokazovat.

31. Klíčovým podkladem pro určení hodnoty prací byl znalecký posudek. Žalovaný zpochybnil jeho přezkoumatelnost či relevanci, zejm. z důvodu, že neměl možnost být přítomen místnímu šetření při jeho přípravě, že nebylo při stanovení cen vycházeno z cenových předpisů , Anonymizováno, , a že znalec řadu otázek komunikoval během jednání se svým konzultantem. Dále se žalovaný vyjádřil, že dílčí části znaleckého posudku nejsou přesné či pravdivé.

32. Uvedené námitky soud neshledal důvodnými. Žalovaný měl možnost klást znalci otázky během ústního jednání, na kterým byl znalec přítomen, jeho účast na místním šetření proto nebyla nezbytně nutná. Žalovaný ve sporu vystupoval jako podnikatel vůči žalobkyni jako spotřebiteli. Pokud žalovaný prováděl stavební práce, mohl vést příslušnou dokumentaci (stavební deník). Žalovaný rovněž, na rozdíl od znalce, nepředložil žádnou relevantní fotodokumentaci. Z výslechu znalce naopak vyplynulo, že program , Anonymizováno, vychází z cenových předpisů , Anonymizováno, , přičemž znalcův konzultant , jméno FO, byl vyslechnut k některým odborným otázkám souvisejícím s rozpočtem. Soud přitom neshledává problematickým, pokud znalec některé dílčí technické otázky zodpoví po konzultaci se svým spolupracovníkem, nebo je zodpoví přímo jeho spolupracovník. Další námitky žalovaného ohledně přesnosti či pravdivosti znaleckého posudku pak byly pouze obecné a nedoložené. Otázky vztahujíc se k předmětu smlouvy o dílo kladené znalci právní zástupkyní žalovaného nejsou otázkami, které by měl zodpovídat znalec.

33. Žalovaný v rámci řízení dále argumentoval tím, že na jeho straně došlo k vícepracím, kterými obhájil ponížení částky k vypořádání společných dluhů s žalobkyní. Tyto vícepráce ovšem žalobce nijak nedoložil, proto soud k této námitce nemohl přihlížet.

34. Ze shora uvedeného tudíž vyplynulo, že žalobkyně žalovanému převedla celkově , částka, , přičemž znalcem zjištěná hodnota provedených prací v její bytové jednotce č. , hodnota, představovala , částka, . Rozdíl mezi uvedenými částkami činí , částka, , žalobkyně se přitom žalobou domáhá částky nižší, konkrétně , částka, , pravděpodobně snížené o zanechaný materiál35. Společně s výše uvedenou výší bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni též částka , částka, představující náklad na vyhotovení znaleckého posudku, a protože dle dopisu odeslala žalobkyně žalovanému dne , datum, výzvu k úhradě uvedené částky bezdůvodného obohacení do jednoho týdne od doručení, náleží jí také požadovaný úrok z prodlení (§1970 o.z.) ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

36. Z výše uvedených důvodů proto soud rovněž neprovedl jako důkaz znalecký posudek ke stanovení ceny díla dle § 2613 o.z. navržený žalovaným.

37. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná soud náhradu účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů řízení sestávající ze soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši , částka, . Ve věci bylo učiněno 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné podání ze dne , datum, , účast na jednáních soudu dne , datum, , a , datum, ). Byť žalobkyně zaslala soudu ještě vyjádření dne , datum, a , datum, , žalobkyně v uvedených podáních převážně zrekapitulovala svou dosavadní argumentaci, a proto nebyly pro rozhodnutí ve věci více potřebné. Náklady na zastoupení tudíž sestávají z částky , částka, za každý z uvedených 5 úkonů včetně 5 paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Pro určení výše paušální náhrady výdajů jsou rozhodná dvě znění advokátního tarifu, konkrétně znění do , datum, a od , datum, , resp. od účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dle jejíhož čl. II za právní služby poskytnuté přede dnem účinnosti novelizační vyhlášky přísluší odměna podle advokátního tarifu ve znění do , datum, . Před účinností novelizační vyhlášky byly učiněny 3 úkony právní služby, po účinnosti novelizační vyhlášky 2 úkony právní služby, tudíž na náhradě paušálních výdajů žalovanému přísluší 900 (3 x , částka, ) + , částka, (2 x , částka, ), tj. celkově , částka, . Celková výše nákladů právního zastoupení tudíž činí , částka, .