8 C 137/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 72.400 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 72.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 72.400 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18.577,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem ke dni provedení byl žalovaný. Motorové vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem a vyzvednuto dne 22. 2. 2018. Z tohoto důvodu vznikl žalobci nárok na zaplacení jednak za odtah motorového vozidla a rovněž tak i za parkovné, přičemž pohledávka žalobce za odtah a parkovné za období od 6. 3. 2012 do 7. 3. 2014 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 7. 2015, č.j. [číslo jednací]. Žalobce v tomto řízení požaduje parkovné za období od 8. 3. 2014 do data vydání vozidla 22. 2. 2018, tzn. v rozsahu [číslo] dní.

2. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě soudu nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předně soud posuzoval svou pravomoc k projednání a rozhodnutí ve věci samé, neboť žalovaný je občanem Slovenské republiky, jedná se tak o věc s mezinárodním prvkem. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má na území České republiky bydliště, soud v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, shledal, že v uvedeném případě jsou příslušné soudy České republiky k projednání a rozhodnutí sporu, přičemž místní příslušnost soud dovodil na základě ust. § 87 písm. b) o.s.ř., neboť k odtahu motorového vozidla žalovaného došlo v obvodu zdejšího soudu (srov. ústavní nález [ústavní nález]).

5. Rozhodným právem pro danou věc je právní řád České republiky, a to na základě čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť jak žalobce, tak žalovaný měli v okamžiku vzniku škodné události obvyklé bydliště ve stejné zemi, tj. na území České republiky.

6. Zdejší soud z protokolu o odtahu vozidla [číslo] zjistil, že dne [datum] byl proveden odtah motorového vozidla [registrační značka] žalobcem na základě ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 553/1991 Sb.“). Z centrální evidence vozidel bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla ke dni odtahu jakož i po dobu střežení je žalovaný. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 10. 4. 2012, č.j. O [číslo], včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o odtahu vozidla a vyzván k jeho vyzvednutí. Z výzvy k převzetí vozidla ze dne 17. 4. 2012 včetně dodejky bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k převzetí vozidla. Výzvou ze dne 8. 1. 2014 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky v souvislosti s odtahem vozidla. Předžalobní výzvou ze dne 9. 12. 2020 byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k plnění. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 7. 2015, č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobci bylo vyhověno v nároku na zaplacení 96.450 Kč za odtah a parkovné motorového vozidla [registrační značka] za období od 6. 3. 2012 do 7. 3. 2014.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci z listinných důkazů žalobce, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je dle ust. § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ust. § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 250/2000 Sb.“), ve spojení s ust. § 27 zákona č. 250/2000 Sb. a dále na základě zřizovací listiny příspěvkové organizace Správa služeb hlavního města Prahy, oprávněn provádět odtahy vozidel.

8. Dle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. platí, že nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

9. Dle ust. § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisů nebo obdobné evidenci jiného státu.

10. Žalobce byl tak nucen ve smyslu ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., provést odstranění vozidla žalovaného. V této souvislosti žalobci vznikl nárok na náklady spojené s odtahem a parkovným vozidla žalovaného. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobce požádal o odstranění technického prostředku k zabrání odjezdu vozidla a rovněž tak, že by žalobci něčeho na dlužné částce plnil. Vzhledem k tomu, že došlo k technickému odtahu motorového vozidla, které bylo zaparkováno na parkovišti provozované žalobcem a žalovaný žalobci neuhradil parkovné za období od 8. 3. 2014 do 22. 2. 2018 (den vyzvednutí vozidla), vznikl tak žalobci nárok na úhradu parkovného ve výši 72.400 Kč za 1448 dní (1448 dní x 50 Kč) v souladu s ust. 2 odst. 3 písm. c) nařízení Hlavního města Prahy č. 2/2013. Soud proto nároku žalobce zcela vyhověl, rovněž přiznal žalobci i zákonný úrok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jehož výše vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou svého závazku.

11. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.896 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 4.020 Kč dle ust. § 7 AT. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 12.060 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 900 Kč za tyto 3 úkony dle § 13 odst. 3 AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 2.721,60 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 18.577,60 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

12. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.