Obvodní soud pro Prahu 7 · Rozsudek

8 C 18/2022

č. j. 8 C 18/2022-10

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH07:2022:8.C.18.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 000 Kč od 24. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 574 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] v nočních hodinách mimo pracovní dobu přijal v dílně žalobkyně k opravě motorové vozidlo svého známého. Žalovaný vozidlo však dostatečně nezabezpečil proti pohybu, následkem čehož došlo k samovolnému rozjetí vozidla a následnému nárazu do zařízení geometrie podvozku zn. Cormach ve vlastnictví žalobkyně. Na zařízení byl v důsledku toho poškozen vnější obal zařízení a byl uražen držák jedné měřící hlavy (kamery). Dále pak došlo i k poškození obkladů stěny dílny. Způsobení této škody žalovaný potvrdil dne [datum] při uzavření dohody o náhradě škody se žalobkyní, v níž se mj. zavázal nahradit žalobkyni způsobenou škodu ve výši 300 000 Kč, a to do 6 měsíců ode dne uzavření uvedené dohody, tj. nejpozději do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z dohody o náhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal, že způsobil žalobkyni škodu dne [datum] v nočních hodinách, mimo pracovní dobu, kdy přijal v dílně žalobkyně k opravě motorové vozidlo svého známého. Vozidlo dostatečně nezabezpečil proti pohybu, následkem čehož došlo k samovolnému rozjetí vozidla a následnému nárazu do zařízení geometrie podvozku zn. Cormach ve vlastnictví žalobkyně. Škodu ve výši 300 000 Kč se pak dohodou zavázal žalobkyni nahradit do 6 měsíců ode dne jejího uzavření. Z výzvy k úhradě škody před podáním žaloby ze dne 6. 3. 2021, včetně dodejky, vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení uznané škody ve výši 300 000 Kč před podáním žaloby.

5. Stran závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na zjištění skutkového stavu z listinných důkazů.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání trvá. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalovaný platně podle § 2053 o. z. uznal co do důvodu a výše způsobenou škodu, když dne [datum] uzavřel se žalobkyní dohodu v písemné formě. Obsahem dohody totiž je, že žalovaný uznal, že svým jednáním způsobil žalobkyni škodu (tj. důvod závazku), kterou se zavázal nahradit v částce 300 000 Kč, čímž uznal i výši svého závazku. Dluh pak měl žalobkyni uhradit do 6 měsíců ode dne uzavření dohody, tj. do [datum], což však neučinil. Neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Dále soud doplňuje, že žalovaný uznal škodu, kterou byl povinen žalobkyni nahradit podle § 2910 o. z., neboť svým jednáním porušil zákonem stanovenou povinnost v ustanovení § 2900 o. z. počínat si tak, aby nedošlo nedůvodné újmě. Žalobkyně pak s odkazem na ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. a § 2952 o. z. nárokovala nahradit způsobenou škodu v penězích.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 574 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč, skládající se z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.