8 C 18/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 000 Kč od 24. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 574 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne datum v nočních hodinách mimo pracovní dobu přijal v dílně žalobkyně k opravě motorové vozidlo svého známého. Žalovaný vozidlo však dostatečně nezabezpečil proti pohybu, následkem čehož došlo k samovolnému rozjetí vozidla a následnému nárazu do zařízení geometrie podvozku zn. Cormach ve vlastnictví žalobkyně. Na zařízení byl v důsledku toho poškozen vnější obal zařízení a byl uražen držák jedné měřící hlavy (kamery). Dále pak došlo i k poškození obkladů stěny dílny. Způsobení této škody žalovaný potvrdil dne datum při uzavření dohody o náhradě škody se žalobkyní, v níž se mj. zavázal nahradit žalobkyni způsobenou škodu ve výši 300 000 Kč, a to do 6 měsíců ode dne uzavření uvedené dohody, tj. nejpozději do datum. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z dohody o náhradě škody ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uznal, že způsobil žalobkyni škodu dne datum v nočních hodinách, mimo pracovní dobu, kdy přijal v dílně žalobkyně k opravě motorové vozidlo svého známého. Vozidlo dostatečně nezabezpečil proti pohybu, následkem čehož došlo k samovolnému rozjetí vozidla a následnému nárazu do zařízení geometrie podvozku zn. Cormach ve vlastnictví žalobkyně. Škodu ve výši 300 000 Kč se pak dohodou zavázal žalobkyni nahradit do 6 měsíců ode dne jejího uzavření. Z výzvy k úhradě škody před podáním žaloby ze dne 6. 3. 2021, včetně dodejky, vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení uznané škody ve výši 300 000 Kč před podáním žaloby.

5. Stran závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na zjištění skutkového stavu z listinných důkazů.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání trvá. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalovaný platně podle § 2053 o. z. uznal co do důvodu a výše způsobenou škodu, když dne datum uzavřel se žalobkyní dohodu v písemné formě. Obsahem dohody totiž je, že žalovaný uznal, že svým jednáním způsobil žalobkyni škodu (tj. důvod závazku), kterou se zavázal nahradit v částce 300 000 Kč, čímž uznal i výši svého závazku. Dluh pak měl žalobkyni uhradit do 6 měsíců ode dne uzavření dohody, tj. do datum, což však neučinil. Neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Dále soud doplňuje, že žalovaný uznal škodu, kterou byl povinen žalobkyni nahradit podle § 2910 o. z., neboť svým jednáním porušil zákonem stanovenou povinnost v ustanovení § 2900 o. z. počínat si tak, aby nedošlo nedůvodné újmě. Žalobkyně pak s odkazem na ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. a § 2952 o. z. nárokovala nahradit způsobenou škodu v penězích.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 574 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč, skládající se z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.