8 C 183/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , Anonymizováno , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro vydání bezdůvodného obohacení 650 000 Kč I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobcům částku , částka, se zamítá.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Podle žaloby uzavřeli žalobci se žalovanými dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovité věci, tj.: budovy č.p. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , způsob využití rodinný dům, která stojí na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, a dále pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše zapsané na listu vlastnictví 1036, v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, náležející do výlučného vlastnictví žalovaných za cenu , částka, . Na základě této smlouvy uhradili žalobci na bankovní účet žalovaných celkem , částka, jakožto část kupní ceny za předmětné nemovitosti. Žalovaní se v souladu s uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí kupní dle článku č. VI, odstavec , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zavázali k předložení podmínek poskytnutí dotace a dále k předložení průkazu energetické náročnosti budovy, vše mělo být přílohou této smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne , datum, , nicméně uvedené nebylo ze strany žalovaných splněno. Ve smyslu § 1978, odst. 1 , Anonymizováno, považovali žalobci nepředložení podmínek poskytnutí dotace, průkazu energetické náročnosti budovy a dalších příloh dle čl. VIII. odst. 6. za nepodstatné porušení smluvní povinnosti a na základě oznámení ze dne , datum, vyzvali žalobci žalovaného , Jméno žalované A, k předložení požadovaného v dodatečné lhůtě 14 dnů s poučením, že pokud do uvedené lhůty nebude požadované žalovanými doloženo, žalobci bez dalšího odstoupí od smlouvy. Zásilka byla uložena ke dni , datum, , lhůta tedy uplynula ke dni , datum, . K uvedenému dni došlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalobců. Nicméně žalobci z opatrnosti ještě zaslali dne , datum, odstoupení od smlouvy k rukám žalovaných z totožných důvodů uvedených v předchozím odstavci. Žalobci v rámci odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí kupní požadovali dále navrácení části uhrazené zálohy kupní ceny ve výši , částka, , nicméně žalovaní do dnešního dne ničeho neuhradili. Žalobci uplatnili bezdůvodného obohacení na straně žalovaných v částce , částka, .

2. Na základě změny žaloby usnesením č.j. , spisová značka, byla žaloba rozšířena na částku , částka, .

3. Žalovaní uplatněnou pohledávku neuznávají v plném rozsahu. Shodně uvádí, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a složena záloha ve výši , částka, . Dále uvádí, že obdrželi nepodepsanou listinu označenou datem , datum, , kde bylo žalovaným vytýkáno, že nesplnili svou povinnost, která má vyplývat z článku VI. odst. 6 a 7 smlouvy o smlouvě budoucí kupní z , datum, a jež má spočívat v předložení podmínek poskytnutí dotace a průkazu energetické náročnosti budovy a současně byla ve smyslu § 1978 odst. 2 občanského zákoníku stanovena dodatečná lhůta k plnění v délce 14 dnů. , tituly před jménem, , jméno FO, odeslal dne , datum, žalobcům dopis, ve kterém reagoval na obsah dopisu z , datum, a ke kterému přiložil mj. podmínky dotace Nová zelená úsporám, které měly být podle čl. VI. odst. 6) smlouvy připojeny ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní jako její příloha č. , hodnota, , a průkaz energetické náročnosti budovy. V souladu s čl. III. odst. 1) smlouvy o smlouvě budoucí kupní vyzvali žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce žalobce k uzavření kupní smlouvy. Zásilku si žalobci převzali , datum, . Na tuto výzvu nereagovali. V souladu s čl. VII. odst. 6) smlouvy o smlouvě budoucí kupní tak žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzvali žalobce k uzavření kupní smlouvě v náhradní 10denní lhůtě. Současně byli vyzváni i k doložení dokladů nezbytných k provedení kontroly ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. Zásilku si paní , Jméno žalobce A, vyzvedla , datum, a paní , Jméno žalobce B, dne , datum, . Nadále probíhala emailová komunikace, kde strany projevily zájem pokračovat v jednání o koupi nemovitosti a žalovaní vyzvali k předložení potřebných dokladů k provedení kontroly ve smyslu předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Žalobci žádali další prohlídku, na nabídnutý termín nereagovali, stejně jako na návrh smlouvy zaslaný právním zástupcem žalovaných právní zástupkyni žalobců. Byli informování o tom, že nesložili část kupní ceny. Poté žalobci opětovně požádali o termín prohlídky. Podle žalovaných ani v jednom z ustanovení smlouvy není sjednána žalobci tvrzená povinnost žalovaných. V odst. 6) je uvedena informace o čerpání dotace pří výstavbě budovy, jež má být předmětem prodeje. Její podmínky měly být připojeny jako příloha smlouvy. Smlouva byla zjevně uzavřena i bez této přílohy, aniž by však byla sjednána povinnost žalovaných tento dokument v nějaké lhůtě předložit. V odst. 7) bylo toliko potvrzeno, že žalobci průkaz energetické náročnosti budovy převzali. O jakékoli z toho vyplývající povinnosti tedy nelze uvažovat. I kdyby zde taková povinnost měla být, což žalovaní vylučují, není sjednána žádná lhůta k plnění. Takový dluh by tedy byl splatný na vyzvání. K vyzvání došlo až dopisem ze , datum, , přičemž tento nebyl ani podepsán, tedy lze mít důvodné pochybnosti, že k takové výzvě vůbec došlo. Pak ovšem taková lhůta nemohla být poskytnutím dodatečné lhůty, ale lhůty první, tedy s jejím uplynutím nemohlo být spojeno odstoupením od smlouvy. Ani odstoupení žalobců datované , datum, není platným zrušením smlouvy, protože zde absentuje tvrzené porušení povinností. Po výzvě žalovaných k uzavření kupní smlouvy, spolu strany o jejím uzavření dále jednaly a činily kroky směřující k jejímu uzavření. Přičemž žalobci ve sjednané lhůtě ani nesložili sjednanou kupní cenu. Jednoznačně jsou tak na straně žalobců dány důvody, pro které nebyla sjednaná kupní smlouva uzavřena. Žalovaným tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Pro dokreslení situace žalovaní uvádějí, že žalobci , datum, uzavřeli kupní smlouvu ohledně jiné nemovitosti v , Anonymizováno, . To je dva týdny poté, kdy opětovně oslovili žalované s žádostí o prohlídku nemovitostí. I z této okolnosti lze pochybovat o vážnosti jednání žalobců.

4. Žalovaní i žalobci shodně uvedli, že dne , datum, uzavřeli s žalobci smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věci (budovy č.p. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , způsob využití rodinný dům, která stojí na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , ve výlučném vlastnictví žalovaných a dále samotného pozemku p.č.st. , Anonymizováno, a pozemků p.č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, ). Žalovaní přijali na základě této smlouvy o smlouvě budoucí kupní od žalobců částku , částka, jako část kupní ceny na základě čl. V. odst. 1) předmětné smlouvy. Částka byla složena na účet žalovaných.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Ustanovení smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne , datum, stanoví v čl. I. 1), že budoucí prodávající jsou oprávněni vyzvat budoucí kupující k uzavření kupní smlouvy od , datum, písemnou výzvou zaslanou alespoň jedné z budoucích kupujících na některou z výše uvedených adres. Budoucí kupující jsou povinny uzavřít s budoucími prodávajícími kupní smlouvu do 14 dnů od doručení výzvy. V čl.V. jsou uvedeny platební podmínky s tím, že zbylá část kupní ceny (mimo již uhrazené zálohy ve výši , částka, , tj. 5% kupní ceny) bude uhrazena prostřednictvím úschovy u advokáta , jméno FO, , před uzavřením kupní smlouvy, na základě smlouvy o úschově, do pěti dnů od obdržení výzvy k uzavření kupní smlouvy budoucích prodávajících. Podle článku VI. „Budoucí prodávající seznámili budoucí kupující se stavem Předmětu koupě...“…Budoucí kupující prohlašují, že si Předmět koupě prohlédly a že jej mají v úmyslu koupit v právním stavu, jak o něm byly informovány budoucími prodávajícími. Dále prohlašují, že se podrobně seznámily s faktickým stavem Předmětu koupě a s jeho vědomím Předmět koupě kupují.“ Podle čl. VI 6) „Budoucí prodávající informují budoucí kupující, že v souvislosti s výstavbou Budovy byla čerpána podpora v rámci programu Nová zelená úsporám. V souvislosti s čerpáním podpory v rámci tohoto programu je vlastník Předmětu koupě povinen plnit povinnosti stanovené v Podmínkách poskytnutí dotace, jejichž kopie tvoří přílohu č. , hodnota, této smlouvy.“ 7) „Smluvní strany prohlašují, že při uzavření této smlouvy došlo k předání a převzetí od budoucích prodávajících průkazu energetické náročnosti budovy ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií.“ Podle čl. VII. 2) obě strany jsou oprávněny od této smlouvy odstoupit, pokud mj. druhá smluvní strana poruší svou povinnost sjednanou v článku VI. odst. 5 této smlouvy a nezajistí nápravu do jednoho měsíce od obdržení písemné výzvy první smluvní strany, bude druhá smluvní strana v prodlení s uzavřením kupní smlouvy delším 10 dnů a nezajistí nápravu do 10 dnů od obdržení písemné výzvy první smluvní strany. Budoucí prodávající jsou oprávněni od této smlouvy odstoupit, pokud mj. budoucí kupující budou v prodlení se složením Druhé části kupní ceny do advokátní úschovy u Schovatele dle čl. V. odst. 3) této smlouvy. Podle čl. VII. 6) „Pokud budoucí kupující neuzavřou kupní smlouvu ani v náhradní lhůtě v délce alespoň 10 dnů, ačkoli byly k jejímu uzavření budoucími prodávajícími řádně vyzvány v souladu s touto smlouvou, náleží budoucím prodávajícím smluvní pokuta ve výš , částka, . Na úhradu smluvní pokuty jsou budoucí prodávající oprávněni použít již uhrazenou část kupní ceny.“ Podle předloženého energetického štítku skončila jeho platnost před podpisem smlouvy.

6. Z emailové komunikace (e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, , e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, s informací o zániku úschovy a termínem prohlídky, e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, reagující na potvrzení postupu právní zástupkyní žalobců, e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, reagující na podklady k , Anonymizováno, , e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, s žádostí o předložení upravené kupní smlouvy, e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, o dokončení , Anonymizováno, prověrky, e-mail právního zástupce žalovaných z , datum, reagující na žádost o prohlídku nemovitosti, e-mail , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, ) vyplynulo, že dne , datum, kontaktovala právní zástupkyně žalobců právního zástupce žalovaných, konstatovala, že žalobci mají nadále zájem na uzavření příslušné kupní smlouvy. Nato reagoval dne , datum, právní zástupce žalovaných, že žalovaní zájem o uzavření kupní smlouvy vítají, a požádal o doložení dokladů k provedení kontroly ve smyslu předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dne , datum, informoval právní zástupce žalovaných právní zástupkyni žalobců, že žalobci nesložili v rozporu se smlouvou o smlouvě budoucí (čl. V. odst. 2 smlouvy) zbylou část kupní smlouvy do advokátní úschovy, čímž zanikla úschova sjednaná žalobci a žalovanými u , jméno FO, , advokáta. Právní zástupce žalovaných předestřel návrh dalšího postupu, aby byl prodej dokončen. Rovněž informoval, že prohlídka nemovitostí může na žádost žalobců proběhnout po , datum, a že žalobci mohou kontaktovat přímo žalované. Dále přiložil soubor s obsahem kupní smlouvy, jak byla přílohou smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Právní zástupkyně žalobců s postupem souhlasila. Na termín prohlídky žalovaní nereagovali. Dále právní zástupci komunikovali ohledně podkladů k prokázání původu prostředků, které měly žalobkyně použít ke koupi nemovitostí. Původ prostředků byl prokázán , datum, . Dne , datum, právní zástupce žalovaných informoval právní zástupkyni žalobců, kdy žádal o zaslání upravené kupní smlouvy a uváděl, že žalobci dosud nekontaktovali žalované ohledně prohlídky nemovitostí, kterou si vymínili. Dne , datum, právní zástupci opět komunikovali o možnosti prohlídky nemovitostí. Tu žalovaní nakonec , datum, s ohledem na dosavadní průběh jednání odmítli s tím, že dům již neprodávají.

7. Podle kupní smlouvy ze dne , datum, žalobci uzavřeli kupní smlouvu s , jméno FO, ohledně nemovitosti zapsané na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, .

8. Z výzev ze dne , datum, vyplývá, že žalovaní prostřednictvím právního zástupce vyzvali žalobkyně k uzavření kupní smlouvy, k tomuto důkazu byli připojeny dodejky , právnická osoba, . Výzvy byly opětovně zaslány s datem , datum, a k výzvám byly doloženy dodejky , právnická osoba, .

9. Písemnou výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně a) žalovaného 1) k předložení podmínek dotací a průkazu energetické náročnosti budovy s poskytnutím dodatečné lhůty 14 dnů a upozorněním na marné uplynutí lhůty a odstoupení pro nesplnění povinnosti v dodatečné lhůtě, k výzvě byl připojen podací lístek shodného data. Přípisem obou žalobkyň z , datum, adresovaných žalovanému 1) obě odstoupily od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne , datum, s odkazem na uplynutí 14denní lhůty a výzvou k vrácení uhrazené kupní ceny, k přípisům byl připojen podací lístek ze dne , datum, .

10. Žalovaný , Jméno žalované A, ve své účastnické výpovědi uvedl, že se vždycky snažili. I přesto, že smlouva byla po platnosti, tak dále vyzývali, respektive reagovali na emaily právního zástupce protistrany s tím, že není problém tu smlouvu uzavřít opětovně. Kdykoliv byla potřeba se scházet, tak se sešli, eventuelně několikrát, se snažil kontaktovat žalobkyně telefonicky, což se bohužel nepovedlo. Na základě inzerce se ozvaly žalobkyně, proběhla prohlídka, respektive dvě prohlídky, kde byla projektová dokumentace, veškeré náležitosti k domu, včetně auditu, včetně smlouvy, všechno si okomentovali. Následně je kupující odkázali na právní kancelář, se kterou měli doladit smluvní dokumentaci. Smlouvu následně uzavřeli. Od samotného uzavření pak proběhla ještě jedna schůzka, kdy žalobci říkali, že mají určitý problém v tom, že se jim možná nepodaří prodat nemovitost, jejíž prostředky měli sloužit k nákupu této nemovitosti, Žalovaný je uklidňoval s tím, že pokud to nebude dramatický posun v řádech let, ale v řádech měsíců, že úplně není problém v tom tu smlouvu prodloužit a postupovat podle již dohodnutého, což dokládá i korespondence s právní zástupkyní kupujících. V listopadu přišel dopis ohledně doplnění, což okamžitě doplnil, jak si vyzvedl tu poštu, ale jeho chybou si vyzvedl, s ohledem na nějaké pracovní povinnosti a zdravotní potíže, tu poštu pozdě a během tří dnů všechno poslal poštou i elektronicky. Následně přišel dopis, že odstupují od smlouvy. Po tom všem, kdy jim vycházel maximálně vstříc ve všem ať už v posunu koupě, ať už v rámci dalších věcí, požádal pana magistra na základě plné moci, ať to řeší on. Na základě toho, když nesložili prostředky v rámci kupní smlouvy o smlouvě budoucí, poprosil pana magistra, ať s nimi dotáhne novou smluvní dokumentaci, pokud mají zájem, takže tu nemovitost může prodat za těch podmínek domluvených, tak jak bylo nastaveno. Ta výzva proběhla několikrát, měsíc se paní magistra neozvala, pak se zase ozvala, pak se zase neozvala. Několikrát kupující potkal v , Anonymizováno, s tím, že to na něj začalo celkově působit, jako kdyby si hledali jinou nemovitost. Začal mít pocit, že to nikam nesměřuje. Několikrát se pokoušel dovolat, nepodařilo se mu to, tak zase napsali. Připustil, že reagoval velmi emotivně už v rámci několikátého emailu paní doktorky, která po několikáté žádala o termín prohlídky, aniž by připravila tu smlouvu, kterou měla připravovat. Prohlídla domu probíhala, řekl by, že standartně asi těžko říct, dům si prohlédli, ptali se, dotazovali se, ohledně fungování, ohledně vybavení, ohledně stavu nemovitosti, to byla vlastně první prohlídka. Na základě toho požádali o další prohlídku, kde byl konkrétnější v rámci technického řešení v rámci nastavení energií atd., bylo umožněno nahlédnutí do té dokumentace.

11. Žalobkyně , Jméno žalobce B, uvedla, že maminka a tatínek se rozhodli, že začala válka a že si pořídí dům, aby tam také mohla bydlet babička, našli inzerát na internetu a dohodli se na prohlídce. V neděli se žádné papíry nepodepisovaly, jenom se dohodli na smlouvě. Smlouva se podepisovala narychlo, protože manželé , jméno FO, pospíchali na svatbu. Co je to energetický štítek, neví, stejně jako neznala podmínky pro užívání domu.

12. Žalobkyně , Jméno žalobce A, , uvedla, že prodali byt na , Anonymizováno, . Rozhodli se koupit byt v , Anonymizováno, . Známé měli v , Anonymizováno, a tak chtěli něco kupovat tam i pro maminku. Našli dům. V neděli večer v osm byla prohlídka. Na místě byli manžel, dcera a žalobkyně, pak tam byli manželé , jméno FO, a jejich dcera. Žalobci jim řekli, aby si nachystali papíry. Na místě nebyla řeč ani o energetickém štítku, ani o ničem jiném. Pak jim volali, protože žalobkyně moc nereagovala na emaily a SMS, protože moc dobře česky neumí. Řešilo se sepsání papírů u pana doktora , jméno FO, . Byl tam spěch. Dohodli se, že ten dům ještě pořádně neviděli, takže až se vrátí z dovolené, dům jim ukážou. Peníze nejdříve skládali na účet do úschovy tak, jak je uvedeno ve smlouvě, ale pak jim volali, že peníze nechtějí na úschovu, ale že je chtějí na jiný účet. Tak ty peníze museli vybrat z banky a zase je poslat na jiný účet. Zastavil se u nich pan , jméno FO, s tím, že podepsali změnu, že peníze budou zaplaceny na jiný účet. Čekali, až zavolá, že se půjdou podívat na barák. Dlouho se nic nedělo, tak tam manžel zavolal. Chovali se k nim tak, že říkali, že jsou , Anonymizováno, , že jim nebudou ukazovat každý šuplík, že nemají čas. Přišlo jí to tak, že paní , jméno FO, jim ten barák nechce prodat. Přitom prodali na , Anonymizováno, dva byty. Nikdo jim nevolal, pak až po novém roce se ozval pan , jméno FO, , který poslal ukončení smlouvy. Oni nic neposílali. Pořád čekali, co se stane. Poté žalobkyně doplnila, že vyzývali , jméno FO, k dodání energetického štítku a dotačních podmínek. Žalobkyně uvedla, že tato výzva k zaslání energetického štítku byla až poté, co , jméno FO, od smlouvy odstoupili.

13. Účastnická výpověď žalované vykazovala rozpory s provedeným dokazováním například ve vztahu k časové návaznosti výzvy k doplnění energetického štítku na odstoupení žalovaných. Soud však musel zohlednit, že žalobkyně během výpovědi tvrdila, že česky ne moc dobře rozumí. S ohledem na níže uvedené závěry soud nepovažoval za nutné její výslech doplnit za účasti tlumočníka (žalobkyně o něj nežádala).

14. Žalovaná , Jméno žalované B, uvedla, že chtěla jsem prodat dům a zájemci tedy žalobci se ozvali, že dům by koupili. Přijeli na prohlídku, při první prohlídce nebyl manžel ani dcera přítomen, žalobkyně si jenom prohlédli dům. Dohodli se, že další věci jim ukáží. Chtěl, aby se vše řešilo pořádně a aby měli k dispozici podstatné materiály a mohli řešit s manželem technické dotazy, které řešili až při další schůzce. Někdy v období od července do srpna proběhly další dvě prohlídky už za přítomnosti manžela. Před podpisem smlouvy proběhly dohromady tři prohlídky. K dispozici byla u nemovitosti i horní zahrada. Žalobci to řešili, protože měli maminku a také řešili otázku prodeje bytu v , Anonymizováno, . Což se jim nedařilo. Z tohoto bytu měla být hrazena část ceny. Nabízeli v jednu chvíli, že by si žalovaní nechali byt žalobkyň na , Anonymizováno, , ale to nechtěli. Komunikace byla poměrně častá. Dokonce se byli na ten byt na , Anonymizováno, podívat. Nakonec se rozhodli, že byt nechtějí. Podepsali smlouvu. Změna ve smlouvě, čísla účtu, nebyla prováděna v bytě žalobců, ale již v ten den za přítomnosti právních zástupců. V září roku 2022 stagnoval trh s nemovitostmi. Nedařilo se jim prodat byt. Žalobci oslovili žalované, zda by nepřipustili slevu, což nechtěli, ale nabízeli jim zdarma užití horní zahrady do doby, než dceři bude 18, že by zde mohla bydlet babička. Časem žalovaná nabyla dojmu, že nemovitost nechtějí koupit, že by chtěli koupit něco levněji. Čekali, než seženou peníze a vycházeli jim vstříc. Složkou listovali, určitě tam byl i energetický štítek a podmínky a podpisem potvrzovali to, že to viděli. , Anonymizováno, jsou malá obec a žalovaným bylo řečeno, že na podzim bylo několikrát vozidlo žalobkyň viděno v jiných ulicích této obce, kde chodí na prohlídku jiných nemovitostí. Manžel procházel s manželem žalobkyně celý dům, ukazoval jí vše včetně dokumentace. Nebyla u toho, když byl štítek ukazován. Chodila se žalobkyní po zahradě. Dům byl postaven v roce 2011 a v té době bylo žádáno o dotaci. Většinu nechala na manželovi a právnímu zástupci.

15. Na základě zjištění učiněných ze shodných skutkových tvrzení a účastnických výpovědí a předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobci a žalovaní dne , datum, uzavřeli s žalobci smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí. Žalovaní přijali na základě této smlouvy o smlouvě budoucí kupní od žalobců částku , částka, jako část kupní ceny na základě čl. V. odst. 1) předmětné smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Částka byla složena ve prospěch účtu žalovaných. Písemnou výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně a) žalovaného 1) k předložení podmínek dotací a průkazu energetické náročnosti budovy s poskytnutím dodatečné lhůty 14 dnů a upozorněním na marné uplynutí lhůty a odstoupení pro nesplnění povinnosti v dodatečné lhůtě. Přípisem obou žalobkyň z , datum, adresovaných žalovanému 1) obě odstoupily od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne , datum, s odkazem na uplynutí 14denní lhůty a výzvou k vrácení uhrazené kupní ceny. Žalovaní prostřednictvím právního zástupce vyzvali žalobkyně k uzavření kupní smlouvy dne , datum, Přestože žalobkyně odstoupily od smlouvy, následně probíhala emailová komunikace, ve které obě strany shodně uvedli zájem uzavřít kupní smlouvu za daných podmínek. Výzvy byly opětovně zaslány s datem , datum, . Dne , datum, v návaznosti na předchozí (ne)jednání žalobců žalovaní uvede-li, že dům již neprodávají. Dne , datum, žalobci uzavřeli kupní smlouvu ohledně jiné nemovitosti v , Anonymizováno, .

16. Podle z.č. zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, §2 písm. m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy, Podle § 7a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni c) předat průkaz nebo jeho kopii 1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,17. Podle ust. z.č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále NOZ), § 1785 smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.18. § 1977 poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.19. § 1978 (1) Zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. (2) Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.20. § 1979 Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl21. § 2001 od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.22. § 2002 (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.23. § 2003 (1) Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. (2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.24. § 2004 (1) Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.25. § 2005 (1) Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. (2) Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.26. § 2010 (1) Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.27. § 2048 (1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobci se domáhají vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , které mělo na straně žalovaných vzniknout z právního důvodu, který zanikl, a to odstoupením žalobců od smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kterou žalobci jako budoucí kupující uzavřeli dne , datum, s žalovanými jako budoucími prodávajícími, jejímž předmětem byl závazek k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí a na jejímž základě složili žalobci ve prospěch žalovaných část kupní ceny ve výši , částka, .

29. Důvodem pro odstoupení ze strany žalobců od výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí kupní bylo, že žalovaní měli porušit své povinnosti vyplývající z článku VI. odst. 6 a 7 uvedené smlouvy. Formálně vzato skutečně v citovaných ustanoveních (odst. 6) není uložena povinnost ze strany žalovaných plnit. Jedná se pouze o deklaratorní ustanovení, dle kterého tvoří dotační podmínky přílohu smlouvy. Soud při posuzování nárok žalobců vycházel z okolností předcházejících (ne)uzavření smlouvy o koupi. Pokud žalobci tuto přílohu neobdrželi, nedisponovali sice částí smlouvy, ale to samo o sobě nemá vliv na platnost smlouvy, respektive nejedná se o její porušení. Těžko lze tedy bez stanovení povinnosti určit lhůtu k plnění a dospět k závěru o prodlení dlužníka. Ani v následujícím odstavci (odst. 7) není výslovně uvedena povinnost žalovaných předložit žalobcům tzv. energetický štítek, ale je zde pouze deklarováno, že tento žalobci převzali. I když samotní žalovaní připustili, že tomu tak ve skutečnosti nebylo, není v citovaných ustanovení jednoznačně stanovena povinnost tak učinit, ani zde není určena lhůta. Současně je třeba odkázat na zákonnou povinnost „předat“ průkaz energetické náročnosti nejpozději při podpisu kupní smlouvy (nikoliv předložit). Z těchto důvodů má soud za to, že ke splnění povinnosti předání štítku nebyli žalovaní ze smlouvy ani zákona před podpisem smlouvy zavázáni, tudíž, pokud žalobci vyzývali výslovně k předání, nikoliv předložení, se nejedná o porušení smlouvy a prodlení, v jehož důsledku by mohli žalobci odstoupit.

30. Obdobná situace je ve vztahu k podmínkám čerpání dotace. Jak již soud uvedl, měly tvořit přílohu smlouvy, avšak nestalo se tak. Žalovaní sice tvrdili, že s nimi seznámili žalobce a žalovaní to popírali, nicméně nepřiložení přílohy ke smlouvě není jejím porušením. Důsledkem by mohla být neúčinnost ustanovení této smlouvy ve vztahu k žalobcům, kteří se s podmínkami, jak tvrdí, nemohli seznámit. Nicméně plnění podmínek poskytnutí dotace je v ust. čl. VI/6 vázáno na budoucího kupujícího (viz věta 1.) a tudíž povinnosti z tohoto ustanovení vyplývající mohou žalobce zavazovat až po uzavření kupní smlouvy, nikoliv dříve. Závěr o tom, že jejich nepředložení je porušením smlouvy, jehož důsledkem je odstoupení nemůže za daných okolností požívat právní ochranu.

31. I kdyby žalobci od smlouvy platně odstoupili, došlo následně k odvolání účinků odstoupení. Z emailové komunikace vyplynulo, že po tvrzeném odstoupení žalobců od smlouvy, tito nadále projevili zájem o koupi nemovitosti v rozsahu smlouvy o smlouvě budoucí. Vzhledem k tomu, že nepadly žádné návrhy na změnu podmínek kupní smlouvy, lze se z projevu vůle stran domnívat, že okolnosti prodeje zůstaly stejné (s výjimkou požadavku na zahrnutí všeho do jedné smlouvy, tedy požadavku formálního). Žalobkyně výslovně uvádí dne , datum, , po odstoupení prostřednictvím svého právního zástupce, že „mají zájem o uzavření předmětné kupní smlouvy“, „prosí o zaslání uvedené kupní smlouvy“, dne , datum, zasílají dokumenty ohledně AML na výzvu žalovaných, dne , datum, se připojují k navrhovanému postupu „jednu kupní smlouvu se složením peněz v advokátní úschově“, dne , datum, zasílají další dokumenty k osvědčení původu finančních prostředků, 10. března doplňuji ze stejných důvodů příjmy manželů , jméno FO, . Jednání žalobců soud vyhodnotil jako odvolání účinků odstoupení od smlouvy formou smluvního dodatku uzavřeného formou emailové komunikace.

32. Obecně k uzavření smlouvy formou emailové komunikace sodu odkazuje na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu NS , spisová značka, ze kterého vyplývá, že smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (srov. ustanovení § 1725 o. z.). Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (srov. ustanovení § 545 o. z.). Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo (srov. ustanovení § 570 odst. 1 o. z.). Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (srov. ustanovení § 1731 o. z.). Nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky (srov. ustanovení § 1735 o. z.). Podstatou (základem) právního jednání je prohlášení neboli projev vůle, jinak řečeno „zvnějšnění“ vůle. Zákonný text neobsahuje tento záměr výslovně, ale je možné jej dedukovat zejména z § 551 o. z. (k právnímu jednání je zapotřebí vůle), § 553 o. z. (k právnímu jednání je potřebný projev vůle), § 556 o. z. („projev vůle“), resp. také z § 548 o. z. (právními následky se rozumí vznik, změna nebo zánik práv); srov. např. také § 1577 (výslovné odvolání závěti jako projev vůle). Stejně vymezuje právní jednání nejen naše právní teorie, ale i většina cizích. Čili: má-li jít o právní jednání, je třeba, aby existovala navenek projevená vůle vyvolávající právní následky (právní účinky). Ale je možné vyjádřit to také naopak: jestliže prohlášená vůle vyvolává právní následky, jde o právní jednání (srov. DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Díl první: obecná část. 2. vyd. , adresa, : Wolters Kluwer, 2016). Ke stejným závěrům dospěla i soudní praxe; v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 3/2021, byl vyjádřen právní názor, že „…právním jednáním se rozumí projev vůle směřující k právním následkům (vyvolávající právní následky spočívající zejména ve vzniku, změně, udržení nebo zániku práv a povinností), které jsou v právním jednání vyjádřeny nebo které plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (srov. § 545 o. z.)...“. Z uvedeného vyplývá, že v každém právním jednání je obsažena (přítomna) složka volní (vnitřní, úmysl jednajícího), jejímž odrazem je obsah právního jednání, a složka jevová (vnější), která nese odraz v tzv. formě právního jednání. Význam obou složek pro posouzení vzniku, existence, popř. platnosti právního jednání je třeba rozlišovat; zatímco podstatná vada vůle (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který byl uveřejněn v Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 79/2020, nebo závěry již zmíněného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) má zpravidla již pro vznik (resp. existenci) právního jednání fatální dopad (srovnej např. ustanovení § 551 až 554 o. z. o zdánlivém právním jednání), nedostatek formy může mít za následek (pouhou) neplatnost právního jednání, zpravidla neplatnost relativní (srov. ustanovení § 582 o. z., a např. závěry učiněné v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

33. Lze tedy uzavřít, že je-li z vnějších projevů jednajících (pro vnější svět) poznatelný společný shodný úmysl (vůle) upravit vznik, změnu, udržení nebo zánik svých práv a povinností, a není-li vůle některého z jednajících (nebo obou) deformována způsobem, jak bylo naznačeno výše, je nutno dospět k závěru o vzniku dohody (srov. ustanovení § 1725 o. z., jakož i odůvodnění již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedeného též vyplývá, že pro úvahu o vzniku (existenci) společného (vícestranného) právního jednání je významný pouze úsudek (poznání) o společné vůli (úmyslu) jednajících, nikoliv o „cestě“, která ke shodě jednajících o obsahu právního jednání vedla; taková úvaha se může prosadit pouze při posouzení tzv. formy právního jednání, která se odráží pouze (jak bylo vysvětleno výše) v řešení otázky platnosti právního jednání, která však předmětem dovolacího přezkumu (s ohledem na dovolací argumentaci) není.

34. Vážnost vyjevené vůle v emailové korespondenci nebyla zpochybněna (případné nevyjevené vnitřní výhrady jsou bez významu), a pakliže ze strany žalovaných i žalobců došlo k jednoznačnému projevu vůle pokračovat ve smlouvě o smlouvě budoucí, došlo za souhlasného projevu vůle obout stran k odvolání odstoupení. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, „Dojde-li totiž po odstoupení od smlouvy k uzavření dodatku k této smlouvě, v němž obě strany projeví vůli být smlouvou nadále vázány, pak lze nepochybně takový projev vůle obou stran vyložit též jako odvolání účinků odstoupení od této smlouvy.“35. Nad rámec výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně odstoupily od smlouvy zcela účelově a v rozporu s dobrými mravy. Ať už se jedná o výzvu k předložení podmínek dotace (které mimochodem nejsou pro nabyvatele nemovitosti závazné) nebo energetického štítku, který mohl být předán až při podpisu smlouvy bez právních důsledků, a tyto důvody soud považuje za zástupné.

36. Podle nálezu Ústavního soudu II.ÚS 249/97 „", adresa, mravy" jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.“37. Ve smlouvě o smlouvě budoucí je uvedeno, že dotační podmínky tvoří přílohu smlouvy a energetický štítek byl předán a převzat. Je tedy do jisté míry pochybení i na straně žalobkyň, které smlouvu v tomto znění podepsaly a následně účelově využívají těchto ustanovení ke svému prospěchu. Především však k tomuto závěru soud dospěl z následné korespondence. Na opětovnou žádost o reakci na návrh kupní smlouvy nereagovaly, žalované za účelem prohlídky prokazatelně nekontaktovaly, a navíc ve smlouvě (opět) podepsaly, že se stavem nemovitosti jsou seznámeny. Opětovné žádosti o prohlídku se tedy jeví soudu spíše jako obstrukční jednání bez skutečného zájmu nemovitost zakoupit. Soud přihlédnul i k tomu, že po několikaměsíčním jednání žalované náhle uzavírají krátce na to kupní smlouvu na jinou nemovitost. Postup žalobkyň tak soud shledává v rozporu s dobrými mravy. Za daných okolností, kdy nebyla složena další část kupní ceny a žalobkyně nepřistoupily k uzavření kupní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí, se soud jeví následný postup žalovaných, odstoupení od smlouvy emailem , datum, , jako oprávněný. Na základě těchto skutečností, kdy žalobkyně zavinily, že kupní smlouva nebyla uzavřena, je tedy oprávněný i nárok žalovaných na smluvní pokut ve výši uvedené ve smlouvě. Proto soud žalobu zamítnul.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal dvěma žalovaným, již byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (2x 90 992 snížených o 20% dle §12 odst. (2)) Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .