8 C 195/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: žalobkyně , narozená datum narození bytem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem adresa proti žalované: žalovaná ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem adresa pro vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala z exekuce nařízené exekučním příkazem exekutora , právnická osoba, , Exekutorský úřad , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, proti povinné společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, vyloučení položek 1. vozidla RZ , SPZ, VW TRANSPORTER, VIN , VIN kód, , která byla pojata do soupisu movitých věcí dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 34 367,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podle žaloby je soudním exekutorem , právnická osoba, , se sídlem Exekutorského úřadu , adresa, , na návrh oprávněné společnosti , žalovaná, ., IČ , IČO, proti povinné společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , vedena exekuce prodejem movitých věcí. Exekuce byl nařízena rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, k uspokojení pohledávky oprávněné společnosti , žalovaná, . ve výši , částka, s příslušenstvím podle rozsudku téhož soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Dne , datum, byl na místě , adresa, proveden soupis movitých věcí se zde nalézajících. Následně byl podán návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, a to 1. vozidla RZ , SPZ, VW TRANSPORTER, VIN , VIN kód, a 4. vozidla RZ , SPZ, AUDI Q7, VIN , VIN kód, . Věci sepsané pod položkou č. 1, 4 jsou dle žaloby ve výlučném vlastnictví žalobkyně na základě uzavřené dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (společného jmění manželů) pro případ rozvodu jejich manželství ze dne , datum, . Dohoda nabyla platnosti dnem jejího podpisu, tj. dnem , datum, , a účinnosti dnem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků , datum, . Usnesením soudního exekutora , právnická osoba, , se sídlem Exekutorského úřadu , adresa, , č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , byl návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu movitých věcí v rozsahu položek pod č. 1, 4 zamítnut. Žalobkyně navrhuje, aby soud vydal za použití ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s ustanovením § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., rozsudek, kterým výše uvedené věci vyloučí ze soupisu.

2. Žalovaná uvedla, že jako žalobkyně vedla se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , zastoupenou jednatelem , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , jako žalovanou, spor u soudu vedený pod sp. zn. , spisová značka, o zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. V této věci byl vydán rozsudek ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Vzhledem k tomu, že , právnická osoba, dle rozsudku dobrovolně neplnila, byl ze strany žalované coby oprávněné podán návrh na zahájení exekučního řízení. Na základě pověření, které vydal soud dne , datum, , č.j. , spisová značka, , je vedeno exekuční řízení soudním exekutorem , právnická osoba, se sídlem exekutorského úřadu v , adresa, , podle pravomocného a vykonatelného rozsudku za účelem uspokojení pohledávky žalované coby oprávněné. Žalovaná vlastnické právo žalobkyně k vozidlům neuznává, a to z několika důvodů. Jak ve své žalobě píše sama žalobkyně, před podáním žaloby se dne , datum, obrátila na exekutora s návrhem na vyškrtnutí věcí ze soupisu, kdy její návrh byl zamítnut. Žalovaná se plně ztotožňuje s názorem exekutora, kdy má za to, že nejsou žalobkyní tvrzeny a prokazovány skutečnosti, které by v návaznosti na další skutečnosti níže uvedené prokazovaly její vlastnické právo k vozidlům. Žalobkyně vyvozuje své vlastnické právo z dohody o vypořádání. K této dohodě o vypořádání nicméně v posuzované věci nelze přihlížet, neboť vozidla nikdy nebyla ve vlastnictví manžela žalobkyně, ani nebyla součástí SJM ve smyslu ust. § 708 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, proto nemohla nikdy být předmětem vypořádání v rámci dohody o vypořádání. Společnost je samostatným právním subjektem a její majetek není slučitelným s majetkem jejich společníků a jednatelů. Jak bylo žalované exekutorem sděleno, jako vlastník a provozovatel vozidel ve smyslu ust. § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, je v registru vozidel vedena právě , právnická osoba, Právě na základě výpisu z registru vozidel pak byla vozidla pověřeným exekutorem pojata do soupisu pro výkon rozhodnutí. V ust. § 8 odst. 2 písm. a) zákona je přitom vlastníkovi uložena povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Již na základě této zcela esenciální skutečnosti by měla být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Nad rámec uvedeného je navíc zcela nesporné, že manžel žalobkyně věděl, že bude , právnická osoba, povinna vrátit kupní cenu za Chatenet, přičemž manžel žalobkyně v případě porušení svých povinností řádného hospodáře ručí, coby jednatel, za závazky společnosti svým majetkem. Současně měl manžel žalobkyně další pohledávky, které nebyl schopen splácet, jak je patrno mimo jiné z exekutorských zástavních práv na obchodním podílu žalobce ve společnosti.

3. Částečným rozsudkem č.j. , spisová značka, bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala z exekuce nařízené exekučním příkazem exekutora , právnická osoba, , Exekutorský úřad , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, proti povinné společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, vyloučení položek č. 4 vozidlo RZ , SPZ, AUDI Q7 VIN , VIN kód, , která byla pojata do soupisu movitých věcí dne , datum, , se zamítá. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Ze shodných skutkových prohlášení účastníků řízení soud zjistil,, právnická osoba, že k uspokojení pohledávky společnosti , právnická osoba, , tedy žalovaného, byla nařízena exekuce Obvodním soudem pro Prahu 7 ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, . Dle přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, , odboru dopravně právní činnosti, oddělení evidence motorových a připojených vozidel a odbavování občanů bylo vozidlo Volkswagen transportér registrační značky , číslo, od , datum, evidováno na vlastníka , právnická osoba, IČO:, IČO, . Dále soud provedl jako důkaz dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manželi , žalobkyně, , narozenou , datum narození, a , jméno FO, , narozeným , datum, , uzavřenou dne , datum, . Ve smlouvě v článku II. je uvedeno, že obě smluvní strany konstatují, že od uzavření manželství , datum, do společného jmění mimo jiné náleží osobní automobil VW TRANSPORTER VIN , číslo, . Smluvní strany se dohodly, že s účinností této dohody v rámci vypořádání společného jmění manželů přebírá , žalobkyně, , tedy manželka, do svého výlučného vlastnictví mimo jiné výše uvedený osobní automobil. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne , datum, vyplývá, že manželství , jméno FO, a , žalobkyně, uzavřené dne , datum, , bylo rozvedeno pod č. j. , spisová značka, . Dle smlouvy předložené svědkem , jméno FO, ze dne , datum, tento, jakožto zástupce společnosti , právnická osoba, . a současně kupující, zakoupil vozidlo , SPZ, za částku , částka, . Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, vyplývá, že jejím jediným společníkem a jednatelem je , jméno FO, , a to od jejího vzniku do současnosti.

5. K výše uvedené kupní smlouvě je třeba podotknout, že vzhledem k pochybnostem o pravosti této listiny byl svědek opakovaně vyzýván k předložení originálu listiny, což však přes opakované výzvy soudu neučinil. Na kopii smlouvy je pouze prostý podpis bez ověření.

6. Ve své výpovědi svědek , jméno FO, nejdříve uvedl, že vozidla, která jsou předmětem sporu, patří jeho bývalé manželce na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů. Svědek tvrdil, že vozidla předprodal ze společnosti na své jméno a předložil výše uvedené kupní smlouvy. Nevzpomněl si však, jakým způsobem byla uhrazena kupní cena. Dále uvedl, že manželka ho tlačila, že chce auta, tedy že chce nějaký majetek a vozidla převáděl do společného jmění proto, aby měl od manželky klid. K dotazu soudu, kdy byla uzavřena a podepisována smlouva o vypořádání společného jmění manželů, uvedl nejdříve, že v roce 2019. Později opravil, že v roce 2020, předmět vypořádání však řešili již dříve. Registraci vozidel však svědek neprovedl. V další části své svědecké výpovědi svědek připustil, že ke dni podpisu smlouvy o pořádání společného jmění manželů vozidla nebyl jeho. Do smlouvy je zahrnul, protože měl za to, že vozidla vyplatí a pokud by je vyplatil, byla by jeho. Sám byl přitom jednatelem společnosti. Nejdříve uvedl, že v roce 2020 jeho společnost neměla žádné dluhy, později připustil, že v tomto roce již společnost dluhy měla. Svědek se dále snažil přesvědčit soud, že vozidla v té době byla nepojízdná.

7. Na základě výpovědi svědka byl proveden videozáznam, ze kterého je patrno, že vozidlo Volkswagen pojízdné bylo. Dále soud vycházel z vyjádření exekutorského úřadu v , adresa, , soudního exekutora , právnická osoba, , který uvedl, že předpokládaná hodnota vozidla AUDI Q7 činila , částka, , vozidlo bylo nalezeno na adrese , adresa, a bylo pojízdné. Hodnota v částce , částka, je neodpovídající jeho skutečné hodnotě.

8. Svědecká výpověď svědka , jméno FO, se soudu s ohledem na rozpory v této výpovědi týkající se jednak pojízdnosti vozidla, jednak podpisu smluv, jeví jako nedůvěryhodná. Listinné důkazy však prokázaly, že v té části, kde svědek připouští, že ke dni podpisu dohody o vypořádání společného vyměnění manželů vozidla nebyla jeho, je výpověď pravdivá.

9. Svědek byl pro rozpory vyslechnut opětovně , datum, . Uvedl, že povinné ručení a další úpravy na vozidlech si platil sám prostřednictvím pana , jméno FO, a nějakých protislužeb, který se žalobcem spolupracoval. Proto si svědek nedával tyto částky ani do nákladů, protože de facto je neplatil.

10. Žalobkyně , žalobkyně, u jednání jako účastník řízení vypověděla, že manžel měl vazbu z důvodu trestního stíhání. Byla tam nějaká krádež ve firmách a rozhodla se, že se s ním rozvede. Začali mluvit o rozvodu a koncem roku 2019 sepsali dohodu o vypořádání společného jmění. Smlouva se sepisovala v roce 2019. Na jaře roku 2020 byla podána žádost o rozvod. Věděla o tom, že manžel má dluhy ve výši , částka, . Manžel jí slíbil vozidla Volkswagen a Audi a malé auto. Uvedla, že nevěděla, že vozidla patří firmě, v techničáku bylo napsáno , jméno FO, . Má za to, že v malém technickém průkazu, ale nebyla si jistá. Poté se opravila tak, že se spletla a manžel jí tvrdil, že vozidla byla jeho. Po dobu, co byl manžel ve vazbě, platila náklady na vozidlo žalobkyně. Potvrdila rovněž, že platila ESSOXU splátky leasingu za vozidlo Audi. Na dotaz, jak se mohla žalobkyně domnívat, že vozidlo je pana , jméno FO, , za situace, kdy platila leasingové splátky, uvedla, že chybělo pár splátek. Chyběly tři nebo čtyři splátky. Velký technický průkaz neviděla. O tom, co má za auta platit, věděla od zaměstnance manžela. Vozidlo Audi běžně používala pro své osobní potřeby, vozila s ním dítě do školy. K adrese , adresa, (místo, kde bylo dle exekutora vozidlo zabaveno), uvedla, že se jedná o adresu, kde se nacházejí firmy bývalého manžela, manžel tam, měl po určitou dobu mít dílnu. Žalobkyně s touto adresou nemá nic společného.

11. Soud na základě provedeného dokazování, jak z účastnické výpovědi žalobkyně, tak částečně z výpovědi svědka , jméno FO, a především z listinných důkazů, dospěl k závěru, že v době, kdy byla podepisována dohoda o vypořádání společného jmění manželů, konkrétně dne , datum, dle ověřovací doložky, nebylo vozidlo VW TRANSPORTER VIN , VIN kód, ve společném jmění manželů. Na tom nemůže změnit ani kupní smlouva ze dne , datum, , na jejímž základě mělo být vozidlo převáděno z firmy , právnická osoba, na pana , jméno FO, . Jak již konstatoval krajský soud v Praze ve věci sp. zn. , spisová značka, , v řízení nebylo prokázáno, že , jméno FO, nabyl vlastnické právo k předmětnému automobilu na základě kupní smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, . Závěr o převodu vozidla na , jméno FO, nepodporuje ani technický průkaz automobilu, respektive sdělení , právnická osoba, z , datum, , ze kterých vyplývá, že automobil byl , datum, registrován na vlastníka společnost , právnická osoba, a následně nedošlo ke změně registrace vozidla ani na , jméno FO, , ani na žalobkyni. Pokud by soud posuzoval smlouvu o převodu vozidla ze společnosti , právnická osoba, na , jméno FO, , jejího jediného společníka a jednatele, pak podle ustanovení § 13 zák. č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích vyžadovala takováto smlouva písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, neboť by šlo o smlouvu uzavřenou mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem, a to nikoliv v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých, kdy vzhledem k okolnosti, že na majetek společnosti , právnická osoba, je vedena exekuce, by absence úředního ověření podpisu měla za následek absolutní neplatnost takové smlouvy pro narušení veřejného pořádku ve smyslu § 588 OZ. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že vlastnické právo k automobilu nebylo převedeno na , jméno FO, , nemohla se jeho výlučným vlastníkem podle dohody o vypořádání SJM stát ani žalobkyně, neboť automobil se nestal předmětem společného jmění manželů , jméno FO, a žalobkyně.

12. Dle § 267 (1) z.č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

13. V § 267 je upravena tzv. excindační (vylučovací) žaloba. Jejím smyslem je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením výkonu rozhodnutí, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízený výkon také byl proveden a aby se tedy nařízením výkonu rozhodnutí postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného, dalšího oprávněného nebo jiného věřitele povinného. K excindační žalobě podle § 267 odst. 1 je aktivně věcně legitimována třetí osoba (osoba rozdílná od oprávněného, dalšího oprávněného a povinného), jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí nepřipouští. Právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí je v první řadě právo, které jeho nositele opravňuje požadovat od každého, aby do něho neoprávněně nezasahoval. Jde především o vlastnické právo třetí osoby (srov. § 126 ObčZ); je-li majetek v podílovém spoluvlastnictví, je k excindační žalobě věcně legitimován i jen jediný ze spoluvlastníků. Z důvodu ochrany vlastnického práva může být excindační žaloba samozřejmě důvodná jen tehdy, jestliže třetí osoba nabyla své vlastnictví na základě platného právního úkonu nebo jestliže jinak podle zákona nabyla své vlastnictví. (DRÁPAL, Ljubomír. § 267 [Vylučovací žaloba]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2219). Nutnou podmínkou úspěchu vylučovací žaloby je okolnost, že žalobce, který se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokáže, že právo, které vylučuje zahrnutí věci do soupisu, svědčí jemu, nebo že je tu jiný důvod, pro kterou věc neměla být zahrnuta do soupisu; v takovém případě je žalobce k podání vylučovací žaloby aktivně věcně legitimován jen tehdy, zasahuje-li soupis do jeho právní sféry (jeho právní sféry se týká „jiný důvod", pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu), k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 683/2011.

14. Žalobkyně neprokázala tvrzené vlastnické právo k vozidlu VW TRANSPORTER VIN , VIN kód, , které by odůvodňovalo vyloučení tohoto vozidla z výkonu rozhodnutí. Proto soud žalobu zamítnul.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 367,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za studium spisu dle § 11/3 a § 11/1 f) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně deseti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .