8 C 223/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že žalovanému uhradila částku částka na základě smlouvy ze dne datum na vypracování znaleckého posudku. Posudek měl být vypracován ve lhůtě 3 měsíců, termín žalobkyně několikrát prodloužila, ale po posledním termínu datum od smlouvy odstoupila pro prodlení žalovaného. Důvod pro zaplacení částky tak odpadl nebo dokonce nevzniknul, jak uvádí žalovaný, který tvrdí, že žádnou smlouvu neuzavřel.

2. Po zahájení jednání soud vyzval žalobce k upřesnění žalobních tvrzení ve smyslu, zda smlouvy byla či nebyla řádně uzavřena, poukázal na tvrzení žalované strany směřující k tomu, že smlouva nebyla řádně uzavřena a vyhodnotil tvrzení žalobce o neuzavření smlouvy jako změnu žaloby. Žalující strana setrvávala na tvrzení, že částka částka byla vyplacena bez právního důvodu. V návaznosti na vyjádření žalovaného v závěru řízení, že smlouva na vyhotovení znaleckého posudku nebyla uzavřena řádně, žalobce opětovně akcentoval tuto část skutkových tvrzení uvedených v žalobě. Podstata tvrzení o bezdůvodném obohacení ve výši částka zůstala beze změny.

3. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. V úvodu jednání uvedl, že na základě komunikace se žalobkyní zahájil tzv. úkony autorizovaného inženýra, tedy připravoval si podklady s tím, že k vyhotovení znaleckého posudku je za daných okolností potřeba provést to místní šetření za účasti protistrany. Se žalobkyní jednal ústně, nejprve telefonicky a poté na místě ohledání předmětu znaleckého zkoumání. Vyhotovení znaleckého posudku podmínil dodáním kvalitativních materiálů podstatných pro znalecké zkoumání. V průběhu jednání pak žalovaný upřesnil, že jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o vyhotovení znaleckého posudku a upozornil ji, že aby mohl posudek řádně vyhotovit, potřebuje relevantní podkladové materiály, zejména ze spisu Okresního soudu v adresa, kde se nacházející předcházející znalecké posudky, jakož je třeba i ohledání na místě samém za přítomnosti zhotovitele. Pokud by smlouvu uzavřel, pak s klienty vždy domlouvá mimo předmětu na čase, ceně a podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nezbytných pro vypracování posudku. Žalovaný tedy popíral, že by byl stanoven nějaký konkrétní termín. Částku, která mu byla poskytnuta, byla poskytnuta za přípravné úkony včetně úkonů v kanceláři a spolupracovníků. Dále upozorňoval žalující stranu, že pro vyhotovení definitivního znaleckého posudku bude potřeba součinnost zhotovitele. Podklady od žalobkyně nedostal, a proto se ani nemohl zavázat k jakémukoliv termínu. Dodnes mu žalobkyně nesdělila e-mailovou adresu, na které by mohlo být stanovisko znalce zasláno. Žalovaný zahájil přípravné práce, nikoliv jako znalec, ale jako auditorovaný inženýr dobrovolně, z „dobré vůle“ a, jak uvedl i v závěrečnému návrhu, v „dobré víře,“ že žalobkyně odvedenou práci uhradí. Připustil, že cena, předmět díla ani další náležitosti smlouvy nebyli ujednány s tím, že potřebuje další podklady. Při stanovení ceny vycházel ze svých stránek, s cenou předem žalobkyni neseznámil. Při telefonické komunikaci opakoval podmínky výkonu, protože stále nebyly splněny. Později podlehl agresivnímu chováni žalobkyně, po četných a dlouhých telefonátech, vyhotovil znalecký posudek, byť sám uvedl, že nikoliv kompletní, na základě zkušeností z konsolidační agentury bez podkladů, a tento zaslal dne datum žalobkyni na adresu dle výpisu z katastru nemovitostí poštou a jejímu právnímu zástupci na email. Žalobkyně si znalecký posudek nepřevzala. Žalovaný nezpochybňoval, že částku částka obdržel.

4. Vzhledem k tomu, že obě strany shodně potvrdily, že převážná část komunikace ohledně předmětu sporu probíhala ústně bez dalších důkazů, pak mimo tvrzení stran byly jedinými relevantními důkazy předloženými stranami emailová a písemná komunikace žalovaného a právního zástupce žalobkyně. Dle této dne datum žalovaný uvádí, že mu žalobkyně zadala vypracování dalšího znaleckého posudku, znalec byl na místním šetření. Pro potřebu vypracování dalšího znaleckého posudku potřebuje znalec nahlédnout do spisu, žádosti znalce o nahlédnutí nebylo soudem vyhověno. V reakci ze dne datum právní zástupce Jméno advokáta uvádí, že klientka nežádá přezkum posudků v předchozím řízení, ale objektivní posouzení stavu položené dlažby a zjistit případné vady a příčinu jejich vzniku. Přesto právní zástupce nabízí zaslání dokumentů ze spisu.

5. Lze tedy uzavřít, že ještě ani v době této komunikace nebylo zcela zjevné zadání znaleckého posudku, a tedy že by byl znám předmět díla tak, aby mohl soud dospět k závěru, že mezi stranami sporu byla uzavřena smlouva s určitelným obsahem.

6. Dle emailu ze dne datum žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobkyně posudek s tím, že mu žalobkyně do tohoto dne nezaslala svoji e-mailovou adresu. Ve vložených souborech jsou jen některé přílohy. Posudek je vyhotoven v listinné formě ve dvou vyhotoveních a přílohy jsou uloženy na CD nosiči (formát který používají soudy). Z textu vyplývá, že dle předposledního telefonátu znalec nepochopil, že posudek očekávala žalobkyně do datum. do večera. Vyhodnotil situaci a posudek urychleně dopracoval, neboť ukončovat spolupráci v tak vysokém stupni rozpracovanosti není dobré. Dle obálky byl žalované na adresu bydliště zaslán znalecký posudek dne datum, žalobkyně však posudek nepřevzala.

7. V písemném vyjádření ze dne datum žalovaný uvádí, že neuzavřel žádnou smlouvu se žalobkyní, a to ani dne datum ani nikdy jindy. žalobkyně sice žádala o vypracování znaleckého posudku, avšak její informace o okolnostech zpracování znaleckého posudku byly poměrně zmatečné. Určité informace znalec získal od tituly před jménem jméno FO, která informovala, že již nějaký posudek pro paní žalobkyni vypracovávala. O vypracování posudku v termínu do tří měsíců nic neví. Může pouze potvrdit, že ho paní žalobkyně za tímto účelem telefonicky kontaktovala dne datum. V rámci telefonátu jí poskytl dispozice jaké podklady, součinnost a důkazy budu pro znalecký úkon potřebovat. Většinu z toho paní žalobkyně nikdy nedodala. Paní žalobkyně naléhala na vypracování posudku, ale stále neposkytovala požadované podklady, součinnost a důkazy. Pokud znalec uzavírá s kýmkoliv smlouvu (či dohodu o provedení posudku), vždycky s klientem domlouvá mimo předmět, čas a cenu také podstatné kvalitativní a dodací podmínky nezbytné k vypracování posudku. Termín zpracování se vždy odvíjí od splnění poslední z podstatných dodacích a kvalitativních podmínek. Ve znalecké činnosti se nelze zavazovat k vypracování posudku bez zkompletování podkladů. Znalec potvrdil, že zahájil přípravné úkony pro posouzení postupným shromažďováním předcházejících znaleckých posudků, komunikací s OS v adresa ve věci spisová značka, vykonal prohlídku předmětné dlažby dne datum. Na této prohlídce převzal jedno vyhotovení posudku č. číslo tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, kopii jednoho listu Polohopisného a výškopisného zaměření ploch dlažeb u č.p. číslo a celkem 12 listů kopií stavu ploch. K tomuto dni absolvoval s paní žalobkyni celkem číslo číslo telefonátů, z nichž čtyři považuji za telefonické konzultace v délce cca kolem 30 minut, kdy jsem jí mimo jiné vždy připomínal podstatné a kvalitativní podmínky výkonu znalecké činnosti, z nichž většinu do dnešního dne nedodala. Znalec odmítá, že zaplacení částky ve výši částka proběhlo na základě právního důvodu, který odpadl. Má ve své evidenci zatím neuzavřenou činnost autorizované osoby. Tato činnost vždy předchází vlastním znaleckým úkonům. Vyúčtování dosud neuzavřel, avšak předběžně nahlédnutím do operativních záznamů činnosti zjistil, že bude vyúčtování rozhodně vyšší, než je částka částka. Další telefonickou komunikaci s paní žalobkyni po datu prohlídky dne datum na adrese adresa (celkem dalších 12 tel. kontaktů) nazval zjednodušeně „v mimoběžkách“, neboť byl nucen stále opakovat podmínky výkonu a stále nebyla splněna většina podstatných a kvalitativních podmínek výkonu znalecké činnosti. Jedinou chybu, kterou v této věci udělal, bylo porušení vlastních zásad o podstatných a kvalitativních podmínkách výkonu znalecké činnosti a ZP, který je evidován v mém znaleckém deníku pod č. číslo ze dne datum, nakonec vypracoval i přesto, že zdůvodnění paní žalobkyně bylo opět v kategorii „nesmyslné“, neboť argumentovala nějakou potřebou nového zhotovitele, jehož identifikaci (či kontakt na něj) rovněž nedostal. Kromě přípravných úkonů a činnosti spolupracovníků byla zkonzumována částka již vyšší než částka nemluvě o nákladech na vypracování vlastního znaleckého posudku č. číslo, které do dnešního dne nevyčíslil.

8. Soud pro účely tohoto řízení neshledával důvodným provádět důkaz samotným znaleckým posudkem, jakož i emailovou komunikací s jinými klienty, navrženou žalovaným, protože má za to, že tyto důkazy by nevedli k bližšímu objasnění předmětu sporu ohledně jednání stran o smlouvě na vyhotovení znaleckého posudku.

9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo prokázáno uzavření smlouvy na vyhotovení znaleckého posudku (přípis žalovaného ze dne datum a shodná skutková tvrzení stran v závěru jednání), tato skutečnost nevyplynula z žádného provedeného důkazu. Nebylo tedy ani prokázáno, že by se strany dohodly na lhůtě k jeho vyhotovení. Mezi stranami probíhala jednání o uzavření smlouvy na vyhotovení znaleckého s tím, že znalec stanovil podmínky, potřebné podklady, nezbytné pro vyhotovení znaleckého posudku. V rámci předsmluvních jednání provedl v „dobré vůli“ úkony směřující k vyhotovení znaleckého posudku jako autorizovaná osoba. Seznam těchto úkonů., případné vyčíslení nákladů však žalobkyni ani soudu v průběhu jednání netvrdil ani nedoložil. Žalobkyně zaplatila žalovanému částku částka, kterou žalovaný přes výzvu nevrátil.

10. Dle ustanovení z.č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) § 1724 (1) Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. § 1725 Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. § 1726 Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis. § 1729 (1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod.(2) Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. § 1732 (1) Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. § 2991 (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. § 2993 Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. § 419 Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. § 420 (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.(2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. § 1811 (1) Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. (2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku a) údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo a, existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty, b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace a povaze zboží nebo služby, c) celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu, d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány, f) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách.

11. Podle občanského zákoníku je rozhodující pro vznik smlouvy vůle stran. Smlouva vzniká dohodou o obsahu (§ 1725). Vznik smlouvy vyžaduje projev vůle všech smluvních stran. Ochrana slabší strany vyžaduje zvláštní úpravu smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810). Stranám je ponecháno na svobodné vůli rozhodnout se, zda sjednají smlouvu, s kým ji sjednají, v jaké formě a s jakým obsahem. S tím souvisí i právo kdykoliv jednání o uzavření smlouvy ukončit (§ 1728 odst. 1). Obecně obsah smlouvy závisí na vůli stran. Stranám je ponecháno na vůli, v jaké formě uzavřou smlouvu či učiní jiné právní jednání. V této volnosti je může omezovat zákon, dohoda stran či vůle jedné strany. Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Jde o obecné vymezení základního předpokladu vzniku smlouvy, a to je dosažení konsenzu. Obsah smlouvy nemůže být určen pouze jednou stranou. Pouhá shoda na obsahu smlouvy však nestačí, vyžaduje se ujednání stran o obsahu. Strany musejí spolu přímo či nepřímo jednat a obecně musejí mít vědomost o tom, že takové shody dosáhly (HULMÁK, Milan. § 1725 [Obsah smlouvy]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 32, marg. č. 24.) Vznik smlouvy nevyžaduje, aby strany vždy určily celý její obsah. Dohodly-li se na minimálním obsahu smlouvy, stačí, pokud se dohodnou na tom, jakým způsobem bude určen zbytek. Zákon předpokládá, že se strany mohou dohodnout, že část obsahu smlouvy bude určena dodatečně (§ 1747), a i pomocí třetí osoby nebo soudu (§ 1748).

12. Ustanovení § 2991 odst. 2 ObčZ obsahuje skutkovou podstatu plnění bez právního důvodu, která zahrnuje jak případy, kdy bylo plněno bez souvislosti se závazkem (§ 2991), tak případy, kdy bylo plněno na závazek (§ 2991). Při plnění na závazek, byť neplatný nebo zrušený, takový závazek významně ovlivňuje předpoklady a podobu nároku z bezdůvodného obohacení. Strana, která plnila na závazek, „má právo na vrácení toho, co plnila,“ vůči druhé straně závazku, tj. vůči věřiteli. Věřitelovo obohacení spočívá již v tom, že mu bylo plněno v souladu se závazkem; je nerozhodné, zda se bezprostředně rozmnožil majetek jeho, anebo jiné osoby. Ochuzeným pak je dlužník závazku. (PETROV, Jan. § 2993 [Plnění na závazek. Vzájemná plnění]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1916, marg. č. 3.)

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi stranami sporu proběhla jednání o uzavření smlouvy na zhotovení znaleckého posudku. Znalec jako podnikatel dle ust. § 420 mj. neprokázal, že by žalovanou jako spotřebitele seznámil se skutečnostmi nezbytnými k učinění závazné nabídky. V rámci ústních jednání si žalovaný vymínil podmínky uzavření smlouvy spočívající v dodání relevantních podkladů. Nebyla však prokázána jednoznačná shoda na obsahu závazku, smlouva samotná uzavřena nebyla, respektive sám žalovaný uzavření smlouvy popřel. Přesto žalobkyně zaplatila žalovanému částka a tato částka jí nebyla vrácena. Znalec pak bez uzavřené smlouvy vykonával přípravné práce a upřesňoval podklady, jak sám uvedl dobrovolně. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch ve výši částka bez právního důvodu, bez existence relevantní smlouvy. Tuto částku je povinen vrátit.

14. I kdyby soud zvážil otázku předsmluvní odpovědnosti v návaznosti na tvrzení obou stran ohledně jednání o uzavření smlouvy o díla a s přihlédnutím ke složení zálohy, a dospěl k závěru, že zde ze strany znalce mohlo být jisté očekávání uzavření smlouvy, žalovaný ničím nedoložil případnou škodu odpovídající ztrátě z neuzavřené smlouvy.

15. Jelikož se žalovaný po výzvě ze dne datum k úhradě bezdůvodného obohacení dostal ve smyslu ust. § 1968 o.z. do prodlení, soud přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení dle n.v. č. 351/2013 Sb.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (částka částka, ve které bylo řízení zastaveno, nepředstavuje jistinu), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu (jednání překročilo 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 120 ujetých km v částce částka (částka za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 0.148 kWh/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu (jednání překročilo 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 120 ujetých km v částce částka (částka za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 0.148 kWh/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.