8 C 225/2025

Plný text

Obvodní soud pro adresa rozhodl soudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta pro žaloba z rušené držby

I. Řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, se spojují ke společnému řízení a vedeny budou nadále pod sp. zn. , spisová značka, .

II. Žalovaný je povinen zdržet se veškerých zásahů do výkonu nerušené držby věcného břemene jízdy podle geometrického plánu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zatěžující pozemek p.č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , vedený u , právnická osoba, pro hlavní město , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví , Anonymizováno, a umožnit žalobci výkon tohoto věcného břemene podle geometrického plánu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce.

1. Žalobce se jako vlastník panujícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, (dále také jen „panující pozemek“) domáhá proti žalovanému ochrany rušené držby věcného břemene chůze a jízdy, kterým je zatížen služebný pozemek žalovaného – parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – bytový dům, zapsaný na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, (dále také jen „služebný pozemek“). Na panujícím pozemku žalobce stojí stavba – jiná stavba č. p. , Anonymizováno, , ve které jsou vymezeny dvě jednoty, a to jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dílna nebo provozovna) a jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (byt) (dále také jen „jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a „jednotka č., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “). Obě jednotky se nachází ve vlastnictví žalobce a jsou zapsány na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce v jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, provozuje svou podnikatelskou činnost. V jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bydlí se svou rodinou. Věcné břemeno chůze a jízdy bylo zřízeno kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , jejíž součástí je geometrický plán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který věcné břemeno vymezuje. Vzhledem k tomu, že se panující pozemek a stavba na něm stojící nacházejí ve vnitrobloku, je přístup k nim možný pouze přes služebný pozemek žalovaného. Výkon věcného břemene je proto pro žalobce a členy jeho rodiny zcela zásadní. Žalobce věcné břemeno souvisle fakticky vykonává od doby, kdy k panujícímu pozemku nabyl vlastnické právo, tedy od roku 2013.

2. Podle žalobního návrhu je vjezd na služebný pozemek osazena asi od února 2024 vraty se systémem tzv. garážového otevírání (vrata se otevírají směrem nahoru pohybem po kolejnicích). Otevírání vrat je automatické a spouští se za použití mobilní aplikace nainstalované na mobilním elektronickém zařízení (na mobilním telefonu) s tím, že možnost (oprávnění) vrata otevírat mobilní aplikací musí být na mobilním telefonu žalobce (případně dalších osob) povoleno (umožněno) výlučně žalovaným. Dne , datum, došlo na služebném pozemku k drobné dopravní nehodě, kdy do žalobcova vozu při průjezdu narazila vrata, a to v okamžiku, když žalobce vyjížděl (couval) ven na ulici (při výjezdu se vrata začala samovolně zavírat v okamžiku, kdy v místě projížděl automobil žalobce). Dopisem právního zástupce (, tituly před jménem, , jméno FO, ) ze dne , datum, informoval žalovaný žalobce, že vrata zůstanou trvale uzavřena do doby realizace jejich opravy, s příslibem opravy co nejdříve za podmínky zaplacení zálohové faktury ze strany žalobce. Následně dne , datum, žalovaný vrata osadil řetězy a zámky, aby je nebylo možno otevírat ani mechanicky. Důsledkem uvedeného jednání žalovaného nemůže žalobce otevřít vrata na služebný pozemek. Jednáním popsaným výše (znemožněním otevírání vrat) žalovaný žalobci zamezil výkon věcného břemene jízdy přes služebný pozemek. Pro úplnost žalobce uvádí, že v okamžiku nehody dne , datum, byl nucen přes služebný pozemek couvat v důsledku dalšího protiprávního jednání žalovaného, který instaloval (zabetonoval) žalovaný v cestě věcného břemene sloupek. Žalobce v důsledku nezákonné instalace sloupku v cestě ztratil možnost se otočit a musel ven couvat. Couvání do úzkého průjezdu se sníženou viditelností pak vedlo k tomu, že žalobce nebyl s to vidět zavírající se vrata, což bylo bezprostřední příčinou zmíněné nehody. Žalovaný se již delší dobu snaží omezovat práva žalobce, a to zejména smluvně sjednané právo žalobce parkovat na dvoře před domem žalobce (sjednané v čl. VI. odst. 2. přiložené kupní smlouvy ze dne , datum, ) - žalovaný podal proti žalobci k Obvodnímu soudu pro , adresa, žalobu, která byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, , kterou však následně vzal zpět, aniž by bylo ve věci rozhodnuto. Další žalobu směřující k zabránění parkování žalobci na dvoře podal žalovaný proti žalobci dne , datum, , věc je vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Spolu s touto žalobou podal žalovaný i návrh na vydání předběžného opatření (na omezení parkování), který však byl soudem zamítnut. Žalovaný dále podal na žalobce oznámení ze spáchání přestupku, které bylo Městskou částí , adresa, dne , datum, odloženo jako nedůvodné. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k tomu, aby mu výkon věcného břemene jízdy umožnil, a to emaily žalobce ze dne 25.8., 28.8., 1.9., , datum, (viz přiložené emaily). Přes uvedené výzvy je stále žalobci bráněno ve výkonu věcného břemene jízdy a z chování žalovaného je zřejmé, že nehodlá od rušení držby (výkonu) věcného břemene jízdy upustit – ke dni podání této žaloby je otevírání vrat žalobci stále zablokováno a na vratech jsou umístěny řetězy. Na žádost o sdělení konkrétního termínu opravy žalovaný tento termín nesdělil. Proto žalobci nezbývá než se domáhat svého práva touto žalobou na ochranu rušené držby. Tvrzení, že vrata musí být zavřena nekoresponduje s reálným stavem.

3. Podle žalobního návrhu , spisová značka, (spojeno s danou věcí výše uvedeným usnesením I.) počátkem měsíce srpna letošního roku žalovaný pevně instaloval („zabetonoval“) v části služebného pozemku, ve které vede uvedené věcné břemeno chůze a jízdy sloupek, který znemožňuje žalobci řádně realizovat věcné břemeno jízdy. Žalobce instalaci sloupku zjistil dne , datum, (viz přiložené fotografie opatřené daty).

4. Žalovaný žalobní nárok neuznává ani zčásti. Dále žalovaný označuje nesporné skutečnosti a uvádí rozhodné skutečnosti. Okolností podstatou pro posouzení věci je skutečnost, že žalovaný dne , datum, odstoupil od části kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a žalovaným. Předmětným úkonem odstoupil vlastník od kupní smlouvy v rozsahu odst. VI., čl. 2, tedy ustanovení, na základě kterého byl krom jiného žalobce oprávněn parkovat dvě osobní vozidla na části pozemku ve vlastnictví věřitele. K parkování byl přitom používán právě prostor blokovaný předmětným sloupkem. Žalovaný přitom v předchozím období benevolentně souhlasil s tím, že žalobce pro parkování využíval i nádvoří mimo prostor vymezený geometrický plán, tedy nad rámec svých oprávnění. Dále se žalovaný podrobně zabýval právními aspekty odstoupení a analýzou pojmu „pozemek bezprostředně přiléhající k budově“ ve vztahu ke geometrickému plánu věcného břemene. Má za to, že z technických důvodů (rozměry vozidel a vymezené prostory) nemůže být řádná držba realizována a to nikoliv v důsledku instalace sloupku, ale pro nedostatečné rozměry prostoru a úplnou absenci účelu jízdy. Příčinou objektivní nemožnosti realizovat právo jízdy v prostoru vymezeném geometrickým plánem podél domu žalobce nemůže být sloupek umístěný žalovaným, ale nesoulad představ žalovaného s realitou čl. VI. kupní smlouvy, resp. s nedostatečnými rozměry prostoru vymezeného geometrickým plánem. Dále podrobně rozepisuje, jakým způsobem žalobce zneužívá věcného břemene (osoby užívajíc prostor mimo geometrický plán, volný pohyb psa, vozidla zaměstnanců před odstoupením parkující mimo prostor k parkování, lomcování zábranou, vytržení osvětlovacího tělesa, užívání vrat nebezpečným a nesprávným způsobem atd.). Poukazuje rovněž na změnu dispozice uspořádání domu. Má za to, že sloupek za daných okolností nebrání realizaci věcného břemene, neboť tomuto brání jiné důvody. Dále ve vyjádření popsal okolnosti poškození vrat dne , datum, s tím, že mechanismus vrat je vážně poškozen. Vrata jsou nefunkční, tyto vrata zavřel, vypojil jejich ovládání a písemně informoval žalobce o tom, že může do doby, než budou vrata opravena užívat dveře pro pěší vestavěná ve vratech, když funkce dveří zůstala nezměněna. Dále žalovaný informoval žalobce, že dveře ve vratech může používat i pro transport materiálu pro své podnikání, což ostatně žalobce posléze i činil. Vrata byla zajištěna v zavřeném stavu, a to především z důvodů bezpečnostních, konkrétně aby nemohlo dojít k samovolnému uvolnění a pohybu vrat, a tím případnému zranění osob či poškození majetku, a dále i z důvodů ochrany majetku umístěného na nádvoří. Za jakékoli poškození zdraví osob či majetku by přitom byl odpovědný právě žalovaný, jako vlastník domu s odkazem na § 2900 O.Z., tedy generální prevenci.

5. V doplnění vyjádření předložil žalobce důkazy k prokázání dlouhodobého a přetrvávajícího zneužívání věcných práv žalobce jako oprávněného z věcného břemene s tím, že žalovaný disponuje rozsáhlou databází foto a video souborů o protiprávním jednání žalobce.

6. Za nesporné považuje soud skutečnosti (§120 odst.3 o.s.ř.) uvedené shodně účastníky řízení, tedy že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce disponuje věcným břemenem chůze a jízdy, kterým je zatížen služebný pozemek žalovaného – parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – bytový dům, zapsaný na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Na pozemku žalobce stojí stavba – jiná stavba č. p. , Anonymizováno, , ve které jsou vymezeny dvě jednoty, a to jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dílna nebo provozovna) a jednotka č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (byt). Obě jednotky se nachází ve vlastnictví žalobce a jsou zapsány na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce v jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, provozuje svou podnikatelskou činnost. V jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bydlí se svou rodinou. Věcné břemeno chůze a jízdy bylo zřízeno kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , jejíž součástí je geometrický plán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který věcné břemeno vymezuje (výpis z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , Kupní smlouva , datum, ).

7. Z předložené fotodokumentace vyplývá, že v místě, ve kterém dle geometrického plánu disponuje žalobce věcným břemenem chůze a jízdy, kterým je zatížen služebný pozemek žalovaného – parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se nachází zabetonovaný sloupek. Dle datovaných fotografií (6. a , datum, ) se jedná viditelně o čerstvý beton. Z dalších fotografií soud zjistil, že vjezdová vrata jsou zajištěna čerstvě instalovanými řetězy uzamčenými zámky. Z vnitřní strany vrat stojí naložená paleta neumožňující průjezd. S ohledem na vyjádření obou stran soud dospěl k závěru, že k tomuto zásahu došlo po poškození vrat dne , datum, .

8. Z videozáznamu předloženého žalovanou stranou k prokázání možnosti užívání vrat vyplývá, že na místo se dostavil policista, který konstatuje, že vrata lze přes poškození otevřít a fungují. Majitel brání v užívání věcného břemene. Právní zástupce vznáší celou řadu argumentů vůči opravě vrat ze strany žalobce („zjednávat nápravu, kterou jsem sám poškodil je ...zvláštní, …s dovolení poškozeného,… jakým způsobem se budou vrata opravovat by měl rozhodnout poškozený vlastník“).

9. Na základě provedeného dokazování učinil soudu následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem panujícího pozemku, v jehož prospěch bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, a to v podobě, v jaké je zaneseno v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Vlastníkem služebného pozemku je žalovaný. Věcné břemeno bylo zřízeno smluvně, s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Žalobce vykonával věcné břemeno jízdy v době před podáním obou žalob, kdy mu do jeho výkonu zasáhl žalovaný, a to tak, že zabetonoval sloupek v prostoru určeném pro výkon věcného břemene a současně zamezil průjezd vraty do dvora uzamčenými řetězy. Tím žalobci znemožnil jakýkoliv vjezd vozidlem na služebný pozemek a zabránil mu tak ve výkonu věcného břemene, tedy v držbě tohoto břemene jako takového.

10. Podle § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

11. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

12. Podle § 988 (1) č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

13. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, držbu nikdo není oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

14. Podle § 1008 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

15. Držba je faktické ovládání věci hmotné (corporalis possessio, corpus possessionis ) či nehmotné, respektive výkon obsahu nějakého práva pro sebe (animus possidendi ). Faktickým ovládáním není jen přímé fyzické ovládání věci (o to ostatně může jít jen u hmotné věci); jde o takový vztah k věci, který se podle obecných názorů a zkušeností jeví jako moc, „panství“ nad věcí. Při držbě jde o chování držitele, které – bez ohledu na to, zda je v souladu s právem – může být obsahem práva; proto bývá držba věci označována za „zevní obraz vlastnictví“ (Ihering). Zda nabývající chce založit právní stav či nikoli a zda si vůbec právní důsledky jednání uvědomuje nebo je chce, není pro založení držby rozhodné. (SPÁČIL, Jiří. § 987 [Držitel]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, s. 82, marg. č. , hodnota, .) Ohledně práva držby je třeba uvést, že musí jít o právo, které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Lze držet nejen věc, ale i právo. Právem však není jen vlastnické nebo jiné věcné právo, ale i práva plynoucí ze závazkových právních vztahů, typicky ze smluv. Panství nad věcí nebo právem je prvotní, neodvozené od třetí osoby. Ochrany rušené držby se nemůže domáhat ten, jehož právo k věci nebo k právu je založeno na závazkovém právním vztahu. Nejedná se o pouhou detenci. Pro posouzení, zda osoba, v jejíž moci se nachází určitá věc nebo právo, se může domáhat ochrany podle § 176 o.s.ř. a násl., tedy není podstatné, jestli toto absolutní právo je, nebo není přenositelné na jinou osobu. O držbu se tedy jedná i v případě věcného břemene.

16. Smyslem žaloby z rušené držby je poskytnou ochranu poslednímu pokojnému stavu, do kterého bylo zasaženo. Podstata držební ochrany (posesorní ochrany) spočívá v tom, že nikdo nesmí zasahovat do držby jiného, ledaže má pro to právní důvod. Pokud tak učiní a není-li oprávněn do držby zasáhnout, vzniká mezi ním jako rušitelem a držitelem právní vztah, jehož obsah tvoří především povinnost rušitele od zásahu upustit a uvést vše do původního stavu (srov. SPÁČIL, , právnická osoba, : LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Řízení sporné. Praktický komentář. , adresa, : , právnická osoba, , 2016, s. 878). K poskytnutí posesorní ochrany tedy postačí to, prokáže-li žalobce, že byl posledním držitelem práva, a že jej žalovaný v držbě ruší. Zda je žalobce rovněž nositelem drženého práva není rozhodné. Smyslem žaloby z rušené držby je ochrana pokojného stavu, nikoliv ochrana práva (petitorní ochrana). Soud proto ani nezkoumá, zda jde o držbu kvalifikovanou, tedy držbu řádnou, poctivou a pravou (viz. nález Ústavního soudu sp. zn, I. ÚS 2463/21). V souladu s § 178 o. s. ř se soud v řízení omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Jinými slovy, posesorní ochrany nepožívá jen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, ledaže žalobce v řízení uplatní námitku nepravé držby (§ 1007 o. z.). Ústavní soud při řešení střetu dikcí mezi § 178 o.s.ř. na straně jedné a § 1007, 1008 a 1004 odst. 1 ObčZ uzavřel, že pro rozhodnutí o žalobě z rušené držby je důležité posouzení tří okolností, a to a) jaký byl poslední faktický stav držby (tedy bez ohledu na to, zda byla řádná, poctivá nebo pravá), b) zda došlo k jejímu svémocnému rušení a c) zda došlo ke včasnému podání žaloby z rušené držby. Podle tohoto náhledu vycházejícího z toho, že rozhodnutí o ochraně držby podle § 176 o.s.ř. je jakýmsi předběžným opatřením (I. ÚS 2509/23), je tedy pro posouzení důvodnosti žaloby z hmotného práva využitelný pouze § 1008 ObčZ, jenž stanoví šestitýdenní subjektivní a roční objektivní lhůtu k pování žaloby.

17. Soud se v projednávané věci nejprve zaobíral tím, zda byly splněny podmínky pro projednání žaloby z rušené držby, zejména zda byla žaloba podána ve lhůtě podle § 1008 o. z., přičemž dospěl k závěru, že tato podmínka byla splněna. Žalobce podal návrhy , datum, a , datum, krátce poté, co došlo k oběma zásahům (fotografie ze dne 6. a , datum, bezprostředně po zabetonování sloupku a uzamčení vrat po havárii , datum, ), tedy ve lhůtě18. Ačkoliv žalovaný namítá, že došlo k odstoupení od smlouvy v části týkající se mimo jiné možnosti parkování v prostoru blokovaného sloupkem, již se samotného vyjádření žalovaného současně vyplynulo, že žalobce (jak sám rovněž tvrdí) prostor vymezený v geometrickém plánu užíval pro sebe. Dokonce sám žalovaný namítá, že tohoto věcného břemene žalobce nadužíval nad vymezený rámec a je tedy nepochybné, že ze strany žalobce šlo o držbu práva specifikovaného ve smlouvě jako věcné břemeno. V případě žaloby na ochranu rušené držby se přitom soud nemá zabývat tím, zda se jedná o držbu řádnou, (ne)poctivou či pravou. Jde pouze o zachovaná posledního „pokojného“ stavu. Posouzení odstoupení od smlouvy je ostatně předmětem jiného řízení vedeného před tímto soudem.

19. Námitky ohledně technických podmínek realizace práva věcného břemene soud rovněž považuje za irelevantní, protože z hlediska pojetí držby je podstatné, zda žalobce fakticky právo ovládá, či ovládat chce. Což opět žalovaný sám ve svém vyjádření ve vztahu k žalobci potvrdil, když uváděl, že žalobce dokonce toto právo překračuje. Faktickým ovládáním přitom není jen přímé fyzické ovládání věci (o to ostatně může jít jen u hmotné věci); jde o takový vztah k věci, který se podle obecných názorů a zkušeností jeví jako moc, „panství“ nad věcí. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce užíval a nadále hodlá užívat vymezené prostory pro právo jízdy ke své nemovitosti. Zda zde bude moci parkovat, popojíždět a v jakém rozsahu, není relevantní. Může si klidně pořídit jednostopé vozidlo.

20. Soud rovněž nepovažuje za nutné v dané věci zkoumat příčinu poškození vrat. Je však jisté, že uzamčené řetězy brání užívání vrat a nevedou k nápravě. Pokud žalovaný tvrdí, že se jedná o prevenční opatření, toto nebylo ničím doloženo. Nehledě na to, že by mělo jít o stav dočasný do doby opravy vrat.

21. Soud v daném případě zohlednil, jak je mu známo z jiných spisů, že u zdejšího soudu probíhala a probíhá celá řada řízení týkajících se téhož předmětu sporu a nelze přehlédnout jistou účelovost jednání žalovaného. Naložená paleta stojící uprostřed průjezdu za vraty určitě není preventivním opatřením k zabránění škody, stejně jako sloupek uprostřed místa vymezeného geometrickým plánem k parkování. Tvrzení, že by zde žalobce stejně nemohl popojíždět, je účelová, protože žalobce toto právo držel, jak vyplývá i z vyjádření žalovaného. Soud neshledává v argumentaci žalovaného jediný racionální důvod, proč by ve vymezeném prostoru pro právo jízdy měl být umístěn sloupek. Nelze ani pominout, že právní zástupce vznáší celou řadu argumentů vůči opravě vrat ze strany žalobce, ač uvedení do původního stavu je preferovaným způsobem náhrady škody dle platného občanského zákoníku. Je zde evidentní neochota obnovit provoz vrat legitimním způsobem. Jednání žalovaného je přitom třeba posuzovat jako celek. Žalovaný učinil celou řadu opatření směřujících k tomu, aby zamezil žalobci v realizaci jeho věcného břemene. Postavení sloupku, uzamčené řetězy či naložená paleta ve vjezdu svědčí o tom, že úmyslem je žalovaného je zamezit dosavadní držbě žalobce práva jízdy k jeho vlastní nemovitosti v rozsahu věcného břemene specifikovaného geometrickým plánem. V důsledku tohoto jednání žalovaného je žalobci znemožněn jakýkoliv vjezd na služebný pozemek, věcné břemeno lze užívat jen velmi omezeně ve vnitřním prostoru.

22. Ve vztahu k doplňujícímu vyjádření žalovaného soud uvádí, že předmětem sporu není to, zda žalobce překračuje svá práva vyplývající z věcného břemene, ale toliko zachování pokojného stavu k držbě tohoto práva, přičemž ta v současné chvíli není možná. Soud v daném sporu není ani oprávněn řešit zjevné spory osobní povahy mezi stranami. Pokud dochází ke zneužívání nad rámec vymezený geometrickým plánem, není to předmětem tohoto sporu. Nejedná se ani o vypuzení z držby žalovaného ve vztahu k držbě, jejíž ochrany se žalobce domáhá. Navíc důkazy byly soudu předloženy bez označení konkrétních skutečností a konkrétních jednotlivých důkazů. Není věcí soudu všechny důkazy procházet a zjišťovat, které konkrétní skutečnosti z důkazů z nich vyplývají. Jedná se o poměrně rozsáhlé video i audio soubory bez uvedení souvislostí (označení osob, lokace či jiných okolností). Proto soud tyto důkazy neprovedl.

23. Soud proto uzavírá, že má za prokázané, že žalobci svědčila poslední pokojná držba práva odpovídajícího věcnému břemenu jízdy přes služebný pozemek žalovaného a žalovaný mu v této držbě svémocně brání. Je proto povinen od tohoto jednání upustit a obnovit původní stav. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2x2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, (2 x , částka, za dvě žaloby) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, (2 x , částka, za dvě žaloby) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .