8 C 25/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3. Jméno advokáta D, narozený Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupený advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E 4. Jméno advokáta F, narozená Datum narození advokáta F bytem Adresa advokáta F zastoupená advokátem Jméno advokáta G sídlem Adresa advokáta G 5. Jméno advokáta H, narozená Datum narození advokáta H bytem Adresa advokáta H zastoupená advokátem Jméno advokáta I sídlem Adresa advokáta I 6. Jméno advokáta J, narozená Datum narození advokáta J bytem Adresa advokáta J zastoupená advokátem Jméno advokáta K sídlem Adresa advokáta K pro určení I. Žaloba, aby soud určil, že dědicové (jako právní nástupci) neodpovídají za dluhy zůstavitele vyplývající z Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 279), Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 280), Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 281) podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným právnická osoba.,4.,5. náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. III. Žalovaná 6. a žalobkyně vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem tohoto řízení na základě žaloby, označené „Žaloba o určení neexistence právního poměru nebo práva dle § 80 o.s.ř., Návrh na dodatečné projednání aktiv pozůstalosti-vydání usnesení, kterým soud zahájí řízení o dodatečném projednání pozůstalosti dle ust. § 82 odst. 1 o. s. ř.“ doručené zdejšímu soudu dne datum pod sp. zn. spisová značka, kdy část předmětu sporu byla usnesením č.j. spisová značka ve spojení s usnesením č.j. spisová značka vyloučena do sp.zn. spisová značka, je určení, že dědicové (jako právní nástupci) neodpovídají za dluhy Zůstavitele vyplývající z Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 279), Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 280), Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 281) podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. Předmětem sporu podle žalobkyně je sporná otázka aktiv náležejících do dědictví, proto by se soud měl zabývat neplatností jak dohody o vypořádání společného jmění zůstavitele a manželky, tak především dědické dohody.

2. Žalobkyně dále uvedla, že dědické řízení o projednání pozůstalosti po tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, r.č. RČ, posledně bytem adresa jméno FO Anonymizováno/Anonymizováno, zemřelém dne datum, bez zanechání závěti, bylo ukončeno Usnesením Obvodního soudu pro adresa, se sídlem v adresa, pověřeným soudním komisařem tituly před jménem jméno FO – Usnesení č.j. spisová značka ze dne datum, s vyznačenou právní mocí ke dni datum. Vzhledem k novým důkazům a skutečnostem se objevil nově najevo vyšlý majetek zůstavitele, který byl nesprávně zahrnut do pasiv dědictví, když se správně jedná o aktiva dědictví. Tyto skutečnosti opravňují soud k zahájení řízení o dodatečném projednání pozůstalosti dle ust. § 82 odst. 1 o. s. ř., tedy vydání usnesení o dodatečném projednání dědictví z důvodu majetku zůstavitele nově vyšlého najevo, jelikož se jedná o aktivum dědictví, jež nebylo projednáno, nebo bylo projednáno nesprávně z důvodu přihlášení neexistujících a neurčitých pohledávek bez platného právního důvodu a platného původního právního vztahu mezi údajnými věřiteli a zůstavitelem do dědického řízení nepravými věřiteli. Konkrétně se jedná o věřitele právnická osoba., právnická osoba. a tituly před jménem jméno FO, jejichž realizace prováděná zejména osobou předsedy představenstva tituly před jménem jméno FO, kteří přihlásili do dědického řízení neexistující a neurčité pohledávky bez platného právního důvodu, navíc bez platného právního vztahu k osobě zůstavitele. Sporné dohody o půjčce, jakož i související pohledávky, které jsou předmětem původní žaloby, jsou dále dle této žaloby zcela zmatečné a absolutně neplatné z důvodu nicotnosti právního jednání s ohledem na absenci projevu vůle a nedostatečné kvality projevu, který je jak nesrozumitelný, tak neurčitý, a to v takové míře, že ani výkladem nelze zjistit jeho obsah, finanční plnění bylo poskytnuto bez platného právního důvodu (bez platného právního vztahu), jedná se bezdůvodné obohacení (mj. tituly před jménem jméno FO dle ust. § 451 OZ na úkor zákonných dědiců). pohledávky byly neoprávněně započteny proti neexistující, neurčité a promlčené, navíc prekludované pohledávce (bez platného právního důvodu a platného právního vztahu). Žaloba zároveň zpochybnila podpisy pod souvisejícími listinami na základě znaleckého posudku č. 45/6/2022 ze dne datum z oboru kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma tituly před jménem jméno FO. Dalším důvodem nicotnosti právního jednání je absence projevu vůle nebo nedostatečná kvalita projevu, který je buď nesrozumitelný, nebo neurčitý, a to v takové míře, že ani výkladem nelze zjistit jeho obsah. Četné námitky se zabývají otázkou dobrých mravů. Žalobkyně polemizuje s usnesením, jímž bylo skončeno dědické řízení.

3. Součástí žaloby byl dále hypertrofovaná obecná citace paragrafů judikatury a literatury (často opakovaná), řešící otázku naléhavého právního zájmu, vztahu žaloby určovací a žaloby na plnění, dodatečného projednání pozůstalosti jakož i dalších právních pojmů.

4. Soud s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu řešící otázku příliš formálního posouzení petitu žaloby ve vztahu k důvodům uvedeným v žalobě, vycházeje z rozsáhlého podání žalobkyně, vyzval usnesením č.j. spisová značka k odstranění vad podání ve vztahu k předmětu sporu tohoto řízení, neboť ze žalobního petitu není zřejmé, kteří konkrétní dědicové by dle žalobního nároku neměli odpovídat za výše specifikované dluhy, pokud by se jednalo o více dědiců nad rámec žalobkyně, není zřejmé, na základě jakých skutečností se žalobkyně domáhá určení (ne)odpovědnosti za pohledávky jménem ostatních dědiců, zda je k podání žaloby jejich jménem legitimována, pokud žalobkyně trvá na určení (ne)odpovědnosti vůči ostatním, dosud nespecifikovaným dědicům, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na určení vůči nim.

5. Žalobkyně v návaznosti na výzvu podáním ze dne datum vylíčila průběh jednání mezi žalobkyní a žalovaným 1., tvrdila, že žalobkyně v té době čelila obrovským problémům, nejistotě, tlaku a naléhání a čistě z těchto důvodů odsouhlasila/nepožádala o předložení originálů listin a prokázání skutečného poskytnutí všech půjček (nejen půjček žalovaného). Domnívala se totiž, že tvrzení žalovaného č. hodnota o existenci dluhů jsou pravdivá a jednala v důvěře v poctivé jednání žalovaného č. hodnota, jako rodinného přítele a kmotra její dcery jméno FO. Žalovaný č. hodnota zneužil svého postavení 50 % akcionáře společností, jejichž akcie byly předmětem dědictví a současně toho, že mu žalobkyně, jako příteli jejího manžela a rodinnému příteli, 100 % důvěřovala. Pokud se týká údajných půjček, které měl žalovaný č. hodnota poskytnout manželovi žalobkyně, jejich existence nebyla nikdy v dědickém řízení, ani kdykoli později prokázána, soudní komisařka se spokojila s pouhým konstatováním a předložením nekvalitních kopií listin, které nejsou, a ani nemohou být právním důvod vzniku pohledávky. Žalovaný č. hodnota. zaslal dne datum soudní komisařce listinu včetně příloh v kopiích označenou „Přihláška pohledávky tituly před jménem jméno FO do dědického řízení po zemřelém tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, Anonymizováno.“ (č.l. Anonymizováno-Anonymizováno): V této listině žalovaný č. hodnota uvedl, že má za zemřelým pohledávku, která ke dni úmrtí činila celkem částku částka, a která údajně vznikla na základě níže uvedených půjček, osvědčených zatím jen kopiemi listin: Dohoda o půjčce ze dne datum na částku částka, Dohoda o půjčce ze dne datum na částku Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, - Kč, Dohoda o půjčce ze dne datum na částku částka. Z listiny se dále podává, že na tyto půjčky bylo zemřelým ke dni datum uhrazeno částka a po té již ničeho, žalovaný č. hodnota tedy přihlásil do dědického řízení pohledávku ve výši částka. Dne datum dědicové uzavřeli Dohodu o společném postupu, kde bylo na straně 3 pod písm. G) uvedeno, že „Jméno žalované má za tituly před jménem jméno FO, resp. Anonymizováno Anonymizováno, na základě smluv o půjčce ze dne datum, datum a datum pohledávku v celkové neuhrazené výši částka. (V Dohodě o společném postupu označena jako „Pohledávka I.) Usnesením Obvodního soudu pro adresa čj. spisová značka ze dne datum bylo vypořádáno SJM žalobkyně a zůstavitele mj. tak (IV.), že ze závazků ze SJM patří žalobkyni ½ pohledávky společnosti právnická osoba. se sídlem adresa, IČ: Anonymizováno adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum a dodatku č. hodnota ze dne datum ve výši částka a ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši částka. Druhá polovina těchto pohledávek byla zařazena do pasiv dědictví, tedy se měla týkat všech dědiců. Soudní komisařka si tak nesprávně posoudila obsah všech listin a existenci všech půjček, z nichž jednu půjčku (Dohoda o půjčce ze dne datum ve výši částka) zcela pominula projednat, přestože předmětem přihlášky jako jedna ze tří půjček. Žalobkyně namítá, že není jasné, z jakého důvodu soudní komisařka vůbec neprojednala pohledávku žalovaného č. hodnota v jím uplatněné výši, resp. z jakého důvodu absentovala v Usnesení čj. spisová značka pohledávka z titulu Smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka, když všechny půjčky byly přihlášeny jako jedna pohledávka (č.l. 278-281) v celkové výši částka. Dále není žalobkyni jasné, jakou matematickou metodou se soudní komisařka dopočítala toho, že ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum byla ve výši částka, když z č.l. 278 se podává, že výše této půjčky měla činit Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno,-, což ostatně vyplývá také z obsahu č.l. 280, tedy ½ této půjčky měla činit částka. V této souvislosti žalobkyně dále upozorňuje na nesoulad data údajného uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, když v Dohodě o společném postupu ze dne datum se hovoří o Smlouvě o půjčce ze dne datum. I toto pochybení posiluje pochybnosti žalobkyně o existenci tvrzených půjček, které žalovaný č. hodnota do dědického řízení přihlásil zjevně neoprávněně, čímž poškodil práva všech zákonných dědiců, nehledě dohodu dědiců na č.l.

505. Podáním ze dne datum (č.l. 437) vzal žalovaný č. hodnota svou přihlášku pohledávky do dědického řízení zpět a uvedl, že dopisem ze dne datum oznámil, že pohledávka ve výši částka, kterou měl za zemřelým tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem zanikla splněním (úplným splacením), a z tohoto důvodu vzal svou přihlášku zpět. Žalobkyně namítá, že ke dni datum již žádná pohledávka tituly před jménem jméno FO, která by mohla být zařazena do pasiv dědictví, a jejíž polovinu nabyla žalobkyně z titulu vypořádání SJM, když za druhou polovinu měla výlučně odpovídat, již v dědictví nebyla, neboť podáním ze dne datum (doručeném osobně soudní komisařce dne datum) byla žalovaným č. hodnota vzata zpět, neboť zanikla splněním (úplným splacením), nejpozději ke dni datum. Není tedy jediného důvodu, proč tedy byla pohledávka tituly před jménem jméno FO uvedena jako pasivum dědictví (tedy ve vztahu ke všem dědicům), ani proč za ni měla odpovídat výlučně žalobkyně, jak vyplývá z Usnesení čj. spisová značka a z čj. spisová značka (viz srov. zpětvzetí pohledávky žalovaného č. hodnota na č.l. 437). Nad rámec všech svých námitek žalobkyně uvádí, že nebylo prozatím v řízení prokázáno, že prostředky v celkové tvrzené výši na základě 3 smluv o půjčce poskytnuté zůstaviteli měly dosahovat částky částka, neboť není jasné, jestli byly skutečně manželovi žalobkyně poskytnuty. Zůstavitel měl na tyto půjčky žalovanému č. hodnota uhradit ke dni datum částku ve výši částka (viz srov. č.l. 278). Dědické řízení je tedy zatíženo zásadní vadou, tedy neurčitým a nesprávným projednáním aktiv a pasiv dědictví, stejně tak jako nesprávným vypořádáním SJM, když nemůže obstát dohoda dědiců na č.l. 505, neboť je neplatná podle § 39 obč. zák., neboť odporuje § 482 obč. zák. Žalobkyně trvá na tom, aby žalovaný č. hodnota osvědčil a prokázal, že částku ve výši částka manželovi žalobkyně skutečně poskytl, tj. že jednak byly platně uzavřeny 3 smlouvy o půjčce (č.l. 279-281), vyjasnil rozdíl mezi půjčkou ze datum a ze dne datum, dále pak předložil Originály těchto listin, za účelem prokázání, že se na nich nachází pravý podpis manžela žalobkyně. Nebudou-li výše uvedené skutečnosti prokázány, pak nutně musí být do aktiv dědictví zařazena částka ve výši částka, kterou měl dle tvrzení žalovaného č. hodnota manžel žalobkyně uhradit na uvedené půjčky a dále částka odpovídající ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka , ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši částka, ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka, ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši částka Žalobkyně namítá, že kdyby dědické řízení nebylo zatíženo touto vadou/těmito vadami, mělo být dědictví po jejím manželovi vypořádáno zcela jinak, resp. do pasiv dědictví vůbec neměly být tyto pohledávky zařazeny a dědicové tak měli/mohli za dluhy zůstavitele odpovídat v jiném rozsahu. Naléhavý právní zájem na určení vůči dědicům žalobkyně spatřuje v určení, že musí být postaveno najisto, že tyto půjčky tituly před jménem jméno FO přihlášené do dědictví na č.l. 278-281 neexistovaly vůči žádným z dědiců, aby mohl soud schválit novou dohodu o vypořádání dědictví, jejíhož projednávání se musí dědici zúčastnit, aby bylo jasné, že za tyto dluhy výlučně neodpovídá manželka zůstavitele, tedy žalobkyně. Logicky totiž dojde k přeskupení aktiv a pasiv dědictví a neprojednání požadovaného určení by mohlo zabránit uzavření dohody dědiců, protože účastníkem dědického řízení byli všichni dědicové po zůstaviteli a mají tedy právo se vyjádřit k pohledávkám věřitelů, které byly předmětem projednávání dědictví.

6. Dále v podání žalobkyně navrhla písemně změnu petitu (výroku) takto: „I. Určuje se, že žalobkyně neodpovídá za dluhy Zůstavitele vyplývající z Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 280) a Dohody o půjčce ze dne datum (č.l. 281). II. Určuje se, že do závazků SJM nepatří pozůstalé manželce: ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši částka III. Určuje se, že pozůstalá manželka neodpovídá výlučně za: ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši částka ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši částka.“ 7. Navrhovanou změnu žalobního petitu žalobkyně podmínila tím, že dědický soud dospěje k závěru, že nebyly odstraněny vady žaloby, že nebudou poškozena práva ostatních zákonných dědiců, že nadále trvá stav, kdy by žádní ostatní dědicové za výše uvedené specifikované dluhy neměli odpovídat, že žalobkyně není jejich jménem legitimována k podání žaloby, kterou se domáhá určení (ne)odpovědnosti za pohledávky jménem ostatních dědiců a pokud soud shledá nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vůči ostatním dědicům dědického řízení za situace, kdy žalobkyně trvá na určení (ne)odpovědnosti vůči ostatním dědicům.

8. Podle § 41a z.č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) (právnická osoba úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času, se nepřihlíží.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně změnu žalobního petitu podmínila celou řadou podmínek, soud k navrhované změně petitu nepřihlížel.

10. U jednání žalobkyně upřesnila žalobu v tom smyslu, že pod pojmem „dědicové“ v petitu míní žalobkyni a žalované 2.-6. Nadále trvala na tom, že předmětem sporu je přezkoumání Usnesením Obvodního soudu pro adresa čj. spisová značka a 505, kterými bylo vypořádáno SJM žalobkyně a zůstavitele a následně celé dědictví. Na výzvu soudu nebyla schopna nezaměnitelně specifikovat pohledávky, ze které by dle žalobního návrhu neměli dědicové odpovídat.

11. Žalobkyně byla poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení těchto pohledávek. Uvedla, že listinami nedisponuje a vyzvala soud, aby tyto listiny předložila žalovaná strana. Soud však neshledal důvody k přenesení důkazního břemene na žalované do doby, dokud nebude ujasněn předmět sporu. Žalovaní navíc v rámci námitek vůči přenesení důkazního břemene poukázali na to, že listiny jsou staršího data a není povinností žalovaných tyto uschovávat.

12. Žalovaní navrhnuli zamítnutí žaloby pro zjevnou nedůvodnost. Absentuje popis naléhavého právního zájmu. V nynější podobě je žaloba navíc neprojednatelná vzhledem k tomu, že z jejího obsahu je patrné, že minimálně je nesrozumitelná nebo neurčitá. Předmětem tohoto řízení je jedna z mutací původní žaloby, která má vady velmi podobné těm, které některým dalším z mutací byly ve vyjádření žalovaných vytčeny. I v tomto případě tedy žalovaní namítají, že zmíněný žalobní návrh je zjevně neurčitý do té míry, že i kdyby mu soud vyhověl, nebude vykonatelný. Není jasné, o jaké jde dědice, o nichž by mělo být určeno, že neodpovídají za dluhy zůstavitele, není zřejmé, o jakého jde zůstavitele, není zřejmé, o jaké jde dluhy, není zřejmé, o jaké jde dohody o půjčce. Není zřejmé, o jaké má jít dědictví, a tudíž není zřejmé, jaký poměr je z tohoto nejasného a neznámého dědictví by neznámí dědicové měli nabýt. Není zřejmé, z jakého titulu se žalobkyně domáhá určení něčeho, co se týká zřejmě více osob. Je zřejmé, že se žalobkyně pokouší o revokaci blíže nespecifikovaného dědického řízení, přičemž z celkového kontextu původní žaloby lze dovozovat, že jde o pozůstalostní řízení skončené pravomocně nejpozději v roce 2013. Do takovéhoto již skončeného dědického řízení nelze zasahovat způsobem, na který touto žalobou aspiruje žalobkyně. Nelze ani přehlédnout, že v původní žalobě byli žalovaní 3., 4., a 5. označeni jako pozůstalí. K předchozím nejasnostem přibývá nejasnost další. Proč žalobkyně některé účastníky označuje způsobem, který je spíše používán na smutečním oznámení (tzv. parte). V této souvislosti poukazují na soudu nepochybně zřejmý fakt, že obdobnými vadami trpí všechna podání žalobkyně, a že soud již v minulosti opakovaně, ale též bezvýsledně, poučoval žalobkyni prostřednictvím její právní zástupkyně o nezbytnosti doplnit svá podání v jiných věcech. Dovolatelka na celkem dvaceti čtyř stránkovém dovolání několikrát opakuje stejnou argumentaci a cituje nespočet judikátů, které však s danou věcí nesouvisí. Především ale je nutné vyslovit předpoklad plynoucí z původní žaloby, v níž je zmiňován jediný zůstavitel, tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, zesnulý dne datum bez zanechání závěti. K pozůstalostnímu řízení, které v této souvislosti proběhlo, lze stručně konstatovat, že usneseními Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum, datum a posléze datum, bylo dědictví po zůstaviteli zcela vypořádáno. Podstatné je, že žalobkyně byla dědičkou a celého pozůstalostního řízení se aktivně účastnila. Proti způsobu vypořádání nic nenamítala. Domáhá-li se žalobkyně určení čehokoliv, co by mělo, jakkoliv měnit výsledek tohoto řízení a způsob vypořádání dědictví, je tento její pokus v rozporu se zákonem. K takto uplatňovaným nárokům již opakovaně vyjádřil svůj názor i Nejvyšší soud. Z judikatury je patrno, že pokud snad žalobkyně zamýšlela ovlivnit určovacím výrokem, kterého se domáhá již pravomocně skončeného dědického řízení, nemůže mít na určovacím výroku žádný naléhavý právní zájem, protože žádné takové řízení již ovlivnit nemůže. Což se samozřejmě týká i pokusu zasahovat do řízení ve jménu jakýchsi dalších dědiců.

13. Kromě toho, že není jasné, kdo by měli být dědicové, o jaké dohody o půjčce by mělo jít, o jaké dědictví by mělo jít atd. viz výše je nárokováno určení, že dědicové „neodpovídají“ za dluhy. Žalobkyně si jako ve všech dalších případech podobných žalobních návrhů zřetelně neuvědomuje, že výraz „odpovídat“ či „neodpovídat“ má jak dosti široký výklad, takže v daném případě ani není jasné, co žalobkyně míní tvrzením, že blíže neidentifikovaní dědicové „neodpovídají“ za blíže nespecifikované dluhy neidentifikovanému zůstaviteli. Není tedy jasné, zda snad bylo někdy v minulosti tvrzeno, že dědicové jsou dlužníky, nebo dluhy způsobili, ale faktickým dlužníkem je někdo jiný, například protože dědicové blíže neurčení způsobili škodu, ale z nějakého důvodu za ni nenesou „právní“ odpovědnost, protože neměli žádnou právní povinnost, ale měl ji zůstavitel, protože zanedbal dohled nad nimi apod. S výše uvedenou námitkou nejasnosti požadavku na určení, že dědicové neodpovídají za dluhy pak souvisí i poslední námitka týkající se toho, že žalobkyně vůbec nevysvětluje, jaký má naléhavý zájem na tom, aby požadovanému tzv. petitu bylo vyhověno. Co žalobkyně získá, i kdyby dokázala specifikovat o jaké dědice, o jakou půjčku, respektive dohodu jde a kdo byl zůstavitelem rozsudkem, v němž by bylo určeno požadované. Což samozřejmě velmi úzce souvisí s již uplatněnou námitkou nemožnosti revokovat již pravomocně skončené pozůstalostní řízení. V této souvislosti je třeba znovu připomenout, že žalobní návrh operuje s pojmem „dědicové“, aniž by je konkretizoval. Lze připustit, že žalobkyně byla dědicem, například v pozůstalostním řízení vedeném po smrti jejího manžela, což jí zcela jistě nelegitimuje, aby se označovala množným číslem „dědicové“. S výjimkou důvodného označení „pluralis majestatikus“ je používání množného čísla ve vztahu k vlastní osobě považováno za příznak duševní choroby. Nelze ovšem ani přehlížet, že jediní „dostupní“ dědicové jsou žalovaní 3. – 6. V původní žalobě označení jako „pozůstalí“, což má obsahově k dědici již poměrně blízko. Další dědicové v žalobě viditelně chybějí. Pokud tedy použitý pojem není pouhá písařská chyba, což se nezdá pravděpodobné, pak namítám, že se žalobkyně z nejasného důvodu staví do role ochránců blíže neurčeného počtu dědiců za jejichž údajná práva bojuje. A dost možná dokonce i proti nim jako žalovaným. To je samozřejmě z právního hlediska naprostý nesmysl, zejména když současně žalobkyně proti některým z těchto dědiců vede tuto žalobu a tento spor. Zcela jistě žalobkyni nedoložila oprávnění vystupovat v žalobě za jiné osoby.

14. V průběhu jednání žalobkyně upřesnila, že pojmem dědicové má na mysli pozůstalou manželku Jméno žalobkyně, pozůstalého Jméno advokáta D, Jméno advokáta F, Jméno advokáta H a Jméno advokáta J.

15. Žalovaná 6. se k návrhu žalobkyně připojila, uvedla, že v době uzavíraní dohod v dědickém říuzení byla nezletilá případě uzavření první dohody nezletilá, v případě druhé dohody byla krátce po nabytí zletilosti a byla všemi ujišťován, že je vše v pořádku.

16. Z provedeného dokazování soud zjistil, že pravomocným (ke dni datum) usnesením zdejšího soudu spisová značka Obvodní soud pro adresa, se sídlem v adresa, pověřeným soudním komisařem tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v Anonymizováno, kancelář v adresa, ve věci projednání dědictví po tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, posledně bytem adresa, zemřelém dne datum, bez zanechání závěti, za účasti účastníků řízení: pozůstalé manželky Jméno žalobkyně, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, zastoupené tituly před jménem jméno FO, advokátem, pozůstalého syna Jméno advokáta D, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, pozůstalé dcery Jméno advokáta F, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, pozůstalé dcery Jméno advokáta H, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, pozůstalé dcery Jméno advokáta J, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, zastoupené tituly před jménem právnická osoba, advokátem, rozhodnul tak, že schválil dohodu o vypořádání dědictví, na základě které pozůstalí nabyli v usnesení specifikované nemovitosti, movité věci, práva a povinnosti z účtů a smluv. Za v usnesení uvedené pohledávky odpovídají dědici podle poměru toho, co nabyli k celkovému dědictví kromě 1/2 pohledávky společnosti právnická osoba., se sídlem adresa, IČ: IČO, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum a dodatku č. hodnota ze dne datum, ve výši Kč Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno, 1/2 pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši Kč Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, ½ pohledávky tituly před jménem jméno FO, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, bytem adresa, z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši Kč Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, za které odpovídá výlučně pozůstalá manželka Jméno žalobkyně.

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ve věci projednání dědictví po tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, r.č. hodnota Anonymizováno/Anonymizováno, zemřelém dne datum, bylo pravomocně rozhodnuto o dědickém řízení mezi účastníky v usnesení uvedenými.

18. Vzhledem ke změně právních předpisů hmotného i procesního práva od datum je nutné posoudit nejprve přechodná ustanovení novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 293/2013 Sb., podle kterých platí, že řízení o dědictví upravené v zákoně č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na projednání dědictví v případech, kdy smrt zůstavitele nastala do datum. Pokud tedy zůstavitel zemřel datum, použijí se i na dodatečné projednání dědictví předpisy účinné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona č. 293/2013 Sb.

19. Podle § 175s o.s.ř. usnesením podle § 175p a 175q je projednání dědictví skončeno.

20. Podle § 175x o.s.ř. objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede se o tomto majetku řízení o dědictví. Objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení o dědictví se neprovede.

21. Podle § 175y (1) o.s.ř. Nezařazení majetku nebo dluhů do aktiv a pasív dědictví v důsledku postupu podle § 175k odst. 3 nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé nebrání účastníkům řízení, aby se domáhali svého práva žalobou mimo řízení o dědictví. (2) Mimo případ, kdy byla provedena likvidace dědictví, nebrání usnesení soudu tomu, kdo nebyl účastníkem řízení o dědictví, z něhož usnesení vzešlo, aby se domáhal svého práva žalobou.

22. Podle § 80 o.s.ř. platného v době podání žaloby určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Předně je nutno konstatovat, že přes výzvu soudu žalobkyně neodstranila vady žaloby do té míry, aby soud mohl posuzovat předmět sporu z hlediska naléhavého právního zájmu. V průběhu jednání žalobkyně pouze upřesnila okruh dědiců, jichž se má sporný výrok týkat (tedy žalobkyně a žalovaní 3.-6.). Ačkoliv v samotném výroku odkazuje na jednotlivé dohody, z nichž mají napadené nároky vyplývat, konkrétní dluhy, za které by dědicové „neměli odpovídat,“ nebyla schopna přes poučení soudem specifikovat. Ačkoliv existují dle stávající judikatury situace, kdy lze přenést na žalované břemeno důkazní, nelze zcela určitě přenést na žalované břemeno tvrzení ve vztahu k základním aspektům žaloby. Teprve pokud by žalobkyně jednotlivé dluhy specifikovala, splnila povinnost tvrzení, bylo by možné zvážit otázku přenesení důkazního břemene. Soud žalobu neodmítnul, aby nepostupoval příliš formálně, ale očekával, že žalobkyně ujasní, které konkrétní dluhy mají být předmětem tohoto řízení za situace, kdy jich původní žalobní nárok obsahoval celou řadu. Nestalo se tak. Už z těchto důvodů nelze žalobě vyhovět, neboť nebylo zcela na jisto postaveno, které konkrétní dluhy jsou napadány. Odkaz na listiny, dohody ze dne datum, datum a datum soud nepovažuje za dostatečně určité. Není zřejmé, kdo tyto dohody uzavřel, a které konkrétní závazky, pokud jich bylo více, má žalobkyně na mysli.

24. Nad rámec výše uvedeného sodu neshledává ani naléhavý právní zájem na určení podle žalobního petitu. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Není proto např. zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jestliže stav právní nejistoty nebo ohrožení práva může být vyřešen jen určením vlastnického práva žalobce, pro něž je posouzení platnosti smlouvy jen otázkou předběžnou. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti zástavní smlouvy není dán v případě, že platnost této smlouvy představuje jen předběžnou otázku pro závěr, zda tu zástavní právo k určité movité nebo nemovité věci, podniku nebo jiné věci hromadné, souboru věcí, pohledávce nebo jinému majetkovému právu, bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví, obchodnímu podílu, cennému papíru nebo předmětu průmyslového vlastnictví je či není. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. (Anonymizováno, Anonymizováno. § 80 [Druhy žalob]. In: Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, 2009, s. 527–528.)

25. Žalobu podanou podle ustanovení § 175y odst.1 občanského soudního řádu soud projedná a rozhodne o ní v řízení podle Části třetí občanského soudního řádu (v tzv. sporném řízení). K žalobě je legitimován jen ten, kdo byl jako dědic účastníkem řízení o dědictví; řízení o žalobě se musí (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) zúčastnit všichni dědici, jinak je dán nedostatek věcné legitimace (a žaloba proto musí být již z tohoto důvodu zamítnuta). Tato podmínka byla v daném řízení splněna.

26. K nároku na dodatečné projednání dědictví je třeba uvést následující závěry vycházející z judikatury. Předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustanovení § 175x občanského soudního řádu) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a to ani vyšlo-li by při tzv. dodatečném řízení o dědictví najevo, že některému z dědiců, který podle dříve vydaného pravomocného usnesení o dědictví nabyl dědictví nebo jeho část, ve skutečnosti nesvědčí dědické právo. Po právní moci usnesení, kterým bylo řízení skončeno, soud může (smí) provést řízení o dědictví jen o majetku, který dosud (v době do právní moci tohoto usnesení) nebyl v řízení o dědictví znám; za dosud v řízení neznámý se zásadně pokládá takový zůstavitelův majetek, který v průběhu řízení o dědictví neuvedl (netvrdil) žádný z účastníků řízení o dědictví a který nevyplynul ani jinak nevyšel najevo z výsledků předběžného šetření nebo ze zpráv, které byly soudu v řízení sděleny na jeho dotaz, anebo z šetření, která byla soudem provedena v rámci přípravy jednání. Z pohledu dodatečného řízení o dědictví prováděného podle ustanovení § 175x OSŘ není (a nemůže být) významné, zda potvrzení nabytí dědictví proběhlo v původním řízení o dědictví v souladu se zákonem; dodatečné projednání dědictví totiž neslouží (a nemůže sloužit) k nápravě "chyb" původního dědického řízení a v řízení o dodatečném projednání dědictví nelze měnit "pravomocné výsledky" původního dědického řízení; k tomu slouží (a mohou být účastníky využity) řádné a mimořádné opravné prostředky. Řízení o dodatečném projednání dědictví "neotvírá dědickou věc již jednou pravomocně skončenou, ale naopak navazuje na výsledky dosavadního dědického řízení, vychází z nich a v ničem do stavu jimi vytvořeného nezasahuje"; důvodem dodatečného projednání dědictví tedy není (a nesmí být) vadné skutkové zjištění, které mohlo mít vliv na rozhodnutí, jímž bylo původní dědické řízení skončeno, ani porušení procesních zásad při jednání a rozhodování ve věci, ale pouze neúplnost skutkových podkladů týkajících se jen (a výlučně) rozsahu zůstavitelova majetku nebo dluhů, která se nedotýká správnosti původního rozhodnutí.“ 27. Účastník řízení o dědictví se může žalobou mimo dědické řízení (tj. žalobou podanou v řízení podle Části třetí občanského soudního řádu) domáhat - jak vyplývá z ustanovení § 175y odst.1 občanského soudního řádu - svého práva k majetku nebo dluhům zůstavitele tehdy, jestliže do aktiv a pasiv dědictví nebyly zařazeny v důsledku postupu podle ustanovení § 175k odst. 3 občanského soudního řádu nebo podle ustanovení § 175l odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu, tedy, řečeno jinak, jestliže se soud v řízení o dědictví omezil jen na zjištění spornosti, protože mezi účastníky řízení o dědictví bylo sporné, zda jde o majetek, který tvoří aktiva dědictví, nebo zda dluh patří do pasiv dědictví, popřípadě byly mezi dědici a pozůstalým manželem sporné skutečnosti, na nichž záviselo rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zůstavitele a pozůstalého manžela. Sporností aktiv nebo pasiv dědictví ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 občanského soudního řádu se v ustálené judikatuře soudů rozumí rozdílná (rozporná) tvrzení účastníků řízení o dědictví o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (pro právní závěr), zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh, patřily zůstaviteli. Jsou-li údaje účastníků řízení o dědictví shodné nebo liší-li se jen v okolnostech, které nejsou pro právní hodnocení významné, jakož i tehdy, vyjádří-li některý z účastníků pouhý nesouhlas se zařazením majetku nebo dluhů do aktiv a pasiv dědictví, aniž by vůbec uvedl skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh patřily zůstaviteli, nejde o spor o aktiva nebo pasiva dědictví. V případě, že účastníci mají jen rozdílný právní nebo jiný názor na otázku, zda věc nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh patřily zůstaviteli, nemůže se soud omezit na "zjištění spornosti"; na základě svého právního posouzení musí rozhodnout, zda patří nebo nepatří do dědictví. Protože se soud v řízení o dědictví nezabývá těmi aktivy nebo pasívy dědictví, která zůstala mezi účastníky sporná, nejsou majetek nebo dluhy, jichž se spornost týká, v dědickém řízení vypořádány. Účastníci řízení o dědictví se proto mohou svých práv k tomuto majetku domáhat žalobou, a to jak v době, kdy dědické řízení ještě probíhá, tak i po jeho pravomocném skončení.

28. Je zřejmé, že k nezařazení majetku nebo dluhů do aktiv a pasiv dědictví může v konkrétním řízení o dědictví dojít nejen v souladu s požadavky ustanovení § 175k odst. 3 občanského soudního řádu nebo ustanovení § 175l odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu, ale i v rozporu se zákonem. Z pohledu řízení o žalobě podané některým z účastníků řízení o dědictví, jehož účastníky jsou (musí být) všichni zůstavitelovi dědici, však není (a nemůže být) významné, zda nezařazení majetku nebo dluhů do aktiv a pasiv dědictví proběhlo v řízení o dědictví v souladu se zákonem. Soud v řízení o žalobě podané podle ustanovení § 175y odst.1 občanského soudního řádu (stejně jako účastníci tohoto řízení) je vázán výsledkem dědického řízení tak, jak byl vyjádřen v souvislosti se skončením projednání dědictví, a není oprávněn znovu (samostatně) zkoumat, zda se majetek nebo dluhy opravdu staly ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 občanského soudního řádu nebo ustanovení § 175l odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu spornými. (Anonymizováno soudu Anonymizováno sp. zn. spisová značka, ze dne datum)

29. Možnost opětného posouzení dohody dědiců o vypořádání dědictví pravomocně schválené usnesením soudu vydaným v řízení o dědictví ve sporném soudním řízení z žádného zákonného ustanovení nevyplývá. Povaha věci přitom vylučuje možnost aplikovat na řízení o dědictví ustanovení § 99 odst. 3 o.s.ř. umožňující zrušit rozsudkem usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný.

30. Z výše uvedeného vyplývá, že se nelze s úspěchem domáhat určení neplatnosti dohody dědiců o vypořádání dědictví pravomocně schválené usnesením soudu vydaným v řízení o dědictví; taková žaloba, je-li podána, proto musí být soudem zamítnuta. Případné rozhodnutí soudu, vydané ve sporném řízení, že soudem schválená dohoda o vypořádání dědictví je neplatná, by totiž nemělo (nemohlo mít) vliv na závaznost rozhodnutí vydaného soudem v řízení o dědictví podle § 39 odst. 2 not.ř., nyní § 175q odst. 1 písm. c) o.s.ř. (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

31. Ze žalobních tvrzení i vyjádření žalobkyně u jednání je nepochybné, že účelem podané žaloby je zpochybnit pohledávky uvedené v dědické dohodě jako pasiva a současně zahájit řízení o dodatečném projednání dědictví ve vztahu k částkám z popíraných pohledávek. Jinými slovy se žalující strana pokouší tímto způsobem revidovat pravomocně skončené dědické řízení. S odkazem na shora uvedenou judikaturu má soud za to, že to není možné. Dodatečné řízení o dědictví neslouží k nápravě zjištěných aktiv a pasiv původního dědického řízení. V řízení o dodatečném projednání dědictví nelze měnit pravomocné výsledky původního dědického řízení. K tomu slouží (a měly být účastníky využity) řádné a mimořádné opravné prostředky. O pohledávkách, jejichž přezkoumání se žalobkyně domáhá, bylo pravomocně rozhodnuto. Ve vztahu k dědickému řízení je již opětovně nelze přezkoumávat. V rámci dědického řízení se účastníci na existenci těchto pohledávek dohodli, tato dohoda byla schválena soudem. Opětovné rozhodování o platnosti pohledávek by bylo v rozporu s judikaturou i zákonem. Nejedná se ani o nového dědice, který se projednání dědictví nezúčastnil, ani o nově zjištěná aktiva či pasiva. Z pohledu dědického řízení ve vztahu ke sporným pohledávkám se jedná o věc již jednou pravomocně skončenou. Soud tedy do stavu účastníky dohodou vytvořeného nemůže zasahovat a činit předběžné závěry k dodatečnému projednání dědictví. Důvodem k přezkumu není a nesmí být ani vadné skutkové zjištění, které mohlo mít vliv na rozhodnutí, jímž bylo původní dědické řízení skončeno, ani porušení procesních zásad při jednání a rozhodování ve věci. Byli-li údaje účastníků řízení o dědictví shodné, nebyl dán ani důvod pro spor o aktiva nebo pasiva dědictví. Soud v řízení o žalobě podané podle ustanovení § 175y odst.1 občanského soudního řádu (stejně jako účastníci tohoto řízení) je vázán výsledkem dědického řízení tak, jak byl vyjádřen v souvislosti se skončením projednání dědictví, a není oprávněn znovu (samostatně) zkoumat, zda se majetek nebo dluhy opravdu staly ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 občanského soudního řádu nebo ustanovení § 175l odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu spornými.

32. Pro doplnění k rozsáhlým námitkám vůči dle žalobkyně sporným pohledávkám soud podotýká, že skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, i kdyby byly "nové", nemohou mít za následek, že by soud v řízení o dědictví mohl pominout shodná tvrzení účastníků (pozůstalé manželky a ostatních zůstavitelových dědiců) o tom, co má být zahrnuto do vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky, a že by tedy soud vzal za základ svého rozhodnutí takové skutečnosti, které odporují shodným tvrzením účastníků (Usnesení Anonymizováno soudu Anonymizováno sp. zn. spisová značka, ze dne datum). I když se citované závěry týkají obnovy řízení, lze je zcela jistě převzít i při posuzování uplatněného nároku žalobkyní, která se domáhá přezkumu pohledávek označených shodně účastníky jako pasiva v průběhu dědického řízení.

33. Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy (v daném případě určení, že žalobkyně neodpovídá za závazek), jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká [§ 80 písm. c) o. s. ř. (srov. spisová značka-R Anonymizováno/Anonymizováno]. Rozhodnutí o tom, zda určitá věc je předmětem dědictví po zůstaviteli, náleží pouze soudu v řízení o dědictví. V řízení podle § 80 písm. c) o. s. ř. může soud rozhodnout pouze o určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí (srov. spisová značka). Pokud výsledkem řízení není určení existence aktiv dědictví (v dědictví dosud neprojednaných) ke dni úmrtí zůstavitele, neshledává soud ani právní zájem na podané žalobě.

34. Pro upřesnění soud podotýká, že závěry citované judikatury žalovanou stranou se týkají aktuální právní úpravy, nikoliv dřívější viz. čl.18.

35. Pokud by soud posuzoval samotný nárok uplatněný žalobu bez souvislosti s dědickým řízením (ačkoliv dle žalobních tvrzení je tato souvislost zřejmá), pak na podané žalobě rovněž neshledává naléhavý právní zájem. Žalobkyně tvrdí, že dědicové neodpovídají za blíže nespecifikované dluhy. Žalobou uplatněný petit by však nijak nezměnil právní ani faktické postavení žalobkyně, rozhodnutí by neovlivnilo pravomocné rozhodnutí o dědickém řízení. Od vzniku pohledávky navíc uplynula doba výrazně překračujíc promlčecí lhůty a lze tedy stěží dovodit jakoukoliv preventivní ochranu vůči věřiteli.

36. Ostatně k otázce naléhavého právního zájmu mezi stejnými účastníky se obdobně vyjádřil i Okresní soud adresa-západ č.j. spisová značka a následně Krajský soud v Anonymizováno č.j. spisová značka, který zamítavé rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil. Nalézací sodu mimo jiné uvedl, že „Podmínkou platnosti dohody o narovnání totiž není existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky této dohody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a je tedy možné narovnat i práva a povinnosti plynoucí z absolutně neplatných právních úkonů či jednání...“ a „ Tvrdí-li žalobkyně, že jí uzavřené smlouvy jsou z nějakých důvodů neplatné (zde se domáhá toho, že za takové dohody dědicové neodpovídají) , pak jí v zásadě nic nebrání v tom, aby prostřednictvím žaloby na plnění vymáhala příslušné nároky, které jí v důsledku toho vznikly.“ Nelze tedy říci, že by tento přístup soudu k určovacím žalobám ve vztahu ke stejnému dědickému řízení byl překvapivý. Z uvedených důvodů proto soud žalobu zamítnul.

37. S ohledem na závěry shora uvedené soud nepovažoval za důvodné provádět ostatní žalobkyní navržené důkazy i s přihlédnutím k zásadě ekonomie řízení. Skutkový stav zjištění soudem dostačoval pro rozhodnutí ve věci samé.

38. O náhradě nákladů řízení žalovaných 1.-5. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.

39. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví jsou dědicové oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se na těchto právech a povinnostech navzájem podílejí; v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jde, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Proto soud zavázal žalobkyni k úhradě nákladů řízení vůči všem žalovaným vyjma žalované 6. Ve vztahu k žalované 6. soud, ačkoliv byla na straně žalované, tedy ve sporu úspěšná podle ust. § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o nákladech nerozhodoval, protože se žalovaná práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.

40. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, za prvního zastoupeného, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši částka, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla z původní částky částka podle § 12 odst. 1 a. t. o polovinu zvýšena, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla z původní částky částka podle § 12 odst. 1 a. t. o polovinu zvýšena, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum (ve znění v.č. 258/2004 Sb.) s tím, že odměna byla z původní částky částka podle § 12 odst. 1 a. t. o polovinu zvýšena a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla z původní částky částka podle § 12 odst. 1 a. t. o polovinu zvýšena včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 750‬ Kč ve výši 4 987,5‬částka.

41. Odměna dále náleží za zastoupené účastníky ponížena za každého vždy podle ust. § 12 odst. 4 o 20 % (s účinností od datum ve znění v.č. 258/2004 Sb. snížena za každého dalšího zastoupeného o 20%, 40%, 60% a 80%) činí za druhého zastoupeného 3 x částka a 1x částka, dále režijní paušály 3x částka a 1x částka, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 270‬ Kč ve výši 42. Při posouzení výše náhrady soud vycházel ze složitosti předmětu sporné pohledávky, kdy se jednalo o poměrně rozsáhlá a mnohdy ne zcela jasná podání obsahující celou řadu argumentů a judikatury. Při zastoupení více účastníků a poměrně velkém rozsahu i předmětu sporu samotného (ve vztahu k projednávanému dědictví) soud shledal důvodným navýšení odměna na dvojnásobek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.