8 C 267/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 259 293 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 259 293 Kč, smluvního úroku z prodlení 0,05 % denně z částky 178266 KČ od 28.11.2018 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení 0,05 % denně z částky 81027 KČ od 18.5.2019 do zaplacení a s nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2400 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 147 375,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povine zaplati státu náhradu nákladů řízení ve výši 2 449,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Dle žaloby byla mezi žalobcem a žalovaným dne 14. 1. 2016 uzavřena Nájemní - servisní a materiálová smlouva [číslo] [rok], na základě které žalobce přenechal žalovanému k dočasnému užívání kopírovací stroj [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] s příslušenstvím, za což se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné. V souladu s čl. V odst. 1 se nájemné skládá z pevné složky nájemného, 1. pohyblivé složky nájemného, jejíž výše se odvíjí od počtu strojem pořízených černobílých kopií či tisků v daném období a 2. pohyblivé složky nájemného, jejíž výše se odvíjí od počtu strojem pořízených barevných kopií či tisků v daném období, přičemž cena jedné černobílé kopie je 0,38 Kč bez DPH a jedné barevné kopie 1,28 Kč bez DPH dle čl. I. odstavce 1. smlouvy. Pevné nájemné je stanoveno měsíční částkou ve výši 8.990 Kč. Provedené kopie a tisky za období od 1. 6. 2018 do 2. 11. 2018 byly žalobcem žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 5. 11. 2018 znějící na částku 178.266 Kč a se splatností dne 27. 11. 2018, za období od 2. 11. 2018 do 29. 4. 2019 fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2019 znějící na částku 81.027 Kč se splatností dne 17. 5. 2019. V rámci tohoto řízení požaduje úhradu pohyblivé složky nájemného, tedy úhradu fakticky učiněných kopií žalovanou vyfakturovaných fakturou [číslo] fakturou [číslo] nikoli úhradu nájmu. Faktury žalovaný neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Žalobce má tudíž nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení dle čl. V. odst. 7. smlouvy ve výši 0,05 % denně z dlužné částky do zaplacení a na úhradu paušálních částek náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. V rámci písemného vyjádření žalobce uvedl, že jsou irelevantní tvrzení žalované ohledně časového úseku, kdy kopírovací stroj údajně nebyl funkční, jelikož v tomto období žalovaný nemohl z podstaty svého tvrzení činit kopie a žalobkyně by tedy neměla za toto období čeho vyúčtovat s ohledem na to, že je požadována pouze pohyblivá složka a nikoliv nájem. Kopírovací stroj byl funkční po celou dobu jeho pronájmu žalovanému a veškeré vady, které žalovaný nahlásil, byly neprodleně opraveny. K tvrzení údajného snížení kvality tisků je i z podání žalovaného evidentní, že k tomuto nemá žádný důkaz, tvrzení je dle žalobce čistě účelové. Žalovaný navíc v návaznosti na údajné vadné plnění žalobkyní požaduje slevu na pevné složce nájemného, tedy na částce, která není předmětem tohoto řízení a není možné ji tedy v rámci tohoto řízení uplatnit. Není pravdivé tvrzení žalovaného ohledně nesprávného výpočtu částky za pohyblivou složku nájemného. Žalobkyně vyčíslila pohyblivé nájemné v souladu s nájemní smlouvou. Provedené tisky účtuje žalovanému stejným způsobem již od roku 2016, přičemž žalovaný nikdy způsob tohoto vyúčtování nesporoval. V případě námitky nejasného znění nájemní smlouvy poukazuje na obchodní zvyklosti mezi žalobkyní a žalovaným, které určily výklad nájemní smlouvy, když bylo tři roky žalovaným hrazeno v souladu s počítadlem kopírovacího stroje, tedy podle průjezdu papíru případně násobeného nadměrným rozměrem.

3. Dle žalovaného žalobce nesprávně účtovala pohyblivou složku nájemného podle nájemní - servisní a materiálové smlouvy [číslo] [rok] uzavřené dne 14. 1. 2016, kdy každý jeden tisk byl účtován vícekrát. Kromě toho žalobkyně soustavně porušovala své povinnosti pronajímatele podle výše specifikované nájemní smlouvy. Žalobkyně v rozporu se smlouvou neodstraňovala nahlášené závady, nevyměňovala řádně a včas spotřební materiál a účtovala nájemné v nesprávné výši. Žalobkyně tímto svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik škody na straně žalovaného v celkové výši 292 167,73 Kč. Tato částka se skládá z kompenzace za nefunkčnost tiskařského stroje v průběhu měsíců červenec a srpen 2018 ve výši měsíčního nájemného, tedy 8 990 Kč plus DPH, škody vzniklé v důsledku překročení životnosti částí stroje ve výši 66 187,74 Kč plus DPH a neoprávněně účtované pohyblivé složky nájemného ve výši 166 283,20 Kč plus DPH. Má za to, že počítání částek bylo dohodnuto jinak, než je uvedeno ve smlouvě, což žalovaný zjistil až v průběhu času, kdy mu částka neseděla. Odkazuje na čl. V odst. 1, písm. b), c) a čl. 2 a má za to, že dle této smlouvy mělo být placeno za jeden průjezd pořízený prostřednictvím stroje. Je tedy zřejmé, že se nejednalo o vázanost na konkrétní formát. Žalovaný připouští, že tisknul dalších 5 měsíců, protože neměl jinou možnost. Jednal s dodavatelem o odstranění závady. Namítá, že jednak nebylo počítáno a účtováno podle smlouvy a jednak tiskárna počítá špatně, tedy technicky to neodpovídá. Dodnes neví, jakým způsobem vlastně byly kopie účtovány. Žalovaný faktury dříve hradil, protože měl za to, že je správně účtováno. Zkontrolovat, zda je správně účtováno, bylo technicky složité a náročné. Nicméně došlo k nestandardní zakázce. V rámci této zakázky došlo k chybnému řazení tiskových dokumentů a v rámci tohoto projektu tedy žalovaný zjistil, že je účtováno nesprávně na základě této nestandardní zakázky. Má tedy naopak za to, že ze strany žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení, v předchozích obdobích naopak bylo účtováno chybně a bylo to zjištěno až v rámci této žaloby.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Dle nájemní smlouvy (Nájemní - servisní a materiálová smlouva [číslo] [rok]) byl žalovanému pronajat kopírovací stroj [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] Cena pronájmu byla stanovena měsíční částkou 8990 Kč, cena kopií /tisků černobíle„ průjezd 0,38 Kč“ a barevně„ průjezd 1,28 Kč“ Počáteční stav počítadla (str.A4)„ 0“. Dle čl. V. smlouvy se nájemné skládá z pevné složky nájemného a 1. pohyblivé složky nájemného, jejíž výše se odvíjí od počtu strojem pořízených černobílých kopií či tisků v daném období a 2. pohyblivé složky nájemného, jejíž výše se odvíjí od počtu strojem pořízených barevných kopií či tisků v daném období. Cena kopií/tisků je uvedena jako jednotková, tj. za 1 (jeden) průjezd pořízený prostřednictvím stroje, přičemž výsledná cena kopií/tisků za dané období bude vždy určena jako násobek sjednané jednotkové ceny a počtu pořízených kopií/tisků. Provedené kopie a tisky za období od 1. 6. 2018 do 2. 11. 2018 byly žalobcem žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 5. 11. 2018 znějící na částku 178.266 Kč a se splatností dne 27. 11. 2018 (Faktura [číslo]). Provedené kopie a tisky za období od 2. 11. 2018 do 29. 4. 2019 byly žalobcem žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2019 znějící na částku 81.027 Kč a se splatností dne 17. 5. 2019 (Faktura [číslo]). Dle emailové korespondence (emaily září 2018 a dubnem 2019) řešily strany smlouvy výtky žalovaného k servisním pracím a údržbě kopírovacího stroje, přičemž již v září 2018 žalovaný rozporuje stav počitadel, což následně doplňuje v emailu ze dne 24.4.2019 tvrzením, že počet nakoupených archů neodpovídá stavům počitadel. Z countlistů datovaných 2.11.2018 a 12.9.2019 soud zjistil jednotlivé výsledky počitadel za daná období.

5. Znalec [celé jméno znalce], z oboru kriminalistiky - papír a tiskařství, se nejdříve obecně vyjádřil k tzv. countlistům a definoval jednotlivé pojmy z těchto přehledů. Stroj zaznamenává do paměti mnoho počitadel najednou, ze kterých lze vyčíst všechny jednotlivé hodnoty: [číslo] 10:03 (datum a čas), [anonymizováno] (výrobní číslo stroje) [anonymizováno]: [číslo] (celkové počítadlo) a tzv. Counter list (záznam počítadel), [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] (označení stroje), [spisová značka] [číslo] 10:03 (datum a čas), [anonymizována dvě slova] [číslo] (celkové počítadlo), [anonymizována dvě slova] (duplex) [číslo] (celkové počítadlo duplex) [anonymizována dvě slova] [číslo] (počítadlo pro účtování), [anonymizováno] paper count [číslo] (počítadlo archů na vstupu) ,Output paper count [číslo] (počítadlo archů na výstupu), Full color counter [číslo] (počítadlo plnobarevného tisku) ,Mono color [anonymizováno] [číslo] (počítadlo jednobarevného tisku), [anonymizována dvě slova] [číslo] (počítadlo černobílého tisku) [anonymizována dvě slova] [číslo] (počítadlo kopií), [anonymizováno] counter [číslo] (počítadlo tisku). Dle znalce, lze upravit sekvenci či jiná nastavení počítané jednotky (např. na základě velikosti archu). Jedna jednotka počítadla ne vždy odpovídá pouze jednomu průchodu jediného archu, záleží na nastavení počitadel (lze nastavit A4 = 1x, A3 = 2x, 300x700 =4x). Lze nastavit počítání více jednotek během jediného průchodu některých (rozměrných) archů, počítadlo tiskového stroje rozlišuje rozdíl mezi průchodem nejmenšího a největší archu na celkovém počitadle. Počítadlo tisků zaznamenává jednotku, formát o rozměrech SRA3 (320 mm x 450 mm). Větší formáty jsou pak násobkem této jednotky. [příjmení] a jiná nastavení počítané jednotky jsou vždy v továrním nastavení. Jejich úpravu lze provést pouze v servisním režimu stroje specialistou. Nastavení výstupních čísel provádí technik tiskárny. Není to v kompetenci uživatele tiskárny, není to běžné uživatelské nastavení. Jedna jednotka počítadla neodpovídá vždy a pouze jednomu průchodu jediného archu, větší formáty jsou násobkem této jednotky. Dle vyjádření znalce pojem průjezd je odvozen od praxe, kdy vždy samostatně jeden arch (nepotištěného) papíru, na který má být vyhotoven tiskový záznam, je„ podán“ tiskovým zařízením ze zásobníku papíru (nebo podavače) a tento arch následně projíždí vnitřní soustavou tiskového stroje, kde se na povrch archu vyhotovuje tisk. Výsledkem je vyhotovený požadovaný tiskový záznam (černobílý či barevný). Parametry tiskového archu, jakož i reálné možnosti potiskovatelné plochy (která je vždy menší, než velikost tiskového archu) jsou různé pro různé tiskové stroje a tyto parametry jsou exaktně uvedeny v technické specifikaci (data sheet) daného tiskového stroje. Počítadlo barevného a černobílého tisku, na které odkazuje vyúčtování smlouvy, jako příloha faktur, je nastaveno blíže neuvedeným způsobem a neodpovídá obecně platnému pojmu průjezd. Údaj počítadla barevného a černobílého tisku je 2,6x vyšší, než kolik archů papírů bylo tiskovým strojem reálně potištěno jednotlivými průjezdy. Pokud má být účtovací jednotka stanovena individuálně, je možné dle informace tuzemského zastoupení výrobce tiskového stoje spol. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] nastavit tento parametr do počítadla tiskového stroje samostatně jako účtovací jednotku ([anonymizována dvě slova]). Individuálně nastavená účtovací jednotka ([anonymizována dvě slova]) není uvedena v podkladech k fakturaci ani v reportu tiskového stroje označeného jako sestava počítadel (count list). Nejedná se jinak o nějaký zásadní typ, který by byl standardně nastavován. Může se vyskytovat. Znalec tedy dokáže zjistit celkový počet průjezdů, nedokáže však odlišit, které průjezdy se týkaly tisku barevného a tisku černobílého, výstupy z tiskárny jsou neurčité a nelze tedy identifikovat počet průjezdů černobílého a barevného tisku. Problém nastal v i případě, že žalovaný použil větší formát, než SRA3 a chtěl ho natisknout, k čemuž ho například donutila rotace uložení A4 papírů v rozložení na tiskovém podkladu, čímž přesáhl standardní účtovací jednotku SRA3 nikde nedefinovanou, respektive stroj byl nastaven na standardní formát SRA3. V případě, že došlo ke změně orientace těchto papírů, tato situaci nebyla zohledněna k tíži žalovaného. Dle názoru znalce bylo účtováno více, než byl počet průjezdů.

6. Z videozáznamu předloženého žalovanou stranou soud nezjistil žádnou podstatnou skutečnost pro předmět sporu, v záběru není vidět celou tiskárnu a souběžně tiskové úlohy. Soud nemohl věc posoudit jako znalec ani po odborné stránce.

7. S ohledem na závěry znalce soud neprováděl výslechy navržených svědků ([jméno] [anonymizováno], zaměstnance žalující společnosti, [jméno] [příjmení], spolupracovníka žalobce, a [jméno] [příjmení] z tiskového centra [anonymizováno] v [obec], kteří se měli vyjádřit k tomu, jakým způsobem tiskárna napočítala jednotlivé tisky), neboť má zato, že by nepřinesly jejich výpovědi podstatné skutečnosti pro způsob počítání tisků kopírovacím strojem. Ze stejných důvodů soud neprováděl důkaz předcházejícím fakturami a účtováním, neboť na posledních count listech jsou čísla konečná a strany shodně uvedly, že žalovaný předchozí faktury uhradil.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Mezi stranami je nesporné, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14. 1. 2016 uzavřena nájemní - servisní a materiálová smlouva [číslo] 2016, na základě které žalobkyně přenechala žalované k dočasnému užívání kopírovací stroj, za což se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné. Nájemné skládá z pevné složky nájemného a pohyblivé složky nájemného, jejíž výše se odvíjí od počtu strojem pořízených černobílých a barevných kopií či tisků v daném období, přičemž cena jedné černobílé kopie je 0,38 Kč bez DPH a jedné barevné kopie 1,28 Kč bez DPH, a to dle čl. I. odstavce 1. Smlouvy. Kopírovací stroj byl pronajímatelem nastaven tak, že výsledek počitadel jak černobílých tak barevných tisků/kopií byl přepočítán na rozměr formátu papíru SRA3 (320 mm x 450 mm). Jedna jednotka počítadla tedy neodpovídá vždy a pouze jednomu průchodu jediného archu. Počítadlo barevného a černobílého tisku, na které se odkazuje vyúčtování smlouvy, jako příloha faktur, tedy neodpovídá obecně platnému pojmu průjezd. Nelze odlišit, které průjezdy se týkaly tisku barevného a tisku černobílého, výstupy z tiskárny jsou neurčité a nelze tedy identifikovat počet průjezdů černobílého a barevného tisku. Provedené kopie a tisky za období od 1. 6. 2018 do 2. 11. 2018 byly žalobcem žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 5. 11. 2018 znějící na částku 178.266 Kč a se splatností dne 27. 11. 2018. Provedené kopie a tisky za období od 2. 11. 2018 do 29. 4. 2019 byly žalobcem žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 2. 5. 2019 znějící na částku 81.027 Kč a se splatností dne 17. 5. 2019, přičemž bylo účtováno více, než byl počet průjezdů. Skutečnost, že by kopírovací stroj současně i špatně evidoval počet průjezdů (technická chyba), nebyla prokázána ani znalcem, nicméně soud má za to, že toto tvrzení žalovaného vycházelo z rozporného počtu průjezdů a výstupu na počitadlech.

9. Nad rámec výše uvedeného soud musí poukázat na následující skutečnosti. Již v úvodní části smlouvy je počáteční stav počítadla konkretizováno ve vztahu k formátu A4. V celé smlouvě ani emailové korespondenci není zmínka o formátu SRA3. Tento formát papíru se neobjevuje v žádné dokumentaci ani ve výstupu. Ani znalec nebyl schopen rozklíčovat z celkového počtu tisků počet černobílých a barevných tisků. Byl schopen pouze dospět k závěru, že celkový počet je 2,6 násobkem průjezdů. Sám žalobce v průběhu řízení připustil nejasnost a neurčitost ustanovení smlouvy, ačkoliv tento názor soud nesdílí, jak uvede níže.

10. Podle § 558 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, (1) V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. Dle odst. (2) V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

11. Podle ust. § 2201 o.z. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle ust. § 2217 o.z. Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Uzavírání smluv je v občanském zákoníku upraveno v ust. § [číslo] a násl. Smluvní strany mohou v občanskoprávních vztazích použít smluvního typu uvedeného v občanském zákoníku nebo uzavřít smlouvu nepojmenovanou (viz § 1746 odst. 2 občan. zák.), tj. takovou, která není zákonným smluvním typem. Vzhledem k obsahu smlouvy (nájem a servisní služby) soud dospěl k závěru, že se jedná o nájemní smlouvu doplněnou o servisní služby, které však nebyly předmětem sporu. [ulice] zvyklosti nejsou právní normou; svoji regulativní schopnost neuplatňují samy, nýbrž na základě příslušného ustanovení zákona či smluvního ujednání. Jejich dodržování má právní důsledky, avšak realizace pravidel i vznik následků nevyplývá ze zvyklostí samotných, nýbrž ze zákona nebo smluvního ujednání. Dle občanského zákoníku výrazu připouštějícímu různý výklad se přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Pokud vznikne pochybnost o výkladu pojmu„ průjezd,“ pak soud musí vycházet z vyjádření znalce, dle kterého průjezd je odvozen od praxe, kdy vždy samostatně jeden arch (nepotištěného) papíru, na který má být vyhotoven tiskový záznam, je„ podán“ tiskovým zařízením ze zásobníku papíru (nebo podavače) a tento arch následně projíždí vnitřní soustavou tiskového stroje, kde se na povrch archu vyhotovuje tisk. Tento výklad pojmu přijde soudu i logický. Ustanovení § 558 odst. 2 o.z. určuje, že v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným v obecně nebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, které nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Při posuzování právního jednání mezi podnikateli jsou tedy obchodní zvyklosti podpůrným interpretačním východiskem. Vždy se posuzují vzhledem k určitému území, odvětví a také vzhledem ke konkrétnímu případu; jsou věcí dokazování a posuzování.

14. V daném případě si strany ve smlouvě odkaz na obchodní zvyklosti neujednaly. Zároveň se soud nedomnívá, že by část smlouvy řešící otázku plateb za jednotlivé tisky, ať už barevné či černobílé, byla nejasná. Účtovanou jednotkou měl být jeden„ průjezd.“ Uvedené smluvní ustanovení účtovací jednotky je zcela srozumitelné a jasné samo o sobě a současně též odpovídá běžné praxi. Rozumí se tím jeden fyzický průjezd jednoho tiskového archu, a to bez ohledu na velikost nebo potiskovanou plochu tohoto archu. Paradoxně tedy pokud žalobce odkazuje na obchodní zvyklosti, tak dle„ praxe,“ tedy těchto zvyklostí, nebylo účtováno za„ průjezd“, ale docházelo k přepočtu vytištěných listů na předem smluvně nedefinovaný formát. Ústní dohodu stran ohledně takové změny počítání se žalobci nepodařilo prokázat. Samotné placení předchozích faktur nelze považovat za obchodní zvyklost. Je zde nutno poukázat na to, že teprve znalec po kontaktování výrobce a žalobce odhalil způsob přepočtu tisků na formát SRA3, který nikde, ani ve smlouvě, ani ve vyúčtování, ani v countlistech či přehledech, nebyl zmíněn. Lze přisvědčit s ohledem na tyto okolnosti, že žalovaný u menších počtů tisků tento rozdíl nemusel odhalit, a teprve větší zakázka byla důvodem, proč se účtováním začal zabývat. Těžko se tedy může žalobce těchto zvyklostí dovolat, když účtování probíhalo jednak v rozporu se smlouvou a jednak s tímto způsobem účtování nebyl žalovaný srozuměn, když předpokládal správnost vyúčtovaní dle smlouvy. Nikde, jak již soud opakovaně uvedl, nebyla o přepočítání na formát SRA3 ani zmínka. Soud si je vědom, že žalovaný je rovněž podnikatelem, nicméně za daných okolností by nebylo spravedlivé po něm žádat, aby s touto informací byl seznámen, protože k jejímu zjištění vedlo až zkoumání pátrání znalce. Přístup žalobce, tedy změna parametrů počítadel, které zjevně nemohl učinit žalovaný, pak soud považuje, při absenci jakékoliv zmínky o vlivu na stav počitadel, za jednání na samé hranici § 6 o.z., dle kterého má každý jednat v právním styku poctivě.

15. Dále je třeba konstatovat, že interpretace obsahu právního úkonu soudem podle § 266 obch. zák. (nyní §558 o.z.) nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat. Jsou-li pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu písemné smlouvy natolik jednoznačné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k tvrzené vůli účastníka smlouvy usuzovat na jiný obsah tohoto právního úkonu, nelze obsah smluvního ujednání vyložit v rozporu s jazykovým projevem (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne 13. 5. 2013)

16. Vyúčtování fakturami, které jsou předmětem sporu, tedy neodpovídá smluvnímu ujednání. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný o tomto věděl, pak k tomuto tvrzení nepředložil jediný důkaz.

17. Soud žalobce opakovaně vyzval, aby přesně identifikoval, kolik průjezdů spornou tiskárnou za předmětné období proběhlo, jak u černobílých tak barevných tisků, míněno bez ohledu na rozsah, tedy formát papíru, který tiskárnou projel. Přes opakovanou výzvu soudu žalobce nebyl schopen doložit počet černobílých a barevných tisků tak, aby soud mohl dospět ke konkrétní dlužné částce za tisky v souladu se smlouvou. Žalobce sice tvrdil, že výpočet faktických průjezdů černobílých a barevných tisků je možný, a to se zohledněním koeficientů u barevného a černobílého tisku tak, jak byl účtován dle smlouvy, nicméně tuto skutečnost neprokázal. Jako důkaz navrhla žalobkyně výpočtovou tabulku a doložila protokol o konečném stavu počítadel při předání kopírovacího stroje podepsaný žalovaným, ze kterého je dle žalobkyně evidentní faktický počet průjezdů učiněný žalovaným před předáním kopírovacího stroje zpět žalobkyni. První tabulka je sice datována ke dni 2.11.2018, tedy k prvnímu účtovanému období, druhá ovšem ke dni 12.9.2019 a nekoresponduje tak s účtovaným obdobím. Naopak znalec uvedl, že je sice schopen určit z tabulek násobek, o který byl celkový počet tisků navýšen (2,6x), nicméně zpětně nelze určit, kolik bylo tisků černobílých a kolik barevných. Formáty tištěných listů mohly být různé a prostý přepočet není tím správným postupem ke stanovení počtu průjezdů. Za daných okolností žalobce neunesl důkazní břemeno, neprokázal počet barevných a černobílých tisků realizovaných žalovaným za sporné období, a proto soud musel žalobu zamítnout. Z těchto důvodů se soud nadále ani nezabýval námitkou započtení vznesenou ze strany žalovaného.

18. Soud dále konstatuje, že otázka oprav, servisu a případné náhrady škody uváděné žalovanou stranou není předmětem tohoto řízení s odkazem na to, že se jedná o nejasnou a neurčitou pohledávku určenou k započtení, ani protinávrh s tím, že případně tento nárok lze uplatnit samostatně podanou žalobou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 65 636,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 259 293 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 340 Kč písemné podání (odpor) nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně doplění, z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 4. 2021, z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 2. 2022 a z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 5. 2022 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 200 Kč ve výši 10 122 Kč, a náhrady za znalecký posudek dle f. [číslo] znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši 89 053,58 Kč.

20. Podle ustanovení § 148 má stát vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů znalečného proplaceného na základě usnesení č.j. 8C 267/2019-83 ve výši 2 449,90 Kč.