8 C 28/2021
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 21. března 2015 do skutečného zaplacení. Soud uznal platné postoupení pohledávky podle § 1879 a § 1880 o. z., kterému se žalovaná nevyjádřila. Základem rozhodnutí byla smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, která byla prokázána listinami a podpisem žalované. Soud se opřel o § 2390 a § 1968 o. z., podle nichž došlo k uzavření smlouvy a žalovaná se dostala do prodlení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně, země anonymizováno, zastoupený titul jméno příjmení, titul, advokátkou, sídlem adresa, proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, o zaplacení 4.000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 4.000 Kč od 21. 3. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, tj. společnost právnická osoba, registrační číslo číslo číslo, poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky ve výši 4.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit, žalovaná však žalobci či jeho právnímu předchůdci ničeho nevrátila.
2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, registrační číslo číslo číslo jako cedentem a společností právnická osoba jako cesionářem ze dne 21. 12. 2017, zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na současného žalobce. Ze smlouvy označené jako,,prohlášení číslo“ uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalované v hotovosti 4.000 Kč s datem splatnosti 21. 2. 2015, kterou žalovaná stvrdila svým podpisem. Dopisem ze dne 18. 1. 2018 právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávky na současného žalobce. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, která dle podacího archu byla žalované zaslána pod podacím číslem číslo. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradila.
5. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“).
6. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobce přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobce je aktivně legitimován v předmětném sporu.
7. Mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu v pozici spotřebitele, neboť sjednávala zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání.
8. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou finanční službu s celkovou výší nižší než 5.000 Kč. Z tohoto důvodu je třeba smluvní vztah posuzovat podle ust. § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce.
9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. V daném případě má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem, byla podána oprávněně. Mezi stranami došlo k platně uzavřené smlouvě o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. a násl., kdy žalobce prokázal faktické přenechání předmětu zápůjčky žalované na základě shora uvedeného prohlášení, které bylo žalovanou stvrzeno vlastnoručním podpisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu ust. § 1968 o. z. je povinna zaplatit žalobci také úrok z prodlení, jehož výše se podle ust. § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení.
13. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právních služeb (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
14. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.