8 C 281/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci účastníků:

1. Jméno účastníka , narozený Datum narození účastníka bytem Adresa účastníka zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. jméno FO , narozený datum narození , zemřelý datum bytem Adresa zemřelého A , zastoupený jméno FO , narozenou datum narození , bytem adresa 3. jméno FO , narozená datum narození bytem adresa o určení otcovství I. Určuje se, že , jméno FO, , narozený , datum narození, , zemřelý , datum, , je otcem , jméno FO, , nar. , datum, narozeného matce , jméno FO, , narozené , datum narození, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel uvádí, že je synem , jméno FO, , nar. , datum narození, , zemřelého , datum, , posledně bytem , adresa, . Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , soud ustanovil zemřelému otci opatrovníka pro toto řízení o určení otcovství k navrhovateli a to matku otce , jméno FO, . K určení otcovství nedošlo dle § 776, § 777 nebo § 778 a ani podle § 779 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Otec tedy není zapsán v rodném listě navrhovatele. Matka navrhovatele paní , jméno FO, , nar. , datum narození, , bytem , adresa, a zemřelý doposud neurčený otec spolu žili ve společném soužití a měli intimní poměr v době, od které neprošlo do narození navrhovatele méně než 160 a více než 300 dní a otcovství. Otce nevylučují žádné okolnosti. Matka a Otec neučinili souhlasné prohlášení o určení otcovství zejména ze zdravotních důvodů, které může navrhovatel a opatrovnice osvědčit při jednání. Matka za účasti svých rodičů se o navrhovatele dokázala postarat sama. Otec se svou rodinou nikdy otcovství nezpochybňoval. Opatrovník matka otce se o navrhovatele rovněž starala a podporovala ho. Jejich vztah je vztahem prarodiče a vnuka s tím, že ona sama iniciovala podání tohoto návrhu na určení otcovství. Navrhovatel se spolu s opatrovnicí dostavili ke znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalec v oboru zdravotnictví, odvětví genetika, který provedl DNA analýzu. Ze znaleckého posudku ze dne , datum, , značka , spisová značka, vyplývá, že je dán příbuzenský vztah babičky vůči navrhovateli (babička-vnuk), přičemž biologickým otcem navrhovatele může být jakýkoli ze synů babičky. Babička měla pouze jednoho syna a to otce.

2. Z provedených důkazů soud zjistil následující. Znale , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v posudku , spisová značka, zedne , datum, uvedl, že na základě analýzy DNA je , jméno FO, r.č. , RČ, biologickou matkou , jméno FO, , narozeného , datum narození, , , jméno FO, , narozená , datum narození, , tedy babičkou. Biologickým otcem , jméno FO, může být jakýkoliv syn , jméno FO, . Z rodného listu vyplývá, že , žalobce, se narodil , datum narození, , v rodném listě nemá uvedeného otce, matkou je , jméno FO, nar. , datum narození, . , jméno FO, se podle rodného listu narodil , datum narození, , zemřel podle úmrtního listu , datum, .

3. Matka , žalobce, ve své výpovědi uvedla, že jeho otcem je , jméno FO, , v době rozhodné s tímto měla intimní styk. , jméno FO, u soudu výpověď matky potvrdila s tím, že otec , žalobce, byl psychicky nemocný a nemohl tak potvrdit své otcovství souhlasným prohlášením. , jméno FO, je jejím jediným synem.

4. Soud nezjistil žádné závažné okolnosti, vylučující otcovství , jméno FO, .

5. Podle § 783 z.č. 82/2012, občanský zákoník, (1) Nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. (2) Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. (3) Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud.

6. Zákon stanoví, že nesvědčí-li domněnka otcovství manželovi matky a nebylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Třetí domněnka se uplatní pouze v soudním řízení, na rozdíl od domněnky prvé (§ 776), která nastává ex lege, a domněnky druhé (§ 779), k jejímuž nastoupení je nutné souhlasné prohlášení. Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že: „Testy DNA jsou Soudem považovány za vhodnou a přesnou vědeckou metodu určení otcovství, jejíž důkazní hodnota převažuje nad jinými důkazy prokazujícími nebo popírajícími otcovství.“ Viz. Tsvetelin Petkov proti Bulharsku, č. 2641/06. Jde-li o rozhodnou dobu, zákon stanoví, že se musí jednat o dobu, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dnů. Rozsudek upravující statusové poměry není deklaratorní, ale je svojí povahou vždy konstitutivní. Právní úprava zakotvená do občanského zákoníku současně stanoví, že není-li domnělý otec naživu, je možné jeho otcovství určit po jeho smrti tak, že se návrh na určení otcovství podá proti opatrovníkovi mrtvého domnělého otce, kterého k tomu jmenuje soud. Opatrovníkem může být jmenován kdokoliv, v daném případě babička , jméno FO, . Pokud jde o okruh účastníků řízení, zákon stanoví, že jimi jsou žena, která dítě porodila, dítě a muž, o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte, tj. domnělý otec (§ 420 odst. 1) s tím, že byl-li podán návrh proti opatrovníku, který byl jmenován domnělému zemřelému otci, je účastníkem tento opatrovník (§ 420 odst. 2). Účastníkem řízení je i přes nedostatek procesněprávní subjektivity zemřelý domnělý otec, soudem jmenovaný opatrovník bude v řízení vystupovat pouze jako zástupce. Řízení představuje výjimku z obecných pravidel civilněprocesního řízení, ve kterém nemůže být meritorně rozhodnuto, nejsou-li dány všechny procesní podmínky.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny zákonem stanovené podmínky pro aplikaci tzv. třetí domněnky otcovství. Zemřelý , jméno FO, měl v rozhodné době styk s matkou , Jméno účastníka, a je jeho biologickým otcem, jak vyplývá i ze znaleckého posudku na základě analýzy DNA. Proto soud žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodnul podle § 23 z.č. 292/2013 Sb.