8 C 29/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavla Punčocháře žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 82 205 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 82.205 Kč, spolu s úroky z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 81 257 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení a z částky 948 Kč od 26.11.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně návrhem uplatnila regresní právo zdravotní pojišťovny v souladu s ust. § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění na náhradu nákladů léčení újmy pojištěnce, které vznikly a byly vynaloženy v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby při pracovním úrazu, za nějž nese odpovědnost žalovaná. Dle přijatého záznamu o úrazu dne 06. 02. 2019, okolo 9:30 hodin, zaměstnanec [stát. instituce] a pojištěnec [anonymizována dvě slova] pan [celé jméno svědka] ([datum narození]), utrpěl pracovní úraz. Při plnění pracovních povinností ostrahy v areálu skladu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (areálu skladu ve vlastnictví žalované, na adrese [adresa], parcelní [číslo]), po kontrole a evidenci přijíždějícího vozidla, resp. po odjezdu tohoto vozidlo, kdy se poškozený vracel zpět na stanoviště služebny, cestou uklouzl na zledovatělém povrchu, upadl a v důsledku pádu utrpěl mnohačetnou zlomeninu bérce a další poranění, jež si vyžádala lékařskou péči. Na nákladech léčení následků uvedené úrazu [anonymizována dvě slova] žalobkyně uhradila smluvním zařízením částku 82.205 Kč. Příčinou pádu poškozeného bylo neprovedení zimní údržby (neprovedení ošetření povrchu komunikace proti uklouznutí posypovou solí či jiným způsobem) a závada ve schůdnosti vzniklá náledím. Zledovatělý povrchu v areálu skladu nebyl ošetřen proti uklouznutí, přestože ošetřen být měl. Dle žalobkyně je prokázáno zanedbání povinnosti provádění zimní údržby komunikací na pracovišti a tím porušení občanskoprávních předpisů stanovujících povinnost počínat si tak, aby nedošlo k újmě na zdraví a učinit vhodná opatření k zabránění škod na zdraví a dále porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody výzvou adresovanou [stát. instituce], doručenou dne 25. 11. 2019, a výzvou adresovanou [anonymizována dvě slova], doručenou dne 27. 11. 2019; následně předžalobní výzvou, doručenou 10. 11. 2020, jejíž součástí byla výzva na pokračující náklady léčení. Žalovaná však jakoukoliv úhradu nákladů léčení odmítla poskytnout.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok v celém rozsahu neuznává. Dle žalované dne 22.2.2019 podepsal ředitel [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] záznam o úrazu zaměstnance v pracovním poměru pana [celé jméno svědka], [datum narození], ke kterému došlo dne 6.2.2019 v areálu policie v [část obce], kde pan [celé jméno svědka] vykonával ostrahu, uklouzl na zledovatělém povrchu komunikace a zranil si kotník. Z tohoto záznamu vyplývá, že ředitel [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] uznal poškození na zdraví pana [celé jméno svědka] jako pracovní úraz. Na základě doplňujících informací vypracovala pracovnice oddělení bezpečnosti práce a požární ochrany [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země]„ Stanovisko k úrazu poškozeného zaměstnance“ [číslo jednací] ze dne 13.2.2020, z něhož vyplývá, že je doporučováno posoudit úraz jako pracovní a odškodnit jej v částečném rozsahu, neboť byly zjištěny skutečnosti, které jsou podkladem pro částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele, když zaměstnanec pan [celé jméno svědka] mohl předejít škodě na zdraví, pokud by upozornil na nedostatek spočívající v nevhodném stavu zledovatělé komunikace. Na žádost [anonymizováno] ze dne 22.11.2019 odpověděl náměstek ředitele [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] zamítavým dopisem [číslo jednací] ze dne 27.8.2020, z něhož mimo jiné vyplývá, že ze strany zaměstnavatele byly dodrženy obecně platné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když byla sněhová pokrývka na komunikaci odhrnuta stanoveným pracovním postupem údržbovou technikou s radlicí, a že zaměstnanec pan [celé jméno svědka] vzhledem k dlouhodobému zařazení u ostrahy v areálu [část obce] věděl o rizicích na tomto pracovišti spojených s nevlídným počasí a byl o nich proškolen. Dle žalované byly dodrženy veškeré zákonné povinnosti zaměstnavatele, který zajistil včasné odklizení sněhu v celém areálu a pro případ nezjištěného zbytkového náledí poskytl zaměstnancům posypové prostředky k okamžitému zajištění bezpečnosti pracoviště a není porušením povinností zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pokud očekával, že jednotliví zaměstnanci budou dodržovat své povinnosti a jednat s obezřetností tak, aby předešli jakékoliv újmě, např. vizuálně kontrolovali stav komunikace, kterou užívají (zejména v zimním období), upozornili na případné nedostatky, a ty v nezbytné míře komunikaci ošetřili dostupnými prostředky. Požadovaná náhrada nákladů spojených s léčením proto byla v dopise odmítnuta. Dle žalované k porušení povinností zaměstnavatele ze strany žalované nedošlo.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je u [anonymizováno] pojištěn. U [země] [stát. instituce] byl zaměstnán celkem 26 let jako ostraha. Je v důchodu. Dne 6. 2. 2019 nastoupil jsem na směnu na [část obce], kde jsem vykonával ostrahu. Někdy mezi [číslo] – [číslo] přijel pan [příjmení] autem. Svědek otevřel bránu, a když jsem se vracel od brány do vrátnice, uklouzl na ledu. Od brány k vrátnici je pouze cesta, ta byla udržována tak, že po ní projížděl traktor s radlicí. [ulice] tedy byla ujetá vrstva sněhu a místy byla zmrzlá. Od té doby, co nastoupil, to bylo v 6, do té doby, co se stal úraz, nikdo údržbu neprováděl. Ten den mrzlo. Když se vrátil do vrátnice, volal svému vedoucímu panu [příjmení] a zavolal si rychlou pomoc. Později přišel pan [celé jméno svědka] a posypal cestu solí. Svědek neměl v popisu práce udržovat cestu. Na školení mluvili jenom obecně, na tohle tam měli pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno svědka] a ještě jednoho člověka. Nikomu nic nehlásil, standardně to bylo stažené traktorem. Dodali jim tam nějaký kyblík se solí, ale nic k tomu neříkali. Žádný pokyn k údržbě cesty neobdržel. Po areálu jezdil traktor s radlicí a ten to stáhl a to bylo všechno. Protáhlo se to proto, aby tam mohli jezdit psovodi. Nemá informaci o tom, že by to ošetřil někdo jiný. Když napadl sníh a byli tam dva, takto odhrabávali hrablama dobrovolně, aby se hýbali. Svědek měl zlomenou nohu, kterou mu operovali, museli mu dát dlahu. Nesměl 4 měsíce na nohu šlápnout, měl prasklou kotníkovou misku. Chodil na rehabilitace.

4. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že je zaměstnancem [stát. instituce], pracuje jako bezpečnostní pracovník v areálu [část obce]. Když nastupoval do směny na horním stanovišti, pan [celé jméno svědka] byl na spodním stanovišti. Pan [celé jméno svědka] zatelefonoval, že upadnul, že tam má přiběhnout. Než tam přišel, pan [celé jméno svědka] se doplazil do domečku, kde mu sdělil, že spadnul. Byla tam v podstatě zledovatělá plocha, byl tam led. Údržbu provádí zaměstnanci areálu, ale neviděl je tam ten den údržbu provádět. Na místě byl sníh a na tom namrznutý led. [příjmení] jsem dojít na to stanoviště, protože pak jsem tam zůstal, než přijel nový kolega do práce. Nikdo nedal pokyn k údržbě ani ve směrnicích ani v popisu práce. Byla tam sůl na posyp a za barákem bedna s pískem. Nedostal nikdy pokyn k tomu, abych udržoval cestu.

5. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že pracuje jako provozář v logistickém centru policie v areálu [část obce] na pozici údržbáře areálu. Měl tento areál na starosti v době úrazu. V době úrazu na místě nebyl, byl přivolán z vedlejší vrátnice. Přišel, když pana [celé jméno svědka] odvážela sanitka. Prostor areálu byl shrnut pluhem, to měl na starosti pan [příjmení]. Cesty se prohrnovali před sedmou hodinou. Svědek přichází do práce v 7 hodin, pak měl za úkol zatopit v kotli, což trvalo asi jednu hodinu. Po osmé hodině se pouštěl do úklidu areálu, nejdříve v okolí budovy. V tu chvíli ho informovali, že pan [celé jméno svědka] utrpěl úraz. Na místě byl, místo úrazu mu ukazovali, cesta byla shrnutá, nikoliv suchá. Nedokázal říct, zda na místě byla námraza, byly zde zbytky sněhu. [obec] následně posypal solí. Údržbu mělo na starosti jeho oddělení. Byla pouze taková ústní dohoda se správcem, že pokud to nebude čisté, tak si to vrátní odhrabou a posypou, ale správce není jejich nadřízeným ani svědek. [obec], kde došlo k úrazu, je v cestě mezi vrátnici a branou.

6. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako vedoucí areálu [část obce]. Údržbu měl na starosti v době, kdy došlo k úrazu, dnes už jsem to předal panu [celé jméno svědka]. V den, kdy došlo k úrazu, shrábl areál traktorem a tímto něj skončilo. Dle jeho názoru byla cesta udržená udržovaná shrábnout a radlicí, jestli šlápl pan [celé jméno svědka] do trávy, neví. Shrábnul a bylo to čistě, je to už 4 roky a nemůže si to pamatovat. Po konfrontaci se svědeckými výpovědi předchozích dvou svědků svědek uvedl, že mohl zůstat někde kousek sněhu v díře. Žádný pokyn nevydal, zda měli vrátní nějakým způsobem na starost službu areálu, svědek neví. Svědectví svědka [příjmení] soud vyhodnotil jako účelové, pro rozpory jak s písemnými zprávami, tak výpověďmi ostatních svědků ohledně stavu cesty (viz níže).

7. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že pracoval pro ministerstvo vnitra jako správce objektu [část obce] Pan [anonymizováno] byl vedoucím objektu, byli tedy prakticky na stejné úrovni. [příjmení] měl na starosti tady údržbu areálu, povrch měl na starosti pan [příjmení], který měl traktor. V době úrazu v místě úrazu nebyl, přijel až po desáté či jedenácté hodině, kdy sanitka odvážela pana [celé jméno svědka]. Vím jen, že to bylo někde v místech mezi bránou a vrátnicí, přesně neví, jak povrch vypadal, ale radlice nedáno všechno, jestli tam zůstalo něco po autech, neví. Údržbu měl na starosti pan [příjmení] traktorem, zbytky jsme dodělávali my, přede mnou tam byl pan [celé jméno svědka], který si dělal svoje a pak možná šel na tu cestu, to nevím. Já jsem dorazil až později a údržbu areálu jsem ten den doposud neprováděl. Později jsme ji dodělávali. Dodělávala se údržba v celém areálu, areál byl veliký, včetně této cesty, kde se čistilo to, co nevzala radlice. Myslí si, že se dodělával i posyp a je tam sůl na vrátnici, kterou používali případně i vrátní v případě, že nestíhali. Jednalo se ústní dohodu mezi svědkem a ostrahu. Není nadřízený ostrahy.

8. Z pracovní smlouvy a popisu pracovního místa a dohody o změně druhu práce ze dne 27.2.1998 vyplývá, že [celé jméno svědka] byl zaměstnán od 1.3.1996 na dobu neurčitou, zařazen na pozici zaměstnanec ochrany majetku a osob s náplní práce bezpečnostní pracovník – provádění obchůzek a obsluha bezpečnostního systému, vyhodnocování a sledování snímání okolí budov, archivace nasnímaných záznamů. Obsahem náplně práce nejsou práce údržby areálu či cest. Dle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [část obce] se areál nachází ve vlastnictví žalované. Z vyúčtování zdravotní péče, rozpisu plateb, výzev a doručenek soud zjistil, že žalobkyně uhradila lékařskou péči [celé jméno svědka] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 82 205 Kč. Podle záznamu o úrazu [celé jméno svědka] 6.2.2019 vykonával evidenční činnost na stanovišti ostrahy areálu po sepsání údajů se vracel zpět, cestou uklouzl v [číslo] na zledovatělém povrchu. V souvislosti s úrazem nebyly porušeny žádné předpisy. U poškozeného došlo ke zlomenině kotníku pravé dolní končetiny. Ze zprávy o projednání škody na zdraví ze dne [číslo] rovněž vyplývá, že poškozený neporušil žádné předpisy. Dle osnovy opakovaného školení [anonymizováno] a„ Školení o prověření způsobilosti k výkonu ostrahy“ nelze dovodit, že by poškozený byl povinen podílet se na údržbě areálu či jakkoliv zasahovat v případě nedostatku schůdnosti povrchu v rámci areálu. Listiny pouze odkazují na obecný pojem„ pracovní podmínky“ bez dalšího upřesnění. Dle listiny„ Doplňující informace k pracovnímu úrazu ze dne 6.2.2019“ bylo dotazem na [celé jméno svědka] zjištěno, že v době úrazu byla na místě sněhová pokrývky, areál standardně uklízí traktor s radlicí, používá se posypová sůl. Poškozený nehlásil nevyhovující pracovní podmínky, úklid sněhu není v popisu práce zaměstnanců ostrahy objektů.

9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na cestě, kde poškozený upadnul, byl zmrzlý sníh či led. Cesta byla pouze protažena radlicí. Co se týče samotné příčiny úrazu, konkrétně svědek [celé jméno svědka] ve výpovědi i v zaslaném dotazníku uvedl, že„ asfaltová komunikace byla neposypaná, špatně shrabaná, chyběl posyp proti ledu a v místě úrazu se s určitostí nacházel zledovatělý povrch – komunikace nebyla nijak ošetřena proti námraze“. Žádná další údržba např. posypem do úrazu tedy neproběhla. Dá se tedy hovořit o udržování sjízdnosti, nikoliv již schůdnosti komunikace, kde poškozený upadl. Příčinu úrazu potvrdil sám zaměstnavatel poškozeného v bodě 9 záznamu o úrazu při popisu příčiny úrazového děje a následně i v zaslaném dotazníku ve svém vyjádření poškozený, kde je výslovně uvedeno, že„ příčinou úrazu byla neposypaná cesta, špatně shrabaná“. Soud má za to, že pokud je třeba k výkonu práce poškozeného dojít ke vjezdu do areálu po cestě, je nezbytně nutné pro výkon této činnosti zajistit schůdnost tohoto prostoru. Poškozený [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvádí, že dobrovolně, pokud byli ve službě dva, uklízeli prostor sami. V den, kdy došlo k úrazu, byl však na místě sám. Nelze tak přistoupit na názor žalované strany, že poškozený měl sám vykonat údržbu cesty posypem. Nebylo to dle pracovní smlouvy náplní jeho práce ani nebylo prokázáno, že by dostal takový pokyn od nadřízeného pracovníka. Odkaz na dohodu se správcem areálu nepovažuje soud za relevantní. Správce areálu nebyl nadřízeným poškozeného, neprokázalo se, že by měl oprávnění udílet poškozenému pokyny a z této dohody by nebylo možno dovodit odpovědnost poškozeného, který ji navíc ani nepotvrdil. Stejně tak soud nepřistoupil na argumentaci žalovaného o povinnosti poškozeného na stav povrchu upozornit, za situace, kdy žalovaný současně rozporoval, že povrch vozovky byl ve špatném stavu a tvrdil, že byl řádně udržován. Žalovaný především neprokázal, že poškozený mohl poznat dříve, než opustil stanoviště, že povrch je nebezpečný. Soud přihlédnul i k tomu, že v areálu údržba povrchu probíhala. Zaměstnanci odpovědní za údržbu shodně uvedli, že údržba byla provedena pouze shrnutím radlicí, nikoliv jakýmkoliv dalším způsobem, tedy museli být s celkovou situací obeznámeni. K posypání zledovatělého povrchu došlo teprve po úrazu. Svědek [celé jméno svědka] který konkrétně měl na starosti údržbu areálu, uvedl, že přišel do práce v 7 hodin, pak měl za úkol zatopit v kotli, což trvalo asi jednu hodinu, a po osmé hodině se pouštěl do úklidu areálu,„ nejdříve“ v okolí budovy. Z výpovědi vyplývá, že měl zavedený postup. Obdobně se k údržbě vyjádřil svědek [celé jméno svědka], který do areálu dorazil později. Odpovědný pracovník tedy na místě byl a údržbu prováděl, znal situaci, jinak by ani údržbu neprováděl, a informace od poškozeného o stavu povrchu vozovky by byla jen zopakováním tohoto zjevného stavu. Soud tedy má za to, že nelze přičítat k tíži poškozeného, když neinformoval za dané situace zaměstnavatele, protože by se jednalo o tzv.„ nošení dříví do lesa“. Zároveň ze zápisu o pracovním úrazu jednoznačně vyplývá, že na straně poškozeného nebylo shledáno žádné porušení pracovněprávních předpisů. Tvrzení o spoluodpovědnosti poškozeného tedy soud považuje za neprokázané a účelové.

10. Dle ust. § 2900 (prevence) z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

11. Dle ust. § 101 z.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Dle § 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. (5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik,b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

12. Dle § 248 (1) z.p. zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.

13. Dle § 249 (1) z.p. zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. (2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu. (3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

14. Dle § 55 zákon č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci (1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

15. Soud se ztotožnil s názorem žalobkyně, že žalovaná, jakožto vlastník nemovitosti a zaměstnavatel, resp. její organizační složka jako provozovatel a uživatel areálu, měla přijmout opatření ke zmírnění povětrnostních vlivů a zajistit tak schůdnost komunikací v areálu, po kterých se pohybovali zaměstnanci, konkrétně ostraha areálu při kontrole vozidel. Jelikož tak neučinila, porušila nejen obecnou povinnost danou ust. § 2900 občanského zákoníku, tj. žalovaná měla povinnost počínat si tak, aby nedošlo k ohrožování zdraví osob, které se pohybují na pracovišti, ale především povinnost dle speciální úpravy § 101 a § 102 zákoníku práce. Zároveň soud neshledal spoluzavinění na straně poškozeného, protože nevyplynulo z provedeného dokazování. Nebylo náplní práce poškozeného odstraňovat led či sníh z komunikace, nebylo ani prokázáno, že by byl v tomto smyslu proškolen. Navíc by tím ohrozil výkon jeho pracovní náplně, provádění ostrahy areálu, tedy jedná se o důležitou okolnost zabraňující za daných okolností poškozenému činit tyto úkony k odvracení případné škody. Soud neshledal příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou ani ve skutečnosti, že poškozený o situaci na komunikaci neinformoval. Jednak nebylo prokázáno, že by o situaci na komunikaci před vstupem věděl, jednak o situaci v areálu a nutnosti údržby zjevně věděli odpovědní zaměstnanci. V tom také soud spatřuje zavinění na straně žalované, ve formě hrubé nedbalosti, kdy ačkoliv byla stav areálu těmto zaměstnancům znám, nezasáhli včas a k posypu došlo až po vzniku škody, tedy po úrazu, tedy neučinili potřebné kroky k předcházení škody včas. Pokud nízké venkovní teploty způsobily, že komunikace v areálu nebyla schůdná v okolí strážnice a neumožňovala bezpečný pohyb osob, provádějících ostrahu a kontrolu vozidle při příjezdu, měla žalovaná povinnost učinit vhodná opatření k zabránění škod na zdraví těchto osob ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, především zahájit údržbu tak, aby komunikace byla schůdná, dříve.

16. Příčinou pádu poškozeného byla tedy prokazatelně závada ve schůdnosti venkovní komunikace v areálu pracoviště vzniklá náledím, přičemž žalovanou byly zaviněně ve formě hrubé nedbalosti porušeny předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Proto soud v plném rozsahu žalobě vyhověl. Při stanovení výše škody soud vycházel z vyčíslení předloženého žalobkyní, které nebylo žalovanou zpochybněno.

17. O nákladech řízení soud rozhodnul podle ust. § 142 o.s.ř. za použití § 151 odst. (3) o.s.ř. za celkem 5 úkonů v paušální výši 300 Kč (příprava a převzetí věci, písemné vyjádření, účast na třech jednáních), neboť žalobkyně měl ve sporu plný úspěch.