8 C 292/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro náhradu škody ve výši Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Uvedl, že je podnikající právnická osoba, která působí v oblasti gastronomie, tj. hostinské činnosti, provozuje restauraci s názvem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. V realizování podnikatelské činnosti žalobce bylo v období od datum do datum bráněno akty vydávanými Anonymizováno Anonymizováno republiky na základě krizového zákona. V případě žalobce šlo konkrétně zejména o Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum ve znění Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum a ve znění Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum ve znění Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesením vlády č. hodnota ze dne datum. Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády č. hodnota ze dne datum; Usnesení vlády ze dne datum, které pozbylo platnosti dne datum. Žalobce měl kvůli shora uvedeným opatřením Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno uzavřenou provozovnu v období, ve kterém uplatňuje škodu (datum – datum) protože dle vládních opatření bylo buď nařízeno „omezit provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary)…“ nebo bylo stanoveno, že: „se zakazuje: 1. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách“. Žalobce se proto dostal do takové situace, že nemohl provozovat svůj závod, neboť mu to bylo zakázáno ze strany státu. Žalobce marně vynaložil náklady na provoz restaurace, které byly v důsledku vydání vládních opatření vynaloženy zbytečně (restaurace negenerovala očekávané příjmy, respektive negenerovala žádné příjmy) a jsou tudíž skutečnou škodou, která vznikla žalobci v příčinné souvislosti s vládními opatřeními. Těmito náklady jsou nájemné (po započítání slevy) částka, náklady na leasing automobilu Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka bez DPH a automobilu Anonymizováno Anonymizováno, ve výši částka bez DPH, náklady na zaměstnance Anonymizováno Anonymizováno, celkem mzda plus odvody za výše uvedené částka a jméno FO celkem mzda plus odvody za leden částka. Žádost o náhradu škody byla žalovaným zamítnuta sdělením ze dne datum. V tomto sdělení žalovaný uvedl, že, dle jeho názoru, na žalobcem uplatněný nárok nedopadají ustanovení krizového zákona, zejména jeho § 36 odst. 1 stanovující povinnost státu nahradit vzniklou škodu.

2. Žalovaná navrhnula žalobu zamítnout, neboť předpoklady vzniku nahraditelné škody (když nahraditelnou je pouze věcná škoda vzniklá při provádění krizových opatření) ani existence příčinné souvislosti nejsou v daném případě naplněny. Ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona, z něhož vychází žalobkyní uplatněný nárok, nelze vykládat izolovaně bez vazby na jeho další odstavce. Odstavec 1 ust. § 36 krizového zákona upravuje pouze předpoklady odpovědnosti za škodu, nikoli rozsah této odpovědnosti. Samotný rozsah nahraditelné škody je pak upraven v odstavcích 2 a 3 ust. § 36 krizového zákona. Odstavec 3 upravuje rozsah škody či újmy na zdraví. Odstavec 2 limituje rozsah nahraditelné majetkové újmy, a to pouze na věcnou škodu, když z něho vyplývá, že v režimu krizového zákona je nahraditelná pouze věcná škoda vzniklá při činnosti orgánů provádějících krizová opatření či při uloženém poskytnutí věcných prostředků. Pro vymezení rozsahu nahraditelné majetkové újmy v režimu krizového zákona je tedy klíčový výklad pojmu „věcná škoda“. Pojem „věcné škody“ není v krizovém zákoně definován, přičemž jasnou odpověď nedává ani dosavadní judikatura Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve vztahu k ust. § 36 krizového zákona. Při výkladu pojmu „věcná škoda“ je třeba zohlednit několik základních interpretačních vodítek, zejména jazykový a historický výklad pojmu „věcná škoda“, jakož i úmysl zákonodárce. Z legislativní historie přijímání krizového zákona je pak zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo odškodňovat pouze výjimečné případy škod vzniklých přímo při činnosti příslušných složek státu provádějících krizová opatření, při uloženém poskytnutí věcných prostředků anebo při cvičeních realizovaných podle krizového zákona. Pojem „věcné škody“ je podle názoru žalované nutno interpretovat v kontextu legislativní historie, má jít v zásadě o škodu utrpěnou „při“ činnosti orgánů provádějících krizová opatření (cvičení) či „při“ poskytnutí věcných prostředků, tedy jinými slovy v bezprostřední souvislosti s aktivní činností orgánů provádějících krizová opatření. Takto je však zásadně představitelný pouze vznik škody na věci, zejména v důsledku jejího fyzického zničení, poškození či znehodnocení, nikoli již hrazení následných škod nebo ušlého zisku, případně marně vynaložených nákladů (jichž se žalobkyně domáhá). Nejedná se tak o škodu ve smyslu obecného pojmu škody podle občanského zákoníku, která by zahrnovala jakoukoliv ztrátu na majetku, včetně ušlého zisku či marně vynaložených fixních nákladů. Ohledně žalobkyní tvrzeného nároku na náhradu marně vynaložených nákladů na leasing automobilů upozorňuje žalovaná na usnesení Anonymizováno soudu sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, kde se Anonymizováno soud mimo jiné zabýval povahou leasingu a práv a povinností plynoucích z leasingové smlouvy. Anonymizováno soud uzavřel, že jednotlivé leasingové splátky nelze hodnotit jako nájemné, nýbrž jako „předplacení“ kupní ceny pro případ, že by za stanovených podmínek došlo k prodeji předmětu leasingu leasingovému nájemci (zde žalobkyni). Náklady na leasing automobilu ve světle závěrů Anonymizováno soudu nelze považovat za nahraditelnou škodu dle ust. § 36 krizového zákona, neboť se nejedná o marně vynaložené náklady, když v konečném důsledku může žalobkyně předmětné automobily nabýt do svého vlastnictví právě prostřednictvím leasingu. Jedná se tedy o odlišný institut, než jakým je nájem, jehož smyslem je pouze dočasné užívání předmětu nájmu bez možnosti předmět nájmu nabýt do vlastnictví. Žalovaná dále poukázala na aktuální rozsudek Městského soudu v Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka ze dne datum, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti právnická osoba, kterou se na žalované ve smyslu ust. § 36 krizového zákona domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím jako náhrady škody ve formě ušlého zisku, jež měla této společnosti vzniknout v důsledku vládou vydaných krizových opatření (jedná se o spor, v němž Anonymizováno soud Anonymizováno vydal kasační rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum). V dané věci je dále sporná otázka příčinné souvislosti, přičemž se jedná o jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu podle krizového zákona. Žalobkyně tvrzenou škodu specifikuje jako marně vynaložené náklady, které vynaložila na provoz restaurace, přičemž v důsledku přijatých vládních opatření je vynaložila zbytečně. Vyjma mezd se jedná o tzv. fixní náklady, které jsou v mikroekonomii definovány jako náklady, jejichž výše není přímo závislá na objemu výroby nebo na rozsahu poskytovaných služeb. Ve vztahu k těmto nákladům podle žalované není dána příčinná souvislost s krizovými opatřeními, neboť s nimi spojený úbytek v majetkové sféře žalobkyně je pouze a jedině následkem povinnosti žalobkyně tyto náklady hradit jejím smluvním partnerům a poskytovatelům služeb. Současně žalobkyně při uplatnění svého nároku vychází z premisy, že pokud by nebyla vydána předmětná krizová opatření, generovala by restaurace očekávané příjmy. Tato úvaha je podle názoru žalované nesprávná a lichá, neboť žalobkyně tímto zcela pomíjí panující epidemickou situaci, rozhodování spotřebitelů v takové situaci, jejich přirozený rodné přijmení a změnu životních, osobních či okamžitých preferencí v důsledku zásadně zhoršeného vývoje epidemie a smrtelných následků, jež vyvolala. Je zcela nepochybné, že epidemická situace v žalobkyní vymezeném období od ledna do dubna 2021 byla v porovnání s předchozími obdobími bezprecedentní. V této souvislosti žalovaná odkazuje na statistické přehledy vedené ke Anonymizováno-Anonymizováno Ministerstvem Anonymizováno (viz https://podezřelý výraz-Anonymizováno.Anonymizováno.cz/Anonymizováno-Anonymizováno). Žalovaná je toho názoru, že rozhodování cílových zákazníků žalobkyně by více ovlivnila špatná epidemická situace a s ní spojená zdravotní rizika než krizová opatření, kterých se žalobkyně dovolává. Je nepochybné, že nepříznivým vývojem epidemické situace, rapidním nárustem počtu nákaz i hospitalizací, kdy každodenně umíraly desítky lidí, bylo podstatným způsobem chování lidí ovlivněno. Jinými slovy žalobkyní nabízené služby by nebyly poptávány, nebo byly poptávány pouze velmi omezeně, bez ohledu na to, zda je krizová opatření zakazovala nebo omezovala, resp. přirozeným důsledkem strachu obyvatel by s ohledem na negativní vývoj epidemické situace v Anonymizováno republice byl pokles poptávky po službách žalobkyně. Příčinnou žalobkyní tvrzené škody tak nebyla výlučně krizová opatření vyjmenovaná v žalobě, která měla postihnout podnikání žalobkyně, ale její činnost by logicky ovlivnila zhoršující se situace okolo nemoci Anonymizováno-Anonymizováno a s tím spojené chování obyvatel. Žalovaná je tak přesvědčena, že v tomto případě je nutné zohlednit obecnou epidemickou situaci a rozhodování spotřebitelů v takovéto situaci.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce podniká v oblasti hostinské činnosti (výpis z živnostenského rejstříku). Dne datum uzavřel s Městskou částí adresa nájemní smlouvu (nájemní smlouva ze dne datum), na základě které si od Městské části adresa pronajal nebytové prostory pro provozování restauračního zařízení. Pro rok 2021 bylo stanoveno nájemné ve výši částka bez DPH ročně, tj. částka bez DPH měsíčně. Žalobci byla poskytnuta sleva na nájemném a v březnu 2021 (faktury za nájemné, dodatek k nájemní smlouvě, oznámení o výši nájemného). Žalobce dále ve sporném období hradil leasingové splátky na automobil Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka bez DPH a automobil Anonymizováno Anonymizováno, ve výši částka bez DPH (smlouva o úvěru č. hodnota, splátkový kalendář k úvěrové smlouvě Anonymizováno Anonymizováno a k úvěrové smlouvě Anonymizováno Anonymizováno), náklady na zaměstnance Anonymizováno Anonymizováno, mzdu as odvody zaměstnavatele ve výši částka a jméno FO, mzda a odvody zaměstnavatele za leden 2021 ve výši částka (výplatní pásky).

4. Podle § 35 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“) za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce (odst. 1). V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku (odst. 2). Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí (odst. 3). Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje (odst. 4).

5. Podle § 36 odst. 1 krizového zákona stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Podle § 36 odst. 2 krizového zákona náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. Podle § 36 odst. 4 krizového zákona peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. Podle § 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. krizového zákona nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. Podle odst. 6 zákona náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

6. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Anonymizováno republiky, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „ústavní zákon č. 110/1998 Sb.“) vyhlásila pro území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví a v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno) na území Anonymizováno republiky nouzový stav, a to na dobu od 00:00 hodin dne datum na dobu 30 dnů. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vyhlásila pro území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví a v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno) na území Anonymizováno republiky nouzový stav, a to na dobu od 00:00 hodin dne datum na dobu 14 dnů. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vyhlásila pro území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví a v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno) na území Anonymizováno republiky nouzový stav, a to na dobu 30 dnů od 00:00 hodin dne datum. Usnesením vlády Anonymizováno republiky ze dne datum č. hodnota vláda podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. prodloužila nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne datum č. hodnota, a to do dne datum. Usneseními vlády (bod 37 - 45) byl pro území Anonymizováno republiky z důvodu ohrožení zdraví a v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vyhlášen nouzový stav, který trval bez přerušení od 00:00 hodin datum do 24:00 hodin dne datum.

7. Usnesením vlády Anonymizováno republiky č. hodnota, Anonymizováno,Anonymizováno, Anonymizováno z roku 2020 o přijetí krizového opatření a usnesením vlády Anonymizováno republiky č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, z roku 2021 o přijetí krizového opatření bylo mimo jiné stanoveno omezení přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary).

8. Anonymizováno soud v rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum dospěl k závěru, že je nesprávná úvaha v tom směru, že stát nenese odpovědnost za újmu způsobenou krizovými opatřeními, která jsou svojí povahou produktem legislativní činnosti. Za újmu způsobenou normativními akty s obecnou působností stát neodpovídá toliko v režimu zákona č. 82/1998 Sb. (srovnej rozsudek Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno). Je tomu tak proto, že normotvorná činnost nemůže být posuzována jako nesprávný úřední postup, a proto nelze dovodit ani odpovědnost státu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Závěr o tom, že stát neodpovídá za újmu způsobenou legislativní činností nebo její absencí ale neplatí bezvýjimečně. V minulosti Anonymizováno soud dovodil odpovědnost státu za legislativní pochybení v případě porušení práva Anonymizováno Anonymizováno (srovnej rozsudek Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Stejně tak v minulosti dovodil Anonymizováno soud povinnost státu k náhradě škody kvůli pochybení při legislativní činnosti v důsledku absence odpovídající právní úpravy regulace nájemného (srovnej stanovisko pléna Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a rozsudek Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 20/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Zákonodárci nic nebrání v tom, aby na sebe stát dobrovolně přijal povinnost k náhradě škody způsobené různou činností orgánů výkonu veřejné moci, včetně výkonu činnosti legislativní, jak se tomu stalo právě v § 36 odst. 1 krizového zákona. Anonymizováno soud v rozsudku rovněž uvedl, že nepovažuje za podstatné vyjadřovat se k otázce, zda konkrétní krizová opatření, od nichž žalobce odvozuje vznik své škody, byla či nebyla právními předpisy (k tomu srovnej usnesení Anonymizováno soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, bod 35 a násl., nebo ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, body 11 až 13), neboť jde o otázku, na jejímž řešení právní posouzení nároku žalobce nespočívá, protože i svou povahou normotvorné krizové opatření je stále krizovým opatřením ve smyslu § 2 písm. c) krizového zákona. Povinnost státu nahradit škodu způsobenou krizovým opatřením nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. Tento okamžik je třeba posoudit podle konkrétních okolností věci, neboť krizová opatření „mohou zahrnovat různorodou skupinu předem víceméně nedeterminovaných aktivit (reakcí) orgánů krizového řízení za účelem zvládnutí krizové situace.“ Z tohoto důvodu nelze omezit odpovědnost státu jen na ta krizová opatření, která stát sám provede.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Odpovědnost státu za škodu vzniklou v souvislosti s přijatými krizovými opatřeními (případně cvičeními) je upravena v § 36 krizového zákona. Jedná se o odpovědnost objektivní s možností liberace v případě, že si poškozený škodu způsobil sám (§ 36 odst. 1 věta druhá krizového zákona). Podmínky odpovědnosti státu podle tohoto ustanovení představuje 1) přijetí krizového opatření za vyhlášeného nouzového stavu, 2) vznik nahraditelné škody, 3) příčinná souvislost mezi zmíněnou činností orgánu a vznikem škody, 4) absence liberačního důvodu a 5) řádné uplatnění nároku v prekluzívní lhůtě.

10. Žalovaný je ústředním státním orgánem pasivně legitimovaným z titulu náhrady škody podle zákona č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a to i v souladu s rozhodnutím Anonymizováno soudu spisová značka, ze dne datum, který došel k závěru: „Jestliže však krizový zákon nevymezuje organizační složku státu příslušnou za stát vystupovat v řízení o nároku podle tohoto právního předpisu, je třeba jednat s Ministerstvem Anonymizováno v souladu s § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb.“ 11. Až do datum se vydávala žalovaná opatření podle krizového zákona, tudíž se náhrada škody, která je předmětem tohoto sporu, řídí Anonymizováno zákonem a nikoliv Anonymizováno zákonem.

12. Žalobce uplatňuje škodu ve formě skutečné škody, konkrétně marně vynaložených nákladů na své podnikání. Příčinná souvislost mezi vydanými opatřeními a vznikem škody je žalobcem spatřována v tom, že pokud by nebylo v důsledku krizových opatření znemožněno podnikání žalobce, generoval by žalobce příjmy ze svého podnikání a tudíž by jeho náklady na provoz závodu nebyly marně vynaloženými.

13. Otázka příčinné souvislosti je přitom primárně otázkou skutkovou, která musí být posuzována individuálně. Doktrína i judikatura vycházejí z pojetí, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem určité škodní události. Příčinou škody tedy může být jen okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Při zkoumání příčinné souvislosti tak jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Rozhodující pak je, aby skutečnost, která má být příčinou tvrzené škody, byla nutnou podmínkou (conditio sine qua non) toho, že se následek uskutečnil právě tak, jak se uskutečnil, tedy daným způsobem, v daném čase a v daném místě. V případě, že existuje ve vztahu k tvrzené škodě několik relevantních příčin, je třeba zjistit a vyhodnotit jejich vliv a gradaci ve vztahu k následku (škodě). Jestliže zůstává nejistým, které škodní jednání škodu ve skutečnosti způsobilo, musí být každé jednání považováno za příčinu v rozsahu pravděpodobnosti, v jaké mohlo způsobit škodu poškozenému (viz např. rozhodnutí Anonymizováno soudu Anonymizováno sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka). Poškozený tak musí prokázat, že je předmětná škoda podle obecné povahy, podle obvyklého chodu věcí a podle zkušeností adekvátním důsledkem škodní události, a to za současného prokázání, že by škoda nebyla nastala bez této příčiny.

14. V daném případě soud dospěl k závěru, že není prokázána příčinná souvislost mezi vydanými opatřeními a vznikem škody. Veškeré žalobcem uplatněné nároky mají původ ve smluvních vztazích, tedy závazcích žalobce, vzniklých v době před vydáním opatření žalovanou. Žalobce se zavázal hradit nájemné a leasingové splátky ve smlouvách o nájmu a mzdu v pracovních smlouvách. Existence těchto závazků v době účinnosti opatření není podmíněna těmito opatřeními, ale vyplývá z obecných civilních předpisů. Na povinnost plnit závazky neměla opatření žádný vliv. Vliv mohla mít pouze na možnosti žalobce tyto závazky plnit z očekávaného zisku, ovšem nikoliv na jejich závaznost.

15. Námitka žalobce ohledně marně vynaložených výdajů není v dané věci přiléhavá. Podle rozsudku Anonymizováno soudu spis. zn. spisová značka ze dne datum došlo k porušení závazku na jehož základě vznikla daňová povinnost, přestože prodávající od smlouvy odstoupil, převod se neuskutečnil. Daň tedy byla uhrazena v souvislosti se závazkem, podle kterého očekával prodávající plnění, a proto uhradil daň, přestože tento závazek byl porušen kupujícím. Naproti tomu žalobce v tomto sporu uhradil žalované částky na základě závazků se třetími osobami uzavřenými nezávisle na žalované. Žalovaná neměla na plnění daných závazků žádný vliv, jednání žalované tedy nebylo příčinou placení závazků žalobce. Stejně tak dle rozsudku spis. zn. spisová značka šlo o porušení závazku mezi stranami sporu, kdy žalobce zaplatil poplatky spojené s patentovou přihláškou, tedy související se závazkem, a k podání patentu nedošlo v důsledku porušení povinnosti (nedodání dokumentace),ze smlouvy uzavřené mezi stranami sporu. Obdobně ve věci spis. zn. spisová značka se jednalo o nedodržením závazku uzavřeného mezi stranami sporu a vzniklou škodou v podobě marně vynaložené provize související se závazkem stran ve sporu, nikoliv osob třetích. Ostatně v daném případě nebyla příčinná souvislost shledána a dovolání bylo zamítnuto.

16. Žalobce ve svém podání sám připustil, že na základě žalobou požadovaných výdajů „by generoval žalobce příjmy ze svého podnikání a tudíž by jeho náklady na provoz závodu nebyly marně vynaloženými.“ Příjmy však žalobce, jak uvádí, nemohl generovat, a teprve nemožnost generování příjmů v důsledku opatření vlády by mohla být hypoteticky příčinou škody. Toto však nebylo předmětem daného řízení.

17. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že při rozhodování o náhradě škody vzniklé podle žaloby zaplacením leasingových splátek, je určující obsah právního vztahu plynoucího z leasingových smluv. Jak vyplývá z rozhodnutí Anonymizováno soudu č.j. spisová značka a navazujícího nálezu Anonymizováno soudu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, jednotlivé leasingové splátky nelze hodnotit toliko jako nájemné, nýbrž jako „předplacení“ kupní ceny pro případ, že by za stanovených podmínek došlo k prodeji předmětu leasingu nájemci. Pokud tedy žalobce netvrdil, že by v důsledku opatření došlo k zániku možnosti prodeje vozidla, nelze tyto zaplacené částky za daných okolností hodnotit jako škodu. Případným odkoupením vozidla za zůstatkovou cenu by došlo ke kompenzaci těchto výdajů nabytím vlastnictví k věci.

18. Protože soud neshledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a tvrzenou škodou, žalobu zamítnul, aniž by se blíže zabýval ostatními námitkami žalované.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva Anonymizováno č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.