8 C 298/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 17 995,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 17 995,77 od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši částka.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 17 995,77 s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o Anonymizováno úvěru č. hodnota. Na základě té byla žalovaná oprávněna čerpat Anonymizováno úvěr, a to vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Výše měsíční splátky činila 2,56% z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala peněžité prostředky ve výši částka, přičemž žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši částka. Tato částka byla započítána na dlužnou jistinu, úrok a poplatky, jak vyplývá z přiloženého splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svůj závazek, když nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, přistoupila žalobkyně k jejímu oprávnění vyplývajícího ze smluvních ujednání a celý úvěr ke dni datum zesplatnila. O této skutečnosti žalovanou vyrozuměla dopisem ze stejného dne a současně ji vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně ji proto opětovně vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaná však ani na tuto předžalobní výzvu žalobkyně nijak nereagovala. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši částka, dále z poplatků na pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka a smluvních pokut v souhrnné výši částka. Pokud jde o žalobou uplatňované příslušenství, žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná uhradila kapitalizovaný úrok ve výši částka, který představuje součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru, tj. do dne datum a úroku ve výši 17,9% ročně z částky částka (neuhrazená jistina) od datum do dne sepsání žaloby, tj. do datum, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12% ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, dále úrok ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12% ročně z částky 17 995,77 od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavření smlouvy o Anonymizováno úvěr posoudila náležitě úvěruschopnost žalovaní, a to s kladným výsledkem.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedla, že za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované užila nejprve výpočet maximálního limitu měsíčních splátek (zkráceně SLM). V této souvislosti odkázala na již předloženou metodiku a výpočet. Žalobkyně dále zjišťovala, zda měla žalovaná v době podání žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů, což je patrné ze zprávy Anonymizováno. Případě žalované byly zjištěny předchozí závazky a splátky na ně, žalobkyně je však zahrnula do výpočtu SLM. Zdůraznila, že dle zprávy Anonymizováno se žalovaná nedostala do prodlení se splácením žádného ze svých závazků a vykazovala tak platební morálku na velmi vysoké úrovni. O úvěruschopnosti žalované svědčí i to, že po dobu od října 2023 až do února 2025, tedy po dobu roku a půl, poskytnutý úvěr řádně splácela, a až následně svůj závazek porušila. Žalobkyně rovněž provedla lustrace žalované v registrech Anonymizováno, Anonymizováno A Anonymizováno, a to vždy s příznivým výsledkem k následnému možnému závěru o úvěruschopnosti žalované.

3. Žalovaní se k žalobě nijak nevyjádřila.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností do jejíhož předmětu podnikání mimo jiné spadá poskytování nebo zprostředkování Anonymizováno úvěru.

5. Z dokumentů označených jako „Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno úvěr č. hodnota a „Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba. – Anonymizováno platné od datum“ se podává, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Roční úroková sazba činila 17,90%. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžité prostředky splácet v pravidelných peněžitých splátkách ve výši 2,56% z úvěrového rámce, tj. částka. Splatnost pravidelných měsíčních splátek byla sjednána vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Dále bylo ujednáno, že v případě, že žalovaná nebude dodržovat podmínky splácení úvěru, je žalobkyně oprávněna k jeho zesplatnění. Bylo ujednáno i pojištění pro případ pracovní neschopnosti žalované, ztráty příjmu, dlouhodobého ošetřování člena rodiny, hospitalizace, invalidity 2. a 3. stupně a úmrtí, s benefitem odkladu splátek. Měsíční úhrada za pojištění měla činit 8,9% z minimální splátky úvěru. Žalovaná se zavázala, pro případ jejího prodlení se zaplacením splátky nebo jiné platby zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka. V případě, že vše dlužné splátky bude nižší než částka, zavázala se žalovaná zaplatit smluvní pokutu maximálně ve výši této nesplacené splátky. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na vymáhání neuhrazené splátky nebo jiné platby.

6. Z dokumentu označeného jako „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ soud zjistil, že žalobkyně provádí kontrolu bonity klienta jejímž výsledkem, je částka, která klientovi zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru (dále jen „MLS“). Pro účely výpočtu MLS je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména jeho vyživovací povinnosti, příjem partnera, dále je zjišťována částka životního minima klienta, jakož i členů jeho domácnosti, částka nákladů na bydlení dle Anonymizováno a nákladů na placení dalších závazků klienta dle údajů v Anonymizováno. Tyto údaje žalobkyně porovná s částkou reálných výdajů uvedených klientem. Pokud jsou reálné výdaje vyšší než hodnota součtu životních minim, statistických nákladů na bydlení a nákladů na splátky dalších závazků dle Anonymizováno, počítá žalobkyně pro účely výpočtu MLS s touto vyšší částkou. Vyvstávají-li pochybnosti ohledně pravdivosti tvrzení klienta, přistupuje žalobkyně k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vždy vypočítán jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Oba výpočty se následně porovnají a použije se ten MLS, který je nižší. Výsledem výpočtu MLS u žalobkyně byl MLS žalobkyně – částka a MLS domácnosti žalobkyně – částka.

7. Z karty klienta vyplývá, že žalovaná při podání žádosti o poskytnutí Anonymizováno úvěru uvedla, že její průměrný měsíční příjem činí částka, je svobodná a pečuje o jedno nezletilé dítě. Dále uvedla, že průměrné příjmy ostatních členů domácnosti činí částka, a že průměrné výdaje její domácnosti činí částka.

8. Z úvěrové zprávy se podává, že žalované bylo v minulosti poskytnuto více úvěrů, které řádně a včas splácela.

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná žalobkyni nejprve poskytnuté peněžité prostředky řádně a včas splácela. První drobnější pochybení žalované ohledně včasného splácení pravidelné měsíční splátky se objevilo až u deváté splátky, kterou však následně dne datum uhradila. Později začalo docházet k závažnějším pochybení žalované ohledně řádného a včasného splácení pravidelných měsíčních splátek, 18. splátku s datem splatnosti dne datum a 19. splátku s datem splatnosti datum žalovaná žalobkyni již zcela neuhradila. Žalovaná následně dne datum úvěr zesplatnila. Do zesplatnění úvěru žalobkyně žalované poskytla peněžité prostředky v souhrnné výši částka a žalovaná jí celkem uhradila částka. Ke dni zesplatnění sestával dluh žalované z dlužné jistiny ve výši částka, dále z poplatků na pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka a smluvních pokut v souhrnné výši částka.

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Celková výše dlužné částky činila částka a její splacení bylo žalobkyní požadováno do 14 dní od sepsání výzvy.

11. Z předžalobní upomínky ze dne datum se podává, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky, a současně byla upozorněna na to, že nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalobkyně nucena se domáhat jejího zaplacení soudní cestou.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Roční úroková sazba činila 17,90%. Žalovaná se zavázala žalobkyni takto poskytnuté peněžité prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,56% z úvěrového rámce, tj. částka. Žalovaná žalobkyni zcela neuhradila 18. a 19. pravidelnou měsíční splátku. Žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou písemně vyrozuměla a současně ji vyzvala k uhrazení celé dlužné částky. Do zesplatnění úvěru žalobkyně žalované poskytla peněžité prostředky v souhrnné výši částka a žalovaná jí uhradila celkem částka. Ke dni zesplatnění sestával dluh žalované z dlužné jistiny ve výši částka, dále z poplatků na pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka a smluvních pokut v souhrnné výši částka. Při posuzování úvěruschopnosti žalované vyšla žalobkyně z informací jí sdělených žalovanou a dále využila statistických modelů k určení pravděpodobné míry příjmů a výdajů žalované. Na základě takto získaných dat provedla výpočet maximálního limitu měsíčních splátek (zkráceně SLM), tedy výpočet částky, která žalované zbývala po odečtení všech mandatorních výdajů a do její výše bylo tak možné žalovanou splátkou úvěru maximálně zatížit. Žalovaná ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru vykazovala velmi vysokou platební morálku.

13. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem.

1. Podle 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

2. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o Anonymizováno úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Anonymizováno úvěru“), Anonymizováno úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

3. Podle § 75 zákona o Anonymizováno úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona o Anonymizováno úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o Anonymizováno úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše Anonymizováno úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne Anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele Anonymizováno úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 zákona o Anonymizováno úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky Anonymizováno úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o Anonymizováno úvěru vyplývá, že Anonymizováno úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet Anonymizováno úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o Anonymizováno úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o Anonymizováno úvěru, na jejímž základě, se žalobkyně zavázala poskytnou žalované peněžité prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce. Před uzavřením této smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované, kdy za tímto účelem jednak vycházela z informací jí sdělených žalovanou, jednak využila statistických modelů k určení pravděpodobné míry příjmů a výdajů žalované. Na základě takto získaných dat následně provedla výpočet maximálního limitu měsíčních splátek, kterými bylo možné žalovanou zatížit. Využití statistických, resp. automatizovaných modelů, za účelem ověření informací sdělených spotřebitelem ohledně výše jeho průměrných příjmů a výdajů zákonodárce připouští (§ 84 odst. 2 zákona o Anonymizováno úvěru). Žalobkyně dále povedla i lustrace žalované v příslušných bankovních i nebankovních systémech, které měly vždy kladný výsledek ohledně úvěruschopnosti žalované. O vysoké platební morálce žalované vypovídala i úvěrová zpráva žalované, dle které úvěry poskytnuté v minulosti vždy řádně a včas splácela. S ohledem i na výši poskytnutého úvěru, má tak soud za to, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost způsobem přiměřeným dané situaci. Nelze proto dospět k závěru, že by uzavřená smlouva měla být absolutně neplatná z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Soudem nebyly v řízení zjištěny ani jiné důvody absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy (§ 588 o. z.), ke které je povinen přihlížet z úřední povinnosti a ani žalovaná nenapadala v průběhu řízení platnost uzavřené smlouvy. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když žalobkyni neuhradila sjednané splátky úvěru a poplatky za poskytnuté doplňkové služby řádně a včas. V důsledku porušení těchto povinností byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění celého úvěru, což učinila dne datum. O zesplatnění úvěru žalobkyně žalovanou písemně informovala a současně ji vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Dluh žalované sestává z neuhrazené jistiny ve výši částka a dále z poplatků za pojištění ve výši částka. Před zesplatněním celého úvěru se žalovaná opakovaně ocitla v prodlení se zaplacením pravidelných splátek úvěru, a je proto dále povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokuty v souhrnné výši částka a účelně vynaložené náklady na jejich vymáhání v celkové výši částka. Lze tedy uzavřít, že žalovaná je povinna žalobkyni žalobou uplatněnou dlužnou částku zaplatit (částka), když se k tomu patně zavázala a doposud tak neučinila, a to včetně požadovaného příslušenství jehož výše odpovídá sjednaným smluvním úrokům a dále zákonným úrokům z prodlení za předmětná období. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a rozhodl tedy tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.