8 C 319/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaslat žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku omluvu v tomto znění: „Ministerstvo , Anonymizováno, se tímto omlouvá , Jméno žalobkyně, za to, že proti ní zahájil služební funkcionář pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, řízení ve věcech služebního poměru ve věcech kázeňských pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měla dopustit způsobením dopravní nehody, k níž došlo dne , datum, v 16:41 hodin na křižovatce , adresa, a , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , neboť , Jméno žalobkyně, tuto dopravní nehodu nezavinila. Ministerstvo , Anonymizováno, tímto konstatuje, že v rámci tohoto řízení došlo k porušení práv , Jméno žalobkyně, “III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech řízení ve výši , částka, . Žalobkyně tyto náklady vynaložila v řízení ve věcech služebního poměru ve věcech kázeňských, které bylo s žalobkyní zahájeno dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro podezření ze spáchání jednání majícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „přestupkové řízení“), protože byla v přestupkovém řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta, . Závadného jednání se žalobkyně měla dopustit způsobením dopravní nehody, ke které došlo dne , datum, v 16:41 hodin na křižovatce , adresa, a , Anonymizováno, v , adresa, . Přestupkové řízení vedené se žalobkyní bylo následně zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , neboť bylo zjištěno, že skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal. Při šetření dopravní nehody došlo ze strany služebního funkcionáře a policejního orgánu k zcela zásadním pochybením, která následně vedla k zahájení přestupkového řízení s žalobkyní. Ačkoliv policejnímu orgánu trvalo více jak šest měsíců, než ukončil šetření dopravní nehody a spis předal služebnímu funkcionáři, nedošlo z jeho strany k výslechu druhého účastníka dopravní nehody , jméno FO, , který nehodu způsobil. Žalobkyně již ve svém podání vysvětlení poukazovala na rychlost vozidla , jméno FO, , a dále i na to, že křižovatkou projížděl na žlutý signál. Služební funkcionář se však těmito skutečnostmi vůbec nezaobíral a bez dalšího přestupkové řízení se žalobkyní zahájil. Nebyl ani vypracován znalecký posudek, na základě kterého by bylo možné exaktně stanovit rychlost vozidla , jméno FO, a dále i na technickou příčinu dopravní nehody. Již z laického pohledu na videozáznam dopravní nehody, který je součástí spisového matriálu, je přitom zcela zřejmé, že vozidlo řízené , jméno FO, významně překračovalo nejvyšší dovolenou rychlost (50 km/h), a dále že projíždělo křižovatkou v rozporu s pravidly silničního provozu na žlutý signál. Žalobkyně dala následně podnět k tomu, aby dopravní nehodu začaly řádně prověřovat orgány činné v trestním řízení, přičemž v této souvislosti byl vypracován znalecký posudek z oboru dopravy. Ten potvrdil, že , jméno FO, vjel do křižovatky bezprostředně před dopravní nehodu rychlostí 88 km/h, a že žalobkyně neměla možnost střetu vozidel zabánit. Až následně bylo přestupkové řízení s žalobkyní zastaveno. Oznámení o zahájení přestupkového řízení ze dne , datum, je tak nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalobkyně dále požadovala, aby jí byla odčiněna nemajetková újma způsobená nezákonný rozhodnutím, a to přiměřeným zadostiučiněním ve formě omluvy a konstatování porušení práva žalobkyně. Žalobkyně čelila v práci ústrkům za údajné způsobení dopravní nehody a dlouho jí hrozila náhrada vysoké škody. Až doposud se žalobkyni za vedení přestupkového řízení nikdo neomluvil. Žalobkyně uplatnila své nároky na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění u žalované dne , datum, . Ta jí však sdělila, že uplatněné nároky neuznává, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro odpovědnost státu.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Nerozporovala, že přestupkové řízení vedené se žalobkyní bylo zastaveno, neboť skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal, a ani to, že tomu tak bylo poté, co v trestním řízení vedeném s druhým řidičem , jméno FO, bylo na základě vypracovaného znaleckého posudku zjištěno, že dopravní nehodu zavinil tento druhý řidič. Ve věci žalobkyně však nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno pravomocné rozhodnutí ani rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na jeho právní moc, a není tak ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. splněna základní podmínka pro přiznání žalobkyní požadované náhrady škody v podobě náhrady nákladů žalobkyně vynaložených v přestupkovém řízení. Žalovaná se ani nedopustila nesprávného úředního postupu. Žalovaná zdůraznila, že je vždy třeba zkoumat, jak postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů. Jak bylo již dovozeno Ústavním soudem poškozenému náleží náhrada nákladů právního zastoupení, pokud bylo zahájené řízení o přestupku v dopravě zastaveno kvůli flagrantním pochybením policejního orgánu při dokumentaci dopravní nehody osobních automobilů. K žádnému flagrantnímu pochybení v případě žalobkyně nedošlo. Služební funkcionář zahájil se žalobkyní přestupkové řízení na základě oznámení oddělení dopravních nehod, odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Před jeho zahájením bylo vyloučeno zavinění dopravní nehody jejím druhým účastníkem, , jméno FO, , když , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , odbor dopravně správních činností, oddělení přestupkového řízení, k dotazu služebního funkcionáře uvedl, že oznámení na podezření z přestupku překročení dovolené rychlosti , jméno FO, bylo vyřízeno tak, že přestupek byl dne , datum, odložen, neboť došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku či předání věci. Služební funkcionář tak byl povinen s žalobkyní přestupkové řízení zahájit, neboť spisový materiál obsahoval dostatek indicií k tomu, aby bylo možné se domnívat, že dopravní nehodu mohla žalobkyně zavinit. Ve vydání oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru ve věcech kázeňských ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nelze spatřovat nesprávný úřední postup, ani je nelze považovat za nezákonné rozhodnutí. Služební funkcionář dále postupoval správně, když přestupkové řízení dne , datum, přerušil, neboť se dozvěděl o zahájení trestního řízení s druhým řidičem , jméno FO, pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), kterého se měl dopustit způsobením uvedené dopravní nehody. Služební funkcionář rovněž postupoval správně, když přestupkové řízení dne , datum, zastavil, poté co se dozvěděl, že v trestním řízení bylo na základě vypracovaného znaleckého posudku zjištěno zavinění dopravní nehody jejím druhým účastníkem , jméno FO, , který vjel do křižovatky tak vysokou rychlostí, že žalobkyně nemohla střetu vozidel zabránit.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření k žalobě uvedla, že s tvrzeními žalované zásadě nesouhlasí. Nesouhlasila zejména s tvrzením žalované, že přestupkové řízení bylo s žalobkyní vedeno zcela důvodně, neboť ho služební funkcionář zahájit musel, poté co bylo podezření ze spáchání přestupku druhým účastníkem dopravní nehody odloženo. Skutečnost, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, zprvu projednávání podezření o spáchání přestupku ve věci , jméno FO, odložil, je ve vztahu k žalobkyni zcela irelevantní. K tomu, aby byl služební funkcionář oprávněn zahájit přestupkové řízení s žalobkyní musel mít dostatečné podklady svědčící o tom, že se žalobkyně dopustila jednání mající znaky přestupku. Tyto podklady však služební funkcionář neměl, když součástí spisového materiálu nebylo řádné podání vysvětlení druhého účastníka nehody , jméno FO, , a nebyl vypracován znalecký posudek z oboru dopravy, kterým by byla určena technická příčina nehody.

4. Z vrácení spisového materiálu (spis Obvodního , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, III, Kancelář , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „spis“) č. l. 61) soud zjistil, že ředitel Obvodního , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, III. plk. , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „služební funkcionář“) vrátil dne , datum, Oddělení , Anonymizováno, nehod, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Krajského , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, (dále jen „policejní orgán“) spisový materiál - č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, týkající se dopravní nehody žalobkyně ze dne , datum, v , adresa, . Po prostudování předaného spisového materiálu služební funkcionář zjistil, že spisový materiál trpí důležitými vadami, pro které není možné jeho předání akceptovat. Bylo nutné, aby byly tyto vady zhojeny. Prvním nedostatkem bylo to, že policejní orgán řádným způsobem nezajistil podání vysvětlení od druhého účastníka nehody , jméno FO, . Ten byl policejním orgánem k podání vysvětlení opakovaně předvolán, přesto se však nedostavil a vysvětlení nepodal. Uvedený nedostatek se policejní orgán následně pokusil odstranit, a to tak, že dne , datum, sepsal úřední záznam o podaném vysvětlení, které měl , jméno FO, učinit bezprostředně po nehodě dne , datum, . Úřední záznam ze dne , datum, tak byl sepsán s odstupem téměř čtyř měsíců. Služební funkcionář , Anonymizováno, orgánu vytkl, že takto pořízený úřední záznam lze jen stěží považovat za úřední záznam, který pravdivě a uceleně popisuje výpověď , jméno FO, . Vysvětlení , jméno FO, bylo přitom nezbytné k posouzení zavinění dané dopravní nehody. Druhým zjištěným nedostatkem bylo to, že ačkoliv žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že druhý účastník nehody, , jméno FO, , jel vyšší než dovolenou rychlostí (50 km/h,) a to možná i rychlostí 70 km/h, policejní orgán se tímto nijak nezaobíral a nezahrnul možnost překročení dovolené rychlosti druhým řidičem do úvahy ohledně možnosti zavinění dopravní nehody.

5. Z předání vráceného spisového matriálu ze dne , datum, (ve spisu na č. l. 62) vyplývá, že policejní orgán s postupem služebního funkcionáře spočívající ve vrácení spisového materiálu nesouhlasil. Požadované provedení úkonu spočívající v sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení druhým řidičem , jméno FO, postrádalo význam, neboť by tento úřední záznam nebylo možné ve správním řízení použít a jednalo by se tak pouze je o jeden z podkladů, který navíc spisový materiál již obsahuje, a to úřední záznam se dne , datum, sepsaný o tom, co , jméno FO, uváděl bezprostředně po nehodě ze dne , datum, . Nejdůležitějším důkazem je kamerový záznam, který průběh dopravní nehody zaznamenal, a o jejímž průběhu tak není pochyb. Možné překročení dovolené rychlosti , jméno FO, bylo oznámeno policejním orgánem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, podle § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

6. Z žádosti služebního funkcionáře o sdělní (ve spise na č. l. 66) soud zjistil, že se služební funkcionář obrátil dne , datum, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s žádostí o sdělení, jakým způsobem bylo vyřešeno podání policejního orgánu, týkající se , jméno FO, , kdy vyvstalo podezření, že dne , datum, bezprostředně před dopravní nehodou s žalobkyní překročil dovolenou rychlost (50 km/h).

7. Z přípisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, (ve spise na č. l. 67) se podává, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, služebnímu funkcionáři sdělil, že přestupek, z jehož spáchání byl , jméno FO, podezřelý, byl odložen, neboť oznámení , Anonymizováno, orgánu neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku či předání věci.

8. Z oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (ve spisu na č. l. 76) soud zjistil, že služební funkcionář zahájil dne , datum, se žalobkyní řízení ve věcech služebního poměru ve věcech kázeňských pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle § 125c odst. 1, písm. k) zákona o silničním provozu. Tohoto závadného jednání se žalobkyně mohla dopustit tím, že dne , datum, v 16:41 hodin v , adresa, při výkonu služby řídila služební motorové vozidlo , adresa, ČR., t. z. , jméno FO, , RZ: , SPZ, , (dále jen „služební vozidlo“), za užití zvláštního výstražného světla modré barvy doplněného o zvukové výstražné znamení, se kterým jela po , adresa, ve směru do , adresa, v levém jízdním pruhu určeném pro směr jízdy vlevo do , adresa, , kdy od křižovatky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , která je řízena světelným signalizačním zařízením, vjela bez zastavení a nedbajíc potřebné opatrnosti na signál s červeným světelným signálem „, Anonymizováno, “ čímž zavinila střet s motorovým vozidlem t. z. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo RZ: , SPZ, “), které řídil , jméno FO, , nar. , datum, , po , adresa, ve směru jízdy do , adresa, ve středním jízdním pruhu určeným pro směr jízdy přímo do , adresa, , přičemž do křižovatky vjel na signál se žlutým světlem „, Anonymizováno, “. , právnická osoba, došlo ke způsobení hmotné škody na vozidlech a zranění žalobkyně. Ta utrpěla distorzi krční páteře, pro kterou nenastala pracovní neschopnost. Zaviněným jednáním ve formě vědomé nedbalosti podle § 15 odst. 1 a 3 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) mohla žalobkyně porušit právní povinnost řidiče motorového vozidla vymezenou v § 41 odst. 1 zákona o silničním provozu, kdy je řidič motorového vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností využívá zvláštního světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněné o zvláštní zvukové signály, uložena povinnost dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

9. Z vyjádření obviněné ze dne , datum, (ve spisu na č. l. 80) se podává, že žalobkyně nesouhlasila s tím, že by se dopustila shora blíže popsaného jednání majícího znaky přestupku. Z kamerového záznamu je zřejmé, že po celou dobu jízdy ulicí , Anonymizováno, jela žalobkyně za využití výstražného světla modré barvy a zvláštního zvukového výstražného zařízení, a dále že žalobkyně před křižovatkou zpomalila. Žalobkyně ostatním účastníkům silničního provozu poskytla dostatek času, aby splnili svou povinnost a umožnili jí bezpečný a plynulý průjezd. Řidič druhého vozidla, , jméno FO, , projížděl světelnou signalizací na žlutý signál zhruba 2,75 vteřiny po jeho rozsvícení, přičemž podstatně překročil nejvyšší dovolenou rychlost pro jízdu v obci (50 km/h), když křižovatkou projížděj rychlostí nejméně 86 km/h.

10. Z přípisu Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, (ve spisu na č. l. 90) soud zjistil, že Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, sdělilo služebnímu funkcionáři, že policejnímu orgánu bylo uloženo, aby podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“) zahájil úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 TZ , jméno FO, . Státní zástupce po přezkoumání věci dospěl k závěru, že nebyly dostatečně objasněny všechny okolnosti dopravní nehody, když se policejní orgán dostatečně nezabýval otázkou, zda , jméno FO, neporušil svou povinnost umožnit vozidlu s předností v jízdě bezpečné projetí křižovatkou. Bylo nezbytné objasnit, jaká byla rychlost obou vozidel, kdy se mohli řidiči spatřit a vzájemně na sebe reagovat. Teprve po objasněné těchto otázek bude možné učinit závěr, zda dopravní nehodu zavinil, popř. spoluzavinil i , jméno FO, .

11. Z přípisu služebního funkcionáře ze dne , datum, (ve spisu na č. l. 91) soud zjistil, že služební funkcionář postoupil , právnická osoba, , Krajském , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Služba , Anonymizováno, , Anonymizováno, a vyšetřování, Odbor obecné , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . oddělení (dále jen „, Anonymizováno, “) spisový materiál, který mu byl chybně zaslán. Současně , Anonymizováno, požádal o zaslání kopie zahájení úkonů trestního řízení pro potřeby přestupkového řízení vedeného s žalobkyní.

12. Ze záznamu o zahájení trestního řízení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (ve spisu na č. l. 92) soud zjistil, že na základě oznámení zástupce žalobkyně, advokáta , Jméno advokáta, byly s , jméno FO, zahájeny úkony trestního řízení, neboť na podkladě zjištěných skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že jím mohl být spáchán přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 , Anonymizováno, , tím, že dne , datum, 16:54 řídil vozidlo , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , adresa, na komunikaci , adresa, ve směru jízdy do , adresa, ke křižovatce , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v pravém průběžném jízdním pruhu, následně vjel do uvedené křižovatky v přímém směru na signál se žlutým světlem „, Anonymizováno, !“ tříbarevné světelné soupravy s plnými signály, aniž by byl před tím blízko křižovatky před příčnou čárou souvislou vozidlo bezpečně zastavil, čímž se v prostoru křižovatky střetl pravou přední boční částí jím řízeného vozidla s přední částí služebního vozidla žalobkyně, která do křižovatky v přímém směru se zvýšenou opatrností najížděla z , adresa, , z levého odbočovacího pruhu na signál s červeným světlem „, Anonymizováno, !“ tříbarevné světelné soupravy s plnými signály, přičemž za jízdy v souvislosti s výkonem zvláštních povinností užívala zvláštního výstražného světla modré barvy doplněného zvukovým výstražným znamením. , jméno FO, tak svým jednáním porušil povinnosti uložené mu v § 4 písm. a), b), c), § 5 odst. 1 písm. b), § 41 odst. 7 a § 70 odst. 2 písm. d) zákona o silničním provozu, tedy nechval se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví a majetek jiných osob ani svůj vlastní, své chování nepřizpůsobil zejména situaci v provozu na pozemních komunikacích, neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích, neřídil se světelnými signály, dostatečně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích, a neumožnil vozidlu s právem přednostní jízdy bezpečný a plynulý průjezd, když nezastavil vozidlo na takovém místě, aby mu nepřekážel, tedy nezastavil na signál se žlutým světlem „, Anonymizováno, !“ před vodorovným dopravním značením „příčná čára souvislá“. Vlivem střetu vozidel došlo ke hmotné škodě na obou vozidlech a k újmě na zdraví žalobkyně. Ta na místě dopravní nehody žádné zranění neuplatnila, ale následně vzhledem k rozvíjejícím se zdravotním potížím, které vznikly v důsledku dopravní nehody, vyhledala dne , datum, lékařské ošetření, kdy bylo zjištěno, že utrpěla distorzi krční páteře a posttraumatickou poruchu sluchu levého ucha.

13. Z usnesení o přerušení řízení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (ve spisu na č. l. 93), vyplývá, že služební funkcionář přerušil přestupkové řízení vedené se žalobkyní, a to po dobu vedení trestního řízení s , jméno FO, pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 TZ vedeného pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť probíhá řízení o předběžné otázce14. Z usnesení o zastavení řízení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj-, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (ve spisu na č. l. 134) soud zjistil, že služební funkcionář dne , datum, zastavil s žalobkyní řízení pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle § 125c odst. 1, písm. k) zákona o silničním provozu, jehož se žalobkyně měla dopustit shora blíže popsaným jednáním pod bodem 8. tohoto rozsudku, neboť skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal. Dne , datum, obdržel služební funkcionář zprávu, že dne , datum, byly ve věci dopravní nehody , Anonymizováno, zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 TŘ vedeného pod č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že mohl být řidičem druhého vozidla , jméno FO, spáchán přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 TZ, a to jeho shora blíže popsaným jednáním pod bodem 12. tohoto rozsudku. Soud dále zjistil, že služební funkcionář dne , datum, přestupkové řízení vedené s žalobkyní přerušil, a to pro důvody probíhajícího řízení o předběžné otázce. Dne , datum, obdržel služební funkcionář od , Anonymizováno, vyrozumění o odevzdání věci k projednání o přestupku podle § 159 odst. 1 TŘ správnímu orgánu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, při prověřování věci dospěl k závěru, že , jméno FO, je podezřelý z porušení povinností uložených v § 4 písm. a), b), c), § 5 odst. 1 písm. b), § 41 odst. 7 a § 70 odst. 2 písm. d) zákona o silničním provozu. Technickou příčinou nehody byla rychlost vozidla RZ: , SPZ, řízeného , jméno FO, . Na straně žalobkyně nebylo zjištěno porušení žádných zákonných povinností, zejména pak těch stanovených zákonem o pozemních komunikacích. Své závěry , Anonymizováno, opřel o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, - č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z oboru doprava, odvětví silniční a městská doprava. Zranění žalobkyně bylo znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství hodnoceno jako ublížení na těle, které ale nedosahuje intenzity ublížení na zdraví či těžké újmy na zdraví ve smyslu § 122 odst. 1 a 3 TZ.

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z oboru doprava (ve spisu na č. l. 103) soud zjistil, že předmětem znaleckého posudku byla analýza dopravní nehody ze dne , datum, , v , adresa, , v křižovatce , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které se účastnil , jméno FO, podezřelý pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 TZ a žalobkyně. Znalecký posudek byl vyžádán pro účely trestního řízení a jeho zadavatelem byl , Anonymizováno, . Znalec dospěl k závěru, že technickou příčinou dopravní nehody byla vysoká rychlost vozidla RZ: , SPZ, řízeného , jméno FO, , který najížděl vozidlem do křižovatky na svůj signál žlutá rychlostí 88 km/h, tedy rychlostí vyšší než dovolenou (50 km/h). Žalobkyně najížděla do křižovatky na svůj červený signál, před nájezdem do křižovatky pozvolna snižovala rychlost až na 25 km/h. Žalobkyně svou jízdou, za předpokladu jízdy ostatních účastníků dovolenou rychlostí (50 km/h), ostatní účastníky nijak neomezila ani neohrozila. Žalobkyně neměla možnost střetu vozidel zabránit. Kdyby jel , jméno FO, dovolenou rychlostí (50 km/h), k dopravní nehodě by nedošlo.

16. Z kamerového záznamu z přední kamery služebního vozidla žalobkyně je zjevné, že vozidlo RZ: , SPZ, řízené , jméno FO, , vjíždělo do křižovatky , adresa, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bezprostředně před srážkou vozidel vysokou rychlostí.

17. Z uplatnění nároku na náhradu újmy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalobou uplatňované nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy uplatnila u žalované.

18. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná uplatňované nároky žalobkyně na náhradu škody a nemajetkové újmy, ani z části neuznala a žalobkyni neposkytla žádnou náhradu škody ani žádné přiměřené zadostiučinění.

19. V účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že k dopravní nehodě došlo, když s kolegou jela pomoci jiným zraněným kolegům, kteří byli účastníky dopravní nehody. Při zasahování u dopravní nehody zasahující policista druhému účastníkovi nehody , jméno FO, sdělil, že dopravní nehodu zavinila žalobkyně, protože jela na červenou. Podobný postoj zaujal i služební funkcionář, přestože žalobkyně upozorňovala na vysokou rychlost druhého vozidla, které do ní narazilo. Žalobkyně v tom cítila jistou předpojatost a nátlak na její osobu. Žalobkyně dostala i neoficiální zákaz řízení služebních vozidel, ačkoliv se tento zákaz běžně dává u závažnějších pochybení a asi šest měsíců si platila zbytečně pojistku. Žalobkyně se při nehodě zranila, když byla airbagem udeřena do levé části obličeje, což nikoho na místě dopravní nehody nezajímalo. Žalobkyně byla odbita, že takové věci se stávají. V práci bylo žalobkyni vytýkáno, že kvůli ní přišli o vozidlo s radarem a nutili jí, aby nehodu řešila se svou pojišťovnou. Žalobkyni přisel i dne , datum, e-mail, ve kterém byla vyzvána, ať se k zavinění nehody dozná. To žalobkyně odmítla udělat. Tlak na žalobkyni pokračoval. V rámci učebních pomůcek byla zveřejněna část videozáznamu z dopravní nehody, přestože případ nebyl ještě uzavřen, a žalobkyně byla uváděna jako špatný příklad. Aby nedošlo k promlčení, bylo s žalobkyní zahájeno přestupkové řízení, přestože nebyl vyslechnut druhý řidič účastnící se dopravní nehody, , jméno FO, , a nebyl vypracován znalecký posudek. Kdyby si žalobkyně nevzala advokáta, který dal podnět k zahájení trestního stíhaní druhého řidiče , jméno FO, , kdy byl následně v rámci trestního řízení i vypracován znalecký posudek, mohla být žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku, ač jej nespáchala. Přestupkové řízení bylo se žalobkyní nejprve přerušeno a následně i zastaveno. Celková škoda na služebním vozidle žalobkyně byla , částka, , bez zohlednění dalších nákladů spojených s demontáží rozbitého radaru a instalací radaru nového. Vznikla i škoda na druhém vozidle, která by šla k tíži žalobkyně. Ta měla v době nehody poměrně nízkou pojistku. Žalobkyně celou věc vnímala jako nespravedlivou, dopravní nehodu nezavinila, přesto jí hrozilo, že bude uznána vinnou a bude mít s dopravní nehodou spojené vysoké výdaje. Způsobilo by to finanční nejistotu žalobkyně, stres a strádání. Viník dopravní nehody nebyl za její spáchání ani uznán vinným, protože se jeho odpovědnost za přestupek v mezidobí promlčela.

20. Soud neprováděl a zamítl návrh žalobkyně na provedení důkaz – vyjádření , právnická osoba, ., navržený za účelem přesného vyčíslení škody na služebním vozidle žalobkyně, a to z důvodu jeho nadbytečnosti a neúčelnosti. Na základě provedeného dokazování bylo zřejmé, že služební vozidlo žalobkyně bylo dopravní nehodou, zejména v jeho přední části, značně poškozeno. Případná odpovědnost žalobkyně za způsobenou škodu z nedbalosti by nadto byla limitována do 4,5násobku jejího průměrného platu. Zjišťování skutečné výše škody způsobené na služebním vozidle se tak jevilo soudu jako neúčelné a nadbytečné.

21. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Služební funkcionář zahájil dne , datum, s žalobkyní řízení ve věcech služebního poměru ve věcech kázeňských pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle § 125c odst. 1, písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se měla dopustit způsobením dopravní nehody, ke které došlo dne , datum, v , adresa, na křižovatce , adresa, a , Anonymizováno, . Toto řízení bylo následně dne , datum, zastaveno, neboť skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal. Služební funkcionář řízení s žalobkyní zahájil i přesto, že spisový materiál trpěl značnými nedostatky, kterých si byl vědom, a které přes předchozí výzvu policejního orgánu neodstranil. Ve spisovém materiálu chyběl především řádný úřední záznam o podání vysvětlení druhým účastníkem dopravní nehody , jméno FO, . Před zahájením řízení nebyl ani vypracován znalecký posudek, kterým by byla určena technická příčina dopravní nehody. To vše za situace, kdy z kamerových záznamů z místa dopravní nehody bylo na první pohled zřejmé, že vozidlo druhého řidiče , jméno FO, vjíždělo do křižovatky bezprostředně před dopravní nehodou velmi vysokou rychlostí. Přestupkové řízení bylo přerušeno, až z důvodu paralelně vedeného trestního řízení s , jméno FO, pro podezření spáchaní přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 TZ, kterého se měl dopustit způsobením uvedené dopravní nehody. Trestní řízení bylo zahájeno teprve z podnětu žalobkyně. V rámci trestního řízení byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , - č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým bylo určeno, že technickou příčinou dopravní nehody byla vysoká rychlost vozidla řízeného , jméno FO, , který vjížděl vozidlem do křižovatky na svůj signál žlutá rychlostí 88 km/h, tedy rychlostí vyšší než dovolenou (50 km/h), přičemž žalobkyně neměla možnost střetu vozidel zabránit. Žalobkyně vedení přestupkového řízení nesla úkorně a považovala celou situaci za nespravedlivou, čelila ústrkům v práci a nejistotě spojené případnou povinností k náhradě škody. Finanční částka, kterou by žalobkyně na náhradě škody musela zaplatit, nebyla zanedbatelná, a přinášela by s sebou finanční nejistotu žalobkyně a stres. Žalobkyně nejprve uplatnila své nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované, ta je však zcela odmítla uznat.

22. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem:

23. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

25. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 7 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

27. Podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

29. Podle § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

30. Podle § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

31. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

32. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

33. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanový vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

34. K tomu, aby byla založena objektivní odpovědnost státu za škodu či nemajetkovou újmu způsobenou výkonem veřejné moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., je nezbytné, aby byly kumulativně splněny tři základní podmínky, a to: (i) vydání nezákonného rozhodnutí či existence nesprávného úředního postupu, (ii) vznik škody či nemajetkové újmy, (iii) a existence příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Vztah příčinné souvislosti je dán tehdy, vznikla-li škoda či nemajetková újma následkem nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu.

35. Nárok na náhradu škody způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, je vedle shora uvedených základních předpokladů, dále dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vázán na podmínku, že nezákonné rozhodnutí orgánu vějného orgánu bylo změněno či zrušeno. Ustálenou judikaturou obecných soudů bylo však dovozeno, že objektivní odpovědnost státu za škodu z titulu nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je založena i v případech, kdy byla škoda způsobena zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, neboť byl obžalovaný, proti kterému bylo trestní stíhání vedeno, zproštěn obžaloby, nebo bylo následně trestní řízení zastaveno, přičemž je však třeba rozlišovat mezi jednotlivými důvody zastavení řízení. Jako na nezákonné rozhodnutí, je pak třeba nahlížet na usnesení o zahájení trestního řízení, kdy zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby, má stejné důsledky jako zrušení nezákonného rozhodnutí. Jako na nezákonné je dále třeba nahlížet i na navazující trestní řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

36. V judikatuře Ústavního soudu bylo dále dovozeno, že judikaturní závěry ohledně odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti se zahájením trestního stíhání, které bylo následně zastaveno, jsou analogicky aplikovatelné i na situace, kdy došlo k zahájení řízení o přestupku, které skončilo pravomocným rozhodnutím, že se obviněný přestupku nedopustil. Je však třeba rozlišovat, že ne každé zahájení přestupkového řízení (či postup správních orgánů v jeho průběhu), které nevyústilo v meritorní rozhodnutí o shledání viny, lze bez dalšího považovat za nezákonné rozhodnutí, resp. nesprávný úřední postup zakládající odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. § 82/1998 Sb. Vždy je třeba zkoumat jak daný postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů. (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Důvodem pro toto rozlišování je rozdílná povaha trestního a přestupového řízení. Nelze odhlédnou od toho, že v trestním řízení je obviněný vystaven hrozbě řady omezujících institutů, které jsou daleko závažnější než v přestupkovém řízení. Oproti řízení o přestupku dále hrozí v trestním řízení obecně přísnější sankce, zejména pak trest odnětí svobody, který v řízení o přestupku nelze uložit. Není tedy překvapivé, že vedení trestního řízení zpravidla představuje pro obviněného větší psychickou zátěž než vedení přestupkového řízení. Nezřídka je již samotné vedení trestního řízení pro obviněného spojeno se společenským odsudkem, a to i přes zásadu presumpce neviny. Právě pro tuto nižší závažnost a s ní spojený i nižší dopad do života obviněného je u přestupkového řízení nutné důsledně zohledňovat konkrétní okolnosti věci a zejména okolnosti postupu orgánů veřejné moci. Za rozhodující okolnost u postupu orgánu veřejné moci, lze považovat jejich zřetelné pochybení spočívající v absenci důležitých podkladů ve spisovém materiálu (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Jinými slovy pro objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutí nepostačuje pouze to, že přestupkové řízení skončilo jeho zastavením z důvodu, že skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal, dále je třeba, aby přestupkové řízení bylo stiženo i jinými vadami, jako je flagrantní pochybení správního orgánu, projevující se například absencí důležitých podkladů ve spisovém materiálu.

37. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu škody spočívající v nákladech řízení, které byla nucena vynaložit v souvislosti s přestupkovým řízením, bylo třeba nejprve posoudit, zda usnesení služebního funkcionáře o zahájení přestupkového řízení se žalobkyní, při zohlednění shora uvedených judikaturních závěrů, lze považovat za nezákonné rozhodnutí či nikoliv. Jak vyplynulo již z provedeného dokazování, přestupkové řízení bylo služebním funkcionářem zahájeno, ačkoliv policejní orgán neučinil všechny potřebné kroky k řádnému prošetření věci a spisový materiál jím předložený vykazoval podstatné nedostatky. Policejní orgán především upustil od řádného podání vysvětlení druhým účastníkem nehody , jméno FO, . Součástí spisového materiálu tak nebyl řádný úřední záznam o podání vysvětlení , jméno FO, , ale pouze s odstupem čtyř měsíců dodatečně sepsaný úřední záznam o tom, co měl , jméno FO, bezprostředně po dopravní nehodě vypovídat. Současně bylo upuštěno od vypracování znaleckého posudku, který by jednoznačně určil technickou příčinou dopravní nehody. To vše za situace, kdy nedílnou součástí spisového materiálu byly kamerové záznamy z místa dopravní nehody, ze kterého je i laickým pohledem zřejmé, že řidič druhého vozidla , jméno FO, vjel do křižovatky bezprostředně před střetnutím obou vozidel značnou rychlostí na žlutý světelný signál. Skutečnost, že řízení o přestupku vedené , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s , jméno FO, bylo odloženo, nemusela vést služebního funkcionáře k tomu, aby přestupkové řízení se žalobkyní zahájil bez dalšího. K zahájení řízení má služební funkcionář přistoupit až tehdy, obdrží-li informaci, resp. podklady, ze kterých vyplývá dostatečně podložené podezření o tom, že se konkrétní příslušník bezpečnostního sboru mohl dopustit jednání majícího znaky přestupku, a to konkrétně popsaným jednáním. Soud má však za to, že služební funkcionář při rozhodování o zahájení přestupkového řízení se žalobkyní takové podklady k dispozici neměl. O uvedeném závěru soudu svědčí i to, že přestupkové řízení bylo zahájeno až dne , datum, , tedy až skoro rok poté, co k dopravní nehodě došlo (k té došlo dne , datum, ), a dále že jeho zahájení předcházelo vrácení spisového materiálu služebním funkcionářem policejnímu orgánu s výtkami zásadních nedostatků, které však policejní orgán následně neodstranil. Služební funkcionář i přesto přestupkové řízení s žalobkyní zahájil. Přestupkové řízení bylo až dne , datum, služebním funkcionářem zastaveno, neboť skutek, o němž bylo řízení vedeno, se nestal. Shora uvedená pochybení při prošetřování dopravní nehody a následného zahájení přestupkového řízení jsou přitom o to více zarážející, neboť se jich dopustily orgány složené z příslušníků , právnická osoba, , a tedy profesionálů v tomto oboru. Lze tedy dospět závěru, že za daných okolností je oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, čj-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

38. Pokud jde o příčinnou souvislost, mezi vznikem škody a vydáním nezákonného rozhodnutí, je z povahy věci zcela zřejmé, že žalobkyni náklady na právní zastoupení v přestupkovém řízení vedoucí k jeho zastavení vznikly právě proto, že s ní bylo přestupkové řízení shora uvedeným nezákonným rozhodnutím zahájeno a následně vedeno.

39. Ve smyslu § 31 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny je určena podle vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, (dále také jen „a. t. 2024“). Žalobkyně byla v přestupkovém řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta, . Účelně vynaložené náklady žalobkyně na právní zastoupení sestávaly z odměny za zastupování stanovené dle § 10 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. 2024 z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky 1000 za každý z tří úkonů právní služby dle §11 odst. 1 písm. a), f) a c) a. t. 2024 (převzetí a příprava právního zastoupení, nahlédnuté do spisu ze dne , datum, ), dále z částky , částka, za úkon právní služby – vyjádření obviněné ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. 2024, kdy byla odměna za tento úkon pro mimořádnou náročnost v souladu s § 12 odst. 1 a. t. 2024 navýšena na dvounásobek a dále z částky , částka, za úkon právní služby – návrh na vydání opravného usnesení podle § 11 odst. 2 písm. b) a. t. 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. 2024 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Účelně vynaložené náklady zastoupení žalobkyně tak činily celkem , částka, . Žalobkyni dále vznikly účelně vynaložené hotové výdaje v podobě jízdného ve výši , částka, , když v souvislosti se svým zastupováním v řízení musela uskutečnit cestu z místa svého bydliště do sídla advokáta a zpět v délce celkem , hodnota, km, kdy při kombinované spotřebě 5,1/100 km vozidla žalobkyně (doloženo velkých technickým průkazem) a ceně bezolovnatého benzínu , částka, /l v roce 2023 činila výše nákladů , částka, za jeden ujetý km, a dále kdy základní sazba náhrady za jeden ujetý km v roce 2023 činila , částka, . Vzhledem k tomu, že veškeré shora uvedené náklady řízení byly žalobkyní účelně vynaloženy na zastavení přestupkového řízení, na které je v poměrech projednávané věci třeba nahlížet, jako na zrušení nezákonného rozhodnutí, shledal soud žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši , částka, zcela důvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když se žalovaná s plněním svého závazku ocitla v prodlení.

40. Pokud jde o odčinění nemajetkové újmy, která měla být žalobkyni způsobena nezákonným rozhodnutím o zahájení přestupkového řízení dle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. platí, že nemajetková újma se napravuje bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Tomu je třeba rozumět tak, že objektivní odpovědnost za nemajetkovou újmu (při splnění všech zákonných podmínek), může vzniknout jak tehdy, je-li následkem nesprávného výkonu veřejné moci pouze nemateriální újma, tak i tehdy vzniknou-li v příčinné souvislosti s tímto nesprávným výkonem veřejné moci oba typy újem, tedy jak újma materiální (škoda), tak i újma nemateriální. Jinými slovy, vznikla-li žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí škoda, nevylučuje to, aby v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí žalobkyni vznikla i nemajetková újma, na jejíž odčinění ve formě přiměřeného zadostiučinění má žalobkyně nárok.

41. Žalobkyně v řízení tvrdila, že přestupkového řízení, které s ní bylo neoprávněně zahájeno, nesla úkorně a považovala celou situaci za nespravedlivou. Nelze pominout, že přestupkového řízení vůči policistovi, který má sám dbát dodržování zákonných předpisů, může tento cítit vzhledem ke svému postavení úkorněji, než běžný občan, s ohledem na oprávněný názor veřejnosti, že policisté by se přestupků dopouštět sami neměli. Při šetření dopravní nehody ze strany policejního orgánu a služebního funkcionáře došlo k zásadním pochybením, vyšetřování neprobíhalo objektivně. Až na základně vlastní iniciativy žalobkyně bylo zjištěno to, že skutek, o němž bylo přestupkové řízení s žalobkyní vedeno, se nestal. Z důvodu vedeného přestupkového řízení čelila žalobkyně, která je příslušníkem , právnická osoba, v práci ústrkům za údajné způsobení dopravní nehody, ačkoliv se později ukázalo, že nehodu zavinil druhý řidič, který však ze její způsobení nebyl ani potrestán, neboť se v mezidobí jeho odpovědnost za spáchání přestupku promlčela. Žalobkyni dlouhodobě hrozila náhrada poměrně vysoké škody, která by se pro žalobkyni pojila s finanční nejistotou a stresem. Vzhledem k tomu, že vznik nemajetkové újmy je prokazatelný jen obtížně, neboť je nemajetkové újma dána vnitřními prožitky, a jde tedy o stav mysli poškozené osoby (stres, nejistota, úzkost, pocit nespravedlnosti), soud v řízení obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Soud tedy zvažuje, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud má přitom za to, že v případě žalobkyně byla tato kritéria splněna.

42. Jak forma, tak případná výše odčinění nemajetkové újmy jsou stanoveny v § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že peněžitá kompenzace nemajetkové újmy má subsidiární charakter, a své místo nalézá až tehdy, nebylo-li možno nahradit nemajetkovou újmu jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Zcela základní formou satisfakce je právě konstatování porušení práva. Současně platí, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Žalobkyně požadovala, aby se jí přiměřeného zadostiučinění dostalo ve formě omluvy a konstatování porušení práva. Obě tyto formy přiměřeného zadostiučinění spolu velice úzce souvisí, a vzájemně se nevylučují. Není-li omluva vyslovena ve vazbě na konstatování porušení práva, mělo by porušení práva účastníka vyplývat přímo z obsahu omluvy.

43. Soud posoudil, žalobkyní požadované zadostiučinění a dospěl k závěru, že je přiměřené. Při své úvaze ohledně přiměřenosti zadostiučiněné soud přihlédnul zejména k tomu, že se žalobkyni žádné satisfakce, byť i v té nejzákladnější formě konstatování porušení jejího práva, v rámci předběžného projednání jejích nároků žalovanou nedostalo. Je přitom nepochybné, že žalobkyni byla nezákonným rozhodnutím (a na ně navazujícími úkony), nemajetková újma způsobena. Jak bylo podrobněji rozvedeno shora, policejní orgán i služební funkcionář se při svém postupu dopustili zcela flagrantních pochybení, která vyústila až ve vydání nezákonného rozhodnutí. Soud má za to, že dopad do osobní sféry žalobkyně, byl umocněn tím, že sama žalobkyně je příslušnicí , právnická osoba, . Lze mít proto důvodně za to, že řízení vedené s žalobkyní pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku dle § 125c odst. 1, písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se měla dopustit způsobením dopravní nehody při řízení služebního vozidla, mělo pro žalobkyni difamační účinky, přinejmenším v jejím pracovním kolektivu. Žalobkyně dále musela čelit obavám, že může být uznána vinnou za skutek, který se nestal. Toto uznání přitom mohlo mít pro žalobkyni neblahé následky jak především v jejím pracovním, tak zprostředkovaně i osobním životě. Nelze odhlédnou ani od toho, že žalobkyně byla po delší dobu vystavena nejistotě ohledně tohoto, zda po ním bude požadována náhrada škody způsobená dopravní nehodou na služebním vozidle. Náhrada škody, jejíž výše nebyla pro žalobkyni nezanedbatelná, by pro ni byla spojena s finanční nejistotou a stresem. Právě popsaná intenzita pociťování negativních důsledku spojených se zahájením přestupkového řízení dopadajících do osobní sféry žalobkyně, jakož i zcela flagrantní pochybení při postupu policejního orgánu a služebního funkcionáře, dle soudu odůvodňují to, aby žalovaná ve vztahu k žalobkyni nejen konstatovala porušení jejího práva, ale aby se žalobkyni za toto porušení rovněž omluvila. Soud proto žalobě vyhověl i v této části a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

45. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t. 2024”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, za období od podání žaloby do , datum, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby učiněných do , datum, dle § 11 odst. 1 písm. a). d) a. t. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne , datum, a žaloba ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. 2024 a odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t. 2025“) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří právní služby učiněných od , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d), c) a g) a. t. 2025 (replika ze dne , datum, , další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, a účast na jednání soudu ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. 2025 včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

46. Soud dále žalobkyni na nákladech řízení v souladu s § 137 o. s. ř. a § 30 vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy ve spojení s § 157 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisu, a § 1 a § 4 vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 475/2025 Sb. přiznal i náhradu hotových výdajů v podobě jízdného v celkové výši , částka, . Žalobkyni tyto výdaje vznikly, když v souvislosti s nařízeným soudním jednáním musela uskutečnit cestu z místa svého bydliště k soudu a zpět v délce celkem , hodnota, km, při kombinované spotřebě 5,1/100 km vozidla žalobkyně – , jméno FO, , jméno FO, RZ: , SPZ, (doloženo velkých technickým průkazem), ceně benzínu , částka, /l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši , částka, .