8 C 32/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: žalobkyně ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou advokát sídlem adresa proti žalovanému: žalovaný datum narození adresa zastoupený opatrovnicí právnická osoba adresa pro zaplacení 51 979,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce.

III. Žaloba se co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, a úroku 23,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky na základě smlouvy o vydání kreditní karty č. , číslo, . Banka uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , číslo, , která je smlouvou o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, jak vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupila banka dopisem ze dne , datum, k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce , částka, , z částky ve výši , částka, sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky , částka, sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný navrhnul žalobu zamítnout co do veškerého příslušenství jistiny a náhrada nákladů řízení. Pokud žalobkyně tvrdí, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tím, že byl do spisu založen „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“, pak pouhé formální prohlášení neprokazuje skutečnost, zda žalobkyně skutečně tuto povinnost splnila a nedokládá ji ani ve spise. Má za to, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného a tím je smlouva absolutně neplatná.

3. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a.s. a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a mezi žalobcem a společností , právnická osoba, ., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

4. Z provedených důkazů (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní archy, návrh smlouvy o vydání kreditní karty , hodnota, , č. , číslo, , protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, výpis z účtu kreditní karty, prohlášení o okamžité splatnosti dluhu) soud zjistil následující skutkový stav: Banka uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , číslo, . Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet. Žalovaný z poskytnutého úvěrového rámce čerpal svoji povinnost splácet čerpaný úvěr řádně a včas nesplnil. Dlužná jistina dle výpisu činí , částka, , částka ve výši , částka, je kapitalizovaným smluvním úroku, částka , částka, se sestává z poplatků. Banka dopisem ze dne , datum, přistoupila k zesplatnění celé dlužné částky. Podle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vycházel právní předchůdce žalobkyně z příjmu deklarovaného žalovaným , částka, , byli porovnány jeho příjmy a výdaje, výpočtem zjištěna částka disponibilních prostředků. Z protokolu není zřejmé, zda deklarovaný příjme byl doložen, z jakých výdajů banka vycházela při posouzení příjmů a výdajů. Důkaz předložený žalobkyní, výpis z účtu žalovaného v době po poskytnutí úvěrového rámce, považuje soud za irelevantní, neboť nemá vypovídací hodnotu ke dni posuzování disponibility žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy.

5. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle z.č. 257/2016 Sb. ,o spotřebitelském úvěru, ust. § 86 (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Soud tak má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá též výsledek. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, a již z tohoto důvodu je nahlížení na smlouvu uzavřenou při porušení dané povinnosti jako pouze relativně neplatnou (ve smyslu citovaného § 586 o.z.) problematické. Stejnou (ne-li větší) měrou je tato neplatnost stanovena též na ochranu druhé smluvní strany, poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť snižuje riziko poskytovatelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Současně pak v neposlední řadě chrání i veškeré další potenciální věřitele úvěrovaného spotřebitele, včetně věřitelů nefinančních, před možným předlužením spotřebitele a jeho pádem do insolvence se všemi důsledky s tím souvisejícími, především pak omezením reálné možnosti uspokojení pohledávek případných dalších potenciálních věřitelů spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).

7. V souzené věci, jak bylo popsáno výše, banka svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně přes poučení soudem neprokázala, že by od žalovaného byly vyžádány či jinak získány informace a doklady týkající se jeho příjmů, podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít.

8. Banka nesplnila svoji povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a zákonného úroku z prodlení. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .