8 C 327/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, a částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši , částka, , a to oproti závazku žalovaného poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit smluvní úrok ve výši 40% měsíčně z jistiny. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když se dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru. Žalobkyně žalovaného ohledně jeho prodlení opakovaně upomínala, naposledy upomínkou ze dne , datum, . V této upomínce žalobkyně současně informovala žalovaného o tom, že v souladu se smluvními ujednáními, přistoupila k zesplatnění celého úvěru, a to ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě tří dnů. V prodlení se splacením celého úvěru se tak žalovaný ocitl dne , datum, . Dle smluvních ujednání má žalobkyně dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky, ohledně jejíhož zaplacení je žalovaný v prodlení. Žalobkyně proto dále požadovala, aby jí žalovaný zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ve výši , částka, , a to ode následujícího po dni zesplatnění celého úvěru, tj. ode dne , datum, do dne odeslání předžalobní upomínky, tj. do dne , datum, , přičemž tuto smluvní pokutu vyčíslila částkou , částka, . Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , dále smluvního úroku z prodlení ve výši 40% měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání úroku kapitalizovaného částkou , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného úvěru opakovaně upomínala, naposledy předžalobní upomínkou.

2. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá žalobní tvrzení ohledně toho, kdy a jakým způsobem posoudila před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud zejména žalobkyni vyzval k tomu, aby uvedla, jakým způsobem při posuzování úvěruschopnosti žalovaného ověřila výdaje žalovaného, které následně porovnala s jeho příjmy. Soud současně upozornil žalobkyni na to, že žalobních tvrzení a předložených důkazů zatím se podává pouze to, že žalobkyní byly ověřeny jen příjmy žalovaného. Soud dále žalobkyni vyzval, aby označila důkazy k prokázání jí doplněných tvrzení.

3. V reakci na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě údajů, které jí žalovaný sdělil. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doloženými příjmy a sdělenými výdaji, kdy žalovanému byla ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doloženými příjmy a sdělenými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu. Žalobkyně dále odkázala na své obchodní podmínky, kdy měl žalovaný svou registrací „Klient“ prohlásit, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, že není si vědom, že by byl evidován v žádné databázi dlužníků nebo databázi úvěrové historie, a dále že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči žalobkyni. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala mimo jiné i lustrací žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný při žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že je svobodný a žije v nájemním bydlení. Žalovaný dosáhl pouze základního vzdělání. Dále uvedl, že v době podání žádosti o spotřebitelský úvěr, byl zaměstnán u Dopravního podniku hl. města Prahy, kde pracoval od ledna 2022. Jeho průměrný měsíční příjem činil , částka, a jeho průměrné měsíční výdaje pak , částka, .

6. Z výplatní pásky za únor 2023 soud zjistil, že hrubý příjem žalovaného za únor 2023 činil , částka, , přičemž na účet bylo žalovanému po provedených srážkách poukázáno , částka, .

7. Z výplatní pásky za březen 2023 se podává, že za březen 2023 činil hrubý příjem žalovaného , částka, a čistý příjem , částka, . Po provedených srážkách (nejvyšší srážka – mimořádná záloha na mzdu ve výši , částka, ) bylo žalovanému na účet poukázáno , částka, .

8. Z výplatní pásky za duben 2023 vyplývá, že za duben 2023 činil hrubý příjem žalovaného , částka, a čistý příjem , částka, . Po provedených srážkách bylo žalovanému na účet poukázáno , částka, .

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že se žalobkyně dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky až do výše , částka, (úvěrový limit), a to oproti závazku žalovaného poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit úrok s úrokovou sazbou 40% měsíčně. Úvěr byl žalovanému poskytnutý na dobu neurčitou. Žalovaný se dále zavázal, že bude žalobkyni každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 18. dni měsíce. Jistinu byl žalovaný oprávněn splatit zcela nebo části kdykoliv během trvání smlouvy. Náklady sjednané na úvěr odpovídaly roční procentní sazbě ve výši 5521,29% (čl. 1.1 a čl. 2.1 smlouvy). Strany si dále ujednaly, že v případě prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší, se celý dluh bez dalšího stává splatným – tedy nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2 smlouvy (čl. 6.2 smlouvy). Žalovaný se dále zavázal, že v případě jeho prodlení s plněním, tj. vrácením poskytnutých peněžitých prostředků nebo placením sjednaného smluvního úroku, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení (čl. 4.2 písm. c) smlouvy). Součástí smluvních ujednání, bylo prohlášení žalovaného, že žalobkyni poskytl před uzavřením smlouvy úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti, a že je plně svéprávných pro uzavření této smlouvy a je schopen žalobkyni splatit úvěr spolu s úrokem na základě podmínek stanovených v této smlouvě (čl. 9.1 smlouvy). Žalovaný dále registrací „Klient Společnosti“ prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, dále že není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie (zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí či Databázi neplatných dokladů MVČR) a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhu vůči žalobkyni (čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek).

10. Z výpisu z účtu žalobkyně se podává, že žalobkyně poukázala dne , datum, na účet žalovaného peněžité prostředky ve výši , částka, .

11. Ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne , datum, byla žalobkyní na účet žalovaného uskutečněna platba ve výši , částka, .

12. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, se podává, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o tom, že dne , datum, došlo k zesplatnění jeho úvěru a současně jej vyzvala, aby jí v lhůtě tří dnů od doručení dopisu uhradil dlužnou částku ve výši , částka, .

13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a současně jej upozornila na to, že nebude-li dlužná částka žalovaným v dodatečně stanovené lhůtě uhrazena, bude nucena se domáhat jejího zaplacení soudní cestou.

14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky až do výše , částka, (úvěrový limit), a to oproti závazku žalovaného poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit úrok s úrokovou sazbou 40% měsíčně. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný žalobkyni sdělil výši jeho průměrných měsíčních příjmů a výdajů a dále to, že je svobodný a žije v nájemním bydlení. Výše průměrného měsíčního příjmu žalovaného byla ověřena podle výplatních pásek žalovaného za měsíce únor 2023, březen 2023 a duben 2023. Žalovaný výši svých průměrných výdajů nijak nedoložil, a žalobkyně tak vycházela pouze z jeho sdělení. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním svých platebních povinností. Dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila, že z důvodu jeho prodlení s plněním platebních povinností přistoupila v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění celého úvěru, a současně jej vyzvala, aby jí ve lhůtě 3 dnů zaplatil zbývající dlužnou částku ve výši , částka, . Součástí smluvních ujednání dále bylo to, že žalovaný v případě prodlení s jeho platebními povinnostmi, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem.

16. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Žalobkyně v řízení tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2395 o. z. Naposledy citovaný zákon ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru povinnost před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 odst. 1). Vyplývají-li z výsledků posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr důvodné pochybnosti o to, že je schopen spotřebitelský úvěr splácet, nemá být žadateli úvěr poskytnut. Skrze posuzování úvěruschopnosti plní poskytovatel úvěru i svoji obecnou povinnost, jednat v právním styku se spotřebitelem čestně, transparentně za současného zohlednění práv a zájmů spotřebitele. Nedodržení této zákonné povinnosti má podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti.

23. Úroveň péče, kterou musí poskytovatel úvěru při zkoumání úvěruschopnosti vynaložit, je v zájmu ochrany spotřebitele stanovena poměrně přísně. Odbornou péčí se ve smyslu § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je třeba rozumět takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Soud má přitom za to, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného požadovanou úroveň péče nevynaložila. Žalobkyni je třeba především vytknout to, že si informace poskytnuté žalovaným ohledně výše jeho pravidelných příjmů a výdajů dostatečným způsobem neověřila. Jak žalobkyně sama uvedla, a jak bylo následně i v řízení prokázáno, žalovaný svá sdělení ohledně výše jeho průměrných výdajů nijak nedoložil a nebyl k tomu žalobkyní ani vyzván. Žalobkyně tak při svých výpočtech a posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, minimálně pokud jde výdajovou stranu žalovaného, pouze z čísel, která jí žalovaný sdělil. To za situace, kdy měl žalovaný na poskytnutí úvěru zájem, a nebylo tak možné vyloučit, že některá jeho sdělení, zejména pak ohledně jeho průměrných výdajů, mohou být neúplná či zkreslená. Žalobkyně tak tímto svým pasivním postupem hrubě porušila svou povinnost posuzovat úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Uvedl-li žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru, že bydlí v nájemním bydlení, mohla si žalobkyně za účelem zjištění minimální výše jeho skutečných průměrných výdajů od žalovaného například vyžádat to, aby jí předložil nájemní smlouvu či výpis z účtu. Ostatně žalovaným deklarovaná výše jeho průměrných měsíčních výdajů – , částka, , se vzhledem k tomu, že měl žalovaný ke dni podání žádosti o úvěr bydlet v nájemním bydlení v hlavním městě , adresa, , soudu nejeví jako příliš věrohodná. Žalobkyně však této skutečnosti nevěnovala žádnou pozornost a skutečné průměrné výdaje žalovaného dále blíže nezkoumala. Soud má dále i za to, že žalobkyní nebyly dostatečným způsobem ověřeny ani průměrné příjmy žalovaného. Výplatní pásky, které žalovaný žalobkyni při žádosti o spotřebitelský úvěr za účelem doložení jeho průměrných příjmů předložil, byly několik měsíců staré. To přirozeně vzbuzuje otázku, zda byl žalovaný ke dni podání žádosti o spotřebitelský úvěr i nadále zaměstnán, a zda tedy vůbec měl nějaké pravidelné příjmy měl. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného provedla i lustraci žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI A BRKI, nebyla tato tvrzení žalobkyní v řízení nijak doložena. Nelze tedy než dospět k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní náležitě posouzena.

24. Soud zásadně nesouhlasí s argumentací žalobkyně, dle které mohla při posuzování úvěruschopnosti vycházet pouze informací jí poskytnutých žalovaným, neboť ten podpisem smlouvy prohlásil, že jím uvedené informace pro posouzení jeho úvěruschopnosti jsou úplné, přesné a pravdivé, a dále že je schopen úvěr splácet. Není možné, aby žalobkyně svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která má kogentní charakter a jejímž hlavním smyslem je právě ochrana spotřebitele – v projednávané věci tedy žalovaného, přenášela na žalovaného na základě s ním uzavřené smlouvy.

25. Lze tedy uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná. Soud proto nemohl vyhovět žalobkyní uplatňovaným nárokům na zaplacení smluvní pokuty a dále smluvního úroku, neboť jejich právním základem měla být právě uvedená absolutně neplatná smlouva. Žaloba byla tudíž soudem v uvedeném rozsahu zamítnuta, jak i uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

26. Pokud jde o žalobkyní požadovanou dlužnou jistinu, je třeba uvést, že je-li smlouva o spotřebitelskému úvěru z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti absolutně neplatná, je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, neboť toto poskytnutí peněžitých prostředků bez právního titulu úvěrujícím představuje jeho bezdůvodné obohacení. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že žalovanému na základě shora uvedené absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla jistinu ve výši , částka, . Ten je tak povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Soud proto shledal žalobu co do požadované dlužné jistiny jako důvodnou.

27. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství, je z povahy věci zřejmé, že žalobkyni nemohl být přiznán zákonný úrok z prodlení vztahující se k požadované smluvní pokutě, a to pro jeho akcesorickou povahu. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení vztahující se k dlužné jistině, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. splatný na výzvu ochuzeného. Za první doložené vyzvání žalovaného k plnění, po kterém byl povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat, považuje soud vyrozumění žalovaného o zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, , přičemž žalovanému byla za tímto účelem stanovena třídenní lhůta. Žalovaný se tak nejdříve mohl ocitnout v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení právě od uvedeného data.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 25,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .