8 C 344/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný žalobkyni zaplatil částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částka s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že její právní předchůdkyně – společnost právnická osoba, IČO IČO, adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě té poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a dále jí zaplatit smluvní úrok ve výši částka, a to nejpozději do 30 dnů. Žalovaný svůj závazek porušil, neboť peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dále jí nezaplatil sjednaný smluvní úrok. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve spojení s dodatkem č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, a to převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalobkyně se nejprve dne datum zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, následně však na základě dohody s žalovaným ze dne datum svůj závazek rozšířila na částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit částku smluvní úrok ve výši částka, to vše nejpozději do 30 dnů. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 225,8% ročně a výše Anonymizováno za celý úvěr činila 2329,70%.

4. Z výpisu z běžného účtu se podává, že na bankovní účet č. č. účtu byla dne datum pod variabilním symbolem var. symbol poukázána částka částka. Dne datum byla na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol poukázána částka částka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dodatku č. 1ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit na žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši částka.

6. Z upomínky ze dne datum a dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky.

7. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla o tom, že pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši částka postoupila na žalobkyni.

8. Z výzvy k úhradě ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky částka představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru č. hodnota, a to do tří dnů. Žalobkyně žalovaného současně poučila o tom, že nebude-li částka ve stanovené lhůtě uhrazena, bude nucena se jejího zaplacení domáhat soudní cestou. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne datum.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech datum a datum peněžní prostředky v souhrnné výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a dále jí zaplatit částku smluvní úrok ve výši částka, to vše nejpozději do 30 dnů. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 225,8% ročně a výše Anonymizováno za celý úvěr činila Anonymizováno.Anonymizováno%. Žalovaný poskytnuté peněžité prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a dále jí ani neuhradil sjednaný smluvní úrok. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala postoupit pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla přípisem ze dne datum. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

11. Podle § 2395 zákona č. 82/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o Anonymizováno úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), Anonymizováno úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o Anonymizováno úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše Anonymizováno úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne Anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele Anonymizováno úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli Anonymizováno úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu Anonymizováno úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

17. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Je-li smlouva o úvěru uzavírána mezi úvěrujícím jakožto podnikatelem a úvěrovaným jakožto spotřebitelem je dále nezbytné, aby úvěrující před jejím uzavřením s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost úvěrovaného. Jedná se o jeden z konkrétních projevů ochrany spotřebitele jakožto slabším smluvní strany. Hlavním smyslem a účelem posuzování úvěruschopnosti je ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, které spočívají v poskytování úvěrů spotřebiteli nikoli s cílem jejich splacení, ale s cílem dosáhnout zisku, a to realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti ze strany úvěrujícího je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).

18. Žalobkyně věrohodně nedoložila, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavření smlouvy o úvěru posoudila. Soudu nemohl žalobkyni o neunesení důkazního břemene ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného poučit, neboť se bez předchozí důvodné omluvy nezúčastnila nařízeného jednání a ani nepožádala o jeho odročení. O neunesení důkazního břemene ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného si však musela být vědoma i sama žalobkyně, neboť již v žalobě uvedla, že pokud nebude mít soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby jí byl žalobou uplatněný nárok přiznán alespoň v části dlužné jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, přičemž žádné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného v žalobě neoznačila a soudu ani nepředložila. Soudu proto nezbylo než smlouvu o úvěru č. hodnota posoudit jako absolutně neplatnou.

19. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. hodnota nemohl soud vyhovět žalobkyni uplatňovanému nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši částka, neboť jeho právním základem měla být právě uvedená absolutně neplatná smlouva. Žaloba byla tudíž soudem v uvedeném rozsahu zamítnuta, jak i uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Nad rámec právě uvedeného soud upozorňuje na to, že za zcela nepřiměřenou, lze považovat i mezi účastníky sjednanou úrokovou sazbu, která činila 225,8% ročně a převyšovala tak značně běžné úrokové sazby.

20. Soud z důvodu principu Anonymizováno nemohl žalobkyni přiznat ani požadovaný úrok z prodlení vztahující se ke smluvnímu úroku. Žaloba byla proto i v této části zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

21. Pokud jde o žalobkyní požadovanou dlužnou jistinu, je třeba uvést, že je-li smlouva o úvěru z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti absolutně neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru, neboť toto poskytnutí peněžitých prostředků bez právního titulu úvěrujícím představuje jeho bezdůvodné obohacení. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že její právní předchůdkyně žalovanému na základě shora uvedené absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. hodnota poskytla jistinu ve výši částka, přičemž žalovaný z poskytnuté jistiny právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nic nevrátil. Žalovaný je proto povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení v podobě nesplacené jistiny vydat. Soud proto shledal žalobu co do částky částka jako důvodnou.

22. Pokud jde zákonný úrok z prodlení vztahující se k dlužné jistině, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. splatný na výzvu ochuzeného. Za první doložené vyzvání žalovaného k plnění, po kterém byl povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat, považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum, přičemž jeho vydání bylo požadováno do tří dnů. Za předpokladu, že se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalovaného dne datum (§ 573 o. z.), se žalovaný mohl nejdříve ocitnout v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až právě od uvedeného data.

23. O náhradě nákladů řízení soudu rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 68,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.