8 C 351/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobce: proti žalovanému: Jméno žalovaného , bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky sídlem Adresa advokátky o žalobě na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ode dne , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

III. Řízení co do částky , částka, a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky ode dne , datum, do zaplacení zastavuje.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném náhradu škody, která mu měla být způsobena v souvislosti s přestupkovým řízením. Žalobce byl rozhodnutím Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že prostřednictvím datové schránky , právnická osoba, , , adresa, , , Anonymizováno, zaslal Úřadu městské části , adresa, podání, ve kterém měl nepravdivě obvinit , tituly před jménem, , jméno FO, ze spáchání přestupku. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, a řízení bylo zastaveno s poukazem, že uvedené podání nebylo možné považovat za oznámení, kterým by žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, obvinil ze spáchání přestupku, a že by daným podáním činil podnět k zahájení přestupkového řízení.

2. Žalobce požaduje náhradu ve výši , částka, za náklady právního zastoupení v rámci shora uvedeného řízení, a dále nemajetkovou újmu výši , částka, . Z důvodu velmi ponižujícího řízení trpět stresem, nespavostí a cítil ponížení a šikanu. V reakci na uplatnění nároku u žalovaného tento sdělil žalobci, že v daném přestupkovém řízení nemělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu, resp. pouhá skutečnost, že bylo přestupkové řízení zahájeno, ale neskončilo uznáním viny, nezakládá odpovědnost státu za nesprávný úřední postup. S uvedeným žalobce nesouhlasí, neboť dle něj bylo již od počátku zřejmé, že jeho jednání nemělo být posuzováno jako naplňující skutkovou podstatu uvedeného přestupku, tudíž nemělo být řízení správním orgánem ani zahájeno. Žalobce proto shledává v postupu správního orgánu závažné pochybení, které mělo za následek jeho dehonestaci a ponížení. Samotné zahájení řízení považuje žalobce za bezdůvodné, případně zahájené s cílem žalobce poškodit. Jedná se o závažné pochybení správního orgánu, které zakládá nezákonnost nebo nesprávný úřední postup. Na tomto základě proto žalobce navrhl, aby soud rozhodl, že je žalovaný povinen žalobci uhradit částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení. Náhradu požaduje žalobce za období od ledna 2024, tj. od zahájení přestupkového řízení, do jeho skončení rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ze srpna 2024. Žalobce namítá, že v rámci řízení byla předvolávána celá řada svědků, což mělo za následek poškození jeho dobrého jména, zdlouhavé fyzicky vyčerpávající dokazování a tendenční hodnocení důkazů.

3. Žalovaný má za to, že v daném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“), a poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle kterého nelze dovodit, že by nesprávným úředním postupem byla již ta skutečnost, že řízení o přestupku z jakéhokoliv důvodu neskončilo pravomocným rozhodnutím o tom, kdo je odpovědný za spáchání přestupku. Poukázal na to, že žalobcem zaslané oznámení Úřadu městské části , adresa, bylo laděné tak, že z něj mohl správní orgán oprávněně nabýt dojem, že se žalobce domáhá projednání jím tvrzených skutků v přestupkovém řízení. Dle žalovaného navíc nedosahují přestupková řízení takové intenzity, jako trestní stíhání, z důvodu nižší společenské závažnosti spáchání přestupku, tudíž samotná okolnost zahájení přestupkového řízení nemá difamační dopad, a nezakládá odpovědnost státu dle zákona o odpovědnosti státu. Konečně žalovaný uvedl, že dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nese každý účastník správního (v tomto případě přestupkového) řízení své náklady. Na tomto základě navrhl žalovaný, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení.

4. Žalobce následně v replice převážně zopakoval svoji dosavadní argumentaci a uvedl, že řízení o přestupku je řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. že z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že povinnosti státu nahradit náklady spojené se zproštěním obžaloby či zastavením trestního stíhání jsou analogicky aplikovatelné také na přestupkové řízení.

5. Před zahájením jednání dne , datum, vzal žalobce část žaloby co do částky ve výši , částka, zpět včetně přináležejícího úroku z prodlení. Proto soud v této části řízení podle ust. § 96 odt. 1,2 o.s.ř. zastavil.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Ze žalobcova oznámení bez data (doručené datovou schránkou dne , datum, , Předmět: Oznámení opakovaných přestupků proti občanskému soužití páchaných paní , jméno FO, ) na č. l. 1 přestupkového spisu, že žalobce zaslal Úřadu městské části , adresa, podání, ve kterém uvedl „, právnická osoba, , chtěl bych tímto oznámit opakované přestupky proti občanskému soužití, kterých se vůči mně dopouští , tituly před jménem, , jméno FO, …“. V uvedeném podání dále žalobce shrnul fyzické výpady, kterých se proti němu měla dopustit , tituly před jménem, , jméno FO, mimo jiné, že vůči němu naznačovala, že se ho chystá škrtit.

7. Rozhodnutím Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 251/2016 Sb., jelikož se jeho dřívější oznámení o spáchání přestupků , tituly před jménem, , jméno FO, tím, která měla na schůzi shromáždění , Anonymizováno, naznačovat, že se ho chystá škrtit, přičemž jejímu fyzickému výpadu bylo zabráněno třetí osobou, nemělo zakládat na pravdě.

8. Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , bylo shora uvedené rozhodnutí Úřadu městské části , adresa, zrušeno s odůvodněním, že ze žalobcova podání doručeného , datum, nevyplývalo, že by žalobce uvedené jednání popisoval jako přestupek, resp. že by , tituly před jménem, , jméno FO, obviňoval z jeho spáchání.

9. Podle Oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo vůči žalobci bylo z moci úřední zahájeno řízení o přestupku za žalobcovo podání ze dne , datum, , kterým měl nepravdivě obvinit , tituly před jménem, , jméno FO, , že na schůzi shromáždění , Anonymizováno, gesty naznačovala, jak se chystá žalobce škrtit.

10. Soud dále z přehrání videozáznamu z ústního jednání u Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, zjistil, že žalobce byl při příchodu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, požádán, zda by si žalobce přesedl, aby mohla být zaznamenána na kameře v místnosti. Úředník doslova říká. „Můžeme když tak poprosit, že byste si sedl, abychom tam měli svědkyni, její výpověď na kameře…“ Úředník po námitce žalobce na situaci reaguje klidně a posune kameru. Hovoří klidným hlasem. Žalobce se chová velmi sebevědomě. Gestikuluje a dožaduje se protokolace chování svědkyně (1:37:18 svědkyni vadí, že by měla sedět vedle žalobce). Vstupuje do výslechu svědků bez vyzvání (např. 1:12:34, 2:15:30, 2:16:20).

11. Z ostatních listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro zde řešené právní a skutkové otázky.

12. Soud zamítl provedení důkazu čtením čestných prohlášení obyvatel domu , adresa, , z nichž mělo být patrné, že je jeho pověst nenapravitelně poškozena, protože uvedená čestná prohlášení nelze považovat za úkony státu, tj. nemohou být relevantní pro závěr, zda došlo ke vzniku nesprávného úředního postupu.

13. Soud z provedeného dokazování zjistil, že s žalobcem bylo vedeno přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 251/2016 Sb., protože měl svým podáním doručeným dne , datum, Úřadu městské části , adresa, nepravdivě obvinit , tituly před jménem, , jméno FO, ze spáchání přestupku. Úřad městské části , adresa, jako prvostupňový právní orgán shledal žalobce odpovědným za spáchání uvedeného přestupku, a to po provedení dokazování, které sestávalo z výslechu svědků: Toto rozhodnutí bylo následně po žalobcově odvolání zrušeno , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jako odvolacím správním orgánem.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následujícím způsobem: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

16. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 7 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

20. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

21. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Žalobce opírá svůj nárok na nemajetkovou újmu o způsob, kterým proti němu bylo správní řízení vedeno. Dále se domáhá náhrady nákladů právního zastoupení před správním orgánem, jelikož přestupkové řízení s ním nemělo být vůbec zahájeno.

23. Námitka ohledně náhrady nákladů právního zastoupení na základě analogického přístupu k zastavení trestního stíhání, resp. že řízení ani nemělo být zahájeno, není důvodná. Z judikatury Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1099/19) vyplývá, že v každém jednotlivém případě je nutné zkoumat konkrétní postup správních orgánů, tudíž neplatí ani paušální závěr, že se náhrada analogicky uplatní vždy, popř. že se neuplatní nikdy z důvodu odlišné intenzity trestního stíhání a vedení přestupkového řízení. Dle citovaného nálezu může být důvodem pro vznik nároku na náhradu škody zřetelné pochybení správního orgánu spočívající kupř. v absenci důležitých spisových podkladů. Na základě nálezů Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a zde dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 917/21 těmito důvody mohou být také případy „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ mezi prvostupňovým a odvolacím správním orgánem, kdy je řízení po opakovaném rušení prvostupňového rozhodnutí pro nedostatečně zjištěný skutkový stav konečně zastaveno. Citovaná judikatura aprobuje, že k nesprávnému úřednímu postupu dochází až v momentu, kdy správní orgán postupuje očividně vadně. Žalobcova námitka, že se na odškodnění v případě zastavení přestupkového řízení automaticky analogicky aplikuje postup v případě zastavení trestního stíhání, proto není správný.

24. Předně je nutno konstatovat, že v průběhu přestupkového řízení nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí, které by bylo následně zrušeno či změněno.

25. Soud dále dospěl k závěru, že se nejedná ani o shora uvedený případ zřetelného pochybení správního orgánu. Žalobce pochybení dovozuje ze závěru odvolacího správního orgánu, že jeho podání doručené , datum, nemělo být prvostupňovým orgánem vnímáno jako obvinění , tituly před jménem, , jméno FO, ze spáchání přestupku. Žalobce zaslal prvostupňovému správnímu orgánu podání, ve kterém již v prvním odstavci uvádí, že chce oznámit opakované přestupky proti občanskému soužití, kterých se vůči němu dopouští , tituly před jménem, , jméno FO, . Písemnost byla dokonce v informačním systému datových schránek nadepsána jako „oznámení opakovaných přestupků proti občanskému soužití páchaných paní , jméno FO, “ a byla určena k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, s dovětkem „přestupky“. Následně žalobce v uvedeném podání mimo jiné uvedl výslovně případ s naznačováním škrcení. Jak z citovaných rozhodnutí vyplynulo, mezi prvostupňovým a odvolacím správním orgánem byl odlišný názor na právní hodnocení, zda tuto písemnost lze vnímat jako podnět k zahájení přestupkového řízení. Byť není zdejší soud jako soud civilní obecně oprávněn přezkoumávat závěry správních orgánů, citované odvolací rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, lze vnímat do jisté míry jako exces v kontextu výše uvedeného. Soud se ztotožňuje se závěry prvostupňového orgánu, že na základě všech uvedených okolností (označení datové zprávy, uvození a obsahu podání atd.) bylo možné žalobcovo podání považovat za oznámení konkrétního přestupku. Přinejmenším zde existoval podnět, který mohl vést příslušný orgán k zahájení přestupkové řízení s paní , tituly před jménem, , jméno FO, na základě žalobcova podání. Nemohlo se tedy jednat o nesprávný úřední postup, protože ze žalobcova podání bylo zcela reálně možné nabýt dojmu, že oznamuje spáchání konkrétního přestupku. Nadto nemůže rozdílný, přitom podložený, právní názor představovat nesprávný úřední postup, byť takový právní názor následně nebyl v odvolacím řízení shledán správným.

26. V další rovině žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy v důsledku toho, že byl ponížen při jednání u prvostupňového správního orgánu, trpěl stresem a nespavostí. Žalobce ovšem pouze tvrdí, že trpěl nadměrným stresem, popř. nespavostí, ale nic z toho nedoložil. V tomto rozsahu tudíž neunesl své břemeno důkazní.

27. Své ponížení žalobce dovodil z údajně nestandardního až šikanózního postupu, kterým k němu prvostupňový správní orgán přistupoval. To ovšem rovněž nebylo doloženo. Videozáznam z ústního jednání ze dne , datum, obsahuje žádost úředníka, zda by si žalobce přesedl na jiné místo. Pokyn byl ovšem uveden objektivními důvody, tj. aby nově příchozí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, si mohla sednout na místo v kanceláři, které bylo snímáno kamerou v místnosti. Tuto žádost tudíž nebylo možné vnímat jako nedůvodný šikanózní požadavek, ani jako jakkoli neslušnou či hrubou výzvu, protože úředník zmíněnou žádost pronesl slušnou formou. Obdobně žalobce uvedl, že řízení před prvostupňovým orgánem bylo velice rozsáhlé a byla předvolána řada svědků. Tuto skutečnost ovšem nelze vnímat jako žádné příkoří. V rámci uvedeného řízení bylo třeba objasnit skutkový stav, což sebou dle povahy věci nese také předvolávání svědků. Žalobcova výhrada je dle názoru soudu paradoxní. Správní orgán postupoval tak, že se snažil náležitě objasnit skutkový stav, žalobce si tudíž stěžuje na to, že správní orgán postupoval řádně. Naopak by nebylo řádným postupem, pokud by prvostupňový orgán přijal své skutkové závěry nepřezkoumatelným způsobem bez důkazů. I z nahrávky samotné vyplývá, že žalobce vznáší vůči svědkům dotazy, tudíž i z jeho strany byl dán důvod k provedení těchto důkazů.

28. Jelikož soud neshledal, že by se prvostupňový orgán v uvedené přestupkové věci dopustil nesprávného úředního postupu, zamítl soud zbytek žalobního návrhu na zaplacení , částka, včetně úroku z prodlení ve výši 12,75 % ode dne , datum, do zaplacení.

29. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přizná soud náhradu účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měl plný úspěch žalovaný. Žalovanému, který v řízení nebyl zastoupen, se dle § 151 odst. 3 o. s. ř. přiznává paušální náhrada nákladů za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření, účast na jednání , datum, , účast na jednání , datum, ) vždy po , částka, , tj. celkem , částka, .