8 C 358/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavel Punčochář ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď ze dne 21.9.2018 daná žalovaným žalobci z nájmu bytu číslo (anonymizováno číslo), o velikosti 3+1, o výměře 131 m2, situovaném v 6. nadzemním podlaží v budově adresa v obec a číslo, ulice a číslo je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 - Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 23.11.2018 se žalobce domáhal určení výpovědi v žalobě specifikované s tím, že z této výpovědi není definováno, jaké nájemní smlouvy se výpověď týká, kdy byla uzavřena a kolik mělo činit nájemné a zálohy na služby, ve výpovědi nejsou uvedeny ani základní náležitosti, kterými je nájemní smlouva pojmově vymezena. Žalobce sporuje dlužnou částku ve výši 91.566 - Kč ke dni datum Z výpovědi nijak nevyplývá, že je podepsaná osobou oprávněnou činit za Městskou část takové úkony a právníka odboru nelze bez dalšího považovat za statutárního zástupce Městské části. Obsahové nedostatky výpovědi nelze dostatečně napravovat podrobným vysvětlujícím textem žalované a z výpovědi musí být zcela evidentní, o jakou nájemní smlouvu se jedná. Obsah právního jednání musí být bezpečně určitý také pro jakoukoliv třetí osobu a výpověď je tedy neplatná pro neurčitost právního jednání. Zároveň má žalobce za to, že není povinen dohledávat na internetových stránkách, zda osoba, která podepsala výpověď z nájmu bytu, byla osobou zmocněnou k právnímu jednání žalované.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že výpověď splňuje podmínky ustanovení § 2286 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Má písemnou formu a došla druhé straně. Nájemce byl poučen o právu vznést námitky proti výpovědi a možnosti podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 3 o.s.ř. Ve výpovědi je uvedeno, v čem je spatřováno zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy, tedy v neplacení nájemného a nákladů za služby spojené s užíváním bytu za dobu tří měsíců. Žalovaný se zároveň domnívá, že ačkoliv nebyla definována nájemní smlouva, byla definována bytová jednotka a z obsahu výpovědi jednoznačně vyplývá, o jaký nájemní vztah se jedná. Žalovaný neuhradil dlužné nájemné a zálohy na služby za měsíc březen 2018 (17.934 - Kč) a za měsíc červenec, srpen a září 2018 (3x 24.505 - Kč). Rovněž má žalovaný za to, že se nejedná o obligatorní náležitost z výpovědi z nájmu, pokud nebylo připojeno usnesení Rady Městské části Praha 7. Na toto usnesení zároveň žalovaná odkazuje s tím, že usnesením Rady Městské části Praha 7 ze dne 21.8.2018 byla zmocněna a pověřena titul jméno příjmení příjmení, vedoucí odboru právního k zajištění a podání výpovědi z nájmu bytu a nebytového prostoru nájemců, kteří porušují své povinnosti ve smyslu občanského zákoníku u subjektů vedených v příloze 2a tohoto usnesení. Vedoucí právního odboru titul příjmení příjmení pak tuto svoji povinnost splnila tím, že předala pokyn příslušné zaměstnankyni Úřadu městské části obec a číslo, odboru právního, titul příjmení, která tedy jednala na základě jednak pokynů a usnesení, ale i v souladu se svojí pracovní náplní a byla zaměstnankyní žalované v době, kdy byla podána výpověď, což vyplývá i z internetových stránek příslušné Městské části, kde jsou uvedeni všichni zaměstnanci. Žalovaná podotkla, že celkový nedoplatek na nájemném a službách činí ke dni 15.7.2020 částku 456.970 - Kč.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující: Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 21.9.2018 zaslané žalobci vyplývá, že jejím důvodem je skutečnost, že žalobce řádně neplatil nájemné spojené s užíváním bytové jednotky číslo (anonymizováno číslo) o velikosti 3+1 o celkové rozloze 131 m2, která se nachází v bytovém domě adresa v obec a číslo, ulice ulice č.o. 7, přičemž dluh na nájemném spojeném s užíváním bytu ke dni 21.9.2018 činí částku číslo - Kč, částka převyšující trojnásobek měsíčního nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dle evidence předpisů plateb ze dne 21.9.2018 se jedná o částku na nájemném ve výši číslo - Kč za období březen 2018, částku ve výši číslo - Kč za období červenec až září 2018 s tím, že na existenci dluhů již byl žalobce upozorněn předžalobní výzvou ze dne 8.8.2018. Jedná se tedy o závažné porušení povinnosti nájemce bytu v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku a pronajímatel název žalované (žalovaný) v souladu s usnesením Rady Městské části Praha 7 číslo anonymizována dvě slova z jednání číslo ze dne 21.8.2018 vypovídá z definované bytové jednotky nájem s tříměsíční výpovědní dobou, která počne běžet prvním dnem měsíce následující po měsíci, jimž bude výpověď doručena. Součásti výpovědi je i poučení ve smyslu ustanovení § 2286 a § 2290 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku o právu podat návrh soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi a o právu vznést námitky proti této výpovědi. Výpověď je podepsaná titul jméno příjmení, označenou jako právník odboru právního, úřadu Městské části Praha 7. Žalovaná strana dále doložila pověření titul jméno příjmení jednat jménem Městské části Praha 7 při jednání před soudy a při podepisování návrhu k soudu na základě pověření ze dne 1.9.2017. Evidencí předpisů a plateb žalovaná doložila, že žalovaný k datu podání výpovědi dlužil částku shora uvedenou, tedy neuhradil nájemné za březen 2018, červenec až září 2018 a rovněž z tohoto důkazu vyplývá, že v listopadu roku 2020 činí celková výše dluhu 484.123 - Kč.

4. Z usnesení Městské části Praha č. 57 ze dne datum mimo jiné soud zjistil, že bylo schváleno podání žalob na vymáhání dlužného nájemného a podání výpovědi z nájmu bytu, přičemž zajištěním podání žalob a podání výpovědi z nájmu bytu byla pověřena zaměstnankyně vedoucí právního oddělení titul jméno příjmení příjmení. Dle přílohy 2A se toto usnesení vztahuje i na žalobce. Dle pracovní náplně zaměstnance titul jméno příjmení příjmení, osobní číslo je její pracovní náplní řídit činnost odboru, podepisuje rozhodnutí odboru ve věci přenesené i samostatné působnosti a ve stanoveném rozsahu zastupuje Městskou část Praha 7, plní úkoly stanovené usnesením ZMČ a RMČ a je odpovědná za rozdělení práce mezi jednotlivé zaměstnance svého odboru tak, aby jejich pracovní zatížení bylo rovnoměrné a jejich počet optimální. Dle pracovní náplně titul jméno příjmení jako právník zajišťuje právní agendu Úřadu Městské části Praha 7 a zastupuje Městskou část Praha 7 řízení před soudy. Plní úkoly dle pokynů vedoucího právního oddělení odboru právního, vedoucího odboru právního a tajemníka Úřadu Městské části Prahy 7. Dle usnesení Městské části Prahy, rady Městské části, číslo se schvaluje organizační struktura Úřadu Městské části Praha a je schválen návrh na změnu organizačního řadu Městské části Praha 7 s účinností od 1.1.2018. Dle usnesení Rady Městské části číslo ze dne 14.3.2017, byla mimo jiné schválena směrnice metodik a postupování při vymáhání pohledávek a metodika postupu při vymáhání pohledávek Městské části Praha 7 za neuhrazené nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu a nebytových prostor po lhůtě splatnosti s účinností od 1.4.2017. Dle metodiky číslo ze dne 14.3.2017 označené jako postup při vymáhání pohledávek Městské části Praha 7 za neuhrazené nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu a nebytových prostor po lhůtě splatnosti, odbor právní vyhotovuje a zasílá dlužníkům výpovědi z nájmu bytu a nebytových prostor a zpracuje na základě schváleného usnesení Rady Městské části Praha 7 zpravidla do jednoho měsíce výpovědi z nájmu bytu a nebytových prostor. Dle organizačního řádu Úřadu Městské části Praha 7 ze dne 1.1.2018, odbor právní mimo jiné dle čl. XI písmeno b shromažďuje podklady pro soudní jednání, vypracovává a podává žaloby a jiná soudní podání a posuzuje možnosti smíru. Zastupuje Městskou část Prahu 7 úřad v jednání před soudy a ve spolupráci se správní firmou a OMA zabezpečuje vymáhání pohledávek z titulu neplaceného nájemného a služeb s nájmem spojených (část náplň práce jednotlivých odborů).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům: Žalovanému byla doručena (tuto skutečnost žalující strana žádným způsobem nezpochybňovala) výpověď ze dne 24.9.2018, která obsahovala výpovědní důvod a označení bytové jednotky, ke které se výpověď vztahuje. Výpověď byla písemná a obsahovala poučení podle občanského zákoníku o právu podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi jakož i možnosti vznést námitky proti výpovědi. Výpověď je podepsána titul jméno příjmení, právníkem odboru Úřadu Městské části Praha 7, která k této činnosti byla pověřena. Její pověření vyplývá jednak z organizačního řádu Úřadu Městské části Prahy, jednak z metodiky Městské části Prahy a jednak z konkrétního usnesení, kterým byla k podání výpovědi v tomto konkrétním případě zavázána vedoucí odboru titul jméno příjmení jméno, která v rámci své činnosti byla oprávněna pověřit tímto úkonem jednotlivé zaměstnance svého odboru, v daném případě i titul jméno příjmení, jejíž pracovní náplň vyhotovení výpovědi umožňovala. Z evidence předpisů plateb zároveň soud zjistil, že důvod uvedený ve výpovědi, neplacení nájemného, odpovídá skutečnosti. Žalující strana tuto skutečnost v průběhu řízení rozporovala, žádným způsobem však nedoložila, že by dlužné nájemné bylo uhrazeno.

6. Podle ustanovení § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce po skončení nájmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem zejména, nezaplatí-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců … 7. Podle ustanovení § 2288 občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době podle písm. a) porušuje-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

8. Podle ustanovení § 2286 občanského zákoníku výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

9. Podle ustanovení § 2290 nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

10. Podle ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku právnickou osobu zastupují zaměstnanci v rozsahu obvyklém k zařazení nebo k funkci, přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

11. Z výše uvedených citovaných právních ustanovení vyplývá, že zákon pro výpověď předepisuje především písemnou formou, která byla v daném případě splněna. Stejně tak musí být nájemce poučen o právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. I tato povinnost ve smyslu ustanovení § 2290 byla ze strany žalované ve výpovědi splněna. Žádná ze stran nezpochybňovala otázku doručení výpovědi. Vypovídá-li nájem pronajímatel, musí dále výpověď obsahovat výpovědní důvod. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi vymezen skutkově, musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, ze kterých lze usoudit, z jakých důvodů byla výpověď dána. Výpovědní důvod nemusí být vymezen právně. Výpověď dále musí splňovat obecné náležitosti právního jednání a nezaměnitelnou identifikaci nájemního vztahu. Identifikace může být provedena prostřednictvím uvedení data uzavření nájemní smlouvy či označením pronajatého bytu. V daném případě byl byt dostatečně identifikován tak, že byl uveden nájemce, adresa budovy a číslo bytové jednotky, tudíž nemohlo být pochybnosti o tom, o jaký nájemní vztah se jedná. Soud má za prokázané, že došlo k dostatečné identifikaci nájemního vztahu, stejně jako k dostatečnému skutkovému vymezení důvodu, pro které byla výpověď dána. Žalovaný specifikoval konkrétní měsíce, za které nebylo nájemné ze strany žalobce uhrazeno, a rovněž konkrétní dlužné částky. Formální náležitosti výpovědi tedy byly splněny. V tomto směru odkazuje soud i na starší, ale stále platnou judikaturu (spisová značka, spisová značka). Tezi žalující strany, že obsah tohoto právního úkonu musí být dostatečně zřetelný nejenom pro strany samotné, ale i vůči třetím osobám musí soud odmítnout, neboť obsah právního jednání nemusí být poznatelný pro třetí osoby na základě samotného projevu vůle v případě, že se jedná o dvoustranný právní úkon nebo v daném případě jednostranný právní úkon, výpověď, pokud zřejmost obsahu a jeho konkretizace je dostatečná ve vztahu k adresátu výpovědi. V případě žalobce byla interpretace obsahu výpovědi ve vztahu k žalobci naprosto jednoznačná a bez pochyb. Co se týče podpisu výpovědi zaměstnankyni žalovaného titul jméno příjmení, soud nesdílí názor žalobce, že by ze samotné výpovědi muselo být zjevné, že tato osoba je oprávněna, a na základě jakých skutečností, výpověď podepsat. Dostačuje označení, že se jedná o právníka z odboru právního Úřadu Městské části Praha 7 s odkazem na ustanovení § 166 zákona č. 89/2012 Sb., ze kterého vyplývá, že zaměstnankyně úřadu jako osoba jednající za právní oddělení vzhledem k svému zařazení a funkci, je osobou oprávněnou zastupovat žalovaného i v rozsahu výpovědi doručené žalobci. Skutečnost, zda v konkrétním případě je rozsah zástupčího oprávnění zaměstnance obvyklý vzhledem k jeho zařazení nebo funkci, je nutné posoudit v podmínkách konkrétního případu. Ustanovení nového občanského zákoníku klade důraz na to, jakým způsobem se jeví zastoupení veřejnosti a soud nemá pochyb o tom, že právě pracovní zařazení právníka na právním odboru veřejnost musí primárně posuzovat jako osobu, která je oprávněna takovéto úkony za daný úřad vykonávat. Důležitý je v tom případě charakter konkrétního pracovního zařazení, přičemž ve výpovědi je jasně uvedeno, že se jedná o právníka odboru Úřadu Městské části Praha 7. Závaznost vnitřních předpisů pak může být vykládaná v neprospěch zastoupení pouze v případě, že by takováto osoba ve smyslu ustanovení § 166 odst. 2 nebyla k takovémuto jednání oprávněna a toto by muselo být druhé straně známo. Soud tedy má za to, že ze strany žalobce nebyl důvod k pochybnostemi o oprávněnosti této osobě podepsat výpověď. Navíc žalovaná v průběhu jednání jednotlivými vnitřními předpisy doložila, že podepsaná osoba titul jméno příjmení byla oprávněna výpověď za Úřad Městské části 7 žalované vyhotovit, podat a zaslat výpověď, a že nepřekročila své oprávnění ani omezení, které by vyplývalo z vnitřních předpisů. Obdobně se k věci staví i starší a stále použitelná judikatura (spisová značka). Žalující stranu namítané rozhodnutí ve věci spisová značka soudu nepřipadá v daném případě přiléhavé, neboť se jednalo nikoliv o zaměstnance, nýbrž o vystavenou plnou moc, což je situace odlišná.

12. Soud má tedy za to, že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro výpověď z nájmu bytu, výpověď splňuje všechny formální náležitosti a byla učiněna osobou k podání výpovědi oprávněnou. Proto soud s odkazem na výše uvedené žalobu zamítnul.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu úspěšná, o nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za užití ustanovení § 151 (3) o.s.ř., za tři úkony po 300 Kč (příprava a převzetí, vyjádření ve věci, účast u jednání). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.