8 C 36/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , zastoupený titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , o náhradu škody,

I. Žaloba, jíž se se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.527 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal náhrady škody spočívající v přiznání náhrady nákladů právního zastoupení ve správním řízení s odůvodněním, že proti žalobci bylo zahájeno přestupkové řízení oznámením o podezření ze spáchání přestupku ze dne 20. 7. 2018 pro přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 5 odst. 1 písm. e) a g) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 250/2016 Sb.“), v rámci kterého byl žalobce zastoupen advokátem [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce se měl závadného jednání dopustit tím, že úmyslně dne 30. 5. 2018 okolo 11:05 hod. v [obec] na [ulice] vystavil vyobrazení usmrcených lidských plodů dětí, zvířat a částí lidských těl a současně postavil na tomto místě propagační stánek, na kterém nainstaloval výše uvedená zařízení. Usnesením ze dne 15. 8. 2019, [číslo jednací] [číslo], rozhodl Městský úřad Česká Kamenice, odbor správních činností a matriční úřad tak, že řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se měl dopustit žalobce, zastavil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Žalobce je přesvědčen, že toto správní řízení pro shora uvedený přestupek od samotného počátku nenaplňovalo objektivní znaky skutkové podstaty žádného přestupku, když v souladu s právem petičním, které je garantováno Listinou základních práv a svobod ve spojení s ust. § 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů, může občan každým způsobem, jenž neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby svým podpisem petici podpořili, přičemž petice a podpisové archy lze vystavit na místech veřejnosti, aniž by k tomu bylo zapotřebí povolení státního orgánu za splnění požadavku, že nesmí dojít k omezení provozu či k rušení veřejného pořádku. Žalobce zdůrazňuje, že neměl možnost před správním orgánem přestupek projednat a že od samotného počátku chyběly jak objektivní, tak i subjektivní předpoklady pro naplněný skutkové podstaty jakéhokoliv přestupku. Žalobce tedy nárokuje náhradu škody způsobené nezákonným postupem správního orgánu spočívající v jím uhrazené odměně advokáta jako účelně vynaložené náklady v přestupkovém řízení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nerozporuje, že došlo k vydání pravomocného usnesení Městského úřadu Česká Kamenice ze dne 15. 8. 2019, [číslo jednací] [číslo], jímž bylo správní řízení o přestupku proti veřejnému pořádku směřující proti žalobci zastaveno, avšak zdůrazňuje, že důvodem k zastavení tohoto správního řízení byl zánik odpovědnosti žalobce coby obviněného z přestupku. Z uvedeného tak vyplývá, že nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí správního orgánu ani nebylo vydáno vykonatelné rozhodnutí bez ohledu na právní moc a v počínání správního orgánu nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 82/1998 Sb.“). Jelikož žalobce nebyl shledán vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku, má tak žalovaný s ohledem na § 8 zákona č. 82/1998 Sb. za to, že není dán důvod pro uplatnění nároku na náhradu škody. V daném případě přichází v úvahu aplikace ust. § 79 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,správní řád“), dle něhož správní orgán nebo dotčený orgán a účastník si nesou každý své náklady a navrhl zamítnutí žaloby.

3. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, proto soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů, jakož i nespornými tvrzeními účastníků a zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že proti žalobci bylo zahájeno správní řízení o přestupku, ve kterém byl zastoupen advokátem. Usnesením Městského úřadu Česká Kamenice ze dne 15. 8. 2019, [číslo jednací] [číslo] bylo ukončeno správní řízení, které bylo zahájeno ex officio o přestupku proti veřejnému pořádku dle ust. § 5 odst. 1 písm. e) a g) zákona č. 250/2016 Sb., kterého se žalobce měl dopustit dne 30. 5. 2018 okolo 11:05 hod. v [obec] na [ulice] tím, že žalobce spolu s panem [jméno] [příjmení] na tomto místě vystavili vyobrazení usmrcených lidských plodů dětí, zvířat a části lidských těl a zde také ve stejné době postavili propagační stánek o rozměrech cca 2x2 m, na němž nainstalovali výše uvedená vyobrazení, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Toto usnesení nabylo právní moci dne 3. 9. 2019. Daňovým dokladem [číslo] byla žalobci vyúčtována částka 4.527 Kč za právní služby poskytnuté v přestupkovém řízení advokátem [titul] [jméno] [příjmení], která dle výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] žalobce byla advokátovi uhrazena.

5. Soud ze správního spisu Městského úřadu správních činností a matriční úřad sp. zn. [číslo] zjistil, že Policie České republiky KŘP Ústeckého kraje, územního odboru Děčín, ze dne 30. 5. 2018, [číslo jednací] [číslo], zaslala oznámení o spáchání přestupku správnímu orgánu pro podezření ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku, k němuž mělo dojít dne 30. 5. 2019 v čase okolo 11:05 hod. v [obec] na [ulice] tak, že obvinění [jméno] [příjmení] a žalobce na tomto místě vystavili vyobrazení usmrcených lidských plodů dětí, zvířat a části lidských těl a zde také ve stejné době postavili propagační stánek o rozměrech 2x2 m, na něž nainstalovali výše uvedená vyobrazení. Hlídka PČR na základě oznámení starostky města Česká Kamenice, tajemníka městského úřadu a dalších občanů města o tom, že vyobrazení pohoršují kolemjdoucí občany a děti, na místě zjistila, že zde dochází k přestupku proti veřejnému pořádku a vyzvala organizátory petice žalobce a pana [jméno] [příjmení], aby z petičního stánku odstranili pohoršující vyobrazení. Na základě této výzvy byl dne 30. 5. 2018 stánek složen a v 11:25 hod. odvezen z místa (č.l. 40). Oznámením správního orgánu ze dne 20. 7. 2018, [číslo jednací] [číslo], bylo žalobci oznámeno zahájení správního řízení z moci úřední s uvedením konkrétního přestupku včetně předvolání k ústnímu jednání na 13. 8. 2018 (č.l. 56). Řízení o přestupku bylo se žalobcem a [jméno] [příjmení] zahájeno dne 31. 7. 2018 a k tomuto řízení byla předložena plná moc jak pro zastupování žalobce, rovněž tak i pro [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 10. 8. 2018 bylo v zastoupení [jméno] [příjmení] navrženo vyloučení z projednávání a rozhodnutí ve věci [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], starostky města a všech dalších úředních osoby zařazených na Městském úřadě [obec] (č.l. 77). Podání bylo postoupeno příslušnému krajskému úřadu k rozhodnutí o podjatosti. Podáním ze dne 4. 9. 2018 bylo v zastoupení [jméno] [příjmení] navrženo vyloučení z projednávání a rozhodnutí ve věci [titul] [jméno] [příjmení], tajemníka Městského úřadu Česká Kamenice. Usnesením odvolacího orgánu ze dne 16. 11. 2018, č.j. [číslo] [spisová značka], bylo rozhodnuto o tom, že námitka podjatosti je bezpředmětná, protože do funkce starosty města byl zvolen [jméno] [příjmení] (č.l. 99). Usnesením starosty města Česká Kamenice ze dne 14. 2. 2019 bylo rozhodnuto o tom, že [titul] [jméno] [příjmení] není z projednání věci vyloučen (č.l. 104). Proti usnesení bylo podáno dne 1. 3. 2019 odvolání ze strany zástupce žalobce (č.l. 109). O odvolání bylo rozhodnuto rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 2. 4. 2019, č.j. [spisová značka], jímž napadené usnesení potvrdil (č.l. 120). Usnesením tajemníka Městského úřadu Česká Kamenice ze dne 2. 5. 2019, [číslo jednací] [číslo] bylo rozhodnuto o nevyloučení vedoucí odboru správních činností [titul] [jméno] [příjmení] (č.l. 125). Proti usnesení bylo zástupcem žalobce podáno odvolání (č.l. 130), o němž bylo rozhodnuto rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 18. 6. 2019, č.j. [spisová značka], kterým napadené usnesení potvrdil (č.l. 150). Usnesením Městského úřadu Česká Kamenice ze dne 10. 7. 2019, [číslo jednací] [číslo] bylo rozhodnuto, že nebyl vyloučen z projednávání věci [titul] [jméno] [příjmení] (č.l. 141).

6. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení se zákonem č. 250/2016 Sb. a se správním řádem.

7. Podle ust. § 103 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. je působnost stanovená orgánům obce podle tohoto zákona výkonem přenesené působnosti.

8. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát.

9. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jedná příslušný úřad, v němž došlo ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti.

10. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

11. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 cit. ustanovení náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Pro oprávněnost nároku uplatněného ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je zapotřebí kumulativně splnit tři premisy, a to: (i) vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup orgánu státu, (ii) vznik škody (resp. nemajetkové újmy), (iii) a kauzální nexus mezi škodnou událostí, tj. vznikem škody, a nesprávným úředním postupem či vydáním nezákonného rozhodnutí. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

12. Soud nejprve připomíná, že je vždy třeba pečlivě vážit povahu a intenzitu proti sobě stojících základních práv a svobod či jiných ústavně garantovaných hodnot. K otázce, zda zákon č. 82/1998 Sb. přiznává odškodnění i tomu, jehož řízení bylo zastaveno v případě, kdy ve smyslu ust. § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí a ani nebylo vydáno rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na právní moc, v důsledku čehož nebyl učiněn závěr o tom, zda daný skutek, resp. přestupek, žalobce spáchal či nikoliv, hraje stěžejní úlohu presumpce neviny, avšak je zapotřebí v každém jednotlivém řízení zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup. Zákonnou povinností správních orgánů je zahájit řízení o přestupku, nasvědčují-li zjištěné okolnosti o podezření ze spáchání přestupku. Orgány tak postupují v řízení z moci úřední, o čemž mj. svědčí samotná dikce zákona § 78 správního řádu. Pro zahájení řízení o přestupku je v prvé řadě významné určení skutečnosti, se kterou lze spojovat účinky zahájení řízení. Od tohoto okamžiku je nutno řízení považovat za "vedené" a jeho účastník, či účastníci, také mohou od tohoto okamžiku uplatňovat svá příslušná procesní práva. Nutno podotknout, že ne každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, by bylo možné povšechně považovat za nesprávný úřední postup a tím možnost vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Ačkoliv takové právo je ústavně garantováno, neuplatní se tehdy, je-li uplynutím zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na,,obstrukčním“ jednání, než liknavost či jiného pochybení správního orgánu (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. [ústavní nález]).

13. Soud na základě zjištěných skutkových okolností shledal žalobcův nárok neopodstatněným. Předně soud uvádí, že v přestupkovém řízení nedošlo ke zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vydání nezákonného rozhodnutí, ačkoliv samotná tato skutečnost není důvodem pro nepřiznání nároku na náhradu škody ve smyslu ust. § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., neboť účelem úpravy ust. § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. je přitom interpretace skutečné škody, spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí anebo nápravu nesprávného úředního postupu, ve smyslu účelně vynaložených nákladů. Řízení o přestupku dle názoru soudu proběhlo bez excesů a podle zákonných pravidel. V řízení bylo prokázáno, že žalobce, resp. jeho právní zástupce, opakovaně ve správním řízení vznášel námitky podjatosti proti všem úředním osobám zařazeným na příslušném městském úřadě. Tyto námitky nebyly shledány odvolacími orgány ani v jediném případě důvodnými. Prakticky proti všem usnesením přestupkového orgánu bylo podáno odvolání a sodu má za to, že vzhledem k zjevné nedůvodnosti těchto námitek došlo ze strany žalobce k účelovému prodlužování přestupkového řízení do té míry, že došlo ke zmaření projednání přestupku ve věci, což mělo za následek zastavení řízení dle ust. § 86 odst. 1 písm. h) zákona č. 250/2016 Sb., tj. že došlo k zániku odpovědnosti za přestupek. Soud tak s ohledem na shora uvedené má za to, že nejsou dány důvody pro přiznání náhrady nákladů zastoupení. Přestože úkolem právního zástupce žalobce je hájit zájmy svého klienta, žalobce, soud považuje opakované vznášení námitek podjatostí proti všem úředním osobám zařazeným na příslušném městském úřadě, jakož podávání odvolání proti rozhodnutím o nevyloučení osob z projednání věci v rámci přestupkového řízení, za ryze obstrukční s přihlédnutím k výsledku řízení. V důsledku procesní taktiky právního zástupce žalobce nedošlo k řádnému projednání přestupku ve lhůtě, což mělo za následek uplynutí prekluzivní lhůty k projednání přestupku. Proto nelze nárok žalobce na zaplacení údajně účelně vynaložených nákladů v přestupkovém řízení považovat za legitimní a soud žalobu jako nedůvodnou s ohledem na shora uvedené zamítl s odkazem na ust. § 79 odst. 3 správního řádu, dle kterého si správní orgán a účastník řízení nese své náklady.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen,,Vyhláška“), přičemž žalovanému za dva úkony náleží náhrada ve výši 600 Kč dle ust. § 2 odst. 1 Vyhlášky. Z tohoto důvodu soud žalovanému přiznal na náhradě nákladů částku 600 Kč.

15. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.