8 C 40/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: žalobkyně , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem adresa proti žalovaným: 1. žalovaný , IČO IČO sídlem adresa 2. žalovaná , IČO IČO sídlem adresa obě zastoupeny advokátem advokát sídlem adresa pro žaloba z rušené držby

I. Žaloba, aby soud uložil žalované 1) a žalované 2) společně a nerozdílně zdržet se vypuzení držby žalobce a obnovit původní stava) zpřístupněním dat uložených na stolním počítači užívaném žalobcem a umístěném ke dni 17. 1. 2023 v kanceláři ve 3. NP na jižní straně mezi jednací místností a schodištěm v budově č.p. , číslo popisné, , která je součástí pozemku parcelní číslo , číslo, v katastrálním území , adresa, , obci , název, , a to formou fyzického zpřístupnění stolního počítače a obnovení přístupu k uživatelskému účtu , jméno FO, , advokáta, pod původním heslem nebo sdělením nového hesla,b) zpřístupněním dat v emailové schránce „, e-mail, ", a to formou obnovení dálkového elektronického přístupu k uživatelskému účtu , jméno FO, , advokáta, pod původním heslem nebo sdělením nového heslase zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 21. 2. 2023 u soudu I. stupně návrh, který byl dle svého označení a obsahu žalobou z rušené držby podle ustanovení § 176 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce uvedl, že byl na základě smlouvy o spolupráci oprávněn užívat sídlo advokátní kanceláře a prostory na adrese , adresa, . Oprávnění zahrnovalo i užívání kancelářského vybavení, techniky a internetu. V rámci uvedeného oprávnění vykonával žalobce mimo jiné právo přístup k počítači (pracovní stanici) umístěnému ke dni 17. 1. 2023 v kanceláři ve třetím nadzemním podlaží budovy a rovněž tak vykonával právo přístupu k e-mailové schránce ", e-mail, " a k datům, zejména e-mailovým zprávám zde uloženým. Žalobce má za to, že ve smyslu ustanovení § 987-§989 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) držel a nerušeně vykonával právo do dne 17. 1. 2023. S odkazem na ustanovení § 1003 a § 1007 odst. 2 o. z. má za to, že nikdo není oprávněn svémocně držbu rušit, případně mohlo nastat tzv. vypuzení z držby práv. Dne 17. 1. 2023 žalovaná 1) žalobci oznámila, že veškeré prostory a pracovní prostředky na adrese kanceláře přešly na žalovanou 2), která nemá zájem s žalobcem nadále spolupracovat. Spolu s tím žalovaná 1) zablokovala přístup žalobce k uživatelskému počítačovému účtu a datům uloženým v příslušném počítači, jakož i k e-mailové adrese a datům zde uloženým. Má tedy za to, že se může domáhat zdržení se rušení držby a uvedení v předešlý stav, případně, byl-li z držby vypuzen, se může domáhat, aby se vypuditel zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. V žalobním petitu se navrhovatel domáhal, aby žalované společně a nerozdílně byly povinny se zdržet vypuzení z držby žalobce a obnovily původní stav zpřístupněním dat uložených ve stolním počítači v návrhu definovaném svým umístěním v kanceláři, a zpřístupněním dat v e-mailové schránce ", e-mail, " formou obnovení dálkového elektronického přístupu, in eventum, aby se žalované společně a nerozdílně zdržely rušení držby výše uvedeného.

2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. 8 C 40/2023-55 soud I. stupně žalobu z rušené držby v I. výroku tohoto usnesení zamítl a v II. výtoku rozhodl o náhradě nákladů řízení, když dospěl k závěru, že navrhovateli v jeho návrhu na zpřístupnění dat uložených v počítači a na zpřístupnění dat v e-mailové schránce ", e-mail, " nelze vyhovět, neboť data samotná nemohou být předmětem držby, a tato držba tedy nemůže být ze strany žalovaných rušena. Soud dále uvedl, že si je vědom toho, že se jedná o poměrně formální pojetí návrhu žalobce v případě rušení držby (přičemž právě uvedené platí i pro petit in eventum v případě vypuzení z držby), má však za to, že při vyhovění návrhu žalobce by byl petit ve znění předloženém žalobcem, nevykonatelný.

3. Odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č. j. 69 Co 94/2023-93 potvrdil usnesení soudu I. stupně ve výroku I. v části, kterou byla zamítnuta žaloba v „eventuální“ části požadavku, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se rušení držby a obnovit původní stav. Ve zbývající části výroku I. a ve výroku II. usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že se žalobce v projednávané věci domáhá ochrany držby práva na přístup k datům uloženým ve specifikovaném počítači a e-mailové schránce, a nikoliv ochrany vlastnického práva k datům samotným. Není proto správný závěr soudu I. stupně, že samotná data nemohou být předmětem držby a návrhu žalobce tak nelze vyhovět. Dle názoru odvolacího soudu právo na přístup k počítači a e-mailové schránce držet lze, neboť toto právo lze převést právním jednáním na jiného. Dále odvolací soud uvedl, že se z obsahu žaloby podává, že žalobce není (jen) rušen v držbě, ale že byl z držby vypuzen (byla mu odňata možnost přístupu k datům), a tudíž nemůže být opodstatněný požadavek v eventuální části petitu, ve které se žalobce domáhá, aby žalovaným 1) a 2) byla uložena povinnost zdržet se rušení držby žalobce a obnovit původní stav. Dle odvolacího soudu navíc nemá eventuální petit v projednávané věci místo. Z uvedených důvodů část výroku napadeného usnesení soudu, kterou byla žaloba zamítnuta v eventuálním požadavku žalobce na zdržení se rušení držby a obnovení původní stavu, potvrdil. Stran dalšího řízení před soudem I. stupně odvolací soud uvedl, že soud I. stupně znovu posoudí nárok žalobce s ohledem na ustanovení § 176 a násl. o. s. ř. Za tímto účelem se soud I. stupně omezí jen na zjištění skutkového stavu, zda došlo k narušení posledního pokojného stavu a kým, zda žalovanou 1) nebo žalovanou 2). Soud I. stupně se tedy v dalším řízení bude věnovat prokázání posledního pokojného stavu mezi účastníky a dále skutečnosti, zda došlo ze strany žalovaných k jeho svévolnému narušení. Odvolací soud dále uvedl, aby soud I. stupně při shora nastíněném postupu v dalším řízení vzal rovněž v úvahu, zda se žaloba nestala již bezpředmětnou vzhledem k tvrzení protistrany, že data byla žalovaném již zpřístupněna. V této souvislosti odvolací soud dále uvedl, že se soud I. stupně zřejmě navzdory ustanovení § 177 odst. 1 poslední věta o. s. ř. nevyhne nařízení jednání k provedení dokazování.

4. Soud v souladu s pokynem odvolacího soud, a na základě nedostatečně zjistitelného skutkového stavu z důkazů obsažených ve spise, nařídil jednání za účelem provedení dokazování ohledně sporných skutečností mezi účastníky, zejména zda došlo k narušení držby a zda tento stav setrvává.

5. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že měla se žalobcem uzavřenou rámcovou smlouvu, na základě které pro něj pracovala a poskytovala mu právní služby jako advokátka. Žalobce poskytoval patentové a advokátní služby žalované 1), resp. společnosti , jméno FO, , KubátAnonymizovánoadvokátní a patentová kancelář. Jednalo se o sdružení osob, přičemž tato společnost neměla právní subjektivitu (společnost podle § 2716 o. z. a násl.). Dne 17. 1. 2023 byla svědkyně v kanceláři v , ulice, ulici, od které měla klíče a nacházel se zde její vlastní stůl a jiné věci. Kancelář sdílela s , jméno FO, , který zde měl počítač. Domnívá se, že počítač byl ve vlastnictví společnosti , jméno FO, , , jméno FO, , avšak jak přesně to s počítačem bylo, si již nevzpomíná. V uvedený den panovala v kanceláři vypjatá atmosféra. Žalovanou 1) bylo , tituly před jménem, , jméno FO, sděleno, že nemají zájem s žalobcem dále spolupracovat. , tituly před jménem, , jméno FO, se poté pokusil přihlásit do svého pracovního počítače a e-mailové schránky, počítač byl však zablokovaný. O tom, že by byl žalobci počítač následně zpřístupněn, svědkyně nic neví. Se žalobcem spolupracovala od jara roku 2020 a již v té době měl k dispozici e-mailovou schránka ", e-mail, " a přístup do výše specifikovaného počítače. Žalobce měl jak své klienty, tak klienty, které zpracovával pro žalovanou 1). Vždy používal stejnou e -mailovou schránku ", e-mail, ". Měl však i jiné e-mailové schránky. Kolik počítačů žalobce měl, svědkyně neví, ale v kanceláři měl pouze jeden. Je přesvědčena, že žalobce určitě užíval adresu domény „thk“ i pro své vlastní klienty, minimálně při komunikaci se svědkyní. V počítači zpracovával data jak svých klientů, tak klientů společnosti , jméno FO, , neboť zná strukturu, jakým způsobem si ukládal své klienty.

6. Z dohody o společném poskytování právních služeb ve více případech ze dne , datum, ve znění dodatku č. 1ze den , datum, a dále z Dohody o postoupení dohody o spolupráci ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, uzavřel s žalovanou 1) dne , datum, smlouvu o spolupráci, jejíž součástí bylo mimo jiné ujednání, že , jméno FO, bude poskytovat žalované měsíčně nájem ve výši 1 000 Kč + DPH za použití kancelářského vybavení, techniky a internetu. Nájemné bylo následné uvedeným dodatkem č. 1 navýšeno na 4 000 Kč + DPH. , jméno FO, byl oprávněn umístit své sídlo v sídle kanceláře a dále byl oprávněn využívat prostory kanceláře i pro jednání se svými klienty. Poté co , jméno FO, s účinností od 1. 10. 2022 změnil formu poskytování právních služeb, kdy služby začal poskytovat jako společník žalobce, byla dohoda o společném poskytování služeb ve znění dodatku č. 1 postoupena na žalobce, a to s účinností od , datum, .

7. Z navštívenek právníka , jméno FO, a dotazníku – změna údajů advokáta soud zjistil, že žalobce, resp. , jméno FO, dlouhodobě aktivně využíval při poskytování právních služeb e-mailovou schránku ", e-mail, ".

8. Úplným výpisem z obchodního rejstříku pořízeného dne 21. 2. 2023 bylo doloženo, že dne 28. 11. 2022 byla do Obchodního rejstříku zapsaná žalobkyně pod obchodní firmou , právnická osoba, , od 7. 2. 2023 je v Obchodním rejstříku zapsaná pod obchodní firmou , právnická osoba, , přičemž její jednatelkou a zároveň jedinou společnicí je od 28. 2. 2022 žalovaná 1).

9. Z výpovědi dohody o společném poskytování právních služeb ve více případech ze dne 23. 1. 2023 vyplývá, že žalobce vypověděl dohodu o společném poskytování právních služeb ve více případech ze dne 27. 11. 2014 ve znění dodatku č. 1 ze dne 19. 12. 2019 a dále žádal o zachování a bezodkladné zpřístupnění dat uložených v počítači užívaném , jméno FO, , dále dat uložených v e-mailové schránce", e-mail, ", která jsou ve značné části daty žalobce. Dále žádal o sdělení osob, které májí k uvedenému počítači a e-mailové schránce přístup, neboť se jedná o data, která jsou chráněna advokátním tajemstvím a zahrnují důvěrné údaje10. Z předložené e-mailové komunikace soud zjistil, že v období od 27. 1. 2023 do 3. 2. 2023 komunikoval , jméno FO, s žalovanou 1) ohledně předání spisů a klientských záležitostí žalobcem žalované 2) a dále umožnění přístupu žalobci k počítači užívaným , jméno FO, , přístupu do e-mailové schránky ", e-mail, " a přístupu k předávaným spisů. Z písemné komunikace se dále podává, že uvedené předání spisů a klientských záležitostí, dále klíčů a čipů žalované 2), jakož i zpřístupnění počítače, e-mailové schránky a předávaných spisů žalobci, se navzdory očekávání žalobce dne 27. 1. 2023 neuskutečnilo, neboť na místě neměla být přítomná žádná osoba oprávněná k převzetí shora uvedených věcí od , jméno FO, . Neúspěšný byl i pokus žalobce uskutečněný dne 30. 1. 2023. Žalobce se následně pokoušel sjednat s žalovanou 1) náhradní termín.

11. Z dopisu ze dne 31. 1. 2023 vyplývá, že žalovaná 1) rozporovala tvrzení žalobce o tom, že na místě neměla být přítomna pověřená osoba oprávněná k převzetí spisů a klientských záležitostí, dále čipů a klíčů. Na místě byla přítomná , jméno FO, , pověřená k převzetí na základě plné moci. Dne , datum, bylo mezi žalobcem a žalobkyní 1) plánováno předání enkryptovaného ZIP souboru s daty , jméno FO, , resp. žalobce z pracovního počítače používaného , jméno FO, a dále hotovosti , jméno FO, ve výši 180 000 Kč, o čemž mělo být podepsáno samostatné prohlášení, a to oproti převzetí spisů týkajících se plnění , jméno FO, , resp. žalobce na základě předchozí spolupráce na základě dohody uzavřené s žalovanou 1) a dále klíčů a čipů od prostor na adrese , adresa, žalovanou 1). Hotovost nebyla žalovanému předána, když odmítl podepsat předávací protokol o vydání hotovosti s poukazem na to, že nemůže potvrdit, že se na shora uvedené adrese již žádná jiná hotovost , jméno FO, nenachází.

12. Z plné moci ze dne 27. 2. 2023 vyplývá, že žalovaná 1) zmocnila , jméno FO, k tomu, aby jí zastoupila při předávání a přebíraní věcí specifikovaných v předávacím protokolu od , jméno FO, .

13. Z předávacího protokolu ze dne 27. 2. 2023 soud zjistil, že , jméno FO, byla předána záloha dokumentů v enkryptovaném formátu, uložená na paměťovou kartu SAMSUNG EVO microSD card 32GB (dále rovněž jen „nosič“), a to s výhradou žalobce, že nelze potvrdit obsah uvedeného nosiče, tudíž potvrzuje toliko jeho převzetí, nikoliv však jeho obsah.

14. Ze sdělení k obsahu nosiče ze dne 1. 3. 2023 se podává, že žalobce opět vyzval žalovanou 1) a 2), aby mu byl umožněn přístup do e-mailové schránky ", e-mail, " a dále k shora specifikovanému počítači. V této souvislosti uvedl, že data mu předaná na nosiči dne 27. 2. 2023 jsou zjevně hrubě neúplná, a to jak záloha z e-mailu, tak soubory z počítače.

15. Z účastnické výpovědi žalované 1) soud zjistil, že došlo k ukončení spolupráce s žalobcem. Situace nebyla jednoduchá. Žalobce, resp. , jméno FO, byl emotivní a počínal si i agresivně. Žalobci byl zablokován přístup do počítače, neboť se žalovaná 1) cítila být ohrožená, a to i z klientského hlediska. Požadovaná data byla žalobci vydána. Počítač vlastní žalovaná 1). Žalobci byl poskytnut na základě dohody o spolupráci, kdy měl pro žalovanou vykonávat jako spolupracují advokát rozličnou agendu související s agendou žalované 1). K dotazu soudu, zda byl počítač předmětem nájmu, když se uvedené podává z obsahu dohody o spolupráci, žalovaná uvedla, že tuto skutečnost nerozporuje. Žalovaná 1) nejprve uvedla, že má za to, že nájem byl ukončen spolu s ukončením spolupráce s žalobcem. Následně uvedla, že nájemní vztah zanikl se změnou formy žalované 1), a to s účinností k 1. 1. 2023. Na základě opakovaného dotazu soudu, kdo je vlastníkem daného počítače, žalovaná 1) uvedla, že majetek, který vlastnila jako advokátka převedla do vlastnictví žalované 2), a to smlouvou o převodu aktiv. To, zda byl počítač zahrnut do převáděných aktiv či nikoliv, si již nevybavuje. Žalovaná 1) má za to, že data byla žalobci již vydána, a to na předaném nosiči. Obsah nosiče žalovaná 1) nezná, data na nosič sama neukládala, činil tak pan Dobosz, IT-specialista žalované 1). Žalovaná 1) vychází z toho, že pan Dobosz převedl data na nosič v souladu s jejími pokyny. Stran e-mailové adresy ", e-mail, " žalovaná uvedla, že adresa byla deaktivována a smazána, opět na její pokyn panem , příjmení, . Bylo tak učiněno na přelomu ledna a února letošního roku. Na základě dotazů žalující strany bylo zjištěno, že , jméno FO, opakovaně o zpřístupnění dat žádal, jeho žádosti však odmítala žalovaná 1) vyhovět pro jeho nevhodné a agresivní chování, neboť měla obavy, co žalovaný dále udělá. Data byla , jméno FO, později předána na nosiči - paměťové kartě. Počítač byl , jméno FO, zašifrovaný, žalovaná 1) měla k dispozici toliko zálohu počítače, která zašifrovaná nebyla, a ze které byla data žalobci poskytnuta. K dotaz soudu, kdy byla záloha počítače učiněna, žalovaná 1) uvedla, že neví, někdy z kraje ledna. Fyzický přístup k počítači odmítala žalovaná 1) , jméno FO, umožnit, a to ze stejných důvodů, jako k datům v počítači a e-mailové schránce. K samotnému počítači nikdo fyzický přístup neměl. Kancelář, ve které se nacházel, byla zamčená. Počítač byl následně na přelomu ledna a února přesunut do kanceláře k žalované 1). K zálohám měla přístup žalovaná 1) a pan , příjmení, . Na základě pokynu žalované 1) byl počítač panem , příjmení, na přelomu ledna a února zformátován, data v něm uložená byla smazána a počítač byl následně použit, za účelem výkonu práce dalšími zaměstnanci žalované 2).

16. Svědek , jméno FO, uvedl, že pracuje pro žalovanou 1), a to jako správce a podpora IT. Pro žalovanou 1) pracoval i začátkem letošního roku, pracuje pro ni přibližně již po dobu tří let. Je mu známo, že žalobce , jméno FO, používal nějakou techniku a počítač. Svědek zřizoval i e-mailové adresy pro všechny zaměstnance. E-mailová adresa ", e-mail, " aktuálně neexistuje, byla zrušena a celý účet byl smazán. Počítač, který užíval , jméno FO, v původní formě již neexistuje, byl zachován pouze hardware, jinak byl celý počítač přeinstalován. Data byla z počítače smazána, neboť byla zašifrována a nebyla tak dostupná. Ke smazání dat dostal svědek pokyn od žalované 1) někdy na jaře. Kdy přesně to bylo, si svědek nevybavuje. K dotazu soudu, zda , jméno FO, o smazaní dat věděl, svědek uvedl, že on s , jméno FO, nekomunikoval, jinak neví. K dotazu žalující strany, zda je možné šifrovaná data zálohovat, resp. zda bylo možné obsah harddisku zálohovat v plném rozsahu a zdokumentovat, uvedl, že k uvedenému zálohování došlo k nějakému datu. Zálohovat disk tak, jak jej měl pan , jméno FO, , není schopen žádným způsobem bez šifrovacího klíče. Některá data z pracovního počítače , jméno FO, sice zálohována byla, ale nikoliv ta zašifrovaná. Data, která byla uložená v počítači již neexistují, byla nenávratně smazána. Pokyn k zablokování počítače dostal od žalované 1), která bylo pro svědka autorizovanou osobou. Data byla zašifrována samotným , jméno FO, , svědek žádná data nešifroval. , jméno FO, tak učinil za pomoci šifrovacího softwaru a k datům měl výhradní přístup.

17. S ohledem na učiněná skutková zjištění, upustil soud z důvodu nadbytečnosti od výslechu předvolaného svědka , jméno FO18. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti předložených listinných důkazů, ani o věrohodnosti svědků. Při hodnocení účastnické výpovědi soud vyšel z jejího specifického charakteru, jakožto důkazního prostředku, nicméně tato výpověď koresponduje s ostatními provedenými důkazy.

19. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě a ve vzájemné provázanosti, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě dohody poskytoval , jméno FO, žalované 1) patentové a advokátní služby a byl oprávněn používat kancelářskou techniku žalované 1), mimo jiné i shora specifikovaný počítač, za což jí platil měsíčně nájemné. Žalobci byl dne 17. 1. 2023 zablokován přístup do počítače. Dne 27. 2. 2023 byl žalobci předán nosič, na kterém měla být uložena nezašifrovaná data ze záloh z počítače užívaného , jméno FO, a dále data z e-mailové schránky", e-mail, ", kterou žalobce dříve aktivně využíval. Žalovaná 1) neměla přístup k zašifrovaným datům , jméno FO, v počítači. Zašifrovaná data tak nebylo možné ani zálohovat. Obsah nosiče soud proto nehodnotil a tento důkaz nebyl proveden, neboť z výpovědi svědka , příjmení, vyplynulo, že nosič vzhledem k zašifrování dat nemohl obsahovat veškerá data, jejichž držby se žalobce domáhá. Na pokyn žalované 1) byla e-mailová schránka ", e-mail, " na přelomu ledna a února letošního roku zrušena a její obsah smazán. Ve stejném časovém období byl počítač používaný , jméno FO, přeinstalován a všechna data z něj byla smazána. Lze tak uzavřít, že jak data obsažená v e-mailové schránce", e-mail, ", tak data obsažená v počítači používaném , jméno FO, , již neexistují, přístup k nim není možný.

20. Řízení o žalobě z rušené držby je upraveno v § 176 a násl. o. s. ř. Jde o řízení o posesorních (držebních) žalobách, domáhajících se poskytnutí tzv. posesorní ochrany (i nekvalifikované) rušené držbě. Hmotněprávní podmínky této ochrany jsou obsaženy v občanském zákoníku.

21. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Podle odst. 2 osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

22. Podle § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

23. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany držby práva na přístup k datům uloženým ve shora uvedeném počítači a e-mailové schránce. Žaloba z rušené držby představuje žalobu, která je určena k ochraně posledního pokojného stavu držby a jeho navrácení. Jedná se o žalobu o faktickém stavu, kterou se žalobce domáhá posesorní ochrany, tedy ochrany své poslední pokojné držby, a nikoliv o žalobu o právu, kterou by žalobce usiloval o poskytnutí ochrany petitorní, tedy definitivní ochrany jeho vlastnickému nebo jinému držebnímu právu, za účelem jejíhož poskytnutí by však existenci takového práva musel žalobce prokázat. Z uvedeného vyplývá, že posesorní ochrana může být žalobci poskytnuta, i pokud mu nesvědčí vlastnické nebo jakékoliv jiné držební právo, a to za předpokladu, že jím bude prokázáno, že vykonával poslední pokojnou držbu vlastnického nebo jiného držebního práva a do jeho držby mu bylo svémocně zasaženo. Soud proto při rozhodování o žalobě z rušené držby nezkoumá otázky právní, tedy kupříkladu, zda je žalobce vlastníkem, ale omezí se jen na zjišťování skutkového stavu, tedy zda žalobce vykonával poslední pokojnou držbu, a zda došlo k neoprávněnému zásahu do tohoto posledního pokojného stavu a kým.

24. Ze procesního stavu projednávané věci, tak jak je podrobněji vylíčen výše, je zřejmé, že z původního předmětu řízení byl soudu I. stupně k dalšímu řízení vrácen pouze nárok žalobce na ochranu posledního stavu držby, který zde byl před jeho vypuzením z držby a dále nárok žalobce na navrácení tohoto stavu. Předmětem zjišťování skutkového stavu v dalším řízení před soudem I. stupně tak především bylo to, jaký byl poslední pokojný stav mezi účastníky, a zda došlo ke svévolnému zásahu do poslední pokojné držby žalobce ze strany žalovaných 1) a 2).

25. Ze soudem zjištěného skutkového stavu vyplývá, že data, která byla uložena v uvedeném počítači a obsažena v e-mailové schránce, přestala existovat. Jinými slovy bylo zjištěno, že se žalobce ve zbývající částí žaloby z rušené držby domáhá zpřístupnění něčeho, co již fakticky neexistuje. Jeho právo držby spočívajíc v přístupu k datům se tedy vyprázdnilo. Soud nemá po provedeném dokazování pochybnosti o tom, že žalobce do zásahu žalované 1) právo přístupu k datům držel, tedy vykonával poslední pokojnou držbu práva na přístup k výše uvedeným datům. Podaná žaloba z rušené držby se však stala bezpředmětnou, protože předmětná data již neexistují, neboť byla na pokyn žalované 1) z výše specifikovaného počítače a e-mailové schránky nenávratně smazána a nebyla pořízena žádná relevantní záloha. O vypuzení z držby práva, u které došlo k zániku předmětu držebního práva, tak nelze rozhodovat. Soudu proto nezbylo, než žalobu i ve zbývající části zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. §150 o.s.ř. s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o. s. ř. a zvláštnímu charakteru tohoto typu žaloby. Soud má za to, že na neúspěch žalobce ve věci je třeba nahlížet tak, že mu lze přičítat jeho neúspěch jen co do „eventuální“ části žalobního požadavku, tedy z poloviny. Ve zbývající části byl návrh žalobce soudem zamítnut, a to právě jen z toho důvodu, že došlo k zániku dat, a tím i k zániku předmětu držebního práva, v době podání žaloby byl však návrh žalobce oprávněný. Soud přihlédnul k tomu že se žalobce o skutečnosti, že data byla vymazána, dozvěděl od žalované strany až v pokročilém stádiu soudního řízení, ačkoliv k samotnému zániku dat došlo již na přelomu ledna a února tohoto roku. Žalující strana mohla tuto skutečnost sdělit žalobci a soudu podstatně dříve, a předejít tak bezdůvodnému vedení sporu a dalšímu narůstání nákladů řízení. Pokud by žalobce vzal žalobu zpět u jednání, kde tato skutečnost vyplynula z důkazů, výše nákladů řízení by byla stejná. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů tak, že ani jednomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.