8 C 439/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně, zastoupený titul jméno příjmení, advokátem, sídlem adresa, proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované, o zaplacení 4.807 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.807 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 4.000 Kč od 14. 12. 2016 do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 4.000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s poplatkem ve výši 807 Kč za poskytnutí zápůjčky vrátit nejpozději ke dni 13. 12. 2016, avšak žalovaná žalobci neuhradila ničeho.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se během řízení nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, jako cedentem a společností právnická osoba, jako cesionářem, zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na právnická osoba Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na současného žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na současného žalobce. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 4.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem ve výši 807 Kč žalobci uhradit do 13. 12. 2016. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 4.000 Kč téhož dne, tj. 22. 11. 2016. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 8. 2018 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradila.

5. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“).

6. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobce přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobce je aktivně legitimován v předmětném sporu.

7. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“).

8. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobce přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobce je aktivně legitimován v předmětném sporu.

9. Mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu v pozici spotřebitele, neboť sjednávala zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání.

10. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou finanční službu s celkovou výší nižší než 5.000 Kč. Z tohoto důvodu je třeba smluvní vztah posuzovat podle ust. § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce.

11. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. V daném případě má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem, byla podána oprávněně. Mezi stranami došlo k platně uzavřené smlouvě o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. a násl., kdy žalobce prokázal faktické přenechání předmětu zápůjčky žalované na bankovního převodu, avšak žalovaná žalobci neuhradila ničeho. Jelikož se žalobci podařilo prokázat svá žalobní tvrzení, soud proto žalobě zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu ust. § 1968 o. z. je povinna zaplatit žalobci též úrok z prodlení, jehož výše se podle ust. § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení.

15. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právních služeb (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.