8 C 445/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 666 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému, aby do 15 dnů zaplatil žalobci částku 666 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 666 500 Kč od 30. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9. 75 % ročně, se zamítá.

II. Žalující strana je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 79 330,15 Kč to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalující strana je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 3 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně u vedla v žalobě, je právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Žalovaný je osobou odpovědnou za škodu vzniklou pojistnou událostí. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen "Pojistná smlouva"). Pojistná smlouva byla uzavřena dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně se v předmětné Pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění, a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. Dne 19. 11. 2015 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 666 500 Kč. Při šetření pojistné události bylo zjištěno, že za újmu vzniklou v důsledku nastalé pojistné události je odpovědný žalovaný, neboť z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 2. 2017, který nabyl právní moci dne 18. 3. 2017, vyplývá, že žalovaný dne 19. 11. 2015 v době kolem 9.30 hodin v [obec a číslo], v ulici [anonymizována dvě slova], poté co si povšiml dvou strážníků Městské policie hl. m. [obec] ve služebních stejnokrojích, kteří na místě prováděli kontrolu zaparkovaných vozidel v placené zóně, urychleně nasednul do svého vozidla vycouval z místa, kde parkoval a chtěl z místa odjet, vozidlem se rozjel proti strážníkovi [jméno] [příjmení], přičemž přední částí vozidla zasáhl levou nohu strážníka [jméno] [příjmení] v oblasti kolene tak, že tento ztratil rovnováhu a žalovaný následně vozidlem přejel přes levý nárt strážníka [jméno] [příjmení], neboť se jeho levá noha dostala pod zadní kolo vozidla. Žalovaný tímto jednáním způsobil strážníku [jméno] [příjmení] zhmoždění levého kolene, drobnou oděrku na levém bérci pod kolenem a zhmoždění levého nártu. V důsledku poskytnutí pojistného plnění žalobkyní přešlo v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu vzniklé újmy z poškozeného na žalobkyni. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu té částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatila.

2. V doplnění žaloby žalobkyně doplnila svá tvrzení k jednotlivým vyplaceným nárokům, které tvoří žalovanou částku. Při hodnocení jednotlivých nároků vycházela ze stanovisek lékařského zařízení a revizních lékařů a to jak stran hodnocení výše nároků poškozeného, tak stran hodnocení příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Na základě hodnocení bolestného ze dne 3. 1. 2017 provedla žalobkyně dotaz na revizního lékaře [titul]. [jméno] [příjmení] stran posouzení nároku na bolestné. Ten ve zprávě ze dne 28. 4. 2017 posoudil jako oprávněné stanovení bolestného ve výši 90 bodů. Na základě tohoto stanoviska vyplatila žalobkyně poškozenému bolestné ve výši 22 500,00 Kč, v souladu s vyhláškou č. 276/2015 Sb. Tato částka byla poškozenému vyplacena dne 31. 7. 2017. Na základě hodnocení ztížení společenského uplatnění ze dne 6. 12. 2017 a stanoviska revizního lékaře [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 12. 2017 vyplatila žalobkyně poškozenému náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000,00 Kč, z titulu omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně, a to v souladu s vyhláškou č. 276/2015 Sb. Tato částka byla poškozenému vyplacena dne 20. 11. 2018. V období od 19. 11. 2015 do 2. 1. 2017 se poškozený nacházel v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ze stanoviska [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 4. 2017 plyne, že doba pracovní neschopnosti byla v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Za toto období mu tak vznikl nárok na náhradu ztráty na výdělku, který mu žalobkyně vyplatila na základě potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne 26. 1. 2017 ve výši 182 559,00 Kč (co do částky 182 029,00 Kč zahrnut ve výplatě ze dne 31. 7. 2017 a co do částky 530,00 Kč ve výplatě ze dne 20. 11. 2018). Posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne 3. 1. 2017 byl poškozený shledán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým z důvodu následků předmětné dopravní nehody. Obdobné pak plyne z posudku o invaliditě ze dne 4. 4. 2017, jímž bylo shledáno snížení hybnosti kolene poškozeného o 25%, a to v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Souvislost trvalého následku s dopravní nehodou pak potvrdil také [titul]. [jméno] [příjmení] ve stanovisku ze dne 26. 4. 2018. Za období 25. 5. 2017 do 30. 6. 2017 byla poškozenému vyplácena náhrada ztráty na výdělku, jejíž výše byla stanovena na základě předpokládaného průměrného hrubého výdělku na původní pracovní pozici, od nějž byl odečten skutečný příjem od společnosti [právnická osoba] Za poměrnou část měsíce květen 2017 se jednalo o částku 3 763,00 Kč (předpokládaný výdělek 7 603,00 Kč – skutečný příjem 3 840,00 Kč). Za měsíc červen 2017 se jednalo o částku 14 528,00 Kč (předpokládaný výdělek 34 976,00 Kč – skutečný příjem 20 448,00 Kč). Za období červenec 2017 až březen 2018 byla poškozenému vyplácena náhrada ztráty na výdělku, jejíž výše byla stanovena na základě předpokládaného průměrného hrubého výdělku na původní pracovní pozici, od nějž byl odečten fiktivní příjem dle regionální statistiky ceny práce pro [anonymizována dvě slova] na pozici„ Pracovníci evidence dat a archivů“. V období 7/ 2017 - 12/ 2017 se jednalo o částku 10 941,00 Kč měsíčně (předpokládaný výdělek 34 976,00 Kč – fiktivní příjem 24 035,00 Kč). Celkem se tedy za toto období jednalo o částku 65 646,00 Kč Tyto částky byly vyplaceny dne 15. 11. 2018. V období 1/ 2018 – 3/ 2018 činila náhrada na výdělku vzhledem k valorizaci 3,5% částku 11 324,00 Kč (vzhledem k valorizaci 3,5% činil nově předpokládaný výdělek 36 200,00 Kč – fiktivní příjem 24 876,00 Kč). Celkem se tedy za toto období jednalo o částku 33 972,00 Kč. Od 3. 4. 2018 byla poškozenému vyplácena náhrada ztráty na výdělku, jejíž výše byla stanovena na základě předpokládaného průměrného hrubého výdělku na původní pracovní pozici, od nějž byl odečten skutečný příjem od [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], státní organizace, [IČO]. Za období od 4/ 2018 do 12/ 2018 bylo poškozenému vyplaceno celkem 142 432,00 Kč Tyto částky byly poškozenému vyplaceny dne 6. 3. 2019. Dále žalobkyně uhradila poplatky za výpis ze zdravotní dokumentace ze dne 10. 1. 2017 a 29. 5. 2018, oba ve výši 200,00 Kč a dále 700,00 Kč za vystavení posudku. Posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne 3. 1. 2017 byl poškozený shledán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým z důvodu následků předmětné dopravní nehody. Obdobné pak plyne z posudku o invaliditě ze dne 4. 4. 2017, jímž bylo shledáno snížení hybnosti kolene poškozeného o 25%, a to v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Souvislost trvalého následku s dopravní nehodou pak potvrdil také [titul]. [jméno] [příjmení] ve stanovisku ze dne 26. 4. 2018.

3. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Nepopírá, že došlo k incidentu, který řešil soud v rámci trestního řízení, a byl uznán vinným a odsouzen rozsudkem ze dne 24.2.2017, sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], který nabyl právní moci dne 18.3.2017. Žalovaný nesouhlasí s nárokem žalobce především proto, že je přesvědčen o tom, že náklady na léčení poškozeného a celková škoda, která poškozenému vznikla, zdaleka nedosahuje takové výše, kterou žalobce poškozenému vyplatil. Žalobce se pouze spokojil s tím, jaké podklady obdržel od poškozeného, aniž by prověřoval jejich opodstatnění. V rámci trestního řízeni byl jedním z důkazů i znalecký posudek soudního znalce [titul] [celé jméno znalce], který jak ve znaleckém posudku, tak v rámci své výpovědi při hlavním líčením mimo jiné uvedl, že poranění poškozeného strážníka [jméno] [příjmení] nezanechalo žádné trvalé následky a ze soudně lékařského hlediska se jednalo o lehká poranění přechodného rázu, která poškozeného neomezila významným způsobem na způsobu života po dobu delší než 1 týden. Artroskopické vyšetření potvrdilo, že nedošlo k žádnému poranění struktur levého kolenního kloubu, tzn. poranění menisku, případně poranění zkřížených vazů. Doba léčení takových zranění je jeden až dva týdny. Žalovaný má tedy za to, že pracovní neschopnost poškozeného byla nepřiměřeně dlouhá s tím, že samozřejmě uhradil veškeré platby souhlasící související s rozhodnutím v trestní věci, ať již, co se týče nákladů trestního řízení, tak zejména výroku týkajícího se náhrady škody.

4. Ke stanovisku žalované strany se žalobkyně vyjádřila 8. 1. 2021 ve svém písemném podání. Uvedla, že si je vědoma závěrů citovaného znaleckého posudku, avšak s těmito se nemůže ztotožnit. Uvedený znalecký posudek byl vypracován v roce 2016 a podstatná část vyšetření poškozeného proběhl později. Znalec tedy neměl a nemohl mít k dispozici celou zdravotní dokumentaci a nemohl tedy objektivně zhodnotit pracovní úraz. Žalobkyně uvádí, že vycházela z posudku dvou revizních lékařů, kteří se shodli, že současný zdravotní stav poškozeného je v příčinné souvislosti se zraněním v důsledku pracovního úrazu utrpěného 19.11. 2015, a že zranění zanechala trvalé následky v rozsahu omezení hybnosti kolene. Dále žalobkyně odkázala na nejnovější zdravotní dokumentaci.

5. Z příjmového dokladu [číslo] ze dne 29. 5. 2018 vyplývá, že se jedná o návštěvu u praktického lékaře, poplatek za administrativní úkon spojený s opisem zdravotní dokumentace byla uhrazena částka 200 Kč. Dle hodnocení bolestného Mgr. [příjmení] [jméno] ze dne 3. 1. 2017 poškozeného [jméno] [příjmení] úrazem ze dne 19. 11. 2015 činí hodnota bodů poškození na zdraví celkem 160 bodů. Ve zprávě je uvedeno, že lze předpokládat trvalé následky, to je omezení hybnosti a instabilita kolene. Ze zprávy není blíže zjevné, zda se jedná o bolestné za období pouze vzniku úrazu či za celé období léčení. V tomto směru byla žalobkyně poučena, nechť upřesní svá skutková tvrzení a doplní důkazy, za jaké období je tato částka požadována, v jakém rozsahu, avšak tato takto výzvu soudu neučinila. Dále bylo soudu předloženo hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], PhD. Lékař uvedl ve velmi poměrně stručném dvoustránkovém odůvodnění, že poškozený utrpěl úraz dne 19. 11. 2015, byl sražen ujíždějícím automobilem jako policista při výkonu služby. V prosinci 2015 byla indikována artroskopie kolene a byla zjištěna plica a provedena resekce. Od té doby je poškozený kontinuálně léčen na ortopedii, je omezen sníženou hybností kolene, otokem kolene, hypertrofií svalstva, stehna, levé dolní končetiny. Lékař má za to, že nedošlo k přerušení příčinné souvislosti, důvod odkladu artroskopického vyšetření není znám. Lékař dále uvádí, že neměl k dispozici celou dokumentaci jen prvotní vyšetření, ze kterého vyplývalo lehké zranění. Při artroskopii bylo nalezeno pouze obecné onemocnění a nikoliv úrazové onemocnění kolene, byla zjištěna zesílená a změněná plica kolene. V žádném případě nelze kategoricky tvrdit, že jde pouze o obecné onemocnění při artroskopii v roce 2016. Soud musí konstatovat, že tento listinný důkaz vyhotovený lékařem nemá zásah základní náležitosti znaleckého posudku. Lze je tedy pouze hodnotit jako odborné vyjádření oproti znaleckému posudku [titul]. [příjmení].

6. U jednání dne 6. dubna 2022 byl vyslechnout znalec [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno]. Uvedl, že pracuje v nemocnici [část obce] na první ortopedicko-traumatické klinice jako lékař po dobu [číslo] let, znalcem je přibližně 30 let. Vyhotovuje [číslo] znaleckých posudků ročně. Na rozdíl od znalců, kteří se zabývají pouze otázkou znalecké činnosti, má za sebou roky praxe vyšetření a léčení pacientů s ortopedickými a traumatologickými problémy. Odkazuje na písemné závěry svého posudku ze dne 28. 11. 2021. Dle znalce je velmi nepravděpodobné a prakticky vyloučeno, že by se později objevily jakékoliv trvalé následky, neboť koleno prošlo objektivní artroskopickým vyšetřením celého kolenního kloubu, tedy zrakovou kontrolou v konkrétní části, která měla být postižena. Úraz proběhl 19. 11. 2015, již při prvotním vyšetření byla diagnostikována nutnost vyšetření formou artroskopie. Nicméně byla odložena až na 26. 4. 2016. Bylo podezření, že byl poškozen meniskus. Meniskus však byl úrazem nepoškozený. Před operací byl rentgenovým vyšetřením diagnostikováno snížení kloubní štěrbiny, což mohlo vést k problému stejně jako při operaci, byla shledána plica syndrom, který také může způsobovat potíže. Tyto potíže však nesouvisí s úrazovým dějem. Krátce po úrazu bylo provedeno velmi podrobné vyšetření v nemocnici na [obec], kde lékař zapisoval i negativní nálezy a tato zpráva vylučuje poškození menisku. Znalec má za to, že při prvotní vyšetření muselo docházet k manipulaci s končetinou, když si pacient stěžuje na značné subjektivní potíže s kolenem. Nesděluje však subjektivní potíže s nártem, který by měl být úrazovým dějin postižen, což se jeví znalci jako odborně těžko pochopitelné. Znalec uvádí, že byl seznámen s operačním protokolem pravého kole z roku 2019. Souvislost s úrazovým dějem přetěžováním pravé nohy však nevidí. Se závěry za [titul] [příjmení] nesouhlasí. Nelze kategoricky tvrdit, že by plica syndrom byl vyvolán úrazovým dějem. Znalec má za to, že již při prvotním vyšetření úrazového děje by se projevila bolestivost. Lékař poměrně pečlivě vyšetřil kolenní kloub, přičemž se neobjevila v rámci nálezu žádná bolestivost, která by vysvětlovala na některých z podezřelých nálezů, kdy se například plica syndrom, který by měl nepochybně svoji symptomatiku. Dle vyšetřujícího lékaře se nález neprojevil, tedy byl negativní. Znalec má za to, že koleno nebylo poškozeno. V objektivním nálezu, bylo popsáno lehké kožní poškození na vnitřní části levého horního bérce v oblasti kolenního kloubu. Tedy pravděpodobně se dostal do kontaktu s pevným předmětem nejspíš ostrým na vnitřní části levého kolene. Celý diagnostický závěr ošetřujícího lékaře byl tedy náraz s těmi oděrkami. Bolestivost se při vyšetření objevuje po krvácení nebo podráždění, které následuje po úrazu. Tedy nejvíce krátce bezprostředně po úrazu a teprve poté přichází na řadu reparativní zánět. Pokud dochází buď k rotaci, nebo nárazu, dochází k poškození tkáně, která vyvolává bolestivý vztah. Prakticky vylučuje, že by k bolestivosti později došlo.

7. V průběhu jednání byla žalující strana poučena soudem s ohledem na závěry znaleckého posudku, aby doplnila skutková tvrzení a prokázala, za jaké období a jaké částky byly žalující stranou poskytnuty v souvislosti s tvrzeným úrazem poškozeného, tedy aby žalobkyně doplnila za jaké období, které částky byly vyplaceny s přihlédnutém k tomu, že znalec nedospěl k závěru o souvislosti mezi zraněním poškozeného, jednáním žalovaného a dlouhodobou pracovní neschopností.

8. Písemným doplněním znaleckého posudku dne 15.12.2022 a následným výslechem znalce dne 1. 2. 2023, znalec doplnil předchozí závěry a uvedl, že nárt při přejetí kolem auta by musel být značně bolestivý. Lékař je povinen při ošetření zapsat všechny potíže sdělované pacientem do odborného nálezu a pak je povinen všechny sdělené potíže odborně vyšetřit. V případě sděleného přejetí nohy by muselo být provedeno klinické i rentgenové vyšetření levé nohy k vyloučení zlomeniny a klinický nález by musel být zapsán v odborné lékařské zprávě. Znalec jako specialista traumatolog posuzuje rozpor mezi výpovědí poškozeného a odborným nálezem zapsaný v lékařské zprávě z prvního vyšetření. Považuje za velmi nepravděpodobné, vyloučené, že by posouzený ošetřujícímu lékaři nesdělil potíže, které by se dostavily, pro které se dostavil na vyšetření, zvláště pak, když posuzovaný další dny po úraze uváděl značně bolestivý stav způsobený přejetím nohy. Z lékařské zprávy vyplývá, že byl lékařem při prvním vyšetření na veškeré potíže způsobené úrazem podrobně dotazován. Je nemyslitelné, a toto znalec vylučuje, že by lékař v případě jakéhokoliv sdělení o úraze a úrazových potížích, přejetím nohy vozidlem, tuto informaci nezapsal do zdravotní dokumentace, poškozeného nevyšetřil a vyšetření nezapsal, neprovedl rentgenové vyšetření. Proto sdělovaným potížím až dodatečně, den po provedeném odborném vyšetření pro úraz specialistou nepřikládá odborný, ale především znalecký význam. Subjektivní potíže, které byly sdělovány poškozeným lékaři až následující den, bez odborného zdůvodnění, v žádném případě nelze hodnotit jako průkaz o poraněním přejetím. Stejně tak je nelze posuzovat jako průkaz o distorzním poranění menisku. Příčinnou souvislost nového odborného nálezu s úrazovým děje nelze v žádném případě spojovat a považovat za prokázanou. Z odborného nálezu zapsaného při prvním ošetření poškozeného (do lékařské zprávy, která je vysoce odborná a podrobná) znalec úraz levého nártu vylučuje nebo považuje za vysoce nepravděpodobný. Cituje poškozeného, který uvedl, že se dobelhal do auta a řídil kolega. Přičemž lékaři poté, co se dobelhal do úrazové ambulance, potíže neuvedl ani nesdělil povahu úrazu, tedy přejetí nohy autem. Stejně tak musel lékař při vyšetření držet poškozenou končetinu za nárt a v místě údajného přejetí kolem a žádné potíže s levým nártem v posuzovaném nevyvolal a nezapsal. V rozporu s objektivním nálezem prvního odborného vyšetření jsou pak potíže sdělované poškozeným při následujících provedených vyšetřeních. K soudního posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] vyhotoveného pro Policii České republiky uvádí, že tento znalec vycházel ze zapsaného tvrzení poškozeného bez zkoumání nebo hodnocení souvislosti mezi popsaným dějem úrazu. Sám znalec však dospěl k závěru, že žádné ze zjištěných uvedených poranění nezanechalo trvalé následky a dále uvádí, že obvyklá doba hojení popsaných a zjištěných poranění nepřesahuje dobu jednoho až dvou týdnů. I závěry znalce [titul] [celé jméno znalce] v průběhu trestního řízení odpovídají tomu, co uvádí znalec [příjmení]. Richter. [titul] [celé jméno znalce] rovněž uvádí, že potíže při uvedených poranění nevyžadují žádnou specifickou léčbu a ani nijak významně neomezovaly poškozeného obvyklém způsobu života po delší dobu než1 týden. Znalec se tedy se závěry [titul] [celé jméno znalce] ztotožňuje po odborně znalecké stránce.

9. Znalec se dále vyjadřoval k otázce dlouhodobé pracovní neschopnosti poškozeného. Upozornil, že rentgenový nález na levém kolenním kloubu při sdělování potíží poškozeného není možné považovat za následek úrazu ze dne 19. 11. 2015. Stejně jako nelze posuzovat nález infrapatelární plicy za následek úrazu. Operaci ASK pak nelze posuzovat za provedenou v souvislosti s úrazem levého kolenního kloubu k odstranění poúrazové příčiny potíží a objektivní důkaz naopak spočívá v neúrazovém operačním nálezu. Znalec zcela vylučuje svislost mezi úrazem a objektivním nálezem při vyšetření. Za znalecky považuje důležité vyloučení této souvislosti chorobného stavu levého kolenního kloubu s neúrazovým nálezem zjištěným při ASK vyšetření. Oba nálezy, objektivní nález při prvním vyšetření FN [ulice] a objektivní nález popsaný při ASK operaci, dokládají neúrazovou povahu chronických potíží levého kolenního kloubu a jsou ve shodě. Operace, která byla provedena 20. 4. 2016 byla tedy s neúrazovým nálezem, což považuje za podstatné pro vyloučení souvislosti potíží s úrazem. Při podrobném artroskopickém vyšetření nebyl zjištěn žádný úrazový patologický nález na chrupavkách a vnitřním menisku. Jako příčina potíží byla posouzena řasa kloubní výstelky, synoviální plika, neúrazové příčiny a ta byla operací odstraněna. Ani při vyšetření u znalce, které sám znalec provedl, není zjistitelný důvod omezení hybnosti, kterým není bolest ani pevná zarážka, ačkoliv tyto přetrvávající nespecifické subjektivní potíže poškozený udává i s ročním odstupem po artroskopickém vyšetření. Jak tady znalec, upřesňuje, jediným zjištěným nálezem a možnou příčinou potíží před provedenou operací 20. 4. 2016 byla synoviální plika a poškození vnitřního menisku ani jiné úrazové poškození některé z anatomických struktur levého kolenního kloubu nebylo při artroskopické revizi zjištěno, tedy nebylo zjištěno žádné poškození chrupavek nebo měkkých tkání, které by mohly být příčinou pokračujících potíží sdělovaných posuzováním. Při operační vyšetření nebyl zjištěn žádný odborný důvod pro sdělované potíže a pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pro posudkové určení dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti. Dle vyjádření znalce při výslechu soudem posudkový lékař vycházel pouze z podkladů, lékařských zpráv. Nebyl však způsobilý posoudit příčinu dlouhodobé pracovní neschopnosti a vycházel tedy ze subjektivních potíží uváděných poškozeným. Dle znalce tedy dlouhodobá pracovní neschopnost nebyla způsobena poúrazovým stavem, ale stavem obecného onemocnění levého kolenního kloubu. Znalec poukázal na skutečnost, že posudkový lékař není ani oprávněn zabývat se příčinou tohoto stavu. Vychází pouze z objektivních zjištění a podle toho rozhoduje o pracovní neschopnosti, případně o invaliditě. Pokud [titul] [anonymizováno] dopsala do své zprávy rukou "z důvodu pracovního úrazu" nebyla k tomuto posouzení oprávněna. Dotazem na příjemce lékařských služeb znalec zjišťoval odborné důvody pro posouzení úrazové příčiny dlouhodobé nezpůsobilosti a odpověď uvádí v příloze posudku. Důvodem byly poskytovatelem pracovnělékařských služeb označeny odborné nálezy uvedené v lékařských zprávách. Znalec uvádí, že v žádné z uvedených lékařských zpráv se konkrétní odborná příčina potíží neuvádí a z lékařských zpráv nevyplývá souvislost operačního nálezu s úrazem ani odborná souvislost chorobného stavu kolenního kloubu s úrazem. Znalec tedy upřesnil, že není obvyklé, že lékař pracovnělékařských služeb určuje důvod dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti a vyjadřuje se tedy k pracovnímu úrazu, zejména ze situace, kdy příčina chorobného stavu levého kolenního kloubu nebyla odborně zjištěna. A příčinná souvislost chorobného stavu levého kolenního kloubu nebyla odborně znalecky prokázána, musí se prokazovat konkrétními objektivní odbornými nálezy osobou s odbornou způsobilostí. Posudek, tedy z hlediska dlouhodobé pracovní neschopnosti není přezkoumatelný, má jen doporučující povahu.

10. Ve zdravotní dokumentaci zkoumané znalcem nebyl tedy zjištěn žádný úrazový odborný nález, jako odborný důvod pro vystavení posudku o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti z důvodu následků pracovního úrazu, když z operačního protokol ani z lékařských zpráv úrazová příčina zdravotní nezpůsobilosti vykonávat původní práci nevyplývá. Kromě uvedeného nevyplývá z lékařských zpráv a z vedení dlouhodobé pracovní neschopnosti ani odborná příčina chorobného stavu levého kolenního kloubu u posuzovaného, když při operační revizi provedené 20. 4. 2016 pro zjišťování případných úrazových následků úrazu byl zjištěn jen bagatelní neúrazový nález. 11. Dle závěrů znalce, tedy ze zdravotní dokumentace nevyplývá, že by následkem úrazu v souvislosti s úrazem vznikly poškozenému trvalé následky. Tyto nebyly zjištěny ani objektivním vyšetřením levého kolenního kloubu. Znalec se ztotožňuje se závěry znalce [titul] [celé jméno znalce]. Dle znalce se jednalo o lehké poranění přechodného rázu, které poškozeného výrazněji neomezovalo v obvyklém způsobu života po dobu delší než 1 týden. Žádným z původních vyšetření nebyla příčina chorobného stavu určena. Znalec nepotvrdil v posudku uváděný důvod dlouhodobé pracovní neschopnosti, tedy z důvodu pracovního úrazu. Posudek dle znalce není odborně doložen. Jediný odborný nález je diagnostické operační vyšetření ASK z vyloučením úrazových příčin potíží.

12. Pokud žalující strana navrhovala výslech Dr. [titul]. [jméno] [příjmení], která zhotovila zdravotní posudek o zdravotní nezpůsobilosti poškozeného v důsledku pracovního úrazu a konfrontaci s touto lékařkou, soud má za to, že znalec [titul]. [jméno] [příjmení] poměrně podrobně vysvětlil, z jakého důvodu nelze k poznámce [titul]. [jméno] [příjmení] o důsledku pracovního úrazu přihlížet s tím, že se nejedná její specializaci. Za daných okolností, pokud tato lékařka měla rozhodovat pouze o zdravotní nezpůsobilosti poškozeného, soud neshledává důvodným tuto lékařku vyslýchat. [titul]. [jméno] [příjmení] je specialista v daném oboru, kdežto [titul]. [jméno] [příjmení] je posudková lékařka rozhodující o zdravotní nezpůsobilosti na základě lékařských zpráv, nikoliv o specifických zdravotních postiženích, které jsou předmětem tohoto sporu. Stejně tak soud neshledal nutným výslech poškozeného [jméno] [příjmení] za situace, kdy znalec měl k dispozici podrobné lékařské zprávy a poškozeného osobně vyšetřil. Rovněž soud nepovažoval za nutné provádět znalecký posudek předložený žalující stranou znalce [titul]. [jméno] [příjmení], neboť tento se po prostudování znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] se závěry posudku plně ztotožnil. Znalecký posudek by dle názoru soudu nepřinesl do sporu nic nového. K otázce artroskopické operace jako důsledku úrazu se znalec mu [titul] vyjádřil v tom smyslu, že při této artroskopické operaci nebyla shledána souvislost s úrazovým dějem a tato skutečnost vyplývá i z lékařských zpráv.

13. Dle [titul]. [jméno] [příjmení] a lékařské zprávy k posouzení nároku poškozeného v návaznosti na úraz z 19.11. 2016 s následnou pracovní neschopností, byla pracovní neschopnost od 19. 11. 2016 do 3. 11. 207 v přímé souvislosti s uvedeným úrazem. Znalec se dále vyjádřil k bolestnému zprávou ze dne 28. 4. 2017, které ohodnotil za zhmoždění nohy vlevo, zhmoždění hrudníku vpravo a podvrtnutí kolenního kloubu vlevo 90 body. V lékařské zprávě [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 4. 2018 se znalec vyjadřuje k operaci 20. 4. 2016 artroskopií, kdy stanovená diagnóza plicka synoviální, nevylučuje souvislost s úrazem ze dne 19.11.2015. Dle vyjádřením [titul]. [jméno] [příjmení] dlouhý časový interval mezi úrazem a operací mohl být důvodem přeznačení diagnózy. Zároveň znalec posoudil snížení pracovní schopnosti o 25 % v návaznosti na zdravotnickou dokumentaci, kde je záznam o trvalém omezení pohybu kolenního kloubu vlevo. V dobré víře lékař konstatuje, že snížení pracovní schopnosti o 25 % je v příčinné souvislosti s úrazem z 19.11.2015.

14. Dle názoru soudu tyto lékařské zprávy nemohou obstát proti znaleckému posudku [titul]. [příjmení]. Jsou velmi kusé bez jakéhokoliv odůvodnění, bez konstatování konkrétní skutečností, na jejíchž základě [titul]. [jméno] [příjmení] k závěrům dospěl. Tyto závěry jsou zcela nepřezkoumatelné oproti znaleckému posudku, který se podrobně zabývá jednotlivými lékařskými zprávami a odůvodňuje závěry, na jejichž základě soud rozhodnul. Lékařské zprávy [titul]. [příjmení] tedy soud nemohl brát v úvahu, včetně výpočtů bolestného, pro jejich nepřesvědčivost a rozpor s fakty zjištěnými [příjmení]. [příjmení].

15. Zbývající lékařské zprávy soud nepovažoval za nutné podrobit hodnocení v tomto rozsudku s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto lékařské zprávy podrobně popsal a hodnotil znalec ve svém znaleckého posudku. Soud z těchto lékařských zpráv nezjistil žádné další podstatné skutečnosti nad rámec výše uvedeného. S ohledem na to, že soud zároveň neshledal příčinnou souvislost mezi částkami vyplacenými žalobcem a úrazovým dějem, nepovažuje za nutné hodnotit důkazy týkající se vyplacených částek náhrady ztráty na výdělku, za zatížení společenského uplatnění.

16. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 24. února 2017 zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že dne 19.11. 2015 v době kolem 9:30 hodin v [obec a číslo] poté, co si povšimnul dvou strážníků [anonymizována dvě slova] [územní celek], kteří prováděli kontrolu zaparkovaný vozidel, se rozjel obžalovaný vozidlem vpřed takovým způsobem, že strážníka [jméno] [příjmení] zasáhl levným levým zpětným zrcátkem tak, že se zrcátko sklopilo a strážník byl od vozidla odstrčen. Načež dal strážník [jméno] [příjmení], který stál opodál, obžalovanému gestem pokyn k zastavení vozidla, což obžalovaný učinil tek, že zastavil v těsné blízkosti strážníka, až se přední část vozidla dotkla nohou strážníka. Následně k vozidlu přibyl strážník [jméno] [příjmení], který otevřel dveře řidiče, snažil se vypnout motor vozidla, což se mu nepodařilo. Obžalovaný strážníkům sdělil, že se s nimi nebude bavit a chtěl z místa odjet, načež strážník [jméno] [příjmení] vytáhl teleskopický obušek, aby zdůraznil výzvu vypnutí motoru, na což obviněný reagoval tak, že se s vozidlem rozjel proti strážníkovi [jméno] [příjmení], přičemž přední částí vozidla zasáhl levou nohu strážníka [jméno] [příjmení] v oblasti kolene tak, že tento ztratil rovnováhu a obžalovaný následně vozidlem přejel přes levý nárt strážníka [jméno] [příjmení], neboť jeho nová levá noha se dostala pod zadní kola vozidla, čímž spáchal zločin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písmeno a) odst. 2 písmeno a) tr. zákoníka. Obžalovaný strážníků [jméno] [příjmení] způsobil zhmoždění levého kolene, drobnou oděrku na levém bérci pod kolenem a zhmoždění levého nártu a byl za to odsouzen v trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Zároveň byla obžalovanému uložena povinnost uhradit v průběhu zkušební době škodu, kterou trestnou činností způsobil a povinnost nahradit poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně škodu ve výši 1 936.89 Kč a poškozenému hlavnímu městu [obec] [ulice] policie hlavního města Prahy částku ve výši 5 952 Kč. Rozsudek nebyl právní moci 18. 3. 2017. <i>17. Podle ustanovení zákona č. 168 /1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla platnému ke dni vzniku škody § 10 má pojistitel právo proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu úmyslně.</i> <i>18. Podle ust. § 2910z.č. 89/20212 Sb, občanský zákoník (dále jen OZ) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> 19. Podle § 2951 OZ (1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. (2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. <i>20. Dle § [číslo] Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> <i>21. Podle § [číslo] Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.</i> 22. Ustanovení § 10 z. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla upravuje právo pojistitele vůči pojištěnému na náhradu finančních částek, které za něho uhradil, a to v taxativně vymezených případech. Důkazní břemeno přitom spočívá na straně pojistitele. Mezi předpoklady uplatnění újmy podle tohoto ustanovení nálež tedy jednání podle § 10 odstavec 1) které je v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá. Regresní nároky je originárním nárokem a vzniká pojistitel dnem výplatné výplaty pojistného plnění. Je věcí pojistitele, který pro prošetření a vyplacení pojistného zváží, zda jsou dány důvody regresu a proti komu má být tento regres uplatněn. V případě trestního stíhání se může připojit s regresním nárokem adhezním řízení. Pokud v trestním řízení o nároku nebylo rozhodnuto, rozhoduje o regresní náhradě škody, respektive o regresním nároku ve smyslu ustanovení § 10 výše uvedeného zákona občanskoprávní soud. Současně rozhoduje o míře zavinění pojištěného a případné spoluúčasti poškozených nebo dalších osob na škodní události. Ustanovení § 10 z. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je ve vztahu speciality k ustanovení § 2802 občanského zákoníku.

23. Pokud je jedním z důvodů regresního nároku škoda způsobená úmyslně, soud v daném případě vycházel z trestního rozsudku 24 T 100/2016, kterým byl žalovaný uznán vinným za úmyslný trestný čin.

24. Dále soud musel posoudit otázku existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody, kterou uplatňuje žalobce a porušením povinnosti. Tedy v řízení zjistit, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, musí být prokázána a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění (23 Cdo 899/2014). Příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věci by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou. Nesmí jít o jinou či vedlejší příčinu.

25. V daném případě soud zkoumal, zda je příčina souvislost mezi jednáním žalovaného, tedy couváním vozidla tak, že došlo ke kontaktu s nártem a kolenem zasahujícího příslušníka Městské policie [jméno] [příjmení], a následnou dlouhodobou pracovní neschopností, snížením společenského uplatnění a výší bolestného. Žalobce měl za to, že v důsledku tohoto úrazového děje mělo být poškozeno vyplaceno bolestné ve výši 22 005 Kč. Tato částka měla být vyplacena 31. 7. 2017, dále za ztížení společenské uplatnění částka ve výši 200 000 Kč, tato částka byla vyplacena 20. 11. 2018, a náhrada za ztrátu na výdělku za období od 19. 11. 2015 do 2.1. 2017, kdy se poškozený nacházel v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Další náklady se týkají výpisů ze zdravotní dokumentace z 10. 1. 2017 a 29. 5. 2018 ve výši 200 a 700Kč.

26. Tvrzené skutečnosti žalující stranou nebyly zpochybněny v tom smyslu, že poškozený skutečně byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a že byl shledán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým. Otázkou však bylo, zda tyto zdravotní následky, včetně vyplaceného bolestného, náhrady na ztrátu na výdělku a za žádosti o výpisy ze zdravotní dokumentace, bezprostředně souvisely s úrazovým dějem, který byl způsoben žalovaným. Tato skutečnost se v průběhu řízení neprokázala. Naopak bylo zjištěno, že poranění způsobené v trestním rozsudku popsaným úrazovým dějem bylo pouze lehkého rázu, bez trvalých následků, s připuštěním doby léčení maximálně v řádu 1 - 3 týdnů. Nicméně důsledkem tohoto jednání žalovaného nebyly žádné trvalé následky, dlouhodobá pracovní neschopnost ani ztížení společenského uplatnění. K otázce bolestného pak nedokázal žalobce přes výzvu soudu upřesnit a odlišit, která část bolestného byla vyplacena za postižení, tak jak jej definoval znalec, a která byla vyplacena za následné operativní zákroky, jakož i další vyšetření. Stejně tak soud neshledává příčinnou souvislost mezi vyžádáním zdravotní dokumentace s ohledem na jejich časový odstup od úrazového děje.

27. Pokud tedy není splněna základní podmínka pro přiznání náhrady škody, příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, a pokud nedokázal přes výzvu soud žalobce odlišit tu část škody, která s přihlédnutím k době léčení souvisí s úrazovým dějem v rozsahu jednoho a maximálně tří týdnů, kterého se měl dopustit žalovaný, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce uvedené vy výroku tohoto rozsudku. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 666 500 Kč sestávající z částky 10 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 10. 2020, z částky 5 490 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne 21. 4. 2021, z částky 10 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 9. 2021, z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 4. 2022 a z částky 10 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 2. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 539,42 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 4. 2021 náhrada 786,22 Kč za 54 ujetých km v částce 386,22 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 4. 2022 náhrada 852,14 Kč za 54 ujetých km v částce 452,14 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 2. 2023 náhrada 901,06 Kč za 54 ujetých km v částce 501,06 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,9 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Dále soud přiznal náhradu nákladů žalovaného ve výši 10 400 Kč za znalecký posudek znalce [titul]. [jméno] [příjmení] dle f. [číslo] z 10. 12. 2021 a za zaplacenou zálohu ve výši 5 000 Kč na znalecký posudek na základě usnesení ze dne 13.1.2023 č.j. 8 C 445/2020-177.

29. Žalobkyni byla uložena povinnost uhradit státu náhradu nákladů řízení ve výši 3 050 Kč podle ust. § 148 o.s.ř. Náklady sestávají z odměny za znalecký posudek vyplacené soudem ve výši 13 050 Kč dle usnesení č.j. 8 C 445/2020-183 a 8 C 445/2020-118 po odečtení záloh ve výši 2x 5 000 Kč složených účastníky dle usnesení č.j. 8 C 445/2020-177.