8 C 527/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně, zastoupená titul jméno příjmení, advokátkou, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení 8.435 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.435 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 8.435 Kč od 18. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě účastnické smlouvy číslo se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně a včas platit, přičemž žalobce za poskytnuté služby třetích stran požaduje částku ve výši 435 Kč. Žalobce žalovanému poskytl podmíněnou slevu v souladu s kupní – účastnickou smlouvou, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců s tím, že nebude-li dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy, je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu žalobci vrátit. Jelikož žalovaný nedostál svým závazkům vyplývajícím z účastnické smlouvy, když dlouhodobě nehradil žalobci za služby, žalobce z tohoto důvodu vypověděl účastnickou smlouvu. Vzhledem k tomu, že nebyla naplněna podmínka podmíněné slevy, tj. dodržení sjednání doby trvání účastnické smlouvy, vyúčtoval žalobce žalovanému podmíněnou slevu v souladu s účastnickou smlouvou číslo ve výši 4.000 Kč (vrubopisem číslo), a částku ve výši 4.000 Kč (vrubopisem číslo), které byl žalovaný žalobci povinen uhradit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Předně je třeba uvést, že podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 127/2005 Sb.“), Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

4. Podle ust. § 7 zákona č. 127/2005 Sb. se za komunikační činnosti považují a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73).

5. V posuzované věci však soud dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. účastnický spor ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. s odkazem na usnesení zvláštního senátu ze dne 4. 7. 2017 číslo jednací. V tomto usnesení totiž zvláštní senát uzavřel, že spory týkající se úhrady cen služeb název je oprávněn projednat a rozhodnout obecný soud v občanském soudním řízení. Zvláštní senát konstatoval, že do definice služeb elektronické komunikace, o nichž se vedou účastnické spory, které náleží rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu, nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu osoba vykonávající komunikační činnost sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. Podstatou těchto služeb jsou SMS, MMS či hovory, s jejichž pomocí operátor umožňuje zákazníkům zaplatit skrze mobilní telefon cenu za zboží nebo služby. Služby tedy neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři. Vyúčtovanou službu název tak neposkytuje telekomunikační operátor, ten pouze umožňuje zákazníkovi užívat služby třetích stran.

6. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že je dána pravomoc civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu ust. § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”).

7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

8. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Z účastnické smlouvy pevný internet vzduchem a název anonymizováno číslo ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že došlo k uzavření účastnické smlouvy, dle které byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva v částce 4.000 Kč na zařízení název zařízení anonymizována čtyři slova číslo (IMEI číslo). Účastnickou smlouvou ze dne datum číslo žalobce poskytl žalovanému podmíněnou slevu na koncové zařízení název zařízení anonymizována dvě slova (číslo) anonymizována dvě slova (anonymizováno číslo) v částce 4.000 Kč. Z daňového dokladu číslo bylo zjištěno, že v rámci tohoto dokladu byla žalovanému vyúčtována za SMS na speciálně zpoplatněná čísla částka 99 Kč a za platební služby název částka ve výši 147 Kč a daňovým dokladem číslo částka 189 Kč za SMS platby. Dopisem ze dne 1. 7. 2019 žalobce vypověděl účastnické smlouvy z důvodu dlouhodobého nehrazení závazků žalovaným. Daňovým dokladem číslo byla žalovanému doúčtována sleva k zařízení (název číslo) v částce 4.000 Kč a daňovým dokladem číslo rovněž byla žalovanému doúčtována sleva na zařízení (název číslo) v částce 4.000 Kč. Soud z předžalobní upomínky ze dne 24. 3. 2020 zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním samotné žaloby, která byla žalovanému zaslána.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Právně soud věc posoudil tak, že účastníci platně uzavřeli shora uvedenou účastnickou smlouvu číslo ze dne datum a ze dne datum, o poskytování služeb elektronických komunikací – účastnické smlouvy podle ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích, které stanoví nezbytné náležitosti této smlouvy, jejichž předmětem bylo poskytování služeb název a premium SMS, DMS a SMS platba, název. Práva a povinnosti účastníků z uzavřených účastnických smluv neupravené tímto zákonem se dále řídí obecnými ustanoveními o závazcích podle ust. § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

10. Ve vztahu ke koncovým zařízením a jejich koupi (název zařízení anonymizována dvě slova (číslo) anonymizováno a název zařízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova číslo) je pak třeba aplikovat ust. § 2079 a násl. o. z. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že na základě uzavřeného smluvního závazkového vztahu měl žalovaný povinnost uhradit poskytnuté služby třetích stran ve výši 435 Kč a rovněž vznikla žalovanému povinnost uhradit částku ve výši 8.000 Kč představující podmíněnou slevu žalobci. Žalovaný netvrdil, natož neprokázal, že by žalovanou částku, jež vyplývá z vyúčtování služeb či za shora uvedená zařízení, byť alespoň částečně zaplatil. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

14. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

15. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon soudního rozhodnutí.