8 C 58/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 1 380 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobce na přerušení řízení se zamítá.

1. Žalobce uvedl, že byl ve služebním poměru u , právnická osoba, . Uplatňuje svůj nárok na majetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem - odvetným opatřením proti jeho osobě jakožto whistleblowerowi, které spočívá v nezasílání platu jeho osobě za měsíce červenec až prosinec 2019 bez vydání rozhodnutí dle § 159 odst. 1 písm. d) zákona č. 234/2014 Sb. Daným nevydáním rozhodnutí bylo umožněno za stejný skutek (údajně neomluvená absence) vést ze strany žalované vůči žalobci kárné řízení (mj. porušení zásady ne bis in idem nebo překážky věci rozhodnuté) a ke dni , datum, ukončit jeho služební poměr v důsledku pravomocného rozhodnutí v kárném řízení. Žalobce se u orgánů České republiky současně domáhá platu za měsíce červenec až říjen 2019 a za měsíce listopad až prosinec 2019. Služební poměr navrhovatele byl ukončen rozhodnutím kárných komisí dříve, než byla vydána rozhodnutí o platu navrhovatele. Navrhovatel byl tedy za stejný skutek (údajně neomluvená absence) potrestán 2x, a to nezasíláním platu (ten za předmětné období navrhovatel neobdržel dodnes) a ukončením služebního poměru rozhodnutím kárných komisí. Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž skutek pravomocně potrestán soudem nebo jiným správním orgánem. Podle žalobce mělo být být nejprve rozhodnuto o nezasílání platu žalobci a poté by dle zákona o státní službě (§ 89 odst. 5) nebylo možné v kárném řízení za daný skutek (který vedl k ukončení služebního poměru) vůbec pokračovat. Tím , právnická osoba, obešlo zákon, dopustilo se nepoctivého jednání, zapříčinilo protiprávní stav a došlo k dvojímu potrestání, porušení zásady překážky věci rozhodnuté navrhovatele ve formě protiprávního nezasílání platu a v důsledku protiprávního ukončení služebního poměru. Navíc nezasílat plat osobě ve služebním poměru ani nebylo v situaci navrhovatele možné. Viz. § 79 odst. 2 písm e) zákona o státní službě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došlo k nesprávnému úřednímu postupu - odvetnému opatření proti whistleblowerowi spočívajícímu v nevydání řádných rozhodnutí o platech navrhovatele před ukončením jeho služebního poměru, zakládajícímu vznik majetkové újmy navrhovateli. Nesprávný úřední postup, jehož se dopustily orgány veřejné moci, značně zasáhl do práv i života navrhovatele. Podle jeho názoru v tomto případě ke kompenzaci vzniklé majetkové újmy nepostačuje pouhé konstatování porušení zákona či omluva. Navrhovatel tedy požaduje náhradu vzniklé majetkové újmy náhradu v penězích, tj. náhradu skutečných a budoucích finančních ztrát, například za ušlou mzdu, avšak rovněž za ztrátu příjmů v budoucnu, za náklady spojenou se změnou povolání; a náhradu za jiné ekonomické újmy, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření. S ohledem na shora uvedené navrhovatel požaduje coby náhradu majetkové újmy, tj. ušlou mzdu od ukončení služebního poměru (, datum, ) dodnes. Žalovaná svým postupem zajistila i skutečnost, aby žalobce nezískal tzv. odbytné (v případě žalobce cca , částka, ) a odchodné. Dle názoru žalobce lze tedy přímo ze zákona vyvodit zmíněné náklady na změnu povolání (a ztráta příjmů) ve výši minimálně 250 000+ Kč. Žalovaný svými kroky žalobce v průběhu zmiňovaného kárného řízení přivedl do hmotné nouze a ten si nemohl dovolit advokáta a od té doby strávil již tisíce hodin právní obranou proti četným odvetným opatřením žalovaného. V jiných souvisejících řízeních nemá žalobce v principu možnost takové náklady uplatnit (uznávány jsou soudy pouze náklady za hrazení služeb advokáta). V důsledku kroků žalovaného si žalobce nemůže při svých vážných zdravotních poruchách (mj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) mj. dovolit ani předepisované a doporučované lázně, kde je v drtivé většině případů nutný poplatek, který by žalobce musel hradit ze svého atd. Tedy minimálně za ušlý zisk za stovky až tisíce hodin právní obrany vedené žalobcem osobně (v tomto zde vedeném případě) , částka, . Tedy celkem , částka, . Žalobce dále uvedl, že v předcházejících řízeních Nejvyšší správní soud pochybil, pokud k žalobcem tvrzeným skutečnostem nepřihlédl, čímž zasáhl do práv žalobce na spravedlivý proces s tím, že ukončení služebního poměru ze zákona státního tajemníka , jméno FO, mělo na věc tohoto řízení klíčový význam. Následnými kroky se žalovaný snažil těžit ze svého protiprávního a nepoctivého jednání, protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zde vedené řízení by mělo být dle názoru žalobce přerušeno do rozhodnutí o souvisejících řízeních ve správním soudnictví , spisová značka, a , spisová značka, .

2. U jednání žalobce upřesnil svůj žalobní návrh v tom směru, že v důsledku toho, že žalovaná nevydala rozhodnutí o nevyplacení mezd žalobci za období červenec až prosinec 2019, a jejich nevyplacení, byl potrestán a nemělo tedy proběhnout v duchu zásady ne bis idem kárné řízení, na jehož základě byl ukončen služební poměr žalobce. Proto se žalobce domáhá majetkové újmy spočívající v ušlé mzdě a nákladů spojených s ukončením služebního poměru.

3. Žalovaná z procesně právního hlediska žalovaná namítá, že žalobní návrh je i po doplnění zcela neurčitý. Žalobce neuvádí, v čem konkrétně spočívá nesprávný úřední postup žalované, kdy k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo, jaké konkrétní povinnosti byly žalovanou porušeny, ani jaká konkrétní škoda měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem a jak tato škoda s nesprávným úředním postupem souvisí. Žalobce neuvádí, jak k požadované částce dospěl a z čeho vyplývá povinnost žalované k náhradě této škody - majetkové újmy. Žalobce si v podaném žalobním návrhu značně protiřečí, když uvádí, že nesprávným úředním postupem jsou odvetná opatření činěná vůči jeho osobě jako oznamovateli možného protiprávního jednání, když zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů stanoví, že ten, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění, nikoli na náhradu škody, jak požaduje žalobce. Pokud jde o ukončení služebního poměru žadatele a přezkum rozhodnutí kárných komisí, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, , se se žádnou žalobní námitkou neztotožnil, žalobu neshledal důvodnou, a proto ji v souladu s § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, zamítl. Proti rozsudku , spisová značka, podal žalobce kasační stížnost, která však byla jako nedůvodná zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, . Proti shora uvedeným rozsudkům , spisová značka, a , spisová značka, podal žadatel ústavní stížnost, která byla odmítnuta Usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , č. j.: , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud se žalobce cítí být oznamovatelem podle směrnice , právnická osoba, ochraně whistleblowerů, pak toto jeho tvrzení vyvrátil i Nejvyšší správní soud a posléze i Ústavní soud v již citovaném usnesení. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žádná odvetná opatření vůči žalobci nebyla podniknuta. Žalobce ve svých četných podáních uváděl, že odmítal vykonávat státní službu v souladu s ustanovením § 106 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zaměstnanec oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. K tomuto tvrzení se již vyjádřil Obvodní soud pro , adresa, ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, tak, „že obě kárné komise i služební orgán konstatovaly, že právo odmítnout výkon služby má státní zaměstnanec v případě plnění konkrétních služebních úkolů. Žalobce se však na pracoviště ani nedostavil, takže mu služební úkoly nemohly být ani přiděleny. V § 106 odst. 2 ZP je řešeno právo zaměstnance odmítnout výkon určité práce, která je z pohledu zaměstnance bezprostředně a reálně zdraví a život ohrožující, nikoli nedostavení se na pracoviště z důvodu pouze potencionálních obav zaměstnance o své zdraví. Náměstek ministra vnitra pro státní službu v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí služebního orgánu č.j. , Anonymizováno, neshledal, že by měla být převedením žalobce na předmětné služební místo ohrožena jeho bezpečnost, když zdravotní způsobilost žalobce ve vztahu k předmětnému služebnímu místu byla řádně posouzena. To, že žalobci nebyl za měsíce červenec až říjen 2019 vyplacen plat, je pouze důsledkem jeho neomluvené absence ve výkonu služby. Vzhledem k uvedenému navrhuje žalovaná, aby byla žaloba Obvodním soudem pro , adresa, v celém rozsahu zamítnuta.

4. Z provedených listinných důkazů (rozhodnutí kárné komise I. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí kárné komise II. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , rozsudek , adresa, . soudu v Praze č. j. , spisová značka, , rozsudek , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, , usnesení , Anonymizováno, ), soud zjistil následující skutečnosti: Z rozhodnutí kárné komise prvního stupně č. I ze dne , datum, , řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, , vyplývá, že žalobce byl uznán vinným, že jako státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v oddělení pobytového správního řízení , právnická osoba, odboru azylové a migrační politiky v období od prosince 2017 do zahájení kárného řízení ve věci tohoto skutku, tj. do , datum, opakovaně verbálně vulgárně napadl státní zaměstnankyni , tituly před jménem, , adresa, ve společné kanceláři zejména výrazem „kunda“ a výrokem „Neser mě, , jméno FO, !“, označil v průběhu roku 2018 státní zaměstnankyni , tituly před jménem, , jméno FO, v její nepřítomnosti před kolegyní výrazem „píča , jméno FO, “, opakovaně se v roce 2018 před svědky vulgárně vyjadřoval o kolegyních bez jejich přítomnosti, ve společných prostorách označoval kolegyně hanlivými přídomky („krávy“) a pronášel, že je to „chodba plná zmrdů“, dále pronesl vulgární poznámku na adresu , tituly před jménem, , jméno FO, poté, co nahlédla do kanceláře a při jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, Luštincem dne , datum, označil kolegy na pracovišti výrazem „zmrdi“, tedy zaviněně (ve formě nepřímého úmyslu) porušil služební kázeň ve smyslu ust. § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnost vyplývající mu z ust. § 77 odst. 1 písm. n) a t) zákona o státní službě, ve spojení s ust. čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 1 a 2 služebního předpisu náměstka , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro státní službu č. 13/2015, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců, tím spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle ust. § 88 odst. 1 zákona o státní službě. Dále je vinen tím, že jako státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ID: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, rada v oddělení pobytového správního řízení , právnická osoba, odboru azylové a migrační politiky, se na pracovišti na adrese , adresa, ,ve dnech , datum, , 10., 12., 19., 20., 23. a , datum, , 2., 6., 9., 10., 16., 20., 21., 23., 24., 29., 30. a , datum, , 4., 5., 11., 18., 21., 25., 27. a , datum, , 1., 8., 10., 11., 16., 18., 22. a , datum, a , datum, zdržoval opakovaně v nočních hodinách a ve dnech 5. a , datum, , , právnická osoba, 2018, 1., 8., 15., 22., 23. a , datum, a , datum, o víkendech, přičemž uvedená přítomnost na pracovišti v nočních hodinách či o víkendech nebyla ze strany státního zaměstnance jeho představeným oznámena (ze strany představených nebyla ani nařízena ani povolena), tedy zaviněně (ve formě nepřímého úmyslu) porušil služební kázeň ve smyslu ust. § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnost vyplývající mu z ust. § 77 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě a § 316 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tím spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle ust. § 88 odst. 1 zákona o státní službě. III. 3 dále je vinen tím, že jako státní zaměstnanec převedený rozhodnutím služebního orgánu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na služební místo , Anonymizováno, , Anonymizováno, v oddělení pobytu cizinců , adresa, v odboru azylové a migrační politiky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dne , datum, nenastoupil do služby na předmětném služebním místě a dále tím, že v době od , datum, do , datum, nebyl přítomen na pracovišti oddělení pobytu cizinců , adresa, v odboru azylové a migrační politiky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž v tomto období nevykonával službu, a tedy neplnil služební úkoly, které se k danému služebnímu místu , Anonymizováno, , Anonymizováno, vztahují, aniž by služební orgán či představeného vyrozuměl o vzniku závažné překážky, která by mu v tom bránila, a tuto doložil, tedy zaviněně (ve formě nepřímého úmyslu) porušil služební kázeň ve smyslu ust. § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnost vyplývající mu z ust. § 77 odst. 1 písm. c), d), f), a o) zákona o státní službě, dále § 99 odst. 1 zákona o státní službě, rovněž § 81 odst. 3 zákoníku práce a čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. 48/2012, kterým se vydává pracovní řád, ve znění pozdějších změn, tím spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle ust. § 88 odst. 1 zákona o státní službě. IV. Za kárná provinění vymezená ve výrocích I., II. a III. se podle ust. § 89 odst. 1, 2 písm. d), odst. 3 a odst. 4 zákona o státní službě ukládá státnímu zaměstnanci uvedenému ve výroku I. kárné opatření propuštění ze služebního poměru, a to dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Podle rozhodnutí kárné komise II. , adresa, zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jako odvolacího orgán podle § 168 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, vůči kárné komisi I. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , komise rozhodla na jednání dne , datum, o odvolání , Jméno žalobce, , nar. dne , Datum narození žalobce, , trvale bytem , adresa, , zastoupeného , tituly před jménem, , adresa, , advokátem se sídlem , adresa, , proti rozhodnutí kárné komise I. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, - , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , o kárném provinění a uložení kárného opatření, takto: I. podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se rozhodnutí kárné komise I. stupně zřízené v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , mění tak, že výroky I a II znějí: „I. státní zaměstnanec , Jméno žalobce, , narozen , rodné přijmení, , Datum narození žalobce, , trvale bytem , adresa, je vinen, že jako státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ministerský rada v oddělení pobytového správního řízení , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky v červenci 2018 označil státní zaměstnankyni , tituly před jménem, , jméno FO, v její nepřítomnosti před kolegyní , tituly před jménem, , jméno FO, výrazem „píča , jméno FO, “, dne , datum, verbálně vulgárně napadl státní zaměstnankyni , tituly před jménem, , adresa, ve společné kanceláři výrazem „kunda“, a při jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, označil kolegy na pracovišti výrazem „zmrdi“, tedy zaviněně (ve formě nepřímého úmyslu) porušil služební kázeň ve smyslu § 87 zákona o státní službě, neboť řádně neplnil a porušil povinnosti vyplývající mu z § 77 odst. 1 písm. n) a t) zákona o státní službě ve spojení s čl. 5 odst. 2 a 3 a čl. 6 odst. 1 a 2 služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců, tím spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle § 88 odst. 1 zákona o státní službě. II. dále je vinen tím, že jako státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ministerský rada v oddělení pobytového správního řízení , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky, se na pracovišti na adrese , adresa, , ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , 11. 9 2018, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, zdržoval opakovaně v nočních hodinách a ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, o víkendech, přičemž uvedená přítomnost na pracovišti v nočních hodinách či o víkendech nebyla ze strany představených nařízena ani povolena a ze strany státního zaměstnance jeho představeným ani oznámena, tedy zaviněně (ve formě nepřímého úmyslu) porušil služební kázeň ve smyslu § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnost vyplývající mu z § 77 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě, tím spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle § 88 odst. 1 zákona o státní službě.“ Ve zbytku se rozhodnutí kárné komise I. stupně, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, potvrzuje. Pokud jde o ukončení služebního poměru a přezkum rozhodnutí kárných komisí na základě žaloby v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j.: , spisová značka, soud uvedl, že se se žádnou žalobní námitkou neztotožnil, žalobu neshledal důvodnou, a proto ji v souladu s § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, zamítl. V bodu 139 rozsudku , spisová značka, shora uvedený soud uvádí, že: „Skutková zjištění pak mají dostatečnou oporu v podkladech správního řízení, správná byla i právní kvalifikace jednání žalobce a hodnocení jeho závažnosti. Procesní vady v řízení městský soud neshledal.“ Proti rozsudku , spisová značka, podal žalobce kasační stížnost, která však byla jako nedůvodná zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V bodu 40 citovaného rozsudku Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl: „Podstatné je, že skutečně zjištěná kárná provinění stěžovatele, prakticky nemohla mít jiný následek než jeho propuštění ze služebního poměru. Proto má Nejvyšší správní soud za to, že žalovaný prokázal, že opatření (zde propuštění ze služebního poměru) se zakládá na řádně odůvodněných objektivních skutečnostech ve smyslu čl. 21 odst. 5 citované směrnice [rozuměna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.“ Proti shora uvedeným rozsudkům , spisová značka, a , spisová značka, podal žadatel ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , č. j.: , Anonymizováno, . V citovaném usnesení dospěl soud k závěru, že: „napadenými rozhodnutími nebyla porušena základní práva stěžovatele, a proto jeho ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.“ V otázce (ne)rozhodnutí o platu žalobce za období před ukončením služebního poměru probíhá soudní řízení, které dosud nebylo skončeno (shodná skutková prohlášní).

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žádnými příslušnými státními orgány nebyla konstatována nezákonnost ani nicotnost žádného rozhodnutí, které bylo státním tajemníkem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydáno ve věcech žalobce týkajících se skončení služebního poměru. Rozhodnutí o ukončení služebního poměru žalobce je pravomocné a nebylo shledáno jako nezákonné. Pokud se žalobce cítí být oznamovatelem podle směrnice , právnická osoba, ochraně whistleblowerů, pak toto jeho tvrzení vyvrátil Nejvyšší správní soud a posléze i Ústavní soud v již citovaném usnesení ÚS, kde v bodu 13 uvádí: „Ústavní soud zejména v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu konstatuje, že ani podle jeho názoru v posuzované věci nejde o situaci, v níž by stěžovatel byl v postavení osoby oznamující porušení práv na pracovišti, tudíž se nemůže dovolávat směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, respektive nařízení č. 145/2015 Sb., když ani uvedená směrnice ani toto nařízení v jeho věci nebyly vůbec použity.“ S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žádná odvetná opatření vůči žalobci nebyla podniknuta.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

7. Podle § 5 zák. č 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen Odpšk) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem8. Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

9. Podle § 14 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).

10. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Podle § 31a Odpšk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

12. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Nezbytným předpokladem pro vznik výše uvedeného nároku je kumulativní naplnění všech podmínek stanovených tímto zákonem, tj. nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem škody nebo nemajetkové újmy. Odpovědnost státu za újmu materiální či nemateriální není dána vždy. Musí být prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu orgánů státu, nebo bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Existence všech těchto podmínek musí být v rámci projednání nároku bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. Otázka odpovědnosti k náhradě škody není jen otázkou právní, ale i skutkovou. Příčinná souvislost představuje jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, na jejímž prokázání závisí úspěch ve věci ve sporech o náhradu škody, protože mezi protiprávním úkonem a škodou musí existovat vztah příčiny a následku. Otázka příčinné souvislosti mezi určitým protiprávním úkonem a konkrétní škodou je rovněž otázkou skutkovou.

13. Žalobce svým žalobním návrhem požaduje náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem žalované. Podle žalobce v důsledku nesprávného úředního postupu, nevydání rozhodnutí o nevyplacení platu a nevyplacení platu, nemělo dojít ke kárnému řízení a ukončení služebního poměru. Žalovaný se domáhá majetkové újmy spočívající v ušlé mzdě a nákladů spojených s ukončením služebního poměru. Ačkoliv tedy žalobce zpochybňuje kárné a navazující soudní řízení, sám tvrdí, že škoda uplatněná v tomto řízení měla být způsobena v návaznosti na vytýkané jednání až ukončením služebního poměru. Jinými slovy teprve toto rozhodnutí mělo za následek, že žalobci nebyl po ukončení služebního poměru vyplácen plat a na podkladě tohoto rozhodnutí mu měly vzniknout další tvrzené výdaje. Pokud je ze strany žalobce namítán nesprávný úřední postup v podobě nevydání rozhodnutí o nevyplacení platu, soud musí konstatovat, že dosud probíhá řízení vztahující se k (ne)vydaným rozhodnutí, nicméně řízení o ukončení služebního poměru bylo pravomocně ukončeno. Je tedy nepochybné, že plat žalobci není vyplácen v důsledku nikoliv nevydání rozhodnutí o nevyplácení platu, ale v důsledku pravomocného ukončení služebního poměru. Ostatní uplatněná majetková újma je rovněž žalobcem dána do souvislosti s ukončením služebního poměru na základě shora uvedených rozhodnutí. Bezprostřední příčina je tedy jiná, než jak tvrdí žalobce. Soud proto neshledává příčinnou souvislost vzniku tvrzené škody s nevydáním rozhodnutí o nevyplacení platu a jeho nevyplácením. Z těchto a níže uvedených důvodů ani neprováděl další dokazování ve vztahu ke skutečnostem týkajícím se období předcházejícího rozhodnutí o ukončení služebního poměru.

14. Pokud jde o samotné rozhodnutí, soud sice může přiznat náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno (§ 8 Odpšk), v daném řízení však nebylo prokázáno, že by rozhodnutí o ukončení služebního poměru bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno. Soud podotýká, že není oprávněn v řízení o odpovědnosti státu za škodu sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti je splněna pouze tehdy, bylo-li pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Proto soud nemůže dospět k závěru, že v důsledku nevydání rozhodnutí o nevyplacení platu a nevyplacení platu došlo k dvojímu postižení žalobce v duchu zásady ne bis in idem a k nezákonnému rozhodnutí o ukončení služebního poměru žalobce. Takovým rozhodnutím by soud překročil v daném řízení své kompetence. Nelze pominout ani skutečnost, že žalobce byl v rámci kárného řízení potrestán nejen za napadené jednání související s nevyplácením platu, ale i za hrubé a vulgární chování na pracovišti.

15. Z uvedených důvodů proto žaloba zamítnuta. Ze stejných důvodů soud dospěl k závěru, že není třeba řízení přerušovat, když bylo možné ve věci rozhodnout.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.