8 C 592/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 3.831,34 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.831,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 3.831,34 Kč od 29. 3. 2018 do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě požadavku žalovaného byla žalovanému dodána dne 13. 1. 2017 a dne 2. 5. 2017 zařízení pro užívání služby digitální televize [název] [anonymizováno] a služby internet, tj. set-top-box a koncové zařízení xDSL modem. Jejich převzetí žalovaný potvrdil svým podpisem na předávacím protokolu. K zaplacení poskytnutých zařízení Set-top-box a zařízení xDSL modem byly žalovanému vystaveny faktury, jejichž celková dlužná částka činí 1.998,96 Kč. V důsledku dlouhodobého neuhrazení vyúčtování byly žalovanému dne 28. 2. 2018 ukončeny a zrušeny služby vedené pod referenčním číslem [číslo]. Z tohoto důvodu byla žalovanému vystavena faktura [číslo] obsahující doúčtování měsíčních plateb za xDSL modem v částce 916,19 Kč a za Set-top-box 916,19 Kč. Žalovanému bylo zasláno zrušení o poskytování služeb ze dne 24. 1. 2018 s rekapitulací veškerých dlužných částek a pokus o smír, avšak žalovaný nereagoval a neuhradil žalobci ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Předně je třeba uvést, že podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 127/2005 Sb.“), Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

4. Podle ust. § 7 zákona č. 127/2005 Sb. se za komunikační činnosti považují a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73).

5. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu ust. § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), neboť předmět sporu nespadá pod shora uvedené činnosti.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Z předávacího protokolu ze dne 13. 1. 2017 a ze dne 2. 5. 2017, jehož poskytovatel byl žalobce, žalovaný stvrdil svým podpisem připojením [společnost] internetové připojení a digitální televizi [název] [anonymizováno]. Z dopisu žalobce ze dne 24. 1. 2018 byl žalovaný informován o zrušení poskytování služeb pod referenčním číslem [číslo] ke dni 28. 2. 2018, který byl žalobci zaslán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky [číslo zásilky]. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že za měsíční pronájem modemu a Set-top-boxu bylo fakturováno 166,58 Kč, rovněž tak dokladu [číslo]. Tytéž částky, tj. 166,58 Kč, za pronájem modemu a Set-top-boxu, byly žalobcem žalovanému fakturovány daňovými doklady [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v souhrnné výši 1.998,96 Kč. Soud z daňového dokladu [číslo] zjistil, že žalobce vystavil žalovanému fakturu spočívající v doúčtování částek za pronájem modemu a Set-top-boxu v celkové částce 1.832,38 Kč. Z dopisu žalobcem ze dne 9. 4. 2019, označeném jako Pokus o smír, byl žalovaný vyzván žalobcem k uhrazení dlužné částky. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil.

8. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., přičemž podle ust. § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen,,o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle odst. 2 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. Jelikož žalovaný byl povinen hradit nájemné za pronajatá zařízení v celkové výši 3.831,34 Kč dle uzavřené smlouvy a žalovaný žalobci neuhradil ničeho, soud proto nároku žalobce zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se tak se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen,,Vyhláška“), přičemž žalobci za dva úkony náleží náhrada ve výši 200 Kč dle ust. § 2 odst. 1 Vyhlášky. Celkem bylo žalobci na náhradě přiznáno 600 Kč.

10. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.