8 C 6/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce. Mgr. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: žalovaný, IČO IČO sídlem adresa pro zaplacení náhrady škody 57 200 Kč

I. Žaloba na zaplacení částky 57 200 kč se zamítá.

II. Žalobce je povine zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky jako škody vzniklé v souvislosti s řízením ve věcech Anonymizováno (správní řízení) vedeného nejprve před ředitelem Anonymizováno tedy Anonymizováno spadajícími pod Anonymizováno. Dne datum byl žalobce rozhodnutím ředitele Anonymizováno č. číslo, ze dne datum, ustanoven na služební místo Anonymizováno. Byl mu určen zvláštní příplatek poskytovaný podle § 120 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru Anonymizováno), ve výši částka, neboť služební místo, na něž byl ustanoven, má v systemizaci služebních míst stanoven směr vykonávané práce 04 pod bodem 4.7. – samostatná analytická a metodická činnost přímo související se směrem vykonávané práce 01 nebo 02, to znamená že je služební místo zařazeno do 2. skupiny pro účely zvláštního příplatku. Již dnem ustanovení na služební místo byl zařazen rozkazem Anonymizováno č. číslo, kterým se mění rozkaz Anonymizováno č. číslo, kterým se zřizuje pracovní tým Anonymizováno, do zmíněného pracovního týmu. Činnost pracovního týmu spočívala ve vedení trestního řízení o trestných činech spočívajících v jednání, jehož cílem je nelegálně provozovat technická zařízení a vyhnout se tak naplnění účelu zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Přestože vykonával činnosti vykonávané příslušníky ustanovenými na služebních místech se stanoveným směrem vykonávané práce 01 – operativní, pod bodem 1.1. nebyla mu výše zvláštního příplatku upravena tak, aby odpovídala výkonu služby. Jednalo se tedy o výkon nejnáročnějších a právně složitých Anonymizováno tj. vykonával činnost, za níž měli příslušníci úřadu Anonymizováno přiznán zvláštní příplatek ve výši částka. Dne datum proto žalobce podal, podle § 193 odst. 2 zákona o služebním poměru, podnět k přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí. Anonymizováno ani Anonymizováno však podnětu nevyhověl. Následně napadl odvoláním další rozhodnutí ředitele č. číslo ze dne datum, kterým byl, v souvislosti se změnou výší zvláštních příplatků provedenou novelizací zákona o služebním poměru, znovu stanoven zvláštní příplatek ze služebního místa, na němž byl ustanoven, a proto se jednalo o zvláštní příplatek ve II. skupině ve výši částka. Využil opravných prostředků a výsledkem byl rozsudek Městského osudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, jímž bylo žalobě vyhověno a bylo zrušeno odvolací rozhodnutí náměstka Anonymizováno č. j. spisová značka ze dne datum. Poté byl posledně uvedeným služebním funkcionářem zrušen výrok o výši zvláštního příplatku v napadeném rozhodnutí. Teprve následně podal služební funkcionář ministrovi vnitra, podle § 193 odst. 1 zákona o služebním poměru, podnět ke zrušení pravomocného rozhodnutí č. číslo. Podnět byl podán až v době, kdy již uběhla 4letá lhůta k přezkoumání tohoto rozhodnutí i dalších návazných rozhodnutí služebních funkcionářů, jimiž byla určena výše zvláštního příplatku v nesprávné výši – rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum. Rozhodnutím ministra vnitra č. j. spisová značka ze dne datum byla zrušena další rozhodnutí, a to č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum. Zákonná výše zvláštního příplatku byla určena až k datu datum rozhodnutím ředitele č. číslo ze dne datum. Dle žalobce se jedná o „dvojnásobný“ nesprávný úřední postup, neboť ačkoliv podal dne datum, podle § 193 odst. 2 zákona o služebním poměru, podnět k přezkoumání nezákonného rozhodnutí služebního funkcionáře č. číslo, podnětu nebylo vyhověno. Následně, vlivem běhu času uplynula lhůta pro přezkoumání tohoto rozhodnutí. Ve světle výše citovaného rozsudku Městského soudu v Praze, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. spisová značka, jakož i ve spojení s rozhodnutím ministr vnitra č. j. spisová značka ze dne datum, je pak patrné, že žalobce měl se svým podnětem pravdu. Služební funkcionáři tak nejprve pochybili, když na počátku určili nesprávnou výši zvláštního příplatku a posléze, když nevyhověli podnětu k provedení přezkumného řízení, kterým mohli své původní pochybení ještě napravit.

2. Dle žalobce je tedy zjevné, že rozhodnutí služebního funkcionáře č. číslo, ačkoliv již dnes nelze zrušit, je nezákonné a v jeho důsledku, došlo v jeho majetkové sféře ke vzniku škody, neboť mu byl poskytován nižší zvláštní příplatek, než na který bych měl nárok, pokud by nebylo předmětné nezákonné rozhodnutí vydáno, případně, pokud by SF či MV vyhověl mému podnětu již v roce 2019 a předmětné rozhodnutí zrušil. V důsledku shora popsaného nesprávného úředního postupu mu tedy byl po dobu 22 měsíců – od datum do datum, na základě rozhodnutí služebního funkcionáře č. číslo, poskytován příspěvek o částka nižší, čímž mi vznikla škoda ve výši částka.

3. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Ve svém stanovisku vylíčil ve shodě se žalobcem průběh rozhodování o příplatcích, které jsou předmětem sporu (viz níže). Dle žalovaného v žádosti o náhradu škody doručené Jméno žalobce (žalobce) mj. uvádí, že mu nebyla výše zvláštního příspěvku upravena tak, aby odpovídala výkonu služby spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení života nebo zdraví, popřípadě k jiným rizikům, v 1. skupině zvláštního příplatku, a to ve výši částka. V průběhu soudního řízení před správními soudy podal pplk. Jméno žalobce, zastoupený advokátem Jméno advokáta, dne datum u ředitele Anonymizováno „Žádost o náhradu škody“, v níž požadoval, aby bylo zahájeno řízení o náhradě škody, která mu vznikla v důsledku vydání rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum, kterým mu byla určena dle jeho názoru nesprávná výše zvláštního příplatku částka, když mu měla být určena výše částka. Požádal proto o náhradu škody, která mu vznikla nesprávným postupem služebního funkcionáře, výši požadované náhrady škody nevyčíslil. Žádost byla doplněna podáním ze dne datum, ve kterém žalobce uvedl, že požaduje doplatek nepřiznané části zvláštního příspěvku poskytovaného dle § 120 odst. 3 zákona o policii. V této písemnosti je přímo uvedeno, že se nejedná o žádost podanou podle zákona č. 82/1998 Sb., ale o žádost o doplatek nepřiznaného zvláštního příplatku podle zákona o policii. K žádosti o náhradu škody poskytl stanovisko č.j. spisová značka ze dne datum ředitel Anonymizováno. V něm stručně popisuje průběh řízení a konstatuje, že vždy zjistil skutkový stav, o kterém nebyly důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro rozhodnutí, a za tím účelem byly z jeho strany opatřeny potřebné listinné důkazy (zejména rozkaz Anonymizováno č. číslo a č. číslo), a že postupoval v souladu s platnou právní úpravou. V případě, že se postupem času na základě právního názoru soudu ukázalo, že došlo ze strany ředitele k nesprávnému úřednímu postupu, je k tomu třeba konstatovat, že v době vydání rozhodnutí nebyl správnímu orgánu názor soudu v dané věci znám a nemohl je tedy ani předjímat. Žádost o náhradu škody byla vyřízena zamítavým stanoviskem ředitelky odboru právního Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum, které právní zástupce Jméno advokáta obdržel dne datum. K žalobním tvrzením, která jsou shodná s tvrzeními obsaženými v žádosti o náhradu škody, konstatuje žalovaný, že byl ředitelem Anonymizováno návrh Anonymizováno na přezkum jeho rozhodnutí č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum podán dne datum, tedy po lhůtě stanovené v § 193 odst. 4 zákona o služebním poměru Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 4 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 5 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnut.

4. Pravomocného rozhodnutí č. číslo ze dne datum, které nabylo právní moci datum by nemohlo být přezkoumáno podle ustanovení § 193 zákona o služebním poměru ani v případě včasného podání návrhu ministrovi vnitra na jeho přezkum, neboť doba 4 let pro případný přezkum uběhla dne datum a rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byl shledán nezákonný postup služebních funkcionářů ohledně přiznaného zvláštního příspěvku nabyl právní moci dne datum. Toto rozhodnutí tedy zůstalo nadále pravomocné a platné a nebylo pro nezákonnost zrušeno, když proti němu žalobce nepodal v době jeho vydání ani odvolání a následně případnou správní žalobu. Stanovení zvláštního příspěvku v dalších rozhodnutích, tj. v rozhodnutí č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum, pak vycházelo z pravomocného rozhodnutí č. číslo ze dne datum. V posuzovaném případě tedy chybí jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to existence nezákonného rozhodnutí, neboť pravomocné rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum, které nabylo právní moci datum, nebylo pro nezákonnost zrušeno, když proti němu Jméno žalobce nepodal odvolání a případnou správní žalobu, a jeho zrušení podle ustanovení § 193 zákona o služebním poměru po vydání rozsudku adresa spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, již nebylo možné, neboť lhůta 4 let uběhla dne datum, tedy již před vydáním a nabytím právní moci rozsudku soudu.

5. Na základě shodných skutkových tvrzení stran sporu podložených listinnými důkazy soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

6. Odboru právnímu Anonymizováno byla dne datum doručena žádost žalobce poskytnutí náhrady škody ve výši částka, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu služebních funkcionářů, resp. nezákonného rozhodnutí Anonymizováno č. číslo ze dne datum. Dne datum byl kapitán žalobce rozhodnutím ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum ustanoven na služební místo rada Anonymizováno a byl mu určen základní tarif 8. tarifního stupně ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka. Podle ustanovení § 120 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších právních předpisů mu byl ještě určen zvláštní příplatek z důvodu výkonu služby spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení života a zdraví, a to ve výši částka, neboť služební místo, na které byl ustanoven mělo v systemizaci služebních míst stanoveno jako směr vykonávané práce 04 pod bodem 4.7. – samostatná analytická a metodická činnost přímo související se směrem vykonávané práce 01 nebo 02, a to znamená, že je služební místo zařazeno do 2. skupiny pro účely zvláštního příplatku. Proti tomuto rozhodnutí nepodal žalobce odvolání. Až v roce 2019 podal Anonymizováno návrh na jeho přezkum. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší žalobci základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají zachovány. Proti tomuto rozhodnutí nepodal žalobce odvolání. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší žalobci základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají zachovány. Proti tomuto rozhodnutí nepodal žalobce odvolání. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší žalobci základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka, a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají. Proti tomuto rozhodnutí nepodal žalobce odvolání. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší Jméno žalobce základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají zachovány. Proti tomuto rozhodnutí nepodal žalobce odvolání. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší žalobci základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají zachovány. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání.

7. Dne datum proto podal žalobce podle ustanovení § 193 odst. 2 zákona o služebním poměru podnět k přezkoumání pravomocného rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum. Anonymizováno jméno FO na základě doporučení poradní komise sdělil v dopise č.j. spisová značka ze dne datum Jméno žalobce, že dospěl k závěru, že podnět k přezkoumání pravomocného rozhodnutí je nedůvodný s odůvodněním, že žalobcem je správně zařazeno ve II. skupině zvláštního příplatku. Na této skutečnosti nic nemění ani dočasné zařazení do pracovního týmu Anonymizováno a zvláštní příplatek byl stanoven v souladu s právními předpisy i se služebními předpisy právnická osoba. Přezkumné řízení tedy nebylo zahájeno a rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum zůstalo platné a účinné. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, kterým přiznal žalobci od datum zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka, a to na základě rozkazu Anonymizováno č. číslo, kterým se stanoví výše zvláštního příplatku pro služební místa v Anonymizováno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. O odvolání rozhodl Anonymizováno rozhodnutím ve věcech služebního poměru č.j. spisová značka ze dne datum tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil mimo jiné s odůvodnění, že konkrétní výši zvláštního příplatku pro služební místa v Anonymizováno stanovil Anonymizováno v rozkazu č. číslo 8. Proti zamítavému rozhodnutí o odvolání podal žalobce žalobu, o které rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. spisová značka ze dne datum tak, že rozhodnutí náměstka Anonymizováno rozhodnutím ve věcech služebního poměru č.j. spisová značka ze dne datum zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním že rozhodnutí je nezákonné, když posouzení činností, které žalobce vykonával se omezilo pouze na jeho služební zařazení, na které byl ustanoven, a nikoliv na činnosti, které musel vykonávat při svém služebním zařazení do pracovního týmu Anonymizováno. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal Anonymizováno stížnost, o které rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. spisová značka-27 ze dne datum tak, že kasační stížnost zamítl, když se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze. Po vrácení věci Městským soudem v Praze podepsal dne Anonymizováno nové rozhodnutí o odvolání č.j. spisová značka, kterým zrušil výrok ředitele Anonymizováno v rozhodnutí č. číslo ze dne datum, kterým byl žalobci stanoven zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ode dne datum ve výši částka a vrátil věc řediteli Anonymizováno k vyřízení. Na základě doporučení poradní komise vydal Anonymizováno tituly před jménem jméno FO rozhodnutí č.j. spisová značka ze dne datum, kterým podle § 193 zákona o služebním poměru zrušil rozhodnutí ředitele Anonymizováno ve věcech služebního poměru č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum a věc vrátil řediteli Anonymizováno k novému projednání. V rozhodnutí je uvedeno, že v případě rozhodnutí služebního funkcionáře č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum nelze přezkumné řízení zahájit, neboť pro jejich přezkoumání není zachována lhůta ve smyslu § 193 odst. 4 zákona o služebním poměru („Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 4 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 5 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí“). Anonymizováno tedy zrušil rozhodnutí ředitele Anonymizováno ve věcech služebního poměru č. číslo ze dne datum, z něhož vyplývá, že ode dne datum přísluší žalobci základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka a že ostatní složky služebního příjmu, tj. zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka zůstávají zachovány. Dále pak zrušil rozhodnutí ředitele Anonymizováno ve věcech služebního poměru číslo ze dne datum, kterým bylo žalobci přiznáno odchodné ve výši částka. Dne datum podepsal ředitel Anonymizováno rozhodnutí ve věcech služebního poměru č. číslo, z něhož vyplývá, že žalobce přísluší od datum do datum základní tarif z 09. platové třídy ve výši částka měsíčně, zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka. Rozhodnutím ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum bylo žalobci přiznáno odchodné ve výši částka.

9. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 812/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

12. Podle ust. § 13 z.č. 82/1998 Sb., odst.„(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. 13. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ 14. S výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Přitom ani skutečnost, že řízení vedené orgánem státu při výkonu jeho pravomoci vyústilo v rozhodnutí, jehož se účastníci domáhali, sama o sobě nevylučuje odpovědnost státu za škodu způsobenou v průběhu tohoto řízení nezákonným rozhodnutím procesního charakteru či nesprávným úředním postupem. (VOJTEK, Petr. § 13 [Nesprávný úřední postup státu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 146–147, marg. č. 1.) Je zřejmé, že podle konkrétních okolností může být nesprávný úřední postup představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro jeho počínání nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Aby šlo o postup „úřední“, musejí tak postupovat osoby, které plní úkoly státního orgánu, a tento postup musí sloužit výkonu státní moci. Podmínkou aplikace § 13 tedy je, že stát (prostřednictvím svých orgánů či jiných subjektů) vystupuje jako nositel veřejné moci při jejím uplatňování. (VOJTEK, Petr. § 13 [Nesprávný úřední postup státu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 158, marg. č. 25.) Dle ustálené judikatury současně za nesprávný úřední postup je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení. NS spisová značka SJ 4/2000) avšak rozhodovací činnost samu o sobě nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup.(NS spisová značka (C 7530).

15. Na podkladě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům. Pokud soud vychází ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě, pak došlo k „dvojímu nesprávnému úřednímu postupu“, přičemž primárně jako důvod pro náhradu škody žalobce uvádí rozhodnutí ředitele Anonymizováno č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, ve kterých měla být nesprávně určena výše příplatku. Ostatně od výše příplatku uvedené těmito rozhodnutími je stanovena i výše vzniklé škody. Pokud by tedy soud vycházel z těchto skutkových tvrzení a nepřihlížel k právnímu hodnocení žalobce, nelze s odkazem pouze na tato rozhodnutí náhradu škody přiznat, neboť nejsou splněny základní podmínky zákona § 8 z.č. 82/1998 Sb. Citovaná pravomocná rozhodnutí nebyla pro nezákonnost zrušena nebo změněna příslušným orgánem, žalobce ani nevyužil žádný procesní prostředek k ochraně svých práv. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. spisová značka, ze dne datum, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sice vyplývá, že se služební orgány podřízené žalované dopustily nesprávného úředního postupu, neboť mi byla výše zvláštního příplatku stanovena nesprávným způsobem, avšak tímto rozhodnutím je soud vázán pouze ve vztahu k pozdějšímu období, které není předmětem tohoto sporu a nalézací soudu není oprávněn přezkoumávat zákonnost rozhodnutí č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum, č. číslo ze dne datum a č. číslo ze dne datum. Tato rozhodnutí tedy zůstala nadále pravomocná a platná a nebyla pro nezákonnost zrušena, žalobce v době jejich vydání v zákonem stanovené lhůtě nevyužil všech procesních prostředků k ochraně svých práv. V posuzovaném případě tedy chybí základní předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu. Samotná rozhodnutí pak nelze vyhodnotit jako nesprávný úřední postup.

16. Žalobce však zároveň zastával názor, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že přestože byl dán podnět k přezkumu výše uvedených rozhodnutí, žalovaný k tomuto přistoupil pozdě, až po pravomocném rozhodnutí Městského soud v Praze rozsudkem č.j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci datum.

17. Dle zákona č.500/200 Sb., správní řád, § 94, (1) V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

18. Předně je nutno konstatovat, že žalovaný nedodržel lhůtu 30 dnů k vyjádření se k podnětu na zahájení přezkumného řízení, když na žádost ze dne datum odpověděl až dopisem ze dne datum, nicméně nedodržení této lhůty nebylo dle žaloby důvodem pro náhradu nemajetkové újmy, když i u jednání dne datum žalobce uvedl, že se domáhá pouze újmy majetkové. Dále je třeba uvést, že v případě přezkumného řízení se jedná o prostředek dozorčí, nikoliv opravný, na jeho zahájení nebo vydání rozhodnutí v tomto řízení není právní nárok. V případě rozhodování o přezkumném řízení se nejedná tedy o správní řízení jako takové, a pokud správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Účastník sice může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět však není návrhem na zahájení řízení. Samotné nezahájení přezkumného řízení (navíc v zákoně není stanovena lhůta) nemůže být shledáno bez existence dalších předpokladů, jakým bylo pozdější rozhodnutí soudu, které v duchu zásady dobré správy odůvodňovalo zahájení přezkumného řízení (byť to již v daném případě pro uplynutí lhůty nebylo možné), nesprávným úředním postupem. Toto stanovisko pak nelze posuzovat jako nesprávný úřední postup a pokud by soud i dospěl k závěru, že se jedná o rozhodovací činnost, rozhodovací činnost samu o sobě nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup (NS spisová značka (C 7530)).

19. Soud tedy neshledal ve skutkových tvrzeních žalobce ani nesprávný úřední postup, který odůvodňoval přiznání náhrady škody podle ust. § 13 z.č. 82/1998 Sb., ani nezákonnost pravomocných rozhodnutí, a proto žalobu zamítnul.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovanému přiznal dle ust. § 151 odst. 3 jako nezastoupenému účastníkovi paušální odměnu ve výši 300 Kč za tři úkony (vyjádření 31.5.2023, příprava a účast na jednání 18.9.2023). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.