8 C 618/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50.300 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 49.300 Kč od 27. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 1.000 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na nákladech řízení částku 14.499,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9. 5. 2020 domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 7. 4. 2016 byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byla ke dni provedení odtahu žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem a doposud nebylo vyzvednuto. V souvislosti s technickým odtahem motorového vozidla žalované vznikl žalobci nárok jednak za odtah a za parkovné, přičemž pohledávka za odtah a parkovné za odpovídající období, tj od 7. 4. 2016 do 7. 8. 2017 byla žalobci přiznána pravomocným rozsudkem Obvodního soudu v [obec] ze dne 26. 4. 2018, č.j. [číslo jednací].

2. S ohledem na výše uvedené, kdy odtažené motorové vozidlo není stále vyzvednuto, se žalobce domáhá pohledávky za období od 8. 8. 2017 do 9. 5. 2020 (datum podání žaloby) představující parkovné za uvedené období.

3. Platební rozkaz byl zrušen pro nedoručitelnost žalované s tím, že obsahovala výzvu soudu ohledně možnosti projednání žaloby bez nařízení jednání s dovětkem, že nevyjádří-li se účastníci, má se za to, že účastníci s takovým postupem souhlasí. Žalovaná zůstala nečinná a k věci se nevyjádřila.

4. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali.

5. Soud z předložených listin zjistil následující. Z rozsudku zdejšího obvodního soudu ze dne 26. 4. 2018, č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost uhradit částku ve výši 89.450 Kč s příslušenstvím z důvodu technického úkonu odtahu motorového vozidla poznávací značky [registrační značka] [anonymizováno] na základě protokolu o odtahu [číslo] (důvodem odtahu vozidla je pokyn strážníka městské policie na základě z.č. 361/2000 Sb. § 27 tedy porušení zákazu zastavení a stání), přičemž tato částka sestávala z provedeného odtahu vyčísleném na částku 1.900 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den 250 Kč a za služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne přitažení vozidla na parkoviště částku 400 Kč, a 50 Kč za další započatý den od 181. dne až do vyzvednutí. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 2. 6. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 49.300 Kč spočívající v náhradě za umístění vozidla na parkovišti, a to ode dne 8. 8. 2017, tj. 986 dní x 50 Kč, s tím že tato dlužná částka má být žalobci uhrazena do 26. 4. 2020. Z poštovního podacího archu č. zákaznické karty [číslo] bylo zjištěno, že tato upomínka byla žalované zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

6. Na základě zjištěných skutečností zdejší soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je dle ust. § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 131/2000 Sb.“), ve spojení s ust. § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 250/2000 Sb.“), ve spojení s ust. § 27 zákona č. 250/2000 Sb. a dále na základě zřizovací listiny příspěvkové organizace Správa služeb hlavního města Prahy oprávněn k odstraňování silničních vozidel z příslušných místních komunikací, a to včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. S ohledem na rozsudek zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], soud proto vycházel toliko z onoho rozsudku a rovněž z předžalobní výzvy žalobce ze dne 19. 4. 2020, a to s ohledem na předmět řízení, kterým je úhrada dlužné částky za služby parkoviště (parkovné) za období od 8. 8. 2017 do 9. 5. 2020.

7. Dle nařízení hl. m. Prahy s účinností od 1. 4. 2013 vyplývá, že maximální cenou dle ust. § 2 odst. 3 písm. a) maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel 1. až 3. i jen započatý den činí 250 Kč/den; b) od 4. dne za každý i jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště činí částka 400 Kč/den; c) od 181. dne činí částky 50 Kč/den. Výměry jsou pak vydávány v souladu s ust. § 4 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s ust. § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., dle kterého Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona nařízení hl. m. Prahy.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná si v období od 8. 8. 2017 do 9. 5. 2020 vozidlo nevyzvedla a ke dni podání žaloby činí nárok žalobce na parkovné částku 50.300 Kč ([číslo] dní x 50 Kč), soud proto nároku žalobce zcela vyhověl, rovněž přiznal žalobci i zákonný úrok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jehož výše vyplývá z nařízení [číslo] Sb.

9. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.012 Kč a nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 3.140 Kč dle ust. § 7 AT. Právní zástupce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí a sepsání žaloby, předžalobní výzvu), proto mu náleží odměna ve výši 9.420 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 900 Kč za tyto 3 úkony dle § 13 odst. 3 AT, zvýšené o 21 % DPH, tj. o částku 2.167,20 Kč Celkem soud přiznal na náhradě nákladů částku 14.499,20 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

10. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.