8 C 7/2021
č. j. 8 C 7/2021-37
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. na základě smlouvy o zápůjčce a postoupení pohledávky. Soud uznal, že došlo k platnému postoupení pohledávky podle § 1879 a § 1880 o. z., a že žalobce je aktivně legitimován k nároku. Dlužník byl v prodlení podle § 1968 o. z., a proto je povinen zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, která byla odůvodněna účastí právního zástupce a výškou nároku.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně, země anonymizováno, zastoupený titul jméno příjmení, titul, advokátkou, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 2.000 Kč od 24. 4. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, tj. společnost právnická osoba, registrační číslo číslo číslo, poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky ve výši 2.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit do 23. 4. 2014, žalovaný však žalobci či jeho právnímu předchůdci ničeho nevrátil.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, registrační číslo číslo číslo jako cedentem a společností právnická osoba jako cesionářem ze dne 21. 12. 2017, zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na současného žalobce, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne 18. 1. 2018 informován. Soud z dokumentu označeného,,Loan application info“ zjistil, že žalovaný prostřednictvím formuláře požádal žalobce o zapůjčení částky 2.000 Kč, dále z dodejky podací číslo vyplývá, že zaslal žalovanému poštovní poukázku na částku 2.000 Kč, která byla dle podpisu žalovaného vyplacena. Soud z předžalobní upomínky ze dne 5. 6. 2020, včetně podacího archu, zjistil, že žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci něčeho plnil.
5. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“).
6. Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobce přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobce je aktivně legitimován v předmětném sporu.
7. Mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž žalovaný vystupoval ve smluvním vztahu v pozici spotřebitele, neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání.
8. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou finanční službu s celkovou výší nižší než 5.000 Kč. Z tohoto důvodu je třeba smluvní vztah posuzovat podle ust. § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce.
9. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. V daném případě má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem, byla podána oprávněně. Mezi stranami došlo k platně uzavřené smlouvě o zápůjčce ve smyslu ust. § 1829 ve spojení s ust. § 2390 o. z. a násl., kdy žalobce prokázal faktické přenechání předmětu zápůjčky žalovanému na základě poštovní poukázky, avšak žalovaný žalobci neuhradil ničeho. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu ust. § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení, jehož výše se podle ust. § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud za tohoto stavu žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení.
13. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právních služeb (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
14. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.