8 C 70/2021
č. j. 8 C 70/2021-34
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 7 rozhodl rozsudkem pro zmeškání ve prospěch žalobce, který jako společenství vlastníků domu požadoval zaplacení příspěvků na správu za období od března do února. Soud se opřel o § 153 odst. 2 o. s. ř., podle něhož je možné rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, pokud je věc vhodná pro uzavření smíru, což bylo v případě nároku na měsíční příspěvky splněno. Povaha sporu, týkající se majetkových práv vlastníka jednotky, nevylučuje možnost smíru, a proto soud vyhověl žalobě. Náhradu nákladů řízení ve výši 11 681,60 Kč přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jako nárok úspěšné strany.
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 36.000 Kč, -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3.000 od 6. 5. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3.000 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3.000 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 11 681,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobce jakožto společenství vlastníků jednotek, jehož účelem je zajišťování správy domu adresa na pozemku parc. č. číslo, zapsané na list vlastnictví, vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, katastrální území Holešovice, obec Praha (dále jen,,Dům“). Žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky číslo v Domě na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu vlastnického práva k bytové jednotce do katastru nemovitostí k 18. 2. 2020. Z výlučného vlastnictví tak vyplývá žalovanému povinnost kromě placení záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky v jeho osobním vlastnictví přispívat i na správu domu a pozemku žalobci, a to prostřednictvím příspěvku do tzv. fondu oprav, přičemž dle předpisu záloh s účinky od 18. 2. 2020 činil příspěvek ve výši 3.000 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil předepsané měsíční zálohy za období od března do září 2020 a rovněž mezi říjnem roku 2020 a únorem 2021 (rozšíření žaloby č.j. číslo jednací). Z tohoto důvodu žalovaný žalobci dluží za služby spojené s užíváním bytové jednotky celkem 36.000 Kč. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 14. 3. 2021. Žalovanému bylo dne 7. 1. 2022 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí. Podle ust. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle ust. § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 cit. ust. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst.
1. Podle ust. § 1190 o. z. osobou oprávněnou za správu domu je společenství vlastníků. V posuzované věci se jedná o spor z titulu nezaplacení měsíčních záloh na plnění spojená s užíváním bytu za období od březen 2020 až únor 2021. Je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Proto soud žalobě vyhověl rozsudkem pro zmeškání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 681,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 960 Kč ve výši 1 881,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Nesplní-l žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.