8 C 96/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 400 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 554 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 34 400 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného parkovného stran odtaženého vozidla žalovaného, [registrační značka]. Vozidlo bylo odtaženo dne 20. 11. 2017. Žalobkyně se pak konkrétně domáhá parkovného za dobu od 22. 8. 2018 do 9. 7. 2020, neboť nárok na zaplacení poplatku za odtah a parkovného za předchozí období již byl žalobkyni přiznán rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 12. 2018 č. j. [číslo jednací]. Nyní se tak žalobkyně domáhá dlužné částky, skládající se z parkovného ve výši 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla, konkrétně za dobu 688 dnů. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv by vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě žaloby a přiložených listin soud předkládá závěr o skutkovém stavu: Z protokolu [číslo] bylo zjištěno, že dne 20. 11. 2017 v 1:37 hodin byl proveden odtah motorového vozidla Škoda, [registrační značka]. Ze zřizovací listiny soud zjistil, že žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o hl. m. Praze“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, mj. výkon oprávnění hlavního města Prahy podle § 19b a § 19c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání. Z usnesení rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že rada hlavního města Prahy schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, včetně cenového věstníku, soud zjistil, že za odtah vozidla je stanovena maximální cena 1 900 Kč, přičemž za první až třetí i jen započatý den činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla, činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne činí parkovné na odtahovém parkovišti částku ve výši 50 Kč/den. Z karty vozidla [číslo] soud zjistil, že provozovatelem vozidla s dřívější [registrační značka] byl [jméno] [příjmení]. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 30. 1. 2018, včetně dodejky, vyplývá, že [jméno] [příjmení] byl vyzván, aby si své odtažené vozidlo na parkovišti žalobkyně vyzvedl. Z kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2016 vyplývá, že [jméno] [příjmení] ke dni vyhotovení kupní smlouvy prodal předmětné vozidlo žalovanému za kupní cenu 4 000 Kč. Z emailu ze dne 19. 2. 2018 od [jméno] [příjmení] bylo zjištěno datum narození žalovaného, resp. jeho identifikační údaje. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 13. 12. 2018, včetně dodejky, vyplývá, že žalovaný byl vyzván, aby si své odtažené vozidlo na parkovišti žalobkyně vyzvedl. Ze žádosti o informaci ze dne 19. 2. 2018 se podává, že žalobkyně požádala Magistrát hl. m. Prahy o sdělení kontaktní adresy žalovaného, neboť na adrese trvalého bydliště si fakticky obsílky nepřebírá. Ze sdělení údajů ze dne 26. 2. 2018 pak vyplývá, že Magistrát hl. m. Prahy žalobkyni sdělil, že nedisponuje jinou adresou bydliště žalovaného. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 7. 2018, včetně dodejky, bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě dlužné částky ve výši 1 300 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 12. 2018 č. j. [číslo jednací] se podává, že žalobkyni byl přiznán nárok na zaplacení částky 78 550 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného poplatku za odtah vozidla žalovaného a dlužného parkovného. Ze sdělení ze dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že Městská policie hl. m. Prahy dala pokyn k odtahu vozidla s [registrační značka] dne 27. 7. 2021, neboť tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 9. 2020 vyplývá, že žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud z provedených listinných důkazů tak zjistil skutkový stav, který odpovídá tvrzením obsaženým v žalobě.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud předkládá toto právní posouzení: Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hl. m. Praze je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozpočtových pravidlech“) územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Podle § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

6. Soud má za prokázané, že vozidlo žalovaného, byť vedené na dřívějšího vlastníka [jméno] [příjmení], bylo odtaženo a následně zaparkováno na parkovišti žalobkyně, a to až do dne 9. 7. 2020. Žalovaný vozidlo zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2016, pročež v době odtahu byl jeho faktickým provozovatelem podle kupní smlouvy. Ostatně ani žalovaný ničeho proti tomu nenamítal, když byl v řízení nečinný. Žalobkyně se v dané věci domáhá parkovného za období od 22. 8. 2018 do dne vydání vozu (9. 7. 2020) ve výši 34 400 Kč (688 dnů krát 50 Kč/den), neboť nárok na zaplacení poplatku za odtah a parkovné za předchozí dobu byl žalobkyni přiznán již rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. 12. 2018 č. j. [číslo jednací]. Výše požadovaného parkovného je přitom v souladu s nařízením o maximálních cenách. Odtah vozidla byl proveden podle § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, neboť žalovaný porušil ustanovení § 27 odst. 1 písm. d) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný v řízení nikterak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by si vozidlo vyzvedl dříve, popř. že by dlužné parkovné již uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 554 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 376 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 34 400 Kč, skládající se z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud aplikoval ve věci ustanovení § 14b a. t., neboť žalobkyně opakovaně u zdejšího soudu vymáhá dluhy na poplatcích za odtahy vozidel a na parkovném. Jedná se tak o skutkově i právně obdobné věci, podávané na tzv. formulářových žalobách, přičemž v dané věci je předmětem řízení peněžité plnění, které nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.